V lednu jste v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekla, že během covidové pandemie se výrazně zhoršilo chování lidí na internetu, protože přibylo vulgarismů, hrubých výroků a urážek, a že ta míra intenzity už přerostla únosnou mez. Teď je, zdá se, po covidu. Změnilo se v tomto smyslu něco?
Musíme se bavit o projevech, které jsou za hranicí, kde se ale ještě neuplatňuje trestní právo. Ve vztahu k těmto projevům jde o odpovědnost osobní, mravní, ale také správní, což znamená přestupkové delikty. A potom je tu samozřejmě i hranice, kdy už je projev, který je jinak chráněn právem svobodného projevu, za hranou a je už trestně právně relevantní. A těmito projevy už se zabýváme, protože naplňují skutkové podstaty konkrétních trestných činů.
Nemyslím, že by se nyní změnila nějak zásadně rétorika ve vztahu k různým vulgarismům a dehonestacím, ale samozřejmě potom, co pandemie ustoupila, jsme zaznamenali daleko méně agresivní rétoriky ve vztahu k možnému násilí nebo pohrůžkám k násilí proti těm, kdož uplatňovali protipandemická opatření. Případně těm, již do jisté míry vyjadřovali pochopení pro opatření. Ta opatření vznesla určitě do našich životů jistá omezení. Ale podle mého názoru se s tím nemohou lidé vypořádávat tak, že začnou vyhrožovat těm, kteří zastupují instituce chránící naše zdraví. To nepatří k civilizované společnosti.
Celý podcast si můžete pustit zde:
Proč byl spouštěčem právě covid?
Řekla bych, že to bylo několik věcí dohromady. Ne všechna opatření byla dobře komunikována, především mocí výkonnou. A jak se ukázalo, tak řada z nich nebyla ani souladná s předpisy. Nejvyšší správní soud několikrát rozhodnutí zrušil, vláda a ministerstvo rozhodnutí soudů ale nerespektovala a vydávala opakovaně rušená rozhodnutí, což samozřejmě vyvolalo v lidech pocit toho, že opatření jsou přemírou byrokratická a přemírou přísná.
Druhou věcí je, že pro řadu lidí byla důvodem pro agresivní chování jejich sociální izolace v lockdownech. A v neposlední řadě s tím souvisel i internet, protože lidé se většinou zdržovali ve svých obydlích. Přístup k internetu tak byl pro ně každodenní záležitostí a hlavně prostředkem jakéhokoliv projevu a komunikace. Frustrace z toho, jak se naše životy proměnily, a pro někoho se tak stalo zcela zásadně, se tak projevila formou různých verbálních útoků, které směřovaly na další subjekty v prostoru internetu.
Vy už jste dříve zároveň řekla, že se na tyto útoky policie i státní zastupitelství víc zaměří. Stalo se tak?
Ono se to co do obsahu následně značně proměnilo, protože v únoru zahájila Ruská federace agresí válku na Ukrajině a z těch všech studií, které máme k dispozici, i z informací policie, která se fenoménem zabývá, se valná část těch, kteří se projevovali velmi agresivně ve vztahu k proticovidovým opatřením, přesunula směrem ke schvalování a adorování veškerých sympatických projevů ve vztahu k ruské agresi na Ukrajině. Spektrum lidí, kteří tyto informace šíří, je dosti podobné. A v některých případech se stalo, že jsou tito lidé stíhání za trestné činy verbální povahy, přičemž jejich aktivity byly monitorovány už během covidu. Nyní jsou stíháni za to, že se dopustili trestného činu schvalování válečných zločinů.
Říkáte, že policie některé osoby delší dobu monitorovala. V médiích jsem ale našel jen případ z letošního února, kdy policie obvinila z propagace a podpory terorismu dva lidí, kteří podle vyšetřovatelů měli vyzývat k násilí vůči ministrům a zákonodárcům. Kolik takových případů tedy vůbec celkem je?
U těch, které se dotýkají podpory terorismu, jde o jednotky. Ale to jsou skutečně ty nejzásadnější projevy verbální povahy. Vrchní státní zastupitelství v Praze se zabývá kategorií trestných činů, které můžeme označit obecně jako teroristické trestné činy. Což je několik trestných činů, které popisují a zakazují veškeré aktivity ve prospěch teroristických skupin a teroristických aktivit.
Ostatními verbálními trestnými činy, ať už je to násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci, hanobení národa či rasy, podněcování k nenávisti a další trestné činy, které obsahují tu nenávistnou pohnutku, tak těmi se zabývají nižší státní zastupitelství.
Tušíte, kolik takových drobnějších případů je?
Pohybujeme se tady v desítkách případů.
Řekla jste, že vrchní státní zastupitelství jeden z případů dozoruje. Chápu, že nemůžete komentovat živé kauzy, a je otázka, jak to dopadne u soudu, kde je ale podle vás obecně ta hranice, kdy by si měla policie říct: tady je to už podezření na propagaci terorismu nebo podezření ze šíření poplašné zprávy?
Tou hranicí jsou samozřejmě naplněné znaky konkrétního trestného činu, tak tomu je vždy. Pokud bych to měla zobecnit, tak platí, že pachatelem trestného činu je ten, kdo naplní svým jednáním všechny znaky skutkové podstaty, jak ji zákon popisuje a vymezuje. Pak se k tomu pojí znak typové závažnosti, protože jen ty nejzávažnější projevy lze podřadit pod trestné činy. Trestní právo obecně se řídí zásadou ultima ratio, což znamená, že je tím nejpřísnějším sankčním systémem a uplatňuje se tam, kde jiné sankční systémy selhávají nebo kde to jednání vykazuje skutečně velmi nebezpečné znaky.
A o to více se tato typová závažnost a hranice zvažuje u verbálních trestních činů. Právě proto, že tam u každého činu jednotlivě musíte najít hranici mezi přípustným projevem, který se dá podřadit pod svobodu slova, a projevem za hranou, který státy sankcionují trestním právem a o němž se obecně vyjadřuje i Evropský soud pro lidská práva, že takový projev je už v rozporu s demokracií a lidskými právy. A tam je ta mez. Zároveň je to na úvaze konkrétního státního zástupce, který rozhoduje a buď se ztotožní s názorem policie, nebo sdělení obvinění zruší.
Co dalšího v rozhovoru zaznělo:
- Nehrozí omezení svobody slova?
- Kdy vznikne v České republice speciální policejní útvar, který se bude zaměřovat na dění na internetu?
- Jak státní zástupci s pomocí internetové sítě monitorují válečná zvěrstva na Ukrajině a proč se do toho zapojila i Česká republika?
- Mohou za agresivitu na síti i někteří politici?
V podcastu portálu Lupa.cz zpovídáme zástupce české e-commerce, IT scény, mediálních domů i osobnosti z dalších souvisejících oborů. Naposledy jsme mluvili třeba s analytikem Josefem Šlerkou o blokování některých dezinformačních webů nebo s Marií Heřmanovou ze Sociologického ústavu Akademie věd České republiky o tom, jak moc nás ovlivňují sociální sítě.
Natáčíme i speciální seriál o historii českého internetu.
Podcast serveru Lupa.cz najdete na všech hlavních platformách: Apple Podcasts, Spotify, PodBean nebo Google Podcasts.
Podcast si můžete pustit přímo i zde:
ČLÁNKY DO MAILU