Názory k článku Malcolm Gladwell: Proč se revoluce nevytweetuje

A vím, že příště můžu být tou obětí já, a už mě štve že my černoši jsme vždycky obětí...
Tak tahle věta mi silně připoměla jednu nejmenovanou, údajně diskriminovanou menšinu u nás. Ta naštěstí zatím FB moc nevyužívá a chraň nás Bůh (Alláh, Budha, ...), až začne.

myslím, že Malcom Gladwell má pravdu. Sociální sítě jsou jen taková "tlachárna" a úspěch mají jen u některých typů lidí, protože v nich vytvářejí iluzi vlastní důležitosti. Dokonce si troufnu tvrdit, že případ se ztraceným telefonem by v Česku nefungoval. Zlodějka by zažalovala okradenou za zveřejnění osobních údajů. A žaloba by byla pravděpodobně úspěšná.

Sice jistě není dobré vliv sociálních sítí přeceňovat, ale myslím že Gladwell je zase podceňuje.

Podle mého názoru je chybný jeho předpoklad, že pro akci jsou potřeba strong-ties. Ne, k akci je potřeba silná motivace. Strong-tie samozřejmě takovou motivací může být, ale rozhodně to není jediná možná motivace. Motivací může být nejen silný vztah k osobě, která "volá do akce", ale třeba silný vztah k předmětu té akce.

Jistě je myslitelná situace, kdy např. něčí práva jsou dotčena a on s tím chce něco udělat. Díky Facebooku se to dozvím (a snad nikdo nezpochybňuje, že Facebook může sloužit pro velmi rychlé šíření informace po předivu sociálních vztahů). Jistě, vzhledem k tomu, že jsou dotčena práva přítele přítele přítele přítele přítele, nemám žádnou osobní motivaci pro akci. Ale třeba si uvědomím, že s tou "obětí" mám něco společného - jsem "taky černoch". A vím, že příště můžu být tou obětí já, a už mě štve že my černoši jsme vždycky obětí... a tohle mi dá motivaci vynaložit to úsilí a třeba i odvahu, a jít do té akce... o které bych ale bez Facebooku nevěděl.

Samo šíření informací může mít obrovský vliv, přestože jejich motivační návoj se čerpá odjinud.

A mimochodem, společné akce a společný boj dělají přátele. Možná že ti černoši tam tehdy nešli proto, že byli přátelé toho prvního černocha. Možná se naopak stali přáteli proto, že byli společně v akci... kvůli sdíleným ideálům, sdílené zlobě na něco, sdílenému strachu z něčeho. Nástroje pro sociální interakci urychlují a zesilují propojování takových lidí.

Nemusim to ani skusat. Znama pred par dnami prosbu o pomoc pri stahovani cez FB zaslala. Z nejakych 300 "priatelov", ktorych na FB ma jej asi 15 zalajkovalo status a pri stahovani sme sa streli traja. Samozrejme len ti, ktori sa dlhsie pozname.
Siete ako FB, Twitter ziadnu realnu revoluciu nie su schopne pokryt inak ako informacne. Kdekolvek kde je nutna fyzicka pritomnost tieto vazby skutocne zlyhaju.

Jsem rád, že se Lupa v tématech poslední dobou poněkud rozkročila a přináší i takovéhle texty.

Toto není názor bez názoru. Toto je názor s názorem uvedeným titulku

Kazdy telefon ma IMEI ....

Nádherný článek

Nevidím moc rozdílu mezi americkými falešnými úsměvy a FB. Obojí vám jen dává pocit že máte přátele až do chvíle než se na ně potřebujete spolehnout ;-(

No vidíte, šlo to v tom listopadu i bez Twitteru, stačila jedna neobratně dementovaná fáma a hrnec vykypěl.

po dlhej dobe clanok, ktory mi nieco dal..

keep it going

Že by byl Facebook oním dávno předpovídaným a tolik očekávaným "Internetem.2"? To je poměrně zajímavá představa. Tenkrát všichni říkali, že nic takového, jako je Internet.2, se nikdy neujme, protože by to nikdo dobrovolně nepoužíval a všichni by proti tomu protestovali... A vida - neprotestovali!

Nedeje se to nahodou uz ted? Nesouhlasim v tyhle souvislosti s tim dnesnim clankem Jana Handla, ze se vytraci oldschool slusnost. Spis spousta veci zbulvarizovala, a mista, kde jsou informace, nebo kde se resi vice nez hovinko, jsou takove uzavrene svety samy pro sebe, kde jsou k sobe lidi blizci a korektni. Mozna mam teda jen stesti. Ctu i diskuze na idnes, novinkach i sleduju tech par nahodne vybranych lidi na FB, co jsou mi "pratele", je to nejlepsi marker archetypu a memu - jako lidskou interakci to brat nelze, ponevadz to nejsou lide, ale opakovaci preddefinovaneho. Neni duvod se rozhorcovat nad tim, co tropi, neb nevi, co cini (coz je ponekud smutne).

Jinak se pripojuju k gratulaci, super clanek, podobne jak ten z prelomu roku, ktery mel podobny background, a to ten, ze se v Cesku nic nedeje. Jo, FB do Ceska sednul.

Nebojte se psat vic takovych textu, prestoze, pokud budete myslenkove konzistentni, tak za cas budete i velmi nedemokraticky a vsem nevhodny. Kdyz uz neni mozna revoluce zdola, tak by se mohli nacky stat sefredaktori :)

Revoluce (či povstání, puče) se dají dělit na ty, co někdo připravil, a na ty, co vznikly spontánně na nějaké náhodné události, které změnila chod dějin (nebo se o to pokusila). A pak se třeba její organizace chopil někdo, kdo byl poblíž, kdo o tom ani původně nemusel uvažovat. Proč by takovou rozbuškou nemohla být zpráva ve tweeteru, nebo na facebooku?
Samozřejmě, že to není samo sebou, že už by to muselo ve společnosti (nebo její části) být přítomná a toto by byla jenom rozbuška, nebo lepší kanál pro její šíření.
Z naší minulé historie se dá uvažovat, jak by vypadal Listopad 1989, kdyby už byl k dispozici internet (bez ohledu na to, jak by byl či nebyl cenzurovaný). Doba byla náchylná je změně, třeba jeden tweet na Palachův týden by změnil dějiny a změna by nastala už několik měsíců dříve.
Poznámka k tomu Iránu: ano, anglické zprávy asi nesloužili k organizaci demonstrací, ale co zprávy v Parsí? O tom se v článku nepíše.

Rád bych upozornil na práci Honzy Páva s názvem První internetový prezident (k nalezení na Slidesharu). Honza tam popisuje, jaká všechna média: vlastní sociální síť, Facebook, Youtube, Twitter, MySpace, Flickr, mobilní marketing byla použita při kampani Baracka Obamy. Je nesporné, že prostřednictvím soc. sítí organizovali spoustu aktivit a řídili dobrovolníky. Mimo jiné jim to pomohlo získat obrovské prostředky z příspěvku jednotlivců, protože bylo již platné omezení na jednotlivce ve výši příspěvku.
Mimo jiné taky cituje jednu členku Obamova týmu spravující online média, která říká: "Jakmile máte vizi, můžete začít využívat sociální sítě jako nástroje, který vám dopomůže vizi naplnit. Bez této vize je sociální síť jen další internetovou stránkou."
Já s tímto pohledem souhlasím. Pokud budete mít vizi dostatečně silnou pro hodně lidí, pak se může uskutečnit i prostřednictvím sociálních sítí. Pokud chceme pak hodnotit jejich význam, myslím, že je na místě otázka: Událo by se to nebýt sociálních sítí?

Ale ja sa ako obeť cítim. To, že pracujem, platím dane a som riadny občan nikoho nezaujíma lebo som menšina že. Takže posmeškom, urážaniu a pohŕdavým pohľadom napríklad v prostriedku mestskej hromadnej dopravy sa nevyhnem. A nemám potrebu vytvárať kvôli tomu nejakú skupinu na facebook-u, každý má svoj šálok trpkého čaju a ja som s pitím už našťastie na konci. To, že Vy nerobíte rozdiely a považujete všetkých za zlo je Váš problém.

Súhlasím, že neprispôsobivý občania žijú na úkor tích slušných. Ale už sa tu nespomína, že človek ktorí sa rozhodne roztočiť koleso osudia opačným smerom, to má veľmi ťažké, pretože ostáva na tejto ceste sám, keď ho neprijíma ani väčšina a ani tá démonizovaná menšina.

sociální sítě totiž vysají obsah internetu, postupně se do nich přesunou všechny komerční aktivity. Sociální sítě se stanou médiem pro obchod a služby. Proč? Protože jsou schopny přenášet informace ke spotřebiteli, a spotřebitelé na nich zveřejňují své preference. A běžný spotřebitel nebude nic hledat na internetu, zeptá se přátel co mu doporučí. Může se opakovat model PC, a dominance MS na poli operačních systémů. FB se taky může stát monopolním operačním systémem pro marketing.

diky za pekny clanek.

IMO se zde motaji 2 veci dohromady, (1)rychlost+kvalita sireni informaci a (2)schopnost ovlivnovat touto informaci sveho ctenare.

(1) je bez debaty a nikdo vcetne Gladwella rychlost sireni nezpochybnuje

(2) je jadro pudla. Brano v sirsim kontextu je dnes clovek informacni prutokovy a neprilis vykonny ohrivac. Informaci je mnoho a ve vetsine pripadu clovek ani nema cas se zamyslet, zda je nova informace pro nej zasadni nebo nepodstatna. Proste ji akceptuje a jde dal. A tady ma IMO pravdu Gladwell, na to aby se informace uchytila a zacalo se kolem ni neco dit, je potreba hierchicka vazba s leaderem, ktery na sebe nabaluje dalsi cleny davu. V 99% pripadu jen leader muze prekonat tipping point ;)

V homogenni skupine se ma sanci uchytit jen velmi jednoducha myslenka (a to jeste po predchozi medialni priprave), napr. hnuti anti-paroubek. Jednoducha proto, aby ji prumerny prijemce byl schopen behem toho mala vyhrazeneho casu na zpracovani vyhodnotit ... a jednoducha proto, aby se od nej pak nevyzadovala zadna zasadnejsi aktivita (lajkuju & jsem in).

(a mmch nehazel bych facebook a twitter do jednoho socialniho pytle)

simon

Nepoužívejte bookmarky a zvýšíte pravděpodobnost, že najdete něco nového a neočekávaného :-)

Díky za zajímavý článek. O věci dlouho přemýšlím v podobném duchu, když pozoruji ty nepoměry mezi příznivci nějaké skupiny a počtech lidí na skutečné demonstraci, která takto byla svolána. A vždycky se divím článkům stylu "Odpůrci toho a toho mají x tisíc příznivců."

Na druhou stranu v tomhle fenoménu vidím do budoucna určité riziko pro ty, kteří v domělou sílu sociálních sítí věří, což budou dřív nebo později všichni, v tom, že začneme zaměňovat reálný svět za ten virtuální, kde pro vyjádření našeho nesouhlasu stačí kliknout. A protože se tímhle kliknutím reálný svět nezmění, ve výsledku nebudeme schopni změnit nic podstatného.

...že človek ktorí sa rozhodne roztočiť koleso osudia opačným smerom, to má veľmi ťažké, pretože ostáva na tejto ceste sám, keď ho neprijíma ani väčšina a ani tá démonizovaná menšina....

Treba ten pan v Devinskej co mel v panelaku neprizpusobive sousedy zustal na sve ceste sam....

I kdyby tomu tak v té konrétní situaci bylo, nemyslím že by to nějak vyvracelo to co říkám. Sám píšu, že strong-ties mohou být velmi silnou motivací... ale to neznamená, že nejsou i jiné zůsoby, jak lidi motivovat pro akci.

I když to v té konrétní situaci tak třeba nebylo, tak by to tak být mohlo, a dnes díky sociálním sítím snadněji než dřív... a to je podstatné.

A mimochodem, ten poslední odstavec jsem napsal hlavně proto, že jsem si vzpomněl na Kohoutovu knihu Kde je zakopán pes, která popisuje dění kolem Charty 77. Tam mi připadá velmi příznačné, jak právě společný boj za nějaké ideje dělal z cizích lidí přátele. Až na to, že tehdy bylo velmi těžké se vůbec najít, dozvědět se o sobě navzájem.

Dokážu si to velmi dobře představit dneska v tom Iránu - jak Twitter pomáhá podobně smýšlejícím lidem dozvědět se o sobě, komunikovat... a třeba stát se přáteli a spojenci se strong-ties v real world.

I když připustíme, že Gladwell má pravdu v tom, že pro akci jsou nutné strong-ties (a už jsem napsal, proč já si tohle nemyslím), tak mimořádně důležité je už to, jak dnešní sociální technologie umožňují navazování strong-ties - už tímhle mohou mít obrovský dopad na společnost.

Ale přece o tom je také veškerá internetová komunikace, tedy i sociální sítě. V podpoře kontaktů z reálného světa. Sice se domluvili osobně, někde u piva. Ale také se mohli domluvit na twiteru, zvláště ve chvíli, kdy by byli na různých místech. S nutností předchozí existence "silné vazby" ovšem souhlasím.

Dle mého názoru je velmi zavádějící pojem přítel v sociálních sítích. To že na twiteru začnu sledovat třeba pana Zandla neznamená, že jej považuji za přítele. Nikdy jsem jej osobně neviděl, určitě bych mu vykal a na pivo spolu nepůjdeme. Pouze mne zajímají např. jeho názory na vývoj Internetu. Podle mne je označení vazby slovem přítel zavádějící, vhodnější by bylo něco neutrálnějšího - třeba kontakt. Takové označení vzbuzuje úplně jiné asociace. Asi jako vazba na kolegu z jiné firmy - budu se s ním s chutí bavit o odborných tématech, ale neočekávám, že by mi pomohl se stěhováním.

Jinak za sebe musím říci, že jsem si článek s chutí přečetl.