Obecně lze konstatovat, že internetový byznys se více či méně začíná přibližovat podnikání jako takovému. Jinými slovy hraje se již více o skutečné peníze a méně o diskutabilní zisky pocházející z prodejů firem a operací na akciovém trhu. Současně se stále více do hry zapojují „kamenné“ firmy, a to buď přímo vlastními aktivitami či odkupem „bývalých“ čistě internetových společností, nebo nepřímo investicemi do firem „nové ekonomiky“. Tvář obchodního světa se tak sice mění, ale zřejmě poněkud odlišně než by řada vizionářů před několika lety předpovídala. Některé nové modely však rozhodně uspěly nebo alespoň otevírají zajímavé možnosti do budoucnosti.
E-nformace
Zpeněžování informací, ať už přímo jejich prodejem nebo nepřímo za podpory reklamních příjmů, se stalo jednou z prvních oblastí (pokud pomineme oblast, která je v tomto článku popisována jako poslední), která se stala předmětem komerčního zájmu. Nutno říci, že se střídavými úspěchy, zejména pokud se právě přímého prodeje týká. Zatímco např. Yahoo! má již řadu atributů finančně úspěšné společnosti, některé aktivity typu prodeje přidaného informačního obsahu nedokázaly zaujmout dostatečný počet zákazníků. Navíc díky inflaci informací došlo k jednoznačnému snížení ceny informace jako takové.
Největší pole se otevírá díky zvyšujícím se požadavkům na rychlost a kvalitu distribuovaných dat, ale to posiluje především pozici pro primární poskytovatele, jako jsou tiskové agentury apod. Méně prostoru je pro zprostředkovatele či další společnosti snažící se hledat přidanou hodnotu nad primárními zdroji.
Portály, internetové časopisy a další podobné útvary se v současné chvíli pohybují ve stejných vodách jako jejich časopisecké protějšky, kdy drtivá většina jejich příjmů pochází z inzerce. A to věru není lehký chlebíček a dává šance především těm nejsilnějším. Přestože se dá očekávat mnoho dalších vstupů do této oblasti, jen minorita z nich bude úspěšných, spíše se dá očekávat posilování přítomnosti mediálních lídrů i v oblasti e-informací.
E-tailing
Prodej po Internetu. To je heslo, které zaznívá snad z každého článku, které se věnuje problematice obchodního využití Internetu. Zužme si ho na prodej spotřebního zboží. Firmy, které se tomuto byznysu věnují, musí prokázat svou životaschopnost. Máme za sebou několik pádů, celou řadu nenaplněných představ a zatím poněkud chmurnější výhledy do bližší budoucnosti. Důvodů je několik, počínaje nedostatečným počtem „technologicky zmagořených“ spotřebitelů, omezenými technickými možnostmi pokračuje a konče velmi ustálenými návyky masy zákazníků. Navíc je nutné zpochybnit často citované přínosy, zvláště pokud uvážíme, že pro značnou část západního světa je nákup součástí společenského života, který Internet rozhodně nahradit nemůže. Problémů bychom však našli více, protože logistické problémy budou u některého typu zboží dávat přednost distribuovaným centrům než naprosté centralizaci, která může přinést tolik žádané přínosy.
Proto bude spíše docházet k propojování kamenných obchodů s on-line obchody, ačkoli nelze tento trend extrapolovat na všechny typy zboží. Mezi vyjímky určitě patří počítače, mobilní telefony, CD a další řada produktů, kde hlavním rozdělením je možnost realizace informační přidané hodnoty na Internetu. Příkladem je možnost poslechu části skladem před nákupem CD, studium všech parametrů kupované sestavy apod. Naopak u oblečení přes snahu již neexistujícího boo.com vyvinout potřebnou prezentační vrstvu bude situace zřejmě problematičtější.
E-entertainment
Wow. Konečně jsme narazili na zlatou žílu. Jestliže hledáte hit příštího milénia na vlnách internetového byznysu, tak se poohlédněte po méně vážných záležitostech. Zábava je rozhodně kandidátem na tzv. killer app, která může zajistit explozi placeného využívání Internetu v domácnostech. Ostatně tuto životaschopnost již prokazují multimediální útvary delší dobu, ale Internet přináší skutečně nové možnosti, které nejsou stále využívány ani na několik procent. Možnosti sahají od nekomplikovaných záležitostí typu Seznamek, přes Chaty, virtuální hry až po video-on-demand, simulace apod. Nemalou roli již hraje a bude samozřejmě hrát erotika.
Navíc připočítejte rostoucí výdaje spotřebitelů na vlastní obšťastňování se, a máte před sebou růžovou budoucnost. Je jen potřeba dát pozor na matadory zábavního byznysu, kteří již Internet nenechávají stranou svého zájmu.
E-finance
Finanční služby využívající Internetu jako prostředí pro jejich poskytování mají před sebou těžké časy. Důvodem však není jejich neoblíbenost, neboť využívání Internetu pro elektronické transakce, bankovnictví, operace s akciemi, objednávání pojistek apod. je na vzestupu. Problémem je, že po určitém čase, který měly internetově orientované finanční společnosti na získávání pozic, došlo k očekávanému masovějšímu pohybu i ze strany „tradičnějších“ finančních institucí. Tím ani tak snad nedošlo k odlivu zákazníků od původních e-dobyvatelů, ale k poklesu růstu počtu jejich zákazníků, a nezdá se, že by situace měla být růžovější. Výhodou kamenných ústavů jsou dostatečné finanční rezervy pro tvrdou konvenční marketingovou válku.
E-infrastruktura
Na závěr bych se chtěl zastavit u oblasti, která nejvíce „tyje“ z internetového rozvoje. Jsou to společnosti, které se věnují rozvoji nebo provozu infrastruktury pro internetové aplikace a provoz. Sahají od tradičních IT a telekomunikačních matadorů jako je Microsoft nebo British Telecom až po firmy, které na Internetu vyrostly, příkladem může být Checkpoint. Současně nelze opomenout firmy poskytující služby při vytváření internetových aplikací, přestože ty mohou být částečně v budoucnosti ohroženy reklamními agenturami na straně jedné a systémovými integrátory na straně druhé. Jakkoli telekomunikační operátoři dnes čelí sníženému očekávání zejména v oblasti mobilního internetu i je čeká sladká budoucnost, byť částečně zkalená zvyšující se konkurencí.
Velkou výhodou pro „budovatele“ infrastruktury nebo jejich bloků je, že nejsou již limitovány na progresivní firmy, které chtějí získat konkurenční výhodu. Že na Internet musí dříve nebo později každý je již zřejmé, takže otázkou je jen, které produkty budou pro provoz využívány.