Ilustrace: Nenad Vitas
Naše rodina je docela rozsáhlá, a zejména po ženské linii se vyznačuje družností. Vzhledem k tomu, že jsme poměrně rozptýleni, jsme byli až donedávna vděčnými zákazníky provozovatele pevných telefonních linek. Ovšem technika jde nezadržitelně vpřed. Ještě před několika léty si vzdálenější tetičky klepaly na čelo, když jim bylo oznámeno, že někdo má přenosný (rozuměj, mobilní) telefon, a že z něj telefonuje třeba z automobilu, nebo z výletu. Pro konzervativní Moraváky a Slezany šlo o sice moderní, ale v podstatě neužitečnou věc, která je výstřelkem mladší generace, neboť všechny důležité aféry jsou řešeny konzervativní cestou drátového telefonu.
Ty doby jsou dávno pryč. Vstoupili jsme do fáze mobilní komunikace. Tetičky byly vybaveny nejmodernějšími stroji a postupně zjistily, že bavit se s jejich pomocí je pružnější a zajímavější, než s pevnou linkou. Méně bystré byly instruovány v základním ovládání miniaturních přístrojů, pokročilejší se naučily zvládat funkce, za něž by se nemusel stydět ani průměrně vyspělý manažer. Tím ovšem cesta pokroku neskončila.
Nedávno jsem byl příbuzenstvem nejbližším požádán o vysvětlení funkce domácího počítače (OS Ubuntu Linux) a principu telefonování po internetu (prý je to v kurzu). Inu, instaloval jsem Skype, a rodinka se pustila do klevetění za cenu měsíčního paušálu v režimu Peer to Peer. Kvitoval jsem tento pokrok s povděkem, nemaje ponětí, že za nějakou dobu budu požádán o instalaci webové kamery. Sám jsem pořízení tohoto aparátu oddaloval, neboť jsem si myslel, že u nás nemá žádné výraznější použití, ale stalo se. Klevetění přešlo z analogových dob definitivně do stádia videokonferencí, a já byl požádán o to, abych si kameru pořídil i já sám (prý, je diskriminující, když je já vidím, ale ony mne ne). Rodinný společenský život se tak definitivně přesunul ze služeb Telefónicy O2 do IP sítě, skončily bitvy o to, kdo bude držet sluchátko, a ke zvuku výrazně vyšší kvality se přidal i obraz. (Nyní se vedou bitvy o to, kdo bude před kamerou.)
Kybernetizace z větší části penzionované rodiny mne překvapila, a současně velmi potěšila. Znamená, že technologie jako VoIP již nejsou pouze doménou podnikových systémů a odborných publikací, ale že dorazily do normálního života. Hlavní intencí, proč se tak stalo, přitom bylo družit se kvalitněji a více multimediálně.
Nedávno jsem četl v papírových novinách, že nejmenovaná parlamentní politická partaj nemá peníze na telefon, a tak začala z nedostatku používat Skype. Zvláštní. Politická strana potřebuje k modernizaci své komunikace, na níž je kompletně založená, nikoli nabídku funkčních a kvalitních služeb, nových technologií a obrazu za směšné peníze. Potřebuje k tomu, aby došly prostředky na tradiční metody komunikace. Dotyčná strana existuje devadesát let. Přežila válku i národní frontu, takže je vlastně také důchodce. Ovšem zdá se, že mnohem méně pružný a kybernetický, než ti z masa a kostí. Berme to jako ponaučení pro sebe – inovace by měly být poháněny chtěním, a ne nutností.
ČLÁNKY DO MAILU