Bez velkých ovací a s prakticky nulovým mediálním pokrytím do českého právního řádu pronikla evropská směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní s pořadovým číslem DAC 7. Ta ne zrovna málo zkomplikovala život provozovatelům digitálních platforem, konkrétně zejména online tržištím a bazarům.
Jejich provozovatelé od letošního roku totiž nově musí oznamovat finančnímu úřadu informace o uživatelích, respektive hlavně těch, kteří přes jejich platformu nabízejí své zboží či služby.
Unii pochopitelně nezajímá ani tak zboží nebo například pronájmy samotné, ale hlavně příjmy z nich plynoucí. Lokální finanční správy v jednotlivých zemích díky tomu získaly nástroj, který automaticky dodává obtížně dostupné informace o prodejcích a umožňuje je tak důsledně zdanit. Ani jsme se ale nestačili nadechnout a od loňského prosince se zjevně opět zcela záměrně v tichosti připravuje její další verze. DAC8 si tentokrát posvítí na kryptoobchodníky.
„Obchodování na kryptoměnovém trhu probíhá bez zapojení klasických finančních institucí, jako jsou banky, a bez centrálního orgánu. Vysoká volatilita hodnoty kryptoaktiv navíc často neusnadňuje přesné vyměření daně, což pak daňovým orgánům ztěžuje sledování transakcí,“ prohlašuje Evropský parlament k připravované změně.
Podobně jako v případě prodejců přes online platformy totiž Unie tak trochu předpokládá, že dost možná krátí svůj stát na daních. Evropská komise proto navrhla zřídit rámec, podle kterého poskytovatelé služeb v oblasti kryptoaktiv budou muset začít úřadům zasílat zprávy o transakcích s kryptoaktivy provedených jejich klienty v Unii. Ten se ve finále objeví právě jako další změna ve směrnici o správní spolupráci, která funguje jako hlavní evropský nástroj pro výměnu údajů mezi jednotlivými evropskými daňovými orgány.
Osmá podoba směrnice začne od poskytovatelů služeb v oblasti kryptoaktiv požadovat, aby hlásili transakce klientů, ať již přeshraniční, nebo domácí. Důvod této dodatečné reportovací zátěže pro obchodní platformy je jednoduchý. Unie si od toho slibuje, že pomocí DAC8 odhalí trestnou činnost, jako jsou daňové úniky nebo podvody.
V současné době totiž platí, že pokud daňový poplatník drží kryptoaktiva na burze nebo s nimi provádí obchodní transakce, nemá strana, jíž tito klienti patří, žádnou povinnost oznamovat informace daňovým orgánům unie. DAC8 obsahuje ale také podobný požadavek, který se pro změnu týká tradičních finančních institucí. Ty budou muset podávat ekvivalentní zprávy o transakcích s elektronickými penězi a digitálními měnami centrálních bank.
Důvod, proč se DAC8 chystá těsně poté, co začala platit její předchůdkyně DAC7, je ten, že se kryptoaktiva do předchozího rámce už nevešla. Navrhovaná změna v podstatě vychází z rámce Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro vykazování kryptoaktiv – Crypto-Asset Reporting Framework (CARF) a z posledních změn jejího společného standardu pro vykazování (CRS). Crypto-Asset Reporting Framework byl schválen v srpnu loňského roku a má zajistit standardizované vykazování daňových informací o transakcích s kryptoaktivy. Smyslem je umožnit každoroční automatickou výměnu informací s jurisdikcemi, v nichž jsou daňoví poplatníci rezidenty.
Pokud jde o standard pro vykazování, tedy CRS, ten byl také schválen v roce 2022 a usiluje pro změnu o to, aby do oblasti působnosti výměny informací spadaly i produkty elektronických peněz a digitální měny centrální banky. Pokud návrh projde, což je momentálně více než pravděpodobné, budou muset začít poskytovatelé, jako jsou burzy, směnárny nebo třeba kryptoměnové bankomaty, hlásit transakce klientů EU daňovým orgánům členských států, ve kterých působí.
Novými pravidly by se navíc členské státy mohly začít řídit překvapivě brzy. V květnu se totiž ukázalo, že je všichni velvyslanci a velvyslankyně Unie jednohlasně podporují a pro takové případy existuje v EU precedens. ECOFIN tak nejspíše přijme takzvaný obecný přístup ještě před samotným přijetím směrnice, které nás čeká někdy na začátku roku 2026.
Co bude znamenat přijetí regulace v praxi? Členské státy EU získají schopnost snadno detekovat a upozorňovat na daňové podvody, daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem a bránit se jim tím, že budou vyžadovat, aby všichni poskytovatelé služeb v oblasti kryptoaktiv, bez ohledu na velikost nebo umístění, podávali zprávy o transakcích klientů, kteří v EU žijí. Rozšíří se také rozsah automatické výměny předběžných přeshraničních rozhodnutí pro osoby s vysokým čistým jměním a vymezí minimální úroveň sankcí za chování, které není v souladu s předpisy.
Samotné vykazování bude mít tři fáze. Nejprve burza nebo jiný poskytovatel CASP, definovaný pro změnu nařízením MiCA, shromáždí příslušné údaje o uživatelských transakcích, na které se vztahuje reportovací povinnost. Ty následně oznámí příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém působí (v případě poskytovatelů z EU), nebo příslušnému orgánu členského státu, kde je subjekt registrovaný (v případě poskytovatelů ze zemí mimo EU).
Třetí fáze se již týká samotného daňového orgánu, který zašle nahlášené informace včetně daňových identifikačních čísel nahlášených uživatelů příslušným orgánům v místě, kde jsou tito uživatelé rezidenty. Oznamující poskytovatel navíc musí provádět hloubkové kontroly, aby identifikoval uživatele podléhající oznamovací povinnosti.
ČLÁNKY DO MAILU