S počátkem nového roku na českém trhu začala fungovat nová značka poskytovatele internetového připojení. Z bývalého Suntelu se stalo Libli, které pod sebou spojuje několik nakoupených providerů.
Libli je navíc úzce propojené s operátorem Nordic Telecom. Ten postupně spouští „5G internet“ na frekvenci 3,7 GHz a netají se ani ambicemi účastnit se aukce, která by Česku mohla přinést plnohodnotného čtvrtého operátora.
Výkonný ředitel Libli Michal Rákoci a výkonný šéf Nordic Telecomu Libor Dočkálek v rozhovoru pro Lupu popisují, proč dochází ke konsolidaci providerů na zdejším trhu, proč je podle nich potřeba navýšit ceny za internetové připojení, co brání výstavbě optiky nebo proč je 3,7 GHz údajnou budoucností na nadcházející léta.
Proč vytváříte novou značku internetového providera Libli?
Michal Rákoci (MR): Je to čistě z praktického důvodu. Doposud jsme akvírovali 22 poskytovatelů internetu s vlastní značkou. Devět z nich již prošlo fúzí k 1. lednu 2019 do společnosti Libli. Z každého využijeme jen to, co dává smysl tak, abychom mohli vytvořit většího operátora. Snažíme se zaplnit díru na trhu mezi malými a velkými hráči.
Nebudeme pouze regionální konkurence pro tradiční velké hráče, ale i pro lokální poskytovatele. Malí hráči dnes mají dohromady polovinu trhu, kterou drží díky tomu, že mají servis do druhého dne, zákazník je schopen se dovolat a rychle vyřešit svůj problém. Druhou polovinu pak má „velká čtyřka“, kde je servis do pěti dnů. My se soustředíme na tu část trhu, kde jsou zákazníci zvyklí na rychlý servis a kvalitní služby, a tímto způsobem chceme získávat zákazníky i z jiných segmentů trhu.
Providery, kteří pod vás spadají, převádíte na jednotnou technologickou platformu a síť?
MR: Abychom byli schopní technologicky fungovat, je třeba mít jedna pravidla. Ta vytváříme od páteřní části až po tu přístupovou. V přístupové části sítě zůstanou technologie převážně tak, jak byly vybudovány. Páteř se kompletně změní. Aktuálně stavíme 200Gb páteř, kam většinu našich ISP začátkem tohoto roku přepojíme. Budeme mít společnou konektivitu a distribuční síť. Nad tím stavíme centralizované řízení datových služeb, kam převádíme všechny naše ISP. Tento systém je naše know-how. Dnes umíme provozovat jakéhokoliv poskytovatele internetu, který běží na jakémkoliv hardwaru.
Budete kupovat další providery? Chcete se stát celorepublikovým hráčem?
MR: Libli intenzivně spolupracuje s Nordic Telecomem, se kterým si dělíme území zhruba na poloviny. Libli primárně působí na Moravě, Nordic se zaměřuje na Čechy. Další akviziční apetit máme a je násobný k počtu zákazníků, které máme nyní. Naším cílem je poskytovat internet dohromady zhruba 330 tisícům zákazníků. Dnes máme něco přes 100 tisíc zákazníků a během příštího roku chceme tento počet zdvojnásobit. Bude to závislé i na tom, jak se nám bude dařit spouštět 3,7GHz síť a jak se nám podaří nový produkt prodat jako službu s garantovanou dostupností a rychlostí.
Michal Rákoci, Libli
Růst počtu zákazníků bude primárně skrze další akvizice, nebo právě přes získávání nových klientů?
MR: Budou to obě aktivity. Doposud jsme se primárně soustředili na růst pomocí akvizic poskytovatelů internetu. Od začátku roku 2019 už chceme pozvolna otáčet poměr směrem k růstu skrze získávání nových klientů z trhu.
Na trhu nyní probíhá konsolidace a na ISP trh přichází i hráč typu Innogy. Co se to podle vás děje?
MR: Trh v Česku je naprosto nezdravý. Je to problém, který vznikl kvůli Českému Telecomu a ČTÚ v dobách krátce po revoluci. K dnešnímu dni je zde registrováno zhruba 4300 subjektů, přičemž 3200 z nich jsou obchodní společnosti nebo OSVČ, a netroufám si počítat ty, kteří to dělají bez licence. Tato roztříštěnost neumožňuje inovace a dostatečné investice. V Evropě jsme v tomto směru velká výjimka. Zákazník potřebuje kvalitní komoditní službu, kterou mu dnes dodávají tisíce subjektů.
To znamená, že tito malí hráči nejsou kapitálově dostatečně vybavení na další inovace?
MR: Kapitál je samozřejmě velmi podstatný, protože telekomunikace jsou jedním z oborů, který vyžaduje „neomezené“ investice. Ty je třeba dělat neustále a kontinuálně. Pak hrají roli i know-how, bezpečnost nebo i schopnost poskytovat služby s vyšší přidanou hodnotou.
Průměrná cena za internetové připojení (ARPU) v Česku je dnes nyní kolem 265 korun měsíčně bez DPH. To není odpovídající částka za to, abyste za ni dostali opravdu kvalitní službu odpovídající dnešním standardům. Do budoucna se bavíme o tom, že přijdou 8K přenosy, virtuální realita a další datově náročné služby. Současný počet ISP subjektů, který u nás dnes internetový trh nabízí, nebude schopen potřebnou infrastrukturu provozovat a zdokonalovat.
Jaký podle vás do budoucna nastane stav? Trh se zásadní měrou konsoliduje?
MR: Do pěti let v tomto ohledu, dle našeho názoru, přijde naprostá revoluce. Potřeba domácností i firem být na kvalitním internetu bude výrazně vyšší, a proto na českém trhu musí dojít k zásadnímu zlomu.
Takže vznikne několik výrazných hráčů trhu a ubude těch malých?
MR: Přesně tak. Budou zde tři mobilní operátoři a pak zde bude několik desítek dalších poskytovatelů internetu. Konsolidaci trhů samozřejmě neděláme jen my. Cílem je konsolidovat poskytovatele, kteří mají několik set až tisíc zákazníků tak, aby byly umožněny technologické inovace. Dalším faktorem je frekvenční spektrum, které v nelicencovaném pásmu sdílejí všichni operátoři a je zcela přeplněné. Dnešní situace, kdy na každém druhém domu je zařízení AP, je neudržitelná i zbytečná.
Jaký vliv bude mít konsolidace na koncovou cenu připojení k internetu?
MR: Záleží na lokalitě, někde se cena mírně sníží, někde naopak zvýší. Za případný nárůst ceny ale zákazníci dostanou výrazně rychlejší internet a kvalitnější služby. V Česku se nachází tisíce subjektů, které nabízí komoditní službu a soupeří pouze cenou, nikoliv kvalitou. Vedle toho jsou zde občanská sdružení, která s cenotvorbou také příliš nepomáhají. Zákazníci ale chtějí kvalitu, tedy rychlejší a stabilní internet, a jsou schopní si za ni připlatit. Trh v Česku má něco kolem tří milionů domácností. Průměrná cena připojení je oněch 265 korun bez DPH. My službu chceme zkvalitnit a nastavit takovou cenovou politiku, která bude pro zákazníky přijatelná a férová.
Kam by se v budoucnu tedy průměrná cena mohla dostat?
MR: Bavíme se o 350 až 400 korunách za měsíc, což považujeme, vzhledem k investicím do inovací a zrychlení internetu, za férovou cenu.
Libor Dočkálek (LD): Pro nás je alfou a omegou vysoká kvalita a úroveň služby. Nechceme poskytovat nekvalitní službu za nízkou cenu. Mírné navýšení cen bude v některých lokalitách nevyhnutelné, protože zde jsou regiony, kde jsou ceny pokřiveny. Například kvůli sdružením, která neplatí DPH a další daně. Kvalita služby a cena jdou ruku v ruce. Rozdíly v cenách za internet jsou navíc v jednotlivých lokalitách obrovské – za stejnou službu zákazník může zaplatit 200 korun, ale také 500 korun. A to klidně o dvě vesnice dále. Úpravy ceny ale neplánujeme na letošní rok. Nejdříve musíme provést integraci, připravit jednotné produktové portfolio a nakonec cenotvorbu.
MR: Málokterý malý poskytovatel se na čísla dívá více analyticky. Čísla jim nějak vychází, ale často nejsou schopní spočítat náklad na jednu službu nebo návratnost svých investic.
LD: Neschopnost současného trhu cokoliv udělat s koncovou cenou je obrovské riziko pro současné poskytovatele internetu. Těm se v dnešní době výrazně zvyšují vstupy a snižuje marže a jejich obchodní model není dlouhodobě udržitelný. Každopádně když se bavíme o zvyšování ceny, tak očekáváme, že v horizontu pěti let bude nárůst koncové měsíční ceny v hodnotě šálku kávy v restauraci. Nebude to nic dramatického. Konzumace dat roste o 25 procent ročně a operátoři musí neustále investovat. Nabízet kvalitní služby za 250 korun měsíčně není udržitelné.
MR: Naposledy zdražilo UPC před rokem, a to o cenu kávy v hodnotě třicet korun.
Tak to naštěstí není cena kávy ze Starbucks…
LD: My se také nebavíme o zdražení o cenu kávy ze Starbucksu (smích). Jde spíše o cenu kávy na benzince. A jak jsem již řekl, neplánujeme úpravy cen letos. Nejdříve musíme zákazníkovi dokázat, že mu poskytneme lepší službu, pak si možná můžeme dovolit v některých regionech mírně navýšit cenu. Určitě to však nepůjde obráceně.
Libor Dočkálek, Nordic Telecom
Jak byste chtěli zvednout marži po všech těchto krocích?
LD: Marži společnosti chceme zlepšit o jednotky procent, a to zejména díky synergickým efektům a úsporám z rozsahu, nikoliv změně cenové politiky. Pokud budeme obsluhovat velké množství zákazníků, náklady na jednoho klienta výrazně klesnou.
Chce Nordic Telecom jít do případné aukce 5G kmitočtů a stát se čtvrtým mobilním operátorem?
LD: Dlouhodobě říkáme, že to zvažujeme, ale záleží na mnoha faktorech. Podmínky aukce ještě nejsou hotové. „Business case“ je například velmi citlivý na podmínky národního roamingu, protože službu bude nezbytné spustit co nejrychleji a za výhodných podmínek. Vývoj aukce kmitočtů bedlivě sledujeme, zvažujeme účast, ale zatím se k účasti nemůžeme zavázat.
Jste na něco takového připraveni kapitálově?
LD: V případě vybudování čtvrtého operátora se bavíme o velkých investicích. Samozřejmě o tom vedeme debaty s našimi investory. Investice budou potřeba nejenom na samotnou aukci, ale také na vybudování a provoz sítě, která je investičně nejnáročnější.
Libli a Nordic jsou nyní úzce propojení. Jak přesně tyto vztahy vypadají?
LD: Nordic vlastní 50 procent v Libli a zbývajících 50 procent drží skrze své společnosti napůl Roman Řezníček a David Rusňák. Nordic loni v aukci vydražil 80 MHz spektra v pásmu 3,7 GHz a tuto frekvenci nabídl své sestře Libli za stejných velkoobchodních podmínek jako sám sobě. Libli se se službami v tomto licencovaném pásmu soustředí na Moravu, kde má velmi silné postavení, Nordic na Čechy.
MR: Nám se v aukci na 3,7 GHz nepodařilo uspět a věděli jsme, že pro úspěšnost našeho projektu je 3,7 GHz velice důležitá. Na následujících pět let v ní vidíme budoucnost českého internetu. Domluvili jsme se tedy s Nordicem na výměně 50procentního podílu za přístup k 3,7 GHz. Oběma nám to pomůže.
Vztahy a rozdělení působnosti budou i nadále nastaveny tímto způsobem?
LD: My investujeme a stavíme 5G síť na frekvenci 3,7 GHz. Velkoobchodně ji nabízíme Libli. Jinak jsme rozděleni regionálně. Morava patří jak z akvizičního, tak organického růstu Libli a my děláme více méně to samé v Čechách.V akvizicích se úzce koordinujeme tak, abychom si nekonkurovali, a firmy propojujeme tam, kde to dává smysl.
Skupina Nordic Investors koncem roku vypsala dluhopisy v hodnotě 1,3 miliardy korun. Kolik máte nyní na telekomunikační aktivity k dispozici peněz?
LD: V tuto chvíli to nechceme komentovat.
Nordic Telecom chce mít do dvou let na 3,7 GHz dostupné pokrytí pro 1,3 milionu domácností. Nyní máte jednotky základnových stanic. Jak rychle jste s pokrytím schopní postupovat?
LD: Máme jednotky lokalit, na kterých testujeme svůj komerční přístup. Stavíme další základnové stanice a na konci roku 2019 chceme být ve zhruba 400 lokalitách. Na 1,3 milionu pokrytých domácností se dostaneme do konce roku 2020, což je asi tisíc základnových stanic.
Jak řešíte kapacity na výstavbu?
LD: Kapacit máme dostatek. Jeden z akcionářů Libli vlastní firmu Suntel Czech, která se specializuje na výstavbu sítí. Tam si pro kapacity můžeme sáhnout. Co se týče instalací koncového zařízení u zákazníka, chceme maximálně využívat vlastních kapacit Nordicu a Libli.
MR: Je to jeden z příkladů, kdy mezi Libli a Nordicem vidíme vhodné doplnění aktiv. Nordic má licenci, Libli má zase lokální poskytovatele, jejichž kapacity se dají využívat pro technické, servisní a další práce, a je zde i partnerem pro výstavbu sítí. Díky tomu se můžeme odlišit od velkých hráčů, kteří k zákazníkům posílají velké montážní firmy, jejichž kapacity na trhu nejsou. Je v tom mnoho faktorů a jedním z nich je i soutěžená cena. To se u konkurence zákazníkovi promítne do vyšší ceny za aktivaci služby. My máme výrazně kratší dojezdovou dobu v regionu, kde jsme schopni se o zákazníka starat a dát mu tím kvalitnější zákaznickou podporu.
Jaké vám 3,7 GHz prozatím přineslo provozní zkušenosti. Budete schopní ve velkém nasazení dosahovat garantovaných rychlostí nabízených v tarifech?
LD: Jako jediní na trhu máme dostatek frekvence a kapacity pro poskytování vysokorychlostního fixního internetu ve velkém rozsahu. Například mobilní operátoři vesměs sdílí své spektrum s mobilními službami, což má zásadní vliv na kapacitu sítě a kvalitu služby. Kapacitu naší sítě dokážeme navyšovat tak, abychom v případě velkého zájmu vždy dodali službu, kterou jsme slíbili. Tohle jsou problémy, které chceme mít (smích). Naše tarify jsou nastaveny na rychlost o 15 procent vyšší, než uvádíme. Tak, aby zákazník, který si u nás objedná například 100Mb tarif, tuto rychlost reálně opravdu dostal. Kapacita jedné naší základnové stanice je obrovská, až 600 zákazníků. V případě, že ji zaplníme, doplníme další sektor, nebo postavíme další základnovou stanici.
Mobilní operátoři nabízí „pevný“ LTE internet s Wi-Fi modemem, ovšem jen tam, kde není možné instalovat xDSL. Jak to bude v případě vašeho „5G internetu“ a dalších způsobů pokrytí – v případě, že jich na jednom místě bude k dispozici více?
LD: Pokud je někde k dispozici optika a zákazník by na 3,7 GHz trval, klidně mu tento způsob připojení poskytneme, i když to ovšem nedává moc smysl. Optika je ultimátní řešení, ale pro většinu domácností není nákladově snesitelná. Proto se primárně zaměřujeme na rodinné domy, které jsou pokryté buď pomalým xDSL, nebo Wi-Fi. Těmto domácnostem chceme nabídnout službu, která se svou kvalitou blíží optice. Kvalitou své služby jsme si tak jisti, že ji dokonce nabízíme bez závazků.
Považujete tedy 3,7 GHz za zásadní konkurenci pro Wi-Fi providery?
LD: Tak to určitě je.
MR: Není to jen konkurence, ale také služba, která je kvalitativně výrazně jinde. Nejenom tím, že se využívá garantované pásmo, a možností zaručit rychlosti.
Budete moci konkurovat i cenou? Některé Wi-Fi přípojky ji mají hodně nízkou.
LD: Samozřejmě záleží na dané lokalitě. Pokud vezmeme v potaz průměrnou cenu na trhu, bude o něco málo vyšší, ale pokud to porovnáme s kvalitou služby, bude to cena naprosto férová. Jeden postřeh z našeho dosavadního provozu je ten, že více prodáváme dražší tarif než ten levnější. Očekávali jsme, že 100 Mb/s prodáme 20 procent (oproti internetu o rychlosti 40 Mb/s – poznámka redakce), ale je to asi 70 procent.
Jak bude vypadat poměr koncových přípojek u vašich zákazníků?
MR: Určitě to bude průřez technologiemi, které jsou na trhu. Konkrétně budou čtyři. Největší podíl zákazníků nyní máme na Wi-Fi, dále následuje optika, hodně sázíme na 3,7 GHz a doplňkovou technologií bude DSL.
Chcete výrazněji posilovat v optice, nebo je pro vás náhradou 3,7 GHz?
MR: Ano, je to naší ambicí, ale bohužel je zde spousta subjektů, které výstavbě optických sítí brání. Jsme tedy rádi, že máme přístup k 3,7 GHz a pomocí této služby můžeme zákazníkovi výrazně rychleji doručit službu v kvalitě optiky.
Co považujete za největší brzdy výstavby optiky?
MR: Jde o nedodržování lhůt pro vyjadřování dotčených orgánů. Dále jsou to lhůty na územní rozhodnutí a jakákoliv reakce ze strany tisíců subjektů je velmi složitá. Problémem je množství stavebních úřadů, přičemž každý interpretuje stavební zákon trochu jinak. Stát měl několik snah o vytvoření jednoho „nad-stavebního úřadu“, ale tento záměr se nikdy nenaplnil.
Jsou zde také věcná břemena. U soukromých subjektů jde o finanční motivaci, u státních subjektů pak ale jakákoliv žádost o věcné břemeno trvá půl roku až rok. Dále jsou to ochrany pásma sítě, což je především problém velkých měst. Distributoři chtějí dodržovat odstupy od sítí, což je věc, kterou jen tak nezměníte. Také je zde další byrokracie, která se týká podzemních vod a podobně.
Stát možná vypíše další kolo dotací na výstavbu rychlého internetu a začal také poskytovat bezúročné půjčky na tuto oblast. Jsou tyto aktivity něco, co by vám alespoň částečně pomohlo?
MR: My na Digitální Česko v jakékoliv verzi určitě čekat nebudeme. Podmínky bezúročných půjček pro nás nejsou výhodné tak, abychom se do toho pouštěli. Kdybychom se dnes rozhodli, že takto chceme síť postavit, efekt pro zákazníka to bude mít za pět let. To je hrozně dlouhá doba.
Můžete to vidět i na plánech T-Mobilu, který před dvěma lety vyhlásil obrovské investice do sítí. Prozatím obchází úřady a snaží se města dostat na svou stranu, aby vůbec bylo možné začít projektovat. Po dvou letech není postavená ani jedna zásuvka. Na stát čekat nebudeme a i z toho důvodu máme 3,7 GHz.
Libor Dočkálek, Nordic Telecom
Jak si vykládáte to, že stát na jednu stranu neustále mluví o nutnosti digitalizace a výstavby optických sítí, na druhou stranu ale pokládá takové překážky?
MR: Stát říká, že vysokorychlostní internet je jedna ze základních infrastrukturních potřeb obyvatelstva a že jde zároveň o problém. Nevidím, že by se na dnešní situace mělo v následujících pěti až osmi letech něco změnit. Projekty v šuplících jsou, platná územní rozhodnutí má několik subjektů, ale že by někdo čekal na nějaké špatně vypsané dotace, to se nestane. Úředníci se zase budou tři roky scházet, ale my za tři roky plánujeme pokrýt významnou část populace pomocí 3,7 GHz. To by mělo splnit požadavek Evropské komise na pokrytí země vysokorychlostním internetem a umožníme připojení minimálně 50 procentům domácností rychlostí 100 Mb/s a všem obyvatelům rychlostí minimálně 30 Mb/s.
Operátoři si stěžují, že nesou náklady na budování a údržbu sítí, ale že tu hlavní smetanu pak slíznou poskytovatelé obsahu, jako jsou Google, Facebook, Apple, Netflix a další. Nyní je vidět, že se operátoři snaží nabízet mnohem více služeb nad rámec samostatného připojení. Vy budete také stavět různé „multidimenze“?
LD: Obsah, který dodáváme, je naše IPTV. Rodiny v bytových domech znají kabelovou televizi, ale ty v rodinných domech, kam my míříme, znají jen satelit nebo terestriální vysílání. Nemohou tedy využívat funkce jako zpětné přehrávání a podobně. IPTV je služba, kterou chceme rozvíjet a masivně nabízet. Síť na to máme dimenzovanou. Budeme připravovat i další služby, ale v tuto chvíli se soustředíme na kombinaci internetu a televize.
MR: Díky počtu zákazníků se dostáváme do výrazně lepší vyjednávací pozice, co se týká získávání obsahu a podmínkám, které s tím souvisí. Jde třeba o přímé propoje. Když třeba za Googlem přijde poskytovatel, který má pár zákazníků, Google se s ním bavit nebude. To je další z věcí, se kterou souvisí zmiňovaná konsolidace a rozvoj trhu.
Budou se společně s vaší konsolidací měnit i nějaké vaše politiky ohledně přístupu do peeringu?
MR: V průběhu ledna aktivujeme dva 100Gb porty směrem do českého internetu. Nebudu ještě říkat, jestli to bude v NIXu, nebo Peering.cz, nechte se překvapit. Libli prozatím technologicky síť s Nordicem nesjednocuje. Naše aktuální potřeba je kolem 80Gb datového toku. Příští rok plánujeme upgrade na 400 Gb s tím, že v tom vedle českého internetu budou i přímé spoje do zahraničí a přímé spoje k poskytovatelům obsahu.
V nabídce prozatím nemáte IPv6 adresy. Co je důvodem? A plánujete jejich případné nasazení?
MR: Naše služby prozatím spouštíme pouze s IPv4 adresami. Naše síť je IPv6 ready, přidělování IPv6 adres spustíme v okamžiku, kdy to bude potřeba. Momentálně to však potřeba není.
Evropská komise vyjádřila pochyby o spojení Vodafonu a UPC, přičemž tyto pochyby se vedle Německa týkají také České republiky. Vidíte v tomto spojení na zdejším trhu problém?
MR: Nám spojení těchto hráčů především umožní posunout se o jednu příčku výš.
LD: Myslím, že v počtu fixních zákazníků už jsme dávno před Vodafonem, který jich má v tomto segmentu relativně málo. Spojení nevnímáme jako nějakou hrozbu. Soustředíme se na jiný segment. Potkávat se budeme tam, kde máme optiku. Přejeme si, aby toto spojení trh posunulo dál. A také je třeba říci, že spojení dvou takto velkých firem na dlouhou dobu celou organizaci zaměstná zejména uvnitř. Jejich manažerům bude trvat minimálně dva roky, než dvě procesně zcela odlišné společnosti integrují do nějakého smysluplného celku. Když si navíc vzpomenete na spojení Českého Telecomu s Eurotelem, pro trh to zase tak velkou změnu neznamenalo.
MR: Pro nás je spojení zajímavé i z pohledu zákazníka UPC, který je jedním z našich dodavatelů na velkoobchodní bázi. Pokud se spojí datové sítě Vodafonu a UPC, umožní nám to lépe distribuovat naši kapacitu.
Svou 3,7GHz síť stavíte na technologiích od Huawei. Vidíte v případě 5G sítí obecně nějaké další hráče, se kterými by mělo smysl tyto aktivity řešit?
LD: Není to jediná varianta, druhá je ZTE (smích). Co se týče „macrocell“, tam mají Číňané náskok. My nyní dokončujeme výběrové řízení na takzvané „microcell“, které v síti chceme používat, protože jsou vhodnější pro menší lokality a do-pokrývání. Česko je dost členité a mít jenom jednu základnovou stanici na lokalitu je málo. V oblasti „microcell“ už je výrobců více. Pro veřejnost jde často o relativně neznámá jména a rekrutují se z Evropy, USA i Číny. Během prvního kvartálu roku 2019 tyto technologie budeme vybírat a začneme stavět. Tyto technologie chceme používat i s poskytovateli, které kupujeme. Naši zákazníci se tak dostanou do styku s touto novou technologií relativně rychle.
Jaké plány máte s frekvencí 420 MHz?
LD: Asi před rokem jsme oznámili, že vypínáme CDMA síť, protože byla technologicky zastaralá a nedala se nadále udržovat. Všechny zákazníky jsme převedli na jiné řešení a frekvenci tak vyčistili. Na frekvenci 420 MHz spouštíme LTE síť, která je postavená na technologii od Nokie. Celá síť nemá jediný čínský komponent a bude to bezkonkurenčně nejbezpečnější síť v České republice.
Zároveň intenzivně pracujeme na tom, aby do roka byla hotová standardizace spektra a frekvence 420 MHz tak srovnala krok s frekvencí 450 MHz. Nyní jsme v komerčních jednáních s prvními zákazníky. Je nám jasné, že to není frekvence určená pro masový trh. Síť bude určená pro několik málo zákazníků ze segmentu byznysu nebo veřejné správy. Typickým příkladem využití jsou vysílačkové systémy. Dnes žádný z těchto systémů nemá data a je to jenom o „hlasu“. My do toho přinášíme poměrně rychlý přenos dat (15 až 20 Mb/s).
Všechny tyto aktivity a budování velkého operátora jsou investiční záměr, nebo dlouhodobý projekt?
LD: Je to dlouhodobý investiční projekt. Investiční horizont máme pět a více let. Následujících pět let chceme pokračovat v tom, co děláme, provádět konsolidaci a rozvoj 3,7 GHz sítě. Nevylučujeme, že jednoho dne dojde k prodeji. Náš investor prozatím všechny peníze, které vydělal, vložil do tohoto projektu.
MR: Potvrzuji, že jde o dlouhodobý finanční projekt, který neskončí za dva tři roky. Chceme odvést hrubou práci, a až bude třeba, budeme se dívat dále. V současné době se ale o prodeji nebavíme.
ČLÁNKY DO MAILU