Hlavní navigace

LinkedIn v češtině?! Proč ne?

15. 2. 2012
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

LinkedIn
LinkedIn
Bude LinkedIn v češtině spíše výhoda nebo nevýhoda? Proč by měl mít globální web českou verzi?

Když LinkedIn „ohlásil“ ústy Ariela Ecksteina uvedení české verze, tak mě to trochu udivilo. Nějak jsem nerozuměl tomu, proč to dělají. Český trh je poměrně malý a navíc, jsa uvyklý tomu, že čeština je v žebříčku lokalizací většinou na „čestném“ 158. místě, jsem si říkal: „To už opravdu nemají co dělat, že zkouší češtinu?“ Úvahy o tom, proč čeština, však rychle vystřídaly úvahy o tom, pro koho to bude dobré.

Cožpak nepoužíváme všichni angličtinu? Já ji přece používám, můj kamarád Vláďa ji používá, taky Michal, Petr, druhý Petr a vůbec všichni kolegové ze všech mezinárodních firem, kde jsem kdy pracoval a pracuji, ji neustále používáme, ale pak mi to docvaklo. Ne všichni přece používají angličtinu jako svůj pracovní jazyk. Proč by taky měli, že? Člověk už z těch mezinárodních firem blbne!!!

Jsou tady přece celé zástupy lidí, co pracují v ČR a celou svou profesní kariéru stráví jako zaměstnanci českých firem (a to nemluvíme o státní správě, školství, zdravotnictví atd.). 

Proč by i oni, neměli mít možnost vytvořit si svůj profil na respektované, celosvětově uznávané síti? Je snad jejich kariéra méně hodnotná, když nemají svůj profil v angličtině? Samozřejmě, že není. Dále tu mohou být jiní lidé, kteří z profesních důvodů mohou využít možnost si vytvořit profil ve španělštině, čínštině atd., resp. jiném jazyce. Úvodní vytvoření profilu v češtině či jiném jazyce také přece nevylučuje překlopení do angličtiny, až „nazraje čas“. Není přece důležitý jazyk, důležitý je člověk. Jazyk je jen prostředek.

Z těchto důvodů nesouhlasím s Vojtěchem Bednářem a nesdílím jeho obavu o „zaplevelení“ (parafráze) LinkedInu lidmi, co tam nemají co dělat (viz článek „Obavy z českého LinkedIn“). 

WT100

Ano, čeština zpřístupní LinkedIn lidem, kteří zřejmě nemluví anglicky, to však neznamená nutně zhoršení, zejména to plošné, všeobecné zhoršení. Zajisté se najde X jedinců, kteří si budou schopni vystavit profily, o něž by si žádný personalista kolo neopřel, no a co? Cožpak to teď tak není? Cožpak je použití angličtiny zárukou jakékoliv kvality při vytváření profilu? Ne, v žádném případě není. Můžu to doložit na X LinkedInových profilech, které jsou psány tak mizernou angličtinou, že je zřejmé, že ji daný člověk ovládá velmi špatně (pokud ji vůbec ovládá). Navíc pokud se na LinkedInu s někým nechci propojit (ať už z jakéhokoliv důvodu), tak se s ním prostě nepropojím a kvalitu „své sítě“ nezhorším.

Podobný vývoj absolvovala leckterá služba a vlastně i internet sám. Z úzké elitní záležitosti se stal masovou. Já sám jsem se prvně na internet dostal v únoru 1994. V té době to byl skoro zázrak se na internet dostat. Síti tehdy dominovaly služby jako Gopher a FTP. Hrály se MUDy. Internet byl místem, kam mělo přístup pár vybraných profesionálů a akademické instituce. Místo ICQ a Skypu frčelo IRC (kdo ho dnes vůbec zná?). Od té doby se internet zpřístupnil kde komu. I jeho obsah se notně zahustil, nicméně povzdech nad starými dobrými časy není na místě. Kdo chce kvalitní obsah, ten si ho najde, naštěstí je zde pořád možnost volby.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).