Oddělení pro kontrolu správy ekonomických záležitostí a hospodářské a měnové unie (HMU) spadající pod Generální sekretariát Evropského parlamentu, respektive pod jemu podřízené Ředitelství pro ekonomické a vědecké politiky, přišlo v září s novou zprávou k digitálnímu euru. Zahrnuje přehled dosavadního pokroku a otevřené otázky. Zajímavé na ní je, že evropský úřad vnímá v příchodu digitální měny vydávané Evropskou centrální bankou nemalé technické a právní potíže.
Report také tvoří zajímavý kontrapunkt k oslavnému proslovu na téma digitálního eura z úst italského ekonoma Fabia Panetta z výkonné rady Evropské centrální banky (ECB), který v pondělí na svých stránkách publikovala samotná ECB.
Není to ostatně poprvé, kdy se Evropský parlament vyjadřuje k digitálnímu euru poměrně kriticky. Naposledy se tak stalo letos na jaře. „Rizika zavedení digitálního eura v současné době převažují nad přínosy,“ mohli jsme se dočíst v dubnovém reportu Digital Euro: When in doubt, abstain (but be prepared).
Od té doby ale pokročil nejen čas, v červnu totiž zveřejnila Evropská komise balíček týkající se jednotné evropské měny, který obsahuje nové legislativní návrhy týkající se digitálního eura a statusu hotovosti coby zákonného platidla.
Proč se vlastně digitální euro připomíná právě teď? Pokud nedojde k nečekanému zdržení, přibližuje se jeden poměrně důležitý milník na cestě, která odstartovala v červenci 2021. Tehdy zahájila Rada guvernérů ECB první fázi šetření k projektu digitálního eura. Hlavním cílem této fáze bylo vyřešit klíčové otázky týkající se designu a distribuce jednotné evropské digitální měny vydávané centrální bankou (CBDC). Tato fáze by ale měla skončit už letos v říjnu. Sázky jsou poměrně vysoké, protože podle výsledku šetření se bude následně Evropská centrální banka rozhodovat, zda přistoupí k další fázi vývoje a testování, nebo celý projekt pošle k ledu.
Z aktuální zprávy Oddělení pro kontrolu správy ekonomických záležitostí a HMU vyplývá mimo jiné to, že by plánovaná evropská CBDC mohla narazit ještě dříve, než by opustila hranice samotné unie.
První překážkou na trase jsou totiž už některé členské státy, které nejsou členy eurozóny. Do této kategorie spadá dlouhodobě i Česká republika. Přijetí digitálního eura v celém evropském bloku by podle reportu vyžadovalo ratifikaci mezinárodních dohod mezi EU a třetími zeměmi a to celou záležitost notně komplikuje. „Jakékoli dohodě mezi Evropskou centrální bankou a národní centrální bankou mimo eurozónu by musela předcházet mezinárodní dohoda mezi Evropskou unií a třetí zemí,“ vysvětluje zpráva.
Nejde ale prý zdaleka o jediný právní zádrhel. Erwin Voloder, vedoucí politického oddělení Evropské blockchainové asociace, který zprávu důkladně studoval, upozornil, že vyvstávají ještě další nevyřešené právní a technické otázky, které digitální euro v případě jeho skutečného spuštění dost potrápí.
Týkají se například samotného používání nebo peněženek na jeho ukládání. „CBDC představují uzavřené datové cykly a budou vyžadovat minimálně dohody o sdílení dat mezi zeměmi. Existují složité právní otázky týkající se používání, peněženek a jurisdikce, které doposud nemají funkční řešení, to bude největší budoucí výzva,“ upozornil Voloder.
Podle Volodera obecně existuje v rámci evropského bloku politická vůle najít dohodu o tom, jak by digitální euro mohlo fungovat v rámci stávajícího platebního mixu. To ale neznamená, že vše půjde hladce také na technické úrovni. S přijetím digitálního eura Evropu čeká řešení jeho provozních problémů na technické úrovni a další vyjasňování na úrovni měnového práva.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU