Zářijová schůze Poslanecké sněmovny je v plném proudu a v minulém týdnu prošly v prvním čtení tři návrhy zákonů, které mají ambici upravit digitální prostředí v České republice. Jedná se o návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti, návrh novely zákona o elektronických komunikacích a návrh zákona o digitální ekonomice, který má nahradit zákon o některých službách informační společnosti.
Nepřekvapivě největší pozornost si v debatě získal návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti.
Z důvodů povodní se úvodního slova za vládu ujal ministr kultury, což samozřejmě nebylo úplně nejšťastnější (stejně jako by nebylo nejšťastnější, aby důchodovou reformu představovala ministryně obrany). Po jeho úvodním slovu vystoupil zpravodaj návrhu, poslanec Petr Letocha (STAN), který zdůraznil snahu o minimalizaci regulace a apeloval nutnost přijetí návrhu zákona kvůli implementační lhůtě, která končí 17. října 2024. Bohužel si zřejmě neuvědomil, že při nejlepším vědomí a svědomí poslanci tuto lhůtu vzhledem k procesním pravidlům splnit nemohou.
Následně vystoupil pan poslanec Zdeněk Kettner (SPD), který uvedl (cituji), že se „jedná se o soubor opatření, která povedou k zeurohujeření obsahu nejen na doménách registrovaných v České republice. Dále bude přenesena odpovědnost za obsah a také použité technologie pro přenos dat od výrobců, kteří takzvaně nepolíbili prsten, na poskytovatele připojení z jakékoliv služby“. Z jeho dalšího vystoupení se ukázalo, že pan poslanec si popletl zákony a smíchal zákon o kybernetické bezpečnosti se zákonem o digitální ekonomice. Na plénu si toho však nikdo nevšiml a paní místopředsedkyně Kovářová, která zrovna řídila schůzi, mu za vystoupení zdvořile poděkovala. Pan poslanec ještě stihl navrhnout zamítnutí návrhu zákona jako celku.
Po něm vystoupil pan poslanec Marek Novák (ANO), který je současně předsedou podvýboru pro ICT, telekomunikace a digitální ekonomiku. A to už byl jiný sekáč. Ač uznal, že kybernetická bezpečnost je důležitá, zkritizoval zákon tak, že na něm (a na NÚKIBu) nezůstala niť suchá. Jeho kritika byla vedena z několika stran – přílišná pravomoc NÚKIB vtahovat subjekty do regulace prostřednictvím vyhlášky, dopad na telekomunikační firmy, dopad na obce a bezpečnost dodavatelského řetězce.
Marek Novák: „Věřte, že já proti NÚKIB nemám vůbec nic a věřím, že svoji práci dělají dobře. Ale teď už se bavíme o předložené legislativě a o jejích vadách. Skutečně si nemůžeme dovolit, aby tak zásadní věc ležela na úřadu a Sněmovna a vláda potom jen přihlížely, co ten úřad udělá. To prostě možné není. Ty mantinely musíme dát my tady ve Sněmovně, pokud to nebyla schopna udělat vláda ještě předtím, než se k nám dostal ten zákon. Znovu, vzpomeňte si, jakým způsobem tou vládou prošel. Pro mě nepochopitelně, nerozumím tomu. Nemůžeme se pak divit, že lidé jsou nespokojeni s politikou, když máme schvalovat zákony, kde pak o všem důležitém rozhodují právě úředníci. My tady přece máme nějakou zodpovědnost a neměli bychom se jich zbavovat, protože právě proto nás ti voliči volí.“
Další matador, poslanec Robert Králíček (ANO), se přidal ke kritice návrhu zákona a přirovnal postup jeho projednávání k digitálnímu stavebnímu řízení. Podle něj je mechanismus bezpečnosti dodavatelského řetězce, „o který se vedou asi největší spory, také pěkným úřednickým monstrem“, protože povede ke zvýšení počtu úředníků o 150 lidí (údaj uvedený v důvodové zprávě).
Robert Králíček: „Mimochodem mi to připomíná poslední dva měsíce diskutované digitalizace stavebního řízení. Tam šel taky někdo proti všem, a jak to dopadlo? Takže za mě docela zásadní nesoulad. Zvláště u vlády, jejichž některé strany ze sebe dělají reprezentanty podnikatelské sféry. Jsem sice opoziční poslanec, ale čekal bych od ní větší vnímavost k tomu, co říkají čeští podnikatelé. Myslím, že je dobře vidět, proč podnikatelé, ale i kraje a obce tuto podobu zákona nechtějí.“
Následně vystoupil předseda Hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) a hned bylo jasné, že NÚKIB v současné době nemůže počítat s podporou 108 poslanců. Vládní návrh označil, že to „není to pravé ořechové“. A vyžádal si jeho projednání také v Hospodářském výboru.
Následovala výměna faktických poznámek převážně mezi zpravodajem Letochou, poslancem Králíčkem a Novákem, které se dají shrnout, že zpravodaj byl proti přesile ve více než malé defenzivě a diskomfortu. Složitá matérie návrhu zákona, rozšíření povinných osob, na které dopadá regulace, a samozřejmě bezpečnost dodavatelského řetězce dělají z návrhu zákona snadný terč a pro zpravodaje i předkladatele bude důležité udržet diskuzi v racionální rovině. A dostatečně rychle a důrazně reagovat na některé „nepřesnosti“ z „neznalosti“, které občas na plénu padaly.
V následujícím hlasování poslanci přikázali návrh projednat v garančním výboru (Výbor pro bezpečnost), Hospodářskému výboru a výboru pro obranu a nesouhlasili s projednáním návrhu v Ústavněprávním výboru, Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a Zdravotnickém výboru.
Ani novela zákona o elektronických komunikacích, která má napravit neuvážený zásah do úhrady nákladů za odposlechy a provozní a lokalizační údaje, to nebude mít jednoduché.
Z důvodu nepřítomnosti ministra Síkely uvedl návrh zákona ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Zpravodajem návrhu je poslanec Marek Novák (ANO), který pochválil návrh ohledně sjednocování problematiky řešení sporů, ale indikoval problémy právě s řešením úhrad za odposlechy a data retention a se zákazem marketingu v § 96 zákona o elektronických komunikacích. Také indikoval připravenost řešit pozměňovacími návrhy výstavbu sítí („My říkáme, jak chceme 5G, jak chceme dostupný internet, ale na druhou stranu máme těžkou překážku na straně Ministerstva životního prostředí, se kterým se nedokážeme domluvit“).
Marek Novák: „Co se týká nákladů na odposlechy, tam je problém v tom, že se udělala dohoda s velkými a neudělala se s malými operátory. Ti velcí operátoři to zvládnou, ti řekli my to zvládneme, my na to máme technologie, pro nás to není až takový problém. No, akorát se zapomnělo, že tam patří i ti malí operátoři a ti s tím teda zásadní problém mají a nemůžou pro stát dělat službu svým způsobem zadarmo, anebo za nějaký nuzný peníz, který jim nepokryje náklady ani z 20 %, takže tomu je potřeba se také pověnovat.“
V rozpravě dále vystoupil Patrik Nacher (ANO), který již od minulé novely zákona prosazoval a tlačil právě sjednocení řešení sporů podle § 129 a byl už neklidný, že se to nestihne v tomto volebním období.
Patrik Nacher: „Já jsem se ptal na ministerstvu, proč se to tak zdrželo, protože jsem to honil. Každý kvartál jsem pana náměstka nebo vrchního ředitele – já už se tam v tom nevyznám – honil. Ono se to právě honilo přes ty náklady na odposlechy. O tom mluvil pan zpravodaj, že tam jsou součástí i věci týkající se nákladů na odposlechy, a tam kolem toho prý bylo to zdržení. No, dobře, zaplaťpánbůh za to.“
V následujícím hlasování poslanci přikázali návrh projednat v Hospodářském výboru a zkrátili lhůty k projednání ve výboru z 60 na 30 dnů.
Návrh zákona o digitální ekonomice také uvedl ministr pro evropské záležitosti a zpravodajem návrhu je také pan poslanec Marek Novák (ANO), který standardně uvedl návrh s tím, že vláda navrhuje schválení v prvním čtení. Proti tomu jménem klubu ANO a SPD zaprotestovala poslankyně Schillerová (ANO) a návrh vetovala.
Robert Králíček (ANO) ve svém vystoupení vyjádřil pochybnosti o dopadu na české firmy a celou ekonomiku s ohledem na zvyšující se pokuty, který návrh obsahuje.
Robert Králíček: „Musíme si uvědomit, že tento návrh zákona může mít katastrofální důsledky pro malé a střední podniky, zatímco nadnárodní korporace mohou absorbovat vysoké pokuty, pro naše malé a střední podniky by mohly být takto nastavené sankce zcela likvidační.“
Marek Novák se také kriticky vyjádřil k výši pokut.
Marek Novák: „Opět a znovu papežštější než papež, a je to furt, pořád dokola, zákon o kybernetické bezpečnosti, papežštější než papež, zákon o elektronických komunikacích, papežštější než papež. A teď nám přichází zákon o digitální ekonomice, který zásadně změní online prostředí – jsme zase papežštější než papež. My si tady na jednu stranu stěžujeme, jak ta Evropská unie na nás hrne a my nejsme schopni mnohdy zastavit.“
V následujícím hlasování poslanci přikázali návrh projednat v Hospodářském výboru.
Tento týden probíhají jednání v Hospodářském výboru, Podvýboru pro ochranu spotřebitele a Podvýboru pro ICT, telekomunikace a digitální ekonomiku. Lze očekávat, že kromě základní argumentace proběhne stanovení termínu na pozměňovací návrhy. A pak bude záležet na schopnostech předkladatelů a zpravodajů, jak se jim podaří udržet původní záměr předkládaných návrhů.
Chci odebírat newsletter
ČLÁNKY DO MAILU