Názory k článku Lukáš Němčík (COOP): Letos budeme mít až stovku automatizovaných prodejen

Nerozumím akorát tomu, jestli jste zblbnul postupně, nebo jestli někdo tak hloupý opravdu mohl vystudovat VŠ.

Čemu jste na tom nerozuměl?
Prostě některé řetězce v zahraničí přišly na to, že v samoobslužných pokladnách v důsledku toho, že je spousta lidí nezvládne a volá si asistenci (což dělám i já, pokud jsem k samoobslužnému pokladnování z nějakého důvodu nucen), že se musí potvrzovat věk pro nákup některých potravin (např. alkohol), atd. prostě jeden pracovník obslouží méně lidí, než kdyby seděl u klasické kasy. A psalo se tam snad i o krádežích. Opravdu nevím, kde jsem tuhle informaci zachytil.
Z toho se dá usoudit, že stejný problém bude i u automatických prodejen, možná ještě akcentovaný tím, že tam bude omezený sortiment zboží, který se ještě nebude průběžně doplňovat.
Proto se obávám, ač lidem z COOPu rozhodně nepřeji neúspěch, že to nebude tak růžové, jak si to malují.
MMCH, ač jsem studovaný MUDr., habilitoval jsem na ekonomické VŠ, léta jsem na ní učil a seděl i u státnic, takže mě tento problém zajímá spíš právě po té ekonomické stránce než z hlediska nějakého geniálního SW.

Vzhledem k tomu, že to, co jste napsal, nedává smysl, je pravděpodobné, že zase něco špatně interpretujete, nebo že to psalo některé z vašich oblíbených dezinformačních „médií“.

Bohužel jsem neměl čas se sem dostat dříve, ale budiž:
Po netu předevčírem proskočila informace, že řada velkých obchodních řetězců ruší nebo hodlá rušit samoobslužné pokladny, protože procento zákazníků, kteří je nezvládnou a potřebují asistenci, je tak vysoké, že se to prostě nevyplatí a pokud se ti asistenti posadí k normálním kasám, tak se přes ně propasíruje víc zákazníků, než přes ty samoobslužné pokladny.
Takže záměr COOPu je spíš proti světovému trendu a pravděpodobně (ne, že bych jim, to přál) nebude tak úspěšný, jak si od toho slibují. A to přesto, že naše populace je v průměru inteligentnější než ta v západních zemích.

Jak se zjistí zájem? Asi tak stejně jako dnes. Buď se to nedozví, protože mu to nikdo neřekne. Nebo se zeptá. A pokud tam nikdo nebude, tak co brání tam nechat třeba knihu přání, kam se zapíše co je potřeba sdělit?

V běžných obchodech se jede tak, jaký je zájem. Pokud jde o pečivo, tak se objednává jen určité množství za jeden den. Víc není možné, protože pekárna by musela zase znovu dovést. Takže se jede stylem, kdo přijde později, má smůlu. Pokud myslíte zboží v regálech, tak na tom nic nemění. Nikdo nepředpokládá, že by v automatizovaném režimu chodilo nějak moc lidi, aby se regály mezitím tak rychle vyprázdnily. Přes den, kdy je obsluha, tak se průběžně doplní. Jakmile zavřou, tak regály opět doplní, aby mohl kdokoli po zavíračce nakoupit.

OMG. Prej maximálně do 15 minut. Kde to žijete? Ale i tak jste mi to potvrdil, protože je to minimálně 30 minut tam i zpátky. Což je i tak dost. Nehledě na to, že ne všichni mají auto. Do práce třeba dojíždí autobusem nebo se sousedem.

Možnost doplňování zboží v regálech neodpadá. Navíc vesnické prodejny často nic jiného než zboží v regálech nemají. Pod širším spektrem zboží si u vesnické prodejny představím spíš to, že to bude koloniál, kde koupíte i drogerii, baterky, volně prodejné léky apod. To nejsou věci, u kterých by bylo nutné řešit expiraci.

Ta optimální doba je 7–18, za tu dobu pár prodejen stihnete objet. Navíc to nemusí být v každé obci každý den, holt v úterý a ve čtvrtek nakoupíte u automatu, a kde bude vyžadovat lidskou obsluhu, nakoupí si v pondělí, středu nebo pátek.

Pro objednání předem nebo atyp zboží mimo běžný sortiment nepotřebujete pojízdnou prodejnu, to stejně dobře zvládne i ta automatizovaná.

Pohyby s prodejní dobou nezmění to, že mimo špičku tam bude nízký objem nákupů. Ono to není tak, že 2/3 lidí nakoupí mezi 8 až 14, a zbývající 1/3 by potřebovala nakoupit mezi 18 a 19. Ta zbývající třetina se rozprostře mezi 5 až 8 a 16 až 22.

To spektrum bude zcela jednoznačně užší, protože odpadá možnost doplňování zboží v regálech. Navíc čím menší prodejna, tím vyšší riziko, že se nějaké zboží neprodá do exspirační doby (statistika a zákon velkých čísel).
A přejíždění prodavače mezi více lokalitami je taky problém, protože existuje určitá optimální doba, a tu bude možné dodržet jen v jedné lokalitě.
Jak jsem uvedl výš, spíš bych zkusil nějaké pohyby s prodejní dobou, a teprve pokud by to zoufale nešlo, šel bych do něčeho takového. A pak je ovšem otázka, zda lepší než prodejna bez prodavačů nebude pojízdná prodejna. Tam se např. dá objednat předem (po telefonu, to zvládne i stařenka s rozpadající se stařičkou Nokií) i atyp zboží mimo běžný sortiment. Alespoň podle mých zkušeností z vesnice :-)

Nápad to není špatný a jestli se udrží o tom budou obyčejní lidi hlasovat peněženkami.

V krámku, kde prodavač není, zkusí zákazník ten produkt vyhledat na kase, dozví se, že aktuálně není dostupný a bude si ho moci objednat. Nebo to může zjistit i přes internet.

V běžných vesnických obchodech se čerstvé zboží doplňuje jen jednou denně.

Těch 15 minut ovšem počítáte autem. Je levnější mít chytrý mobil a jednodušší se s ním naučit zacházet, než pořídit si auto a mít na něj řidičák.

Zato vy nechapete ani zaklady. Jak se zjisti zajem o produkt, ktery neni? V kramku kde je prodavac mu to zakaznik rekne.

V beznych obchodech se zbozi, specielne cerstve, doplnuje nejmene denne, spise nekolikrat denne. Kde ze je ta uspora? Aha, nikde.

Ten market je v typicke vesnici v CR maximalne 15 minut daleko.

Toho, že akutní pacient zabloudí do samoobslužné prodejny potravin, bych se nebál.

Není důvod, proč by automat nabízel úzké spektrum zboží. Pro ty, kterým nebude vyhovovat prodejní doba s obsluhou, je tu právě prodejní doba bez obsluhy.

Bude-li pracovní doba 1/2, bude i mzda 1/2 (atd.)
Takže jste zase nepochopil, co jsem psal.

to je docela problém
Ano, je to problém, když musíte platit drahého prodavače, ale nákupů je málo. Tenhle problém řeší – překvapení – automatizované prodejny.

Pokud by místní měli jistotu, že nakoupí doma, tak spíš podpoří místní prodejnu.
Která může být automatizovaná. Nebo pár hodin s velkou poptávkou s lidskou obsluhou a po zbytek doby automatizovaná.

Prostě ty bezobslužné prodejny nevidím jako nějaké samospasitelné řešení, spíš jako cestu do nějaké slepé uličky.
Řeší to problémy, které předkládáte. Ale vlastně chápu, věci, které dávají smysl, jsou ve vašem světě nepochopitelné.

Tohle (popojíždění mezi pracovními místy) si může dovolit kamarádka, která takto jako praktická lékařka objíždí 3 vesnické obvody. Nicméně v každém tom obvodu má na plný úvazek sestru, která ji zalarmuje, pokud se objeví nějaký atyp nebo zjevně akutní pacient.
Automat může dojet na úzké spektrum zboží nebo to, že prodejní doba s obsluhou nebude části lidí vyhovovat.

Je docela možné, že to někde fungovat bude, ale na druhé,straně bych se nedivil existenci lokalit, v nichž to fungovat nebude.

Bude-li pracovní doba 1/2, bude i mzda 1/2 (atd.)
"Nákup základních věcí na vesnici" - to je docela problém a spíš to povede k nějakým organizovaným výpadům do sídel s více prodejnami (nejen potraviny, ale železářství, drogerie, lékárna (atd.)).
Pokud by místní měli jistotu, že nakoupí doma, tak spíš podpoří místní prodejnu. Ta má navíc možnosti, jak tu podporu dál akcentovat (třeba věrnostní karty).
Prostě ty bezobslužné prodejny nevidím jako nějaké samospasitelné řešení, spíš jako cestu do nějaké slepé uličky.

Asi nejste z venkova, když melete kraviny. Proč by tam proboha chodil 3x denně? Pokud jde o zásoby, tak automatizované prodejny na tom nic nemění. To je jen otázka nabídky a poptávky. Pokud bude zvýšený zájem o konkrétní produkt, tak se toho objedná více. Takto to funguje roky. Jinak aktuálně to funguje tak, že pokud nemají, tak prostě nemají. Malé obchody si nemohou dovolit mít velké sklady jako hypermarkety. To ovšem neznamená, že to nebudou mít už nikdy. Prostě třeba druhý den zásoby doplní.
S tím musí místní počítat. A pokud je někdo nedočkavý, tak ať si klidně nasedne do auta a jede do toho marketu. Jeho věc, že si tím vyplýtvá i přes hodinu času i benzín navíc cestou do vzdáleného města. Jenže právě i ta úspora času je ten důvod, proč by někdo raději do toho automatizovaného obchodu než do vzdáleného marketu.

Uz pisi postotricate. Frekvence po 2G se vyuziji na 4G a 5G. Neni to tak ze by se treba pásmo 900Mhz proste prestalo pouzivat a antény musely prekopat.
Ta migrace a deleni se deje uz dnes.

Za prvé, to, že je někdo důchodce, neznamená, že je neschopný. Spousta důchodců to bez problémů zvládne. Naopak mnozí budou rádi, protože teď, když jim jde něco pomaleji, mají pocit, že tím ostatní zdržují. V samoobslužné prodejně si vše vyřídí svým tempem a nebudou mít pocit, že tím někoho obtěžují. Za druhé, pro ty důchodce tam klidně může být otvírací doba 9–11 kdy tam bude živé obsluha a pomůže jim. V 11 se ten prodavač sbalí a odjede do vedlejší vesnice, kde bude to samé 11:30–13:30. Ta samoobslužnost je důležitá pro dobu, kdy není po nakupování taková poptávka, takže by to prodavače neuživilo. Automat na nic nedojede, protože místní si tu housku/chleba objednají předem. Tak, jako to dělají u živého prodavače.

Jinak receno, az dojdou dotace, vsechno to zavrou.

"kdyz neco dojde, tak mate smulu"

Jasne, a vy se budete chodit 3x denne predvedcit o tom, ze tam porad nic nemaji, misto abyste sed do auta a dojel do marketu, kde to maji zcela jiste. Chci videt ten pocet zakazniku po tydnu takovehoto provozu. Presne nula.

A kdyby tady nekdo aspon tusil jak ty kramky funguji, nepsal by takove volotrkarny, jako ze budou fungovat bezobsluhy. Nebudou.

Do tech kramky chodi typicky duchodci a pak sem tam nekdo pracujici pro jednu dve veci, protoz nakupy udela cestou z prace autem, bez ktereho se na vsi existovat stejne neda. Provozovatele to prevazne spis nezivi, nebo ne nijak zvlast. Dost casto to provozuje jako nejakou bokovku k necemu dalsimu.

Pronajem dost typicky neplati zadny, protoze to plati obec, aby tam jeste vubec nejaky kramek byl.

A ty lidi kteri tam prijdou tam jdou dost casto i proto, ze narozdil od toho marketu tam proberou mistni drby, s kym jinym nez prodavacem. A potom se treba dohodnou na tom, ze o vikendu chteji grilovat, tak aby jim koupil ingredience, ktere bezne nema.

Ve finale, kdyz tam prijde nekdo cizi, tak mu ani tu housku/chleba neprodaj, protoze by nezbylo na nekoho mistniho. A presne na tomhle dojede ten automat.

Jako ze tam budete mit 14 dnu stare rohliky a mesic stary chleba?

Kdybyste si odkazovaný článek přečetl, zjistil byste, že dotace na automatizované obchody přicházejí teprve teď, zatímco automatizované prodejny už existují, takže zjevně vznikly bez dotací.

Lidé se na ten prodej nenajdou, protože pro všechny lidi platí minimální mzda. Pod tu jít nelze. Problém není v tom, že by se nenašel nikdo, kdo by tam prodával. Problém je v tom, že objem prodeje v té době je tak malý, že to nestačí ani na tu minimální mzdu.

To, že jste nakupoval ve venkovském obchodě, ještě neznamená, že rozumíte jeho ekonomice.

Není to snaha zlikvidovat živé prodavače. Je to snaha zachovat možnost nákupu základních věcí na vesnicích. Protože je to jedna z věcí, která je potřeba, aby na té vesnici vůbec někdo chtěl bydlet. Ve vašem modelu „rovného“ trhu v tom vesnickém obchodě nejdřív přestanou nakupovat ti, kteří dojíždějí za prací a vrací se, až když bude mít obchod zavřeno. Budou jezdit na nákupy do města, a tím pádem už tam koupí rovnou vše, i to, co by jinak kupovali v tom vesnickém obchodě třeba o víkendu. Obchod bude muset zdražit, protože musí fixní náklady rozpočítat do menšího objemu prodejů. Pak tam omezí nákupy i další, protože třeba i babička, která nikam nedojíždí a může si tam dojít během dne, tam přestane kupovat některé věci, protože budou drahé. A radši si pro ně jednou za týden dojede do města nebo jí to přiveze vnuk, když za ní pojede na návštěvu. Nebo se přestěhuje do domova důchodců, protože bez té prodejny už nebude schopna se o sebe sama postarat. Takže zase klesne objem prodejů. A tak se to párkrát zopakuje, až ten obchod definitivně zavře, protože nebude schopen konkurovat tomu hypermarketu ve městě. No a pak se ta vesnice začne vylidňovat, protože tam nebude chtít nikdo bydlet – k čemu bydlet na vesnici, když stejně ať chcete dělat cokoli, stejně musíte jet autem do města.

Kousek dál vám to vysvětlili: Je to životaschopné jen v důsledků křivení trhu dotacemi.
Jinak jsem vám jasně vysvětlil, že na takové atyp prodejní doby (jaké uvádím) se asi lidé najdou, zejména pokud budou moci (jako určitá pohotovost) dělat ještě nějakou jinou práci. Netvrdím, že jsem chytřejší, ale něco o tom sakra vím, mám zkušenosti s venkovskými obchody po dobu mnoha let. A je otázka, zda to nění výsledek snahy zcela zlikvidovat prodej, v němž by na straně prodávajícího figurovali lidé (což je IMHO spíš špatně).
A je to asi opravdu jen o těch dotacích, křivících trh, v jejichž důsledku se takového věci mohou vůbec uplatnit.

Ono je jeste treba v uvahach o tom, zda se to vyplati, vzit v potaz, ze to z velke miry stoji na dotacich. Puvodne me to ani moc nenapadlo, ale kdyz jsem hledal jak je slozite se do prodejny dostat, protoze tu dost lidi kritizuje narocnost reseni, tak jsem narazil na fotografii Karla Havlicka strihajiciho pasku ve vchodu do prodejny.
https://www.penize.cz/nakupy/445508-coop-otevira-dalsi-obchody-budoucnosti-pomuzou-i-dotace

V nevysvetlitelnem zachvatu naivity jsem si chvili myslel, ze je to zivotaschopny projekt :-(

Kdyby sis ten clanek alespon precetl. Je to o malych prodejnach na vesnici, kde maji problem najit obsluhujici personal. Tvoje idea 15-21 narazi na prave tenhle problem.

Ctu si diskuzi, a je to tvuj 3. prispevek o tom jak to delaji spatne nebo ze to lidi nebudou pouzivat. Jenze for je v tom, ze se ten koncept nejspis ujal, takze to asi byl dobry koncept, a lidi to pouzivaji radi. Chapu ze mas pocit ze jsi chytrejsi nez vsichni ostatni, ale tvoje vedome popirani obsahu clanku, to jsem v zadne diskuzi uz alepson tyden nevidel.

6. 2. 2024, 16:03 editováno autorem komentáře

Přihlášení přes NIA je vzdálené přihlášení konkrétní fyzické osoby (jako právní entity), zatímco doklady se používají pro ztotožnění fyzického člověka (tj. těch 60, 80 nebo třeba 120 kg buněk) s fyzickou osobou jako právní entitou. Jsou to tedy úplně jiné procesy, které mají jiný účel, provádějí se jinak a jsou tam jiné zodpovědnosti. Takže ano, opravdu je to něco jiného a funguje to jinak, nemělo by na tom být nic překvapivého.

Z pohledu banky je přihlášení přes NIA autorizací, protože uživatel potvrzuje konkrétní operaci. Na mobilním telefonu, kde uživatel přihlášení potvrzuje, se objeví informace, jakou operaci uživatel autorizuje – zda je to převedení 100 000 Kč na nějaké číslo účtu, nebo je to přihlášení k NIA, nebo změna trvalého příkazu.

Z pohledu NIA je to také autorizace, protože tam uživatel potvrzuje, které údaje se mají předat cílovému systému.

Jenom z pohledu cílového systému, kam se uživatel přihlašuje, jde o autentizaci, protože cílový systém jenom získá identitu přihlášeného uživatele. Celou dobu ale nebyla řeč o cílovém systému, do kterého se přes NIA přihlašujete, ale o Bankovní identitě, tedy o tom prvním kroku.

mimochodem, za přihlášení bankovní identitou a její správnosti nese právní i hmotnou odpovědnost samotná banka, která se aktivně snaží zneužití detekovat a nabízí i spousty cest, jak se může uživatel bránit. U použití edokladu nebo občanky to kupodivu neplatí.

Bankovní identita je opravdu jen autentizace, autorizace v tomhle případě banka nedělá, tu dělá až koncový systém.

Nikdo vás nenutí to používat. Stejně jako vám nikdo nebrání provozovat na té vesnici prodejnu, která bude mít otevřeno od 6 do 20 včetně víkendů, bude mít konkurenceschopné ceny a klidně tam můžete mít čtyři živé prodavače najednou.

Označovat za amorální něco, co vám nabízí další možnost, která tu do teď nebyla, je nesmysl.

Možá by nebylo od věci legislativu v tomhle ohledu poněkud modernizovat.

... nemluvě o tom, že kdejaký nýmand dnes hlásá, jak zruší to ošklivé 2G, což je ovšem na polovině českého venkova jediný způsob, jak mít v interiéru alespoň nějaký mobilní signál protože za ty šedesátky cihlové nebo kamenné zdi se prostě nic jiného nedostane.

Je to tak. Ale na druhou stranu bych se dost snažil hledat jiné způsoby, než jsou jen smartphony a bankovní identita.

Ano, představ si, že než dal zvyšovat závislost na těch krámech a navíc přes nějakou pološílenou bankovní identitu, radši si sednu do auta a klidně zajedu do toho města. V tom COOPu totiž člověk velké nákupy obvykle fakt nedělá a jako takový je tak poměrně dost zbytný abych to nemohl řešit jinak.

A ne, není mi šedesát. Ba ani čtyřicet ne.

Na druhou stranu jsou i lidé, co jim to pije krev. Než povolovat bankovní identitu a instalovat nějakou pološílenou aplikaci, to už tam radší zajdu dopoledne nebo to vyřeším jinak. Ostatně stejně jinak, jako jsme to řešili doteď. A to mi, podotýkám, rozhodně není ani čtyřicet a asi se nedá úpně říci, že by mi technologie byly cizí... A kdybych tohle chtěl po manželce, pošle mě do háje po dvou větách.

Jediné, co je omlouvá je, že jsou soukromí provozovatelé takže si v tomto ohledu mohou dělat co chtějí. Na druhou stranu já si o tom mohu také myslet co chci a přijde mi to dost hloupé a amorální k tomu. Amorální proto, že tohle vytváření závislosti na smartphonech a pochybných identitách ke hloupé a amorální samo o sobě z principu. A důležití rozhodně nejsou jen ti, co se to zvládnou naučit. Důležití jsou pro ni všichni. Protože je důležité jak moc z těch všech se to zvládne nebo je ochotno naučit.

eDoklad je ale elektronická varianta plastové občanky a má úplně tu samou funkci.

Žádná identifikace osoby u eDokladu není. To, že se musíte přihlásit do aplikace, je jenom kvůli ochraně osobních údajů – aby když telefon někde zapomenete, nemohl si někdo hned přečíst všechny údaje z vaší občanky. To samé ta registrace – opět je to z důvodu ochrany osobních údajů – asi byste nechtěl, aby si všechny údaje, které jsou na vaší občance, mohl stáhnout kdokoli.

eDoklad je jenom zabezpečený nosič informací, stejně jako plastová občanka. Obojí říká „stát potvrzuje, že osoba, která vypadá jako osoba na fotce, má tuto identitu“. Zabezpečení je tam proti padělání (u plastové občanky jsou to ochranné prvky v nosiči a tisku, u eDokladu elektronická pečeť). PIN nebo biometrika mají u eDokladu stejnou funkci, jako to, že plastovou občanku nosíte někde v kapse nebo v peněžence – tedy aby se někdo cizí nedostal snadno k údajům, které na tom dokladu jsou. Nemůže to sloužit k prokázání ničeho, protože to máte na svém mobilu a stát nemůže garantovat, co váš mobil dělá. Stejně jako nemůže garantovat, co děláte s plastovou kartičkou.

V obchodě neprokazuju, že bankovní identita je moje – protože bankovní identita slouží jenom ke vzdálenému přihlášení. Protože přihlášení bankovní identitou je moje zodpovědnost, pracuji s bankovní identitou na zařízení, kterému já důvěřuju – a nikdo mne nemůže nutit přihlašovat se bankovní identitou na něčem ,čemu nedůvěřuju. S eDoklady je to přesně opačně – tam pracuje ověřovatel se zařízením, kterému důvěřuje, a můj mobil je jenom nedůvěryhodný nosič informací, kterému ověřovatel nemůže věřit vůbec nic. Proto jsou ty informace podepsané elektronickou pečetí, protože ověřovatel věří té pečeti, tudíž mu může být úplně jedno, jakým kanálem se k němu ty informace dostaly.

Ofocená občanka nemůže jít na mou odpovědnost, protože mou ofocenou občanku může mít kde kdo.

Autorizaci sem motám proto, protože jste s ní přišel vy. Přišel jste s bankovní identitou, která provádí autorizaci. Naproti tomu občanský průkaz (bez hledu na formu) slouží k ověření totožnosti. Pro ověření totožnosti nepotřebujete mít u sebe vůbec nic. Policie si třeba vaši totožnost dokáže ověřit tak, že nadiktujete osobní údaje a oni si údaje, které jsou jinak na té občance, stáhnou – a zase podle fotky porovnají, zda jste to vy. Nebo vaši totožnost může ověřit jiná důvěryhodná osoba.

Pokud by prodej alkoholu nezletilým byl postaven na tom, co o sobě kupující prohlásí, moc by ta ochrana nefungovala, nemyslíte? Přišel by dvanáctiletý kluk, prohlásil by, že mu je dvacet, prodavač by řekl „OK, musím ti věřit“ a prodal by mu karton rumů? To by byl i na české poměry laxní přístup.

Bankovní identita slouží k autorizaci – autorizujete to, že NIA může předat vaši identifikaci a další osobní údaje subjektu, který o to požádal. U občanky nic čestně nepotvrzujete, občanka je jenom nosič informací, které použije ten, kdo provádí zjištění totožnosti. Podle občanky budou vaši totožnost zjišťovat i v případě, kdy budete v bezvědomí nebo po smrti. Nebo vás někdo bude identifikovat i bez občanky. Na nějakém vašem čestném prohlášení to opravdu nezávisí.

My tu ale celou tu dobu mluvíme o eDokladu ne o obyčejné plastové občance! Neřeším, jestli někdo zneužije plastovou občanku.

S eDokladem je to ale úplně jinak. Aby se mohl prokázat, tak se musí nejdříve sám identifikovat. Tedy onou biometrikou nebo PINem. A i způsob registrace je založen na tom, že doklad tam musí zanést jen vlastník.
Jestli nezletilý zneužije eDoklad, tak je zde otázka, kdo je za to zodpovědný. Jestli vlastník nebo pak obchod. Protože i zde se prokazujete svým jménem, tím, že jste svou identitu potvrdil, i když to potvrdil někdo jiný. Tedy úplně to samé, jako popisujete u bankovní identity.
A jak v obchodě prokážete, že bankovní identita je Vaše? Jak v eshopu prokážete, že ofocená občanka je Vaše? Dle logiky i ofocená občanka jde na vaši odpovědnost, protože jste ji tam "dodal" (autorizoval) sám.

Proč sem pořád motáte autorizaci? Copak bankovní identita, sám vlastník, něco autorizuje? Jako, že sám se necháte autorizovat, že je Vám víc jak 18 let? Ale jdete.
Něco jiného je autorizovat transakci. Tam jen sám potvrzujete, že s platbou souhlasíte. Jenže v případě prokázání plnoletosti k žádné vaši autorizaci nedochází. Tam se pouze a jen autentizujete. Autorizaci provádí až sám ověřovatel (obchod, eshop) nebo služba, která na základě získaných údajů (datum narození) ověří, zda Vám může vydat alkohol.

Jinak ono s tou právní odpovědnosti záleží právě na tom, kdo provádí autorizaci. V tom máte pravdu. Jestli eshop/obchod spoléhá na tom, že plnoletost prokážete Vy sám, že se sám autorizujete, pak jde odpovědnost na Vás, i když to autorizoval někdo jiný. Pokud prokázání plnoletosti provádí obchod/eshop, tedy autorizaci provádí obchod, pak jde odpovědnost na něj. V takovém případě ale bankovní identita žádnou autorizaci neprovádí. Jen se autentizuje - předává identifikační údaje.

Proto bankovní identita sama o sobě neslouží k autorizaci! Ale jen k autentizaci. Autorizace se aplikuje až tehdy, pokud jste o to požádán. Což u obyčejné občanky znamená, že čestně potvrzujete, že s tím souhlasíte.

Bankovní identita slouží k autorizaci přístupu – proto se tam zobrazuje, kam přistupujete. Stejný přístup se používá třeba i k autorizaci bankovní platby.

Rozdíl je v tom, kdo má právní odpovědnost. V případě autorizace je odpovědný ten, kdo provedl autorizaci. Např. když se pomocí BankID přihlásíte k eshopu, který prodává alkohol, nakupujete svým jménem. Pokud se pak ten alkohol dostane nezletilému, bude to chápáno tak, že vy jste alkohol nakoupil a následně jej podal nezletilému, takže za to budete odpovědný vy.

Naproti tomu když se v obchodě s alkoholem někdo prokáže zjevně padělanou občankou nebo občankou, která bude evidentně patřit někomu jinému, je to odpovědnost prodejce a za prodej alkoholu mladistvým (pokud se následně ukáže, že šlo o mladistvého) se bude muset zodpovídat on. Logicky za to nemůže zodpovídat ani ten, kdo je na té občance (nemůže zodpovídat za občanku, kterou mu někdo ukradl, nebo za padělek), a nemůže za to zodpovídat ani ten, koho ztotožňujete (protože dokud ho správně neztotožníte, nevíte, kdo to je).

Na tom, aby se někdo cizí prokazoval vaší občankou, opravdu nijak spolupracovat nemusíte. Stačí, že ji ztratíte, někdo vám ji ukradne – a nebo někdo vyrobí padělek, který se bude tvářit jako vaše občanka.

Neřešíme teď věci jako padělání úředního dokladu, bavíme se teď čistě o rozdílu mezi autorizací (za kterou je zodpovědná osoba, která autorizuje) a ověřením totožnosti (za které je zodpovědná osoba, která ověřuje totožnost).

Je to to samé. Mimochodem bankovní identita neslouží k autorizaci, ale právě k autentizaci - prokázání totožnosti. Přes ni nic neautorizujete. Ta se provádí až po prokázání identity. Autorizaci provádí až ověřovatel nebo daná služba, jako čtečka u prodejny. Takže je jedno, jestli se prokáže bankovní identitou nebo eDokladem. V obou případech se musí prokázat vlastník. A v obou případech se může prokázat někdo jiný, pokud někomu vyzradí údaje. A v obou případech se to dá zneužít a ověřovatel bez ověření se dostat do problému.

Takže ten problém přetrvává. Pokud už teď lze použít samoobslužné prodejny kde se prokazuje bankovní identitou, tak proč by se nemělo prokazovat i eDokladem? V obou případech jsou ta rizika stejná.

Bankovní identita je něco jiného. Dokladem prokazujete svoji totožnost, bankovní identitou autorizujete nějaký úkon. Když někomu prozradíte své přihlašovací údaje k bankovní identitě, můžete tím poškodit maximálně sám sebe, protože někdo jiný bude jednat vaším jménem. A třeba vybere peníze z vašeho účtu. Pokud někdo neověří správně něčí totožnost, je tím poškozený ten ověřovatel. Protože třeba prodá alkohol nezletilému; vydá nějakou věc někomu jinému, než vlastníkovi; zaplatí peníze za převod nemovitosti někomu jinému, než je vlastník nemovitosti, apod.

Tak stejný problém je to i se současnou variantou pomoci bankovní identity. Tam nastává také stejná situace, jak popisujete. I když by bankovní identitu měl znát jen vlastník, tak, jako u eDokladu, ty údaje může znát i potomek. U bankovní identity navíc žádná fotka neexistuje, tak už jen tímto těžko lze prokázat, že dotyčný je ten, za koho se vydává. Ale evidentně jim to nevadí. Tak by to zřejmě nevadilo ani u eDokladu.

eDoklad běží na vašem zařízení. Tím pádem jakékoli podmínky na hardware, operační systém a další jsou jen nevynutitelná doporučení, na kterých nelze stavět bezpečnost. Navíc biometriku i PIN do telefonu zase zadáváte vy, takže vám nikdo nemůže zabránit, abyste tam nechal naskenovat prst svého potomka nebo mu prozradil PIN. Pokud to uděláte, není to jen váš problém, ale byl by to problém třeba prodavače, který by prodal alkohol nezletilému.

Bez zobrazení fotky nemáte jak ověřit, že se někdo prokazuje svým průkazem totožnosti. Je to jako kdyby někdo vložil plastovou občanku do neprůhledného pouzdra a vyřízl tam otvor jen pro datum narození. Jak poznáte, zda je občanka jeho?

O tom rozpoznávání obličejů jsem psal pomocí AI jsem psal, ale není to tak jednoduché – za prvé si to musí umět poradit se změnami, za druhé se to nesmí nechat ošálit třeba vytištěnou fotkou.

Není podmínkou eDokladu biometrika nebo PIN, kterým musí znát jen vlastník? A vlastník je rovněž jediný, kdo může do eDokladu vložit svoji občanku?
Jestli někdo sdílí otisk nebo PIN nebo hůře identitu občana s někým jiným, pak je to jeho problém.
Nejsem si jistý, zda se ověřovateli na dotaz plnoletosti zobrazuje i fotka. A i kdyby, tak co brání před čtečkou umístit kameru, kterým se nasnímá obličej a porovná se s fotkou na občance, když už jste u toho AI.

Pro prodejnu jsou důležití ti, kteří to zvládnou. A ona se to spousta lidí dokáže naučit.

Ani to ale nezaručí, že se eDokladem prokazuje osoba, které byl doklad vystaven. To je pořád na ověřovateli, aby porovnal fotku na dokladu se skutečnou podobou člověka. Je pravděpodobné, že to jednou bude dělat AI, ale pak pro ni asi nebude problém ani přečíst data z plastové občanky (a její pravost posoudí lépe, než člověk).

Pokud se nemylim, tak salamy koupite pouze balene (to je i v nekterych malych obsluhovanych obchodech). Zbozi se nedoplnuje, kdyz neco dojde, tak mate smulu. Kazdopadne dnes je u spousty polozek ve spouste obchodech bezne, ze to co vidite na regalu, je vse, co maji, zadny velky sklad obchod casto nema, takze i v obsluhovanem obchode musite pockat treba do druheho dne, kdy dovezou dalsi zbozi a naskladaji ho do regalu. Bych v tom nevidel zasadni problem.

Nějak si to nedokážu přestavit. Nejde o placení na automatizované pokladně, to známe i z jiných prodejen, ale o absenci personálu. Kdo bude do regálů doplňovat zboží? Kdo bude krájet salámy?

Asi bych jako majitel prodejny na vesnici stanovil provozní dobu tak, aby ji mohli využít i dojíždějící za prací a lufťáci. Třeba od 15 do 21 hod a možná nějaký čas brzy dopoledne. Protože pak bych pokryl i lidi, kteří by mi tam v normální provozní době nechodili a zvedl bych obrat.
A pokud by byla někde na vsi automatická prodejna, stejně by to asi chtělo pomocnou obsluhu, jakou mívají řetězce u samoobslužných pokladen (a ušetříte velký kulový). Máme chalupu na takové vsi a tak vím, že sice nám, lufťákům, chodí zprávy od starosty do mobilu, ale pro spoustu místních se to stejně musí číst do tlampače, protože nemají čím by SMS přijali.
Prostě bych se do takových investicí nehrnul, dokud bych nevyzkoušel organizační změny, do kterých nemusím sypat peníze coby investici.
Znám i pár krámů, kde vám v dost širokém časovém rozmezí přijde obsluha na zazvonění. I to je asi cesta k redukci nároků na obsluhu (může mezi tím dělat nějakou "přidruženou výrobu") a udržení široké obslužnosti a dostatečného počtu kupujících.
Na vesnici se běžně pracovalo, např. v kravíně, jeden úsek pracovní doby brzy ráno a druhý odpoledne až večer (raní a večerní dojení), takže lidi, pro které by byl podobný režim v krámě akceptovatelný, by se asi našli.

Proc myslite? Ne vsude jsou gerontoluditi. Kategorie starsich duchodcu uz vyrustala s technologiemi. Proc porad resit nekoho kdo ma soucasne parkinsona, demenci, je tak tlusty ze neprijde turniketem a neni schopen porozumet psanemu textu?
Takovi lide maji mit dovazkove/peco­vatelske sluzby.
Muzeme hovorit vsak o pristupnosti jako tlacitka, ĺkontrast, dlouhe timeouty, operator na telefonu a o detekci zmatene obsluhy.

3. 2. 2024, 21:04 editováno autorem komentáře

No paradoxně je tu nové řešení. eDoklad ;) Ta už by to umožňovala. Právní subjekt může být v roli ověřovatele. Tak nic nebrání mít čtečku, která provede ověření eDokladu. Aktuálně to ještě není možné, protože odpovídající funkčnost není aktivní, ale prý se později chystá zapnout. Vím to, protože moje firma pracuje na projektu, jehož součásti je čtečka občanek, tak řeší i propojení eDokladem.

Proč proboha stařenka? Ta už je snad v důchodu. Tak ji nic nebrání tam jít v normální provozní době, kdy je otevřeno.
Asi si neuvědomujete, že vesnici, malá města obývají i mladší generace. Jasně mohou mít auto a do práce dojíždí. A nakoupit mohou při cestě z práce. Jenže mohou nastat situace, kdy nakoupit zapomněli nebo něco bude chybět. Tak proč jezdit někam daleko, když mohou do místní samoobslužné prodejny.
Tady u těchto článků o místní obchodech se dozvíte právě to, že jim nevyhovuje zavíračka, která je moc brzy. Třeba do 15 hodiny. Takže evidentně je dost lidi, kteří by chtěli nakoupit, ale nemohou, protože už je zavřeno. Tyto samoobslužné by jim to umožnilo. Já pro změnu vidím ty situace, kde by ty samoobslužné prodejny přišly vhod.

Jednou to mozna budou zcela bezobsluzne prodejny, kam jen obcas nekdo prijede uklidit a doplnit zbozi, ale to myslim neni uplne na poradu dne. Zatim je to vetsinou kombinovany provoz. Lide, kteri naprosto nezvladnou nakoupit bezobsluzne, holt musi do obchodu v obsluhovane dobe. Vetsinou se to tyka duchodcu, napriklad starenek s dodelavajici tlacitkovou Nokii, ty vetsinou nemaji problem stihnout pracovni dobu.
Navic u malych venkovskych prodejen casto uplne neresite, o kolik obsluhovanou prodejni dobu prodlouzit, vzhledem k poctu lidi, kteri mohou jen vecer a nenakoupi treba cestou z prace ve meste, se to zpravidla nevyplati. Spise resite, zda ma vubec smysl tu prodejnu dal provozovat. Takze alternativou k bezobsluzne prodejne casto neni vyrazne prodlouzeni obsluhovane doby, ale spise zavreni prodejny.

Je mi líto, už vidím, jak nějaká stařenka s dodělávající tlačítkovou Nokií bez internetu bude kmitat v samoobslužné prodejně. A vzpomínám, jak moje nebožka babička, když velký obchod pod sídlištěm předělali na samoobsluhu (standardní), tak raději chodila do menších krámů, kde byl pultový prodej.

Jenže v těchto lokalitách bude zase dost velké procento lidí, co ten samoobslužný nákup nezvládnou. A ti to prostě budou řešit jinak.

>> Naštěstí jsou tu i jiné obchodní řetězce.
>> Lidé prostě začnou jezdit jinam.
Tak to jste nepochopil o čem tyto prodejny jsou a hlavně kde. Protože ty věty si odporuji. Jednak tam, kde to má být, většinou jiné obchodní řetězce nejsou. A za druhé, kdo by jako chtěl pozdě odpoledne nebo večer jezdit kamsi daleko do města do supermarketu?

Já bych klidně do COOP, Jednoty atp. šel, ale když mají otevřeno do 15 hodin, tak to abych si vzal nákup dovolenou. Tahle otevírací doba postrádá naprostý smysl. Automatizovaný nonstop prodej je to jediné co může tyhle prodejny zachránit.

Tak určitě, nějací zlí Češi si dovolují pomocí moderních technologií rozšiřovat otevírací dobu jediného obchodu na vesnici. No fuj. Lepší přece sednout do auta a zajet někam do města a nechat vydělat Němcům (Lidl, Kaufland, Penny, Billa, Makro, Globus..), Holanďanům (Albert) nebo Britům (Tesco)!

no, podívej se, kde je budují, na malých městech a vesnicích, kde je pro ně drahé získat zaměstnance. Jako zákazník máš zase alternativy daleko. Stejně tak chtějí jet nonstop, opět, v nočních hodinách nemáš moc alternativ.

Naštěstí jsou tu i jiné obchodní řetězce. Lidé prostě začnou jezdit jinam. Já bych do něčeho takového nešel.

problém se čtením občanek je i v nulové autorizaci, občanka může být kradená a není tam žádná ochrana. Používání čipu z občanky je soukromým společnostem zapovězeno.

Nemuze. Protoze nesmi kopirovat a fotit obcanky. Nejsou letiste.

Zase další kousek do celospolečenské závislosti na smartphonech. To u dveří nemůže být normální čtečka občanských průkazů?