Podle mě kvantová nadvláda je dost optimistický termín, spíš nás čeká kvantový doplněk.
Tohle mě zaujalo.
Pořád nám to dávalo nesmyslné výsledky, a když jsme zmenšili počet bran, tak jsme začali dostávat přibližně správné hodnoty. Podotýkám „přibližně“, protože ve světě kvantových počítačů není nikdy nic na sto procent. Všechny výsledky dostáváte s nějakou pravděpodobností
…
Navíc s rostoucí velikostí počítané úlohy tento čas příliš neroste, což dokazuje fakt, že Sycamore (kvantový počítač od Googlu) provedl na podzim roku 2019 za 200 sekund takový výpočet, který by jednomu z největších superpočítačů na světě (IBM Summit) trval deset tisíc let.
Takže máme výsledek sice rychle, ale netušíme a ještě dlouho tušit nebudeme, jak moc je nepřesný?
1. 12. 2021, 06:56 editováno autorem komentáře
Situace z mikrosvěta se nemůže projevit v makrosvětě, v makrosvětě kvantové věci nefungují. Pokud nějaký objekt mikrosvěta (třeba foton nebo elektron) zvětšíte na rozměry makrosvěta tak ztratí své kvantové vlastnosti a začne se chovat jako objekt makrosvěta. Kvantové jevy neplynou z vlastností těch objektů jako takových, ale z vlastností mikrosvěta ve kterém prostě platí jiná fyzika.
No jo, jenomže ono to vtip nebyl :-) A taky je známo, že dnešní CPU jsou pomalé právě proto, že se navrhují pro extra přesné výpočty. Již před roky jsem četl článek, který cca říkal, že kdyby se akceptovala jenom o něco větší chybovost, která by ale stejně pro běžné použití značila vysokou přesnost, rychlost by byla zcela někde jinde.