Bohužel slovo státní a odborník jsou oxymoronem. Tabulkové mzdy odborníky neprodukují. V každém případě, když se setká odborník se státní správou a aspoň trochu si sám sebe váží, udělá všechno proto, aby se s ní už nesetkal. A tam to už není o tabulkové třídě, tam je to o morálním imperativu, protože ta tupost, která státní firmy - organizace provází, je pod úroveň každého profesionála.
v posledních letech jsem byl u některých zakázek pro ČSÚ, FS, Policii a mile mě překvapila erudovanost, schopnost správně vyjádřit i odborné požadavky a přehled v oboru. Vše to jsou ale menší zakázky ve stovkách tisíc a milionech.
Kupodivu bych řekl, že v B2B se setkávám asi s větší koncentrací zákazníků, kteří neví co chtějí, odmítají pochopit limitace a vyžadují technicky nerealizovatelné věci v rámci standardního plnění.
Prace pro stat je v soucasne dobe nedava specialistum moc smysl. Nektere duvody:
1. plat - stat nenabizi srovnatelny plat, nabizi ruzne odmeny ktere nejsou narokove, takze i kdyz mi nekdo ve statni sfere slibi pres odmeny xxtis tak se klidne muze stat ze dostanu treba polovinu a vubec nemusim byt lempl.
2. Skoleni a vzdelavani - v korporatech je obvykle pristup ke vzdelavani zatimco ve statni sfere jsou ruzna omezeni a ve finale je s tim vice prace a horsi podminky.
3. Flexibilni pracovni doba - naprosta vetsina statnich organizaci ma pracovni dobu od do bez nejake vyrazne flexibility.
4. Home office - ve vetsine korporatu muzu pracovat x dni v tydnu vzdalene pokud to pozice umoznuje. Ve statni sfere tohle vicemene neexistuje az na par vyjimek.
5. Remote work - pokud dana pozice nevyzaduje cloveka v kancelari tak v korporatu je normalni ze clovek pracuje vzdalene. Ve statni sfere je tohle vicemene nemozne.
6. Pristup k modernim technologiim - zavisle na konkretni organizaci ale ma zkusenost je takova ze v korporatu jsou modernejsi technologie nez ve statni sfere.
Chapu, ze kazdy ma jine pozadavky a potreby, znam par lidi kteri spokojene pracuji pro statni IT a jejich motivaci chapu, ale naprosta vetsina lidi je asi narocnejsi nez to co nabizi statni IT.
Nelze selektivně upravit tabulkové platy, protože jakmile by se zvýšily mzdy u IT pracovníků, ozvou se další profese, u kterých je podhodnocení úplně stejné. Odborníci na energetiku, průmyslové technologie, ekonomové, právníci... Podívejte se, jaký plat mají třeba lidé kontrolující provoz jaderné elektrárny. To je jeden z důvodů, proč je platová situace ve státním IT v podstatě neřešitelná. Navíc dav křičí, že mají „úředníci“ i tak moc.
Předpokládám, že to nebylo mířeno na ČEZ, ale na Státní úřad pro jadernou bezpečnost, kde mají samozřejmě tabulkové platy.
Takže práci borce z ČEZ se mzdou přes 80 tisíc bude kontrolovat člověk rovnou po škole s platem 30.
Sranda bude, až se začne stavět nový jaderný blok a zjistí se, že už na SÚJB není nikdo, kdo by věděl, jak výstavbu nového bloku zprocesovat a výstavba bloku za stovky miliard se zadrhne na tom, že jsme ušetřili na úřednících pár milionů.
Panebože, jak je možné, že tento argument ještě někdo používá vážně?
Státní správa opravdu nezaměstnává moc dělníků, uklizečů ani dalších manuálních pracovníků, kteří by mohli snižovat průměrný příjem. Stát zaměstnává mj. doktory, učitele, soudce, státní zástupce, vojáky. Tito lidé samozřejmě mají nadprůměrné příjmy. No a úředníci mají zpravidla vysokoškolské vzdělání, nezřídka se jedná o právníky, ekonomy nebo IT specialisty.
Ano, množina těchto lidí opravdu bere v průměru více než množina všech zaměstnanců soukromého sektoru, ale to je prostě protože stát (naštěstí) neprovozuje fabriky. Musíte ale porovnávat srovnatelné pozice. A právník ve veřejném sektoru opravdu nemá více než právník v soukromém sektoru, ditto ajťák.
Průměrná mzda v ČR dle ČSÚ byla v roce 2020 cca 35 tis. Kč, v resortu ČÚZK byl průměrný plat téměř stejný. V roce 2023 průměr v ČR 43 tis. , v resortu ČÚZK 37 tis. Pro tento vývoj sice není slovo stagnace (zastavení vývoje, ustrnutí) úplně přesné, ale myslím, že se na zjednodušený popis výše uvedeného vývoje použít dá. Průměrný plat v celém veřejném sektoru je silně ovlivněn školstvím či zdravotnictvím, kde je vývoj platů jiný než v úřadech.
Dekuji za potvrzeni, ze 95% lidi nezvlada operaci souctu, natoz aby chapali jak funguje prumer. Stat zamestnava vice nez MILION lidi. A ti ostatni (cca 3M)* je PLATI. Tudiz by naopak ti lide ve statnim meli mit v prumeru mene.
Vazne nevim, cim se treba pochuzkar nebo bigos lisi od kopace. Ani vzdelani vyssi nema.
V prumeru to totiz vychazi zhruba tak, ze si platim 1/3 zamestnace statu jen sam pro sebe. Sem zvedav, kdy mi prijde treba zryt zahradku, abych z toho take neco uzitecneho mel.
*Krome toho pak plati jeste deti a duchodce, coz je cely zbytek do tech +- 11M.
"Stát" nechce odborníky. Chce poslušné úředníky. Protože stát jsou ve skutečnosti politici a jejich zájmem je vydělat a ne aby něco fungovalo. A vydělat se dá jen na rozkrádáním (pardon, kšeftem), nikoli tím, že by odborníci udělali užitečnou práci - tu přece může "udělat" spřátelená firma a poslat malou domů. Nejvtipnější pak je, že na konci toho řetězu tu práci, ale už za pakatel, odvádí ten "odborník". Holt přidaná hodnota je v kšeftu, nikoli v dřině.
Utrácení na konci roku je v nelogičnosti předpisů/zákonů.
1. Neutratíš? O to se ti sníží rozpočet na příští rok.
2. Nelze, až na vyžádaném vyjímky, převést náklady/úhradu na další rok pro stejný úkol.
3. Nakupovali jsme mnohem dražší zbytečně výkonné servery, protože vysoutěžené by byly dodány pár dní po novém roce. Samozřejmě v množství menším nepokrývajícím požadavky.
No, erár. ;-)
5. 4. 2024, 13:33 editováno autorem komentáře
Ono by klidne stacilo uz pred nekolika lety treba zacit s tim, ze lide pracujici pro statni IT sektor budou mit v ramci te cinnosti dan z prijmu 0%. Dale moznost odecist si vzdelani z dani. To je uplny zaklad. Naprosto jednoducha zmena. Pravda nestaci to, ale je treba nekde zacit. A pak dale na to nabalovat dalsi benefity.
Převažuje diskuse o platech. Přidám názor z jiného pohledu. Pracoval jsem 13 let jako bezpečák (IT, personální, objektový) utajovaného systému (Vyhrazený a Důvěrný) u ministerstva. Problém byl v řídících lidech. Nekonečné handrkování nejen o peníze a vždy IT na posledním místě. Nebýt NBÚ (Národní bezpečnostní úřad), který byl jediným strašákem při opakovaných certifikacích, systém by zdegeneroval. Lidé z uvedené funkce IT raději rychle utíkali na jiné pozice i na horší plat.
14. třída je standardně pro IT nedosažitelná, pokud člověk není vývojář a ještě vedoucí).
Toto řeší zákony: 222/2010 Sb., kde jsou stanoveny katalogy prací pro státní zaměstnance (a jejich řazení do platových tříd). V případě IT je to (podle náročnosti, druhu úřadu, práce, odpovědnosti či vedení) 5.-14. platová třída.
Dále je povinné postupovat podle zákona 341/2017 Sb., kde v paragrafu 2 jsou určeny platové třídy podle vzdělání. Zmiňovaná 13. a 14. třída požaduje: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu.
Dále je nutné zmínit, že výše ohodnocení (a obecně přístupu k zaměstnanci) se liší u rozpočtových a příspěvkových organizacích. Také má lepší postavení osoba na služebním místě (doba neurčitá, míst jich omezené množství) oproti pracovnímu místu (doba určitá, typicky rok, nemůže mít studijní volno a řetězí PP na dobu určitou).
Dá se tedy říci, že u každé profese v IT je stanoven rozptyl několika tříd (například Správce IT má rozpětí 8. - 13. Pak se rozhoduje o třídě, podle vzdělání . Řekněme, že má Dis., tedy vyšší odborné. Má nárok jen na 10. třídu. Praxi třeba 10 let. Má tar. stupeň 9, tedy 27 820 Kč hrubého.
Rozhodnutím ředitele odboru může mít různé příplatky. Ale i kdyby mu dali jednou tolik, dostane se na 55 tisíc (ale žádný úřad na to nemá peníze). Těch 55 000 je tedy strop. Průměr je ale níž.
V soukromém sektoru se na totožné pozici může dostat skoro na 80 tisíc, pokud ne výše (viz. https://www.platy.cz/platy/informacni-technologie).
V privátu je tedy strop o 25 000 více.
A jeste se k tomu muze prihodit hon na konci roku, kdy se utraci za kazdou cenu, jen proto aby se nahodou nestalo, ze jim tu rozpoctovou kapitolu nekdo neproskrtal - kdyz se neutrati ty v rozpoctu narokovane penize. Ono to uz zacina u toho rozdelovani - kdy vrcholove urady mezi sebou soutezi, kdo si urve pro sebe vic.
"chybělo správné zadání."
Jiste, takze kdyz vam reknu, ze mate udelat web, kde si jeden clovek bude moct podat jednu zadost, tak to udelate tak, ze si jich muze podat 100.
Zkratka nedostatecne zadani ...
Mimochodem, zajima mne, co budem delat s temi cca pry az 30 000 absolventy ZS, pro ktere neni misto ani na strednich skolach ani na ucilistich.
Prosím . Jedna seno tabulku č. 1.
K dispozici zcela volně
https://www.pracomat.cz/poradna/pro-pracujici/228-platy-statnich-zamestnancu.html#plat_tab_1_2019
jenže řada těch vlastností vychází z legislativy a povinností, které musí splnit. Nelze tak snadno říct, nestíhám, kašlu na to (viz chybějící formuláře pro DIA).
Měli to odpískat rovnou, byl čas pokračovat v současném řešení. Slíbili, že to udělají, jen tak tak udělali a museli spousty věcí obejít. Nic moc řešení.
přečti si původní zadání pro výběrko, tam to je dost detailně vše popsané a řešené, oni se tím ale očividně při vývoji neřídili a dělali si to nějak zjednodušeněji podle sebe a podle vlastního zadání, to jsem myslel.
Tohle se psalo v původním zrušeném zadání:
Na úrovni systému nebude ošetřeno povolené množství podávaných přihlášek, tzn. systém umožní podat více
přihlášek, než je zákonem povoleno. Systém upozorní ředitele na uchazeče, jejichž počet přihlášek překračuje
povolený počet. Na určení platné (validní) přihlášky neexistuje algoritmus, o tom rozhoduje ředitel, krajský úřad
nebo soud. V rámci systému bude pro ředitele existovat možnost k duplicitní přihlášce nahrát žádost (rozhodnutí)
o zneplatnění přihlášky a pracovníci Zadavatele na jejím základě zneplatní vybranou přihlášku.
Duplicitní přihláška může vzniknout třeba tak, že jí jednou vyplním elektronicky a podruhé pošlu pro jistotu poštou a pak jí tam škola nahraje. I tohle se řešilo v zadávání a je to prostě na škole, aby to sama vyřešila stejně jako to sama řešila dříve.
To je takovyto salamounsky reseni, kdy se digitalizuje papir. Opruz se necha na te skole. Ale hlavne ze ustredni organ bude mit data pro svoje kolacovy grafy...
Aneb koexistence papiru s digitalem se mohla vyresit klidne tak, ze zbytkove papirove prihlasky zpracuje jeden urad. Ale to by na tom uradu museli take vic makat... a to se samozrejme nechce. A samozrejme ten centralni urad ma k legislativnimu procesu bliz a skoly nemaji moc prostoru se branit... prose klasicka vyc*ranost urednicku. Znacka hlavne se nepredrit...
za tohle mohou asi primárně zákonodárci a asi MŠ, protože povinnost nechali na školách a tam je také možné pořád dát přihlášky. Cermat se s tím v zadávačce vypořádal takhle, tu zrušil a pak si to implementoval úplně jinak.
Očividně ví, že s tím jsou problémy a rozhodli se to řešit takhle divně, já nesouhlasím s takovým časovým presem a to, že tady MŠ slibuje od začátku, že to stihne, ikdyž se jede na dřeň, pak vznikají tyhle zrůdnosti.
přečti si původní zadání pro výběrko, tam to je dost detailně vše popsané a řešené, oni se tím ale očividně při vývoji neřídili a dělali si to nějak zjednodušeněji podle sebe a podle vlastního zadání,
Ono když vám vybouchne výběrko, takže nemůžete dostat původně plánovaný systém podle původního zadání v plánovaném termínu, ale termín stále platí, nezbývá než udělat nouzové řešení, které bude samozřejmě jednodušší, než původní zadání. Takže to, že nikdo neřešil shodu nouzového řešení s původním plnohodnotným zadáním, je v pořádku – nouzové zadání samozřejmě vypadalo jinak.
Přičemž funkcionalita typu „ošetření situace, ke které může dojít i jinou cestou, takže se s tím škola stejně musí umět vypořádat a uměla se s tím vypořádat i v předchozích letech“ je druhá na řadě, kterou budete z původního plnohodnotného zadání škrtat (první jsou různé vychytávky, které nemají vliv na funkčnost, jenom něco usnadňují či vylepšují).
A než zase nněkdo napíše, že ošetření takové situace by bylo snadné – jo, bylo, ale když škrtnete 50 takovýchhle snadných funkcí, dostanete se s harmonogramem z termínu dodání měsíc po přijímačkách na termín dodání den před začátkem přijímaček. Což je to, oč tu běží.
Samozřejmě, že je to nic moc řešení. Ale pořád to (i s tím porušením legislativy) bylo lepší řešení, než letos přijímačky na střední vynechat a první ročníky na středních školách vůbec neotevřít.
Chyba se stala už na začátku, a opakuje se to pořád dokola. Celý legislativní proces má na všechno času dost, a běžně pak zákony mají platnost pár dnů před účinností, u věcí, které se implementují měsíce. V případě přijímaček bylo času víc, ale bylo ho dost jen na ideální průběh veřejné soutěže, ale už nebyl čas na řešení odvolání. Přitom v ČR se u každé větší soutěže dlouho řeší odvolání (zase další problém špatné legislativy).
Bohužel ale poslanci nekvalitní zákony klidně schvalovat můžou, protože je to nijak nepoškodí. Žádná strana nepůjde do voleb s tím, že chce zkvalitnění tvorby zákonů – pro to by je nikdo nevolil, u mnohých by jim to naopak bylo k tíži. Pořád jenom nadáváme, co stát dělá blbě, ale u voleb je kvalitní státní správa to poslední, co řešíme.
No ono kdyz se v legislativnim procesu chce, tak odlozit platnost se zvladne i v celku na posledni chvili a i ve zrychlenem rezimu. A u podzakonnych norem (vyhlasky) na to staci klidne jen par dni - kdyz se chce, tak se meni pomerne i zasadni veci (viz napr. zakaz HHC). Zdanlive zdlouhavy legislativni proces taky nemuze za vsechno - ono se na to odkazuje jen kdyz se to zrovna hodi a kdyz se chce, zkratit se proste umi.
Ale to by se zucastneni politici pri odkladu nemohli chlubit tim, ze to "zvladli" zdigitalizovat. Chteli mit z high-level pohledu svuj dalsi pomnicek, ze to "nejak" prece fungovalo a vyresilo se to "rychle", na vsechny prusvihy se mozna casem i zapomene, nebo se minimalne vymlci...