Provozovatel pražského regionálního multiplexu a několika televizních stanic Leoš Pohl představil programové změny, které čekají jeho kanály, a strategii rozvoje své vysílací sítě.
Podíleli se zástupci vaší společnosti nějak na přípravě aktuální strategie přechodu na DVB-T2?
Nikdo z naší skupiny nebyl ke spolupráci přizván. Je to snad tím, že strategie se vztahuje k účastníkům celoplošného vysílání. My provozujeme jen regionální síť jako operátoři a jako broadcaster vysíláme v jedné z nadregionálních sítí. Zkušenosti, které mají někteří z nás, jsou z přechodu analogového vysílání na DVB-T. Tehdy jsem spoluvlastnil a pracoval u jednoho z operátorů celoplošné sítě Czech Digital Group. Proto jsme byli vyzváni i ke spolupráci na tvorbě tehdejšího technického plánu přechodu. Veškeré informace o aktuální strategii přechodu na DVB-T2, které máme, pocházejí z médií.
Jak výslednou strategii vnímáte?
Její autor prohlásil, že na výsledné podobě panuje všeobecná shoda, takže už se stejně jen těžko cokoliv změní. Obecně mám stejné připomínky jako k původnímu plánu při přechodu na DVB-T. Primárně jsou ekonomického rázu: a sice neexistující přidané hodnoty jako tahouna přechodu na DVB-T 2. Souběh vysílání je podle mě příliš dlouhý a bude stát daňové poplatníky, kteří přijímají TV signál na jiných platformách, relativně dost peněz. Ale jak jsem říkal, návrh už prošel meziresortním připomínkovým řízením. Teď ho začne projednávat vláda a na základě jejího rozhodnutí začnou příslušné legislativní úpravy. Aktuálně záleží na postoji ministerstva průmyslu a obchodu, které má k dispozici návrh rozhodnutí Evropského parlamentu k využívání kmitočtového pásma 470 až 790 megahertzů na území Evropské unie. Tento návrh urychluje proces uvolňování pásma sedmi set megahertzů mobilním operátorům oproti navrhovaným termínům české přechodové strategie. Je proto možné, že dojde ještě k nějakým úpravám.
PODROBNOSTI: Pět největších úskalí spojených s přechodem na DVB-T2
A ta podle vás citelně chybějící přidaná hodnota přechodu na DVB-T2?
Původní digitalizace měla jasnou výhodu v podobě širší programové nabídky. Při absenci podobně zřetelného benefitu ale pochybuji, že budou diváci ochotni nakoupit nové televizory nebo set-top boxy potřebné pro příjem DVB-T2. Domnívám se, že jestli nebude přesvědčivě zvládnut přechod na DVB-T2, lze očekávat další pokles penetrace zemského vysílání. Podle našeho odhadu i pod úroveň čtyřiceti procent, což s ohledem na relativně vysoké fixní náklady operátorů může učinit z DVB-T2 neatraktivní zboží. Proto by nemělo jít jen o to, jak učinit období přechodu ekonomicky bezproblémové, ale i o udržení zemské platformy jako plnohodnotné varianty vůči satelitu a kabelu nebo IPTV i po jeho ukončení.
Leoš Pohl
Jak může přechodu na DVB-T2 pomoci váš projekt placeného pozemního vysílání, který jste realizovali společně se Skylinkem?
Obecně se snažíme otevřít otázku placené televize v pozemním vysílání. Domnívám se, že je to takové veřejné tajemství, o kterém se mluví i v odborných médiích jako o reálné alternativě. Nicméně strategie pŕechodu na DVB-T2 trvá na free to air, tedy pouze a jen na bezplatném vysílání vzduchem. Už dříve jsme, ještě v CS Linku, realizovali pilotní placené vysílání Galaxie Sport v pražském multiplexu. Chtěli jsme vyzkoušet kódované vysílání a ukázat, že pozemní vysílání může fungovat jako další platforma pro šíření placených kanálů, stejně jako satelit nebo kabel. Samozřejmě chápeme omezení kmitočtového přídělu pro TV vysílání a nutnost přechodu na DVB-T2. A také vnímáme, že vysílání free to air činí z DVB-T2 politicky citlivou otázku.
K TÉMATU: Dnes končí vysílání „pozemně kódovaných“ stanic FilmBox Family a Joj Cinema
Placené pozemní vysílání ale testovalo více subjektů.
Na platformě DVB-T2 zkoušely kódované vysílání České Radiokomunikace a v okolí Říčan nedávno spustila placené vysílání společnost Freedom TV. Avšak její majitel chce de facto také jen vyzkoušet možnosti této technologie, aby se mohl rozhodnout, zda ji začít provozovat ve větších nadregionálních sítích, městských multiplexech a posléze samozřejmě na platformě DVB-T2.
Jaké zkušenosti jste získali z právě ukončeného testu, kdy jste majitelům karty Skylink nabízeli možnost pozemního příjmu stanic Joj a Filmbox?
Tři měsíce trvající test měl z našeho pohledu dva hlavní důvody. Tím prvním bylo dokázat, že televizory vybavené DVB-T tunery zvládnou příjem kódovaného vysílání, pro který stačí CI slot a příslušná karta. Nenarazili jsme na žádný televizor, který by vysílání nedokázal přijmout. Jasně se tak ukázalo, že platforma DVB-T placené vysílání bez problémů zvládá. A druhý důvod už jsem zmiňoval: chceme zahájit diskusi o možnostech kódovaného příjmu v pozemním vysílání. Tato otázka je pořád jaksi tabu. Jak původní technický plán přechodu na DVB-T, tak stávající strategie ohledně zavádění DVB-T2 striktně trvají na free to air službách a s placeným vysíláním vůbec nepočítají.
Proč by se o něm mělo uvažovat?
Minimálně kvůli rovnému postavení platforem na trhu, a tím i vyloučení obavy z nedovolené podpory jedné z platforem, viz precedent ze Španělska.
Náklady na vysílání přechodových multiplexů a související infokampaň by ale snad měly být financovány z DPH za prodej televizorů a set-top boxů vybavených DVB-T2…
To není příjem navíc, vždyť televizory si domácnosti obměňují průběžně a ke zrychlení jim žádná přidaná hodnota nabídnuta nebude. Naopak může nastat odliv domácností k jiným platformám. Nejde o příjem, který by stát jinak nedostal. Možná ho jen kvůli přechodu na DVB-T2 dostane o něco dříve, než se původně čekalo.
Leoš Pohl
Uvažujete o vývoji hybridní aplikace pro vaše stanice?
Platformu HbbTV vnímám jako komerční aplikaci vhodnou pro volně šířené televize. Hybridní aplikace mohou být úspěšné u stanic s vysokou sledovaností. A tu mají kanály vysílající na celoplošných multiplexech. Ale oslovilo nás mediazastupitelství Atmedia, se kterým budeme spolupracovat na testovacím provozu reklamních kampaní v prostředí HbbTV. Podle výsledků tohoto testu se uvidí, jestli má cenu nasadit hybridní aplikaci i v neregionálních sítích, ve kterých vysílají stanice, které Atmedia obchodně zastupuje.
PSALI JSME: Atmedia začne každým dnem testovat nasazení HbbTV kampaní
Vy osobně si tedy od hybridní aplikace moc neslibujete?
Tak bych to neřekl, jen úvahy na téma HbbTV považuji pro nás zatím spíše za předčasné. Ale nemám problém přiznat, že sledovanost, které stanice Kino Svět dosahuje, by nedokázala vygenerovat dostatečně vysokou výtěžnost pro hybridní aplikaci. Rád se budu mýlit.
Jaká je budoucnost pražského regionálního multiplexu, který provozujete a kterému příští rok skončí individuální oprávnění k provozu?
Vše bude záležet na výsledcích plánování sítí celoplošných multiplexů. Osobně věřím, že by mohlo dojít k dočasnému prodloužení jeho vysílání.
Bude možné na 46. kanále vysílat i v DVB-T2?
Zatím se povinnost přechodu na formát DVB-T2 týká podle schválené strategie přechodu na DVB-T2 jen celoplošných multiplexů. Proto je předčasné říkat, jak a kdy na něj přejdeme. Pokud bude čtvrté regionální síti prodloužen individuální kmitočtový příděl po dobu existence přechodových multiplexů, nemělo by cenu s naší komerční kapacitou přecházet na DVB-T2. Podle mě ještě nebude dosaženo dostatečné penetrace televizorů nebo set-top boxů pro příjem DVB-T2 vysílání a klienti, kteří u nás vysílají, by tak jen ztratili svoje inzerenty.
Jak složitý by pro vás byl přechod na DVB-T2 s ohledem na potřebné technologické změny?
Technicky by přechod problémem určitě nebyl. Jen bychom s ohledem na stáří našich vysílačů je museli nejdřív vyměnit.
Leoš Pohl
Jak jste spokojeni s výsledky kanálu Kinosvět? Vyplatí se jeho celoplošné pozemní vysílání?
Před rokem jsem deklaroval optimální cíle ohledně jeho sledovanosti, ale musím sebekriticky přiznat, že se jich nepodařilo dosáhnout. Avšak na druhou stranu se nám povedlo zdvojnásobit objem GRPs. A jejich následná monetizace je pro nás rozhodující.
Jak vypadá programová práce kanálu Kinosvět?
Na začátku procházel jistým tápáním, oslovovali jsme hlavně diváky starší 55 let a tyto GRPs nechtěl nikdo prodávat. Loni se nám podařilo situaci jak z hlediska programu, tak i jeho šíření stabilizovat a ustálili jsme takový obsahový formát, který si své diváky v tématech i v časech našel. Svědčí o tom i skutečnost, že se jejich počet zvyšuje. Základ tvoří záhady a tajemství, které doplňujeme blízkými tématy, dopoledne orientovanými na ženy a večer spíše na muže.
Takže programové schéma Kinosvět se stabilizovalo a mělo by chvíli vydržet?
Určitě. Na jaře přidáváme ještě téma konspiračních teorií, jako jsou ty, které obklopují útoky z 11. září, záhadu zmizelého letu MH 370 nebo chemtrails, ale i ty velice aktuální ze současné doby. Konkrétní pořady ještě stále vybíráme, jednáme s distributory a tvůrci. Aktuálně se domlouváme s Peterem Josephem, autorem třídílného dokumentu ZeitGeist, který chceme zařadit na konci jarní sezóny.
Jak hodnotíte obchodní spolupráci s Atmedia?
Patříme k služebně, ale asi i věkem k nejstarším partnerům Atmedia. Spolupráci jsme zahájili krátce po jejím vzniku. Zastupuje všechny naše kanály, kromě programu Horor Film, který vysílá od půlnoci do pěti hodin ráno. Ten jsme vyřadili i z měření sledovanosti a zaměřujeme se u něj spíše na odloženou sledovanost. Pro malé placené, ale i neplacené kanály je Atmedia de facto jedinou možností, protože konkurenční Media Club je zaměřen hlavně na větší televizní stanice.
Prodáváte reklamu i po vlastní linii?
S přímým prodejem reklamy jsme začali na jaře loňského roku s tím, že Atmedia má exkluzivitu na spolupráci s mediálními agenturami a my jednáme pouze s konkrétními klienty. Přímý prodej dnes tvoří nějakých 35 procent reklamy odvysílané na našich kanálech.
Máte vlastní obchoďáky?
Obchodní tým nemáme, spolupracujeme s externími dodavateli, kteří nás oslovují. Navíc se na nás často obracejí dodavatelé teleshoppingu, kteří si s Atmedia nekonkurují. Dokonce poptávka po teleshoppingu převyšuje kapacitu naší nabídky. Ale i u reklamy se potýkáme s vyprodaností, konkrétně u stanice CS Film.
Jak u teleshoppingu řešíte převis poptávky nad nabídkou?
Rostoucí zájem o teleshoppingové spoty na TV Kinosvět nám umožnil přemýšlet o vlastním projektu a hledali jsme téma, které by diváky bavilo. Od začátku března tak spouštíme e-shop CS knihy, který bude společný pro všechny naše kanály. Na TV Kinosvět budeme promovat vědecko-technickou literaturu, na CS Filmu českou beletrii a třeba na Horor filmu thrillery. E-shop bude nabízet knihy z různých nakladatelství, řádově půjde o statisíce titulů knih. Vždyť v České republice vychází ročně osmdesát tisíc titulů a fungují tu na čtyři tisíce nakladatelství.
Nepůjde o podobný koncept jako Levné knihy, kdy se budou nakladatelství za nižší cenu zbavovat starších knih?
Nižší ceny sice nabídneme, ale jinak půjde o novinkovou produkci. Součástí teleshoppingových časů bude i speciální magazín CS knihy s pravidelnou strukturou. Na úvod představíme knižní novinky, následovat bude okénko nazvané 2 minuty s … vybraným autorem nebo nakladatelem, pak trailer k vybrané knize a na závěr třeba patnáct doporučených knih, které vyšly v daném měsíci. Projekt už má spuštěny i webové stránky www.csknihy.cz. Obchodní model bude fungovat systémem naší provize z prodeje.
Leoš Pohl
Jaké další pořady připravujete?
Vlastní televizní produkci jsme začali s pořadem Stanislava Motla, pokračovali jsme s lovcem záhad Arnoštem Vašíčkem a na další sezonu jsme vsadili na Jiřího Kuchaře, který mimo jiné objevil Hitlerovy umělecké sbírky v Čechách. Nedávno pro nás natáčel třeba pořad o přírodních antibiotikách. Pro CS Film vyrábíme každý den pětiminutové zpravodajství ze světa filmu Filmové noviny a pro Horor Film Noční zprávy ze světa tohoto žánru. Slušnou sledovanost má i pořad DVD Aréna, o DVD nosiče je kupodivu pořád zájem. Nějakých sedm let už vysíláme pravidelné Kinotipy věnované premiérám v kinech a ob týden vyrábíme Magazín záhad s Otomarem Dvořákem. Hodně objemná je i zvuková výroba, dabing sice většinou vyrábíme u externích dodavatelů, ale produkujeme vlastní komentáře k pořadům, hlavně těm zahraničním.
A plánované programové novinky?
Pro aktuální období připravujeme seriál o světových karnevalech. Diváci se mohou těšit i na sérii portrétů královských rodů. Uvedeme také dokument o gardách a strážích, od čestné stráže v Řecku po brazilskou republikánskou gardu. Zajímavý bude jistě i seriál o amerických národních parcích, ve kterém se úlohy průvodců ujmou samotní rangeři z jednotlivých přírodních parků. V tomto ohledu máme řadu zajímavých partnerů, jako je UNESCO nebo NATO.
Daří se vám shánět k jednotlivým pořadům komerční partnery nebo sponzory?
Snažíme se, ale tato činnost je u nás zatím ještě v plenkách.
Leoš Pohl
Budete dělat něco s kvalitou obrazu u kanálu Kinosvět, na kterou si diváci často stěžují?
Teď jsme dlouho bojovali s kvalitou obrazu na CS Filmu, kde jsme přecházeli z formátu 4:3 na širokoúhlý 16:9. Stejný problém teď budeme řešit i na TV Kinosvět. Je pravda, že jsme se potýkali s velkými problémy ohledně kvality výsledného obrazu a zvuku, objevovaly se dokonce i věcné chyby v dabingu. Museli jsme proto zavést kontrolní mechanismy, které by měly tyto chyby eliminovat. Jsme malá a silně poddimenzovaná televize, a proto zavádět v neformálních kolektivech větší míru kontroly je dost těžké. Daří se nám to však lépe, díky našim obchodním partnerům. Věřím, že během pár měsíců se nám povede tyto chyby odstranit.
Říkáte malá televize, ale dokáže si na sebe vydělat?
Kinosvět zatím ještě ne, ale pokud svět nevstoupí do další krize, jaká byla v roce 2008, tak by se nám to mělo do roka až dvou let podařit.
Nehodilo by se vysílání CS Filmu do kódovaného pozemního vysílání?
Není u nás zatím síť, která by takové vysílání provozovala, kromě říčanské Freedom TV. Ale hlavně se nám nepovedlo vyjednat vysílací práva pro takové vysílání za přijatelnou cenu.
Jak se vyplácí kanál Horor film?
Někteří operátoři už začínali Horor film odepisovat, ale s masivnějším rozvojem měření odložené sledovanosti se ukazuje, že tento kanál je na předních místech, co se TimeShiftu týče. Protože vysílá od půlnoci do pěti ráno, lidé si jeho vysílání často nahrávají. A čím více se tato technologie rozvíjí, tím více diváků Horor film získává. Začínáme ho proto i programově posilovat.
A dětský kanál CS Mini?
Pro CS Mini začínáme hledat nový formát. Byl to originální program do doby, než zahájila vysílání, musím říci, že dobrá, ČT:D. Věřím, že do podzimu nabídneme nový formát CS Mini, který bude využívat kontaktů a zkušeností kanálů CS Film a Kino Svět. CS Mini má mimochodem velice rozsáhlou vlastní produkci, kde jsme mj. natáčeli animovaný seriál Staré pověsti české nebo úspěšný mnohadílný seriál Baby English pro děti a řadu dalších pořadů, zaměřených například na pohybovou nebo hudební výchovu.
Je v souvislosti s nástupem konkurence těžší sehnat zajímavou programovou nabídku pro dětské diváky?
U nás je to velice těžké a těžko se nám hledá i onen zmiňovaný nový formát, s jehož pomocí se chceme odlišit od ostatních dětských kanálů. Ale na druhou stranu si nemůžeme stěžovat na nezájem inzerentů, Atmedia umí dobře prodávat reklamu na cílovou skupinu dětí od čtyř do čtrnácti let. A protože ČT:D reklamu nevysílá, je po ní velká poptávka, a dokonce za vyšší ceny než třeba u sportovních nebo filmových kanálů. Pořadů je dost, ale převážně zahraničních. Pokud máte zájem o domácí produkci nebo dokonce chcete natáčet vlastní tvorbu, tak je pravda, že se po vzniku ČT:D související náklady citelně navýšily. Více chceme také tento program propojit na úspěšný elektronický magazín pro děti www.csmini.cz.
Jak si vedou online projekty vaší skupiny?
Nám dlouho chyběla celková online strategie, což je opět dáno naší převážně starší cílovou skupinou. Až se vznikem TV Kinosvět a se získáním vysílacích práv pro internet začínáme připravovat nějaký smysluplný koncept internetových aktivit, který chceme představit letos na podzim.
Jeho páteř tedy bude tvořit videotéka?
Nejenom. Ale primárně budou naše internetové projekty navázány na Kinosvět a náš vlastní obsah.
Co e-shop Filmpost?
Filmpost zažíval svůj vrchol v době, kdy kulminoval zájem o DVD nosiče. Dnes už ho držíme spíše z programových důvodů. Kupodivu nám stále ještě hodně lidí píše, že shánějí konkrétní DVD. Ale osobně už Filmpost vnímám jen jako doplněk k vysílání CS Filmu.
A internetový magazín Universe?
To byl pokus vytvořit společně s vydavatelstvím RF Hobby elektronický magazín. RF Hobby dodává obsah a články, ale mezitím rozjela Epocha vlastní web, kde je veškerý obsah zdarma. Magazín Universe.cz byl od začátku koncipován jako placená služba. Později jsme přešli na neplacený formát. V současnosti připravujeme redesign celého webu, chceme se více soustředit na videoobsah. Na podzim skončí spolupráce s RF Hobby a do té doby se Universe dočká nové podoby. V té současné bohužel nebyl konkurenceschopný. Určitými změnami projde i náš web www.horror.cz, který chceme více zapojit do našich televizních a online aktivit.
ČLÁNKY DO MAILU