Má smysl u nás zavádět placenou pozemní televizi? Rozhodně ano

27. 5. 2013
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Pro placenou pozemní televizi hovoří už fakt, že technologie DVB-T je v současné době nejrozšířenější platformou pro příjem televizního signálu. V loni ji využívalo téměř 46 % populace.

O zemský příjem televize je nebývalý zájem

Pozemní digitální televizní vysílání zažívá v poslední době nebývalý boom. Nových televizí na této platformě se v poslední době vyrojilo nebývalé množství, podobně je tomu i s jednotlivými multiplexy, kterých už máme v České republice zkoordinovaných sedmnáct, z toho čtyři celoplošné. Ne všechny z nich jsou ale pochopitelně v provozu. Jediné, co nám zde zatím chybí, je spuštění placené televize v rámci DVB-T, případně rovnou DVB-T2. Na otázku, zda-li má něco takového vůbec smysl, když tu máme kabelovou televizi nebo satelit, zní odpověď rozhodně ano. Jde o distribuční platformu, která má na našem televizním trhu největší zastoupení.

Abychom uvedli konkrétní případy, nemusíme chodit příliš daleko, stačí, když si odskočíme k našim sousedům. Pokud bychom nepočítali polskou službu TV Mobilna, která má určitá svá specifika, jako modelový příklad poslouží Rakousko. Tady spustili placené pozemní vysílání rovnou v normě DVB-T2, a to i přesto, že u našich jižních sousedů se těší velké oblibě především satelit. Tři multiplexy DVB-T2 nabízí programy jak v SD, tak HD kvalitě. Jde přibližně o třicet stanic. Podobně je na tom i Slovensko, které však pro distribuci signálu zvolilo standard DVB-T. Operátor Towerhome ovšem chytře zvolil boxy Zircon T3000HD, čili mu de facto nebude v budoucnu dělat žádný problém překlopení do DVB-T2. Přijímače podporují i tento standard.

Rozměry přijímače, který se vyrábí v černém provedení jsou: 220 x 165 x 45 mm. a hmotnost přijímače je pouze: 0,18 kg.

Přijímač Zircon T3000HD, který umožňuje sledovat programy i v normě DVB-T2

Co hovoří pro zavedení placené pozemní televize

Jednou z hlavních výhod, na kterou upozorňují operátoři placené pozemní televize jak na Slovensku, tak i v Rakousku, je skutečnost, že toto vysílání je šířeno ze stejných lokalit, jako tomu je u bezplatných programů v DVB-T. Pro případné zájemce je to značné plus. Pokud bydlí například ve vlastním domě a má na něm anténu, případně si zajišťuje příjem individuálně, nemusí nic se svou přijímací sestavou dělat. Zkrátka a jednoduše, pouze si naladí svůj přijímač, který mu dodá operátor (případně použije CI modul v televizoru). Jiná situace je pochopitelně u společných televizních antén (STA), které si vyžadují v případě přidání nového multiplexu menší úpravu.

Jak již bylo řečeno výše, pozemní digitální televize je platformou s největším podílem na našem trhu. Podle posledního průzkumu, který v loňském roce, konkrétně v září, zpracovala pro Český telekomunikační úřad (ČTÚ) agentura STEM/MARK, využívalo tuto technologii 46 % domácností. Pro srovnání, kabelovou televizi měla necelá pětina (19 % populace) a pouhá 2 % se přihlásila k příjmu IPTV. Pozemní televize je v dnešní době tedy jasnou volbou, zvláště, když satelitní operátoři CS Link a Skylink zavedli v loňském roce servisní poplatek, který nahnal některé jejich zákazníky zpět do pomyslné náruče DVB-T.

Rozvod společné televizní antény (STA)
Autor: Foto pro DigiZone.cz: Ivana Dvorská

Rozvod společné televizní antény (STA)

Radiokomunikace mají prozatím s DVB-T2 smůlu

České Radiokomunikace dlouhodobě deklarují, že by u nás rády rozjely pozemní vysílání druhé generace (DVB-T2), navíc placené. Tuzemský telekomunikační regulátor ČTÚ ale zatím příliš jeho nadšení nesdílí. Připomeňme, že ještě začátkem loňského roku operátor předpokládal, že by se mu do olympiády v Londýně mohlo podařit spustit tuto technologii ve čtyřech městech (Praze, Brně, Ostravě a Plzni) na kanálu 50. Počítáme s tím, že signál budeme nejprve šířit z těchto lokalit a v ostrém provozu bychom ho pak rozšířili i do dalších oblastí, uvedl tehdejší vedoucí útvaru strategie a rozvoje ČRa Jiří Vykydal. Tento manažer i samotný generální ředitel Kamil Levinský už sice společnost opustili, zájem operátora o DVB-T2 ale pochopitelně trvá dál.

Pokud by nakonec tento standard podařilo prosadit i u ČTÚ, byl by tu ale další problém, a to jsou přidělené kanály. Jaroslava Nováková z odboru správy kmitočtového spektra telekomunikačního regulátora začátkem listopadu roku 2011 na konferenci Radiokomunikace 2011 oznámila, že pro operátora by byly teoreticky k dispozici tři celoplošné sítě. S tím už ale v současné době počítat nelze. Minimálně ne v té podobě, v jaké byla o multiplexech řeč před necelými dvěma lety. Síť už by nebylo možné vystavět například na kanálu 50, který byl v poslední době zkoordinován hned pro dva regionální multiplexy, viz elektronická databáze ČTÚ. Kanály 24, 26, 27 a 28 zatím zůstávají volné.

Marketing meeting Ai a tvorba obsahu


Foto pro DigiZone.cz: Ivana Dvorská

Někdejší předseda ČTÚ Pavel Dvořák byl velkým kritikem obchodních plánů Českých Radiokomunikací v oblasti DVB-T2. Argumentoval, že by nebylo dobré, aby se diváci stali oběťmi technologií, a tudíž je důležité se zavedením tohoto standardu nějakou dobu počkat.

To si zas budu muset něco kupovat?

Řada lidí argumentuje tím, že s příchodem nové technologie si budou muset pořizovat také nové přijímací zařízení. Ano, je to pravda, ale nářky jsou to někdy poměrně dost neopodstatněné. Vývoj jde neustále dopředu, a tak jako jste například vyměnili televizor černobílý za barevný, a později za ten s digitálním tunerem (případně za set-top-box), budete si pořizovat i nové zařízení pro příjem placené televize. Dá se ale předpokládat, že České Radiokomunikace – o jiném operátorovi, který by chtěl v rámci pozemního vysílání spustit pay TV, se zatím neví – se budou maximálně snažit, aby zájemcům využívání služby usnadnily.

Ať už se podíváme na Slovensko nebo do sousedního Rakouska, zákazníci tu měli na výběr ať už z nabízených přijímačů, tak i případně modulů a na Slovensku se nyní dokonce počítá i s dodáváním dekódovacích karet. Pak bude tedy možné využít vlastní modul a případně box s integrovanou čtečkou Irdeto. Plustelka, jak se placená služba pozemní televize na Slovensku jmenuje, navíc v době svého startu spustila programy několik dní nekódovaně, aby je případným zájemcům představila a ti si tak mohli udělat představu o technické kvalitě jednotlivých stanic a jejich obsahu. Služba navíc nemá jakoukoliv vázanost, čili ji můžete přerušit a opět předplatit v podstatě kdykoliv.

Myslíte si, že se podaří v Česku spustit placenou pozemní televizi?

Autor článku

Od září 2007 do ledna 2016 byl redaktorem DigiZone.cz. Kromě problematiky pirátství satelitní TV se zajímá také o dálkový příjem televize a VKV rozhlasu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).