Většina Čechů neumí správně pracovat s informacemi a špatně se orientuje v moderním mediálním světě. Mediální gramotnost je na nízké úrovni. Naznačují to výsledky dlouhodobé studie společnosti Kantar, která mapuje životní styl české společnosti.
Studie Lifestyle 2022 zjišťovala trendy a spotřebitelské chování u pěti tisíc respondentů. Ve věkové skupině 18–75 let je mediálně gramotných jen 20 % lidí. A pokud bychom se zaměřili jen na seniory ve věku 66–75 let, klesne tato hodnota na pouhých 9 %.
Závěry studie citovala na zlínské konferenci Média dětem, média s dětmi Denisa Hliňáková z analytického oddělení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
Proč lidé nerozumí tomu, jak média fungují, jaké informace jim předkládají a jaké nástrahy mají nové komunikační technologie? Příčiny jsou různé, už na školách se třeba projevuje, že velká část učitelů nemá mediální vzdělání. A široká veřejnost se s tématem seznamuje spíš nárazově.
Ke zlepšování mediálních dovedností a znalostí by měly přispívat také televizní a rozhlasové stanice nebo internetové kanály. Jenže naprostá většina z nich nic takového nedělá. Upozornila na to Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která každý rok oslovuje provozovatele médií s dotazem, jaká opatření přijali na podporu mediální gramotnosti.
Úředníci médiím píšou kvůli tomu, že podporu mediální gramotnosti musí vyhodnocovat podle vysílacího zákona. Navíc také evropská směrnice 2018/1808 nabádá ke zlepšování kritického myšlení. Podporu mediální gramotnosti a kritického myšlení si navíc koaliční vláda dala jako úkol v programovém prohlášení.
Mediálně gramotný člověk umí využívat, kriticky posuzovat a vytvářet mediální obsah odpovědnou a bezpečnou formou. Nejde jen o znalost nástrojů a technologií, ale také schopnost vytvořit si úsudek, analyzovat komplexní skutečnosti a rozeznat rozdíl mezi názorem a skutečností.
Vysílací rada v červnu představila výsledky letošního sběru dat od televizních stanic, rádií a internetových videoslužeb. Obeslala celkem 309 provozovatelů. Část jich výzvu ignorovala a dostali za to následně trest. Neposkytnutí informací o opatřeních na podporu mediální gramotnosti bylo loni nejčastěji trestaným přestupkem.
Odpovědi nakonec přišly od 215 subjektů. Z toho 123 jich výslovně uvedlo, že loni nepřijaly žádná opatření na podporu mediální gramotnosti. Ani zbylé odpovědi ale nejsou žádná sláva, většina popsaných aktivit totiž podporuje mediální gramotnost jenom naoko. Televize, rádia a internetové servery tam totiž započítávají i rutinní věci, které ve skutečnosti nemají žádný zásadní dopad na to, jak lidé chápou mediální obsahy, natož na to, jak vyhodnocují informace.
Televize například popisovaly, jak provozují webové stránky a jsou v kontaktu s diváky přes sociální sítě, e-mail a telefon. „Někteří provozovatelé v této souvislosti hovořili o jakési technické podpoře a informování o alternativních možnostech příjmu,“ shrnula poznatky Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
Vzdělávacích pořadů s tématem mediální gramotnosti je minimum. Když se nějaký objeví, má podobu tzv. minipořadu, což je například série Jak na internet od společnosti CZ.NIC.
Co tedy soukromé televizní stanice nabízejí? „Po pandemii covidu-19 mírně vzrostlo množství akcí pro veřejnost (dny otevřených dveří, exkurze, přednášky, workshopy). Jedná se nicméně o jednotky případů. Minimum odpovědí zmínilo zapojení veřejnosti do obsahové stránky pořadů (formou námětů a anket) a spolupráci s dětskými či školními štáby,“ prezentovala na už zmíněné konferenci analytička vysílací rady Denisa Hliňáková.
Také soukromá rádia pořádala dny otevřených dveří anebo propagační akce s výjezdy za posluchači. Několik provozovatelů zmínilo přednášky z cyklu Digitální rozhlas do škol, besedy a workshopy. „Je zajímavé, že jen naprosté minimum provozovatelů rozhlasového vysílání uvedlo on air komunikaci s posluchači, kterou by bylo možné považovat za jistý typ podílu posluchačů na vysílání,“ všimla si vysílací rada.
Širokou škálu aktivit na podporu mediální gramotnosti vyvíjí jenom několik subjektů: Česká televize, Český rozhlas, Seznam.cz a trojice operátorů O2, T-Mobile a Vodafone. Operátoři tak ovšem činí z pozice firem podnikajících primárně mimo sektor audiovizuálních služeb. Česká televize a Český rozhlas se rozsahem svých aktivit vymykají každý rok.
Například pro zpravodajství České televize je rozvoj mediální gramotnosti jednou z priorit. Loni na toto téma odvysílala 620 hodin zpravodajských příspěvků a pořadů. Nejznámějším příkladem je týdeník Newsroom ČT24. Věnovala se ale také dezinformacím a hoaxům v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Popisovala, jak Rusko a Ukrajina informují o invazi, jak téma rezonuje na sociálních sítích, jak ruská propaganda pracuje s pojmem „denacifikace“ a podobně.
Dětský program ČT :D má přímo pořady zaměřené na mediální vzdělávání – například Wifina nebo Alenka v říši GIFů. Kromě toho zástupci Déčka navštěvují základní školy a stanice se snaží zapojovat školní televize a diváky do vytváření televizního obsahu.
Televize rovněž uspořádala sedm akreditovaných odborných celodenních programů pro učitele 2. stupně ZŠ a pedagogy středních škol. Učitelé se seznámili s tím, jak vznikají zprávy, co jsou fake news, jaké jsou zásady bezpečného chování v online prostoru nebo jak funguje televizní vysílání.
Vzdělávací platforma ČT edu nabízí metodiky a pracovní listy k různým tématům (normalizační cenzura, propaganda apod.).
Český rozhlas na svém zpravodajském webu spustil projekt Ověřovna, ve kterém vysvětluje a vyvrací fámy kolující na sociálních sítích. Koncept zaujal také v zahraničí, obdobnou rubriku plánují spustit další stanice v Evropské vysílací unii (EBU). Mluvenou podobu rubriky vysílá stanice ČRo Plus. Radiožurnál odvysílal celotýdenní seriál Jak přežít v kybersvětě, další stanice popisovaly rizika využívání nových médií se zaměřením na seniory a ochranu osobních dat. Už od útlého věku seznamuje děti s riziky internetu stanice Rádio Junior.
Seznam zaštítil projekty Seznam se s médii a Akademie mediálního vzdělávání. V roce 2022 poprvé uspořádal třídenní Festival mediálního vzdělávání určený zájemcům z řad pedagogů a knihovníků. Sdružení pro internetový rozvoj se loni věnovalo osvětě ohledně transparentního označování placené spolupráce influencerů a zadavatelů reklam, podílelo se na aktivitě Férový influencer.
Sama Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se na téma mediální gramotnosti snaží upozorňovat dlouhodobě, mimo jiné na každoroční konferenci o vztahu dětí a médií. Už řadu let provozuje také specializovaný web Děti a média, na němž popisuje souvislosti moderní mediální regulace a ochranu nezletilých před nevhodnými obsahy.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU