Kupředu – zpátky?

Ilustrace: Nenad Vitas

Žila byla webová prezentace jisté vědecké instituce. Vznikla přibližně v roce 2001 v rámci snah oné (s Internetem nic společného nemající) instituce o poskytnutí základních informací o sobě samotné. Tato instituce se chtěla přidat k tehdy modernímu směru sebeprezentace online. Na tuto prezentaci se vydaly nemalé peníze. Odborná firma vytvořila, dle tehdy platných trendů, funkční a hezký design, navrhla strukturu a vložila do ni přibližně čtyřicet statických stránek s požadovanými informacemi.

Následně byl v oné instituci určen pracovník, který se měl starat o aktuálnost a doplňování dalšího obsahu. Byl k tomu vybaven jak znalostmi, tak softwarem, a nějakou dobu (asi tři roky) plnil úkoly k všeobecné spokojenosti. Pak ovšem přišla nemocenská, po ní přeřazení na jiné místo, nejasnosti okolo toho, kdo má web udržovat, a pád serveru (a obnovení z několik měsíců staré zálohy). Sekci „novinky“, někdy celé měsíce starou, udržovala paní, která to vůbec neměla v popisu práce, a i když se na onom webu nějaká informace sem tam objevila, celek přestal plnit svůj účel.

Koncem loňského roku se vedení rozhodlo, že situace webu je neudržitelná. Byla vybrána nová firma, která jej měla zmodernizovat. Její zástupci na zasedání většiny pracovníků organizace prezentovali svou představu o převedení prezentace pod moderní redakční systém, přepracování jejího designu, umožnění publikovat aktualizace všem zainteresovaným, zařízení vnitřní části pro snadnou výměnu informací, zkrátka kompletní omlazení. Předpokládané náklady odpovídaly předpokládaně vynaložené práci, ale vidina nových možností byla skvělá… kdyby.

Představa zcela nového webu kupodivu narazila u zaměstnanců – vědců. Argumentem bylo překvapivě to, že jestliže instituce nevyužívá ani možností současného (zastaralého) webu, nebude nikdy využívat toho, co nabídne nový. Kromě toho je třeba přednostně uvést do pořádku nesrovnalosti v naší práci s webem, a ty s jeho technickou podstatou nijak nesouvisejí.

Prezentace představy nového webu pokračovala tím, že se přihlásili dva ochotníci, kteří byli ihned připraveni pustit se do aktualizace starého, a celkově se zdálo, že ochota ke změnám je níže než na bodu mrazu. Vedení se z toho cítilo značně trapně, zástupce dodavatele nového webu si pod vousy uprskl něco o zpátečnictví.

Dnes má ona instituce (staro) nový web. Statické stránky se upravují ve Frontpage. Sekce novinek, konstruovaná v roce 2001, doslova září aktuálností, v čerstvých sekcích jsou nové dokumenty. To všechno bez redakčního systému, bez trendů roku 2008, bez technických fines. Jediné, co stačilo k úspěchu a probuzení z letargie lidského personálu, byla, poněkud paradoxně, snaha o odstranění technické zastaralosti. Takže cestou kupředu – zpět?