Krátké vlny: Smrt hloupým formulářům a co bude dál s novelou zákona o elektronických komunikacích

Onehdy, minulý týden to bylo, se mi stala ve firmě taková věc. Jeden úřad se rozhodl, že potřebuje vyplnit formulář. To se občas stane. Neptej se, co může stát udělat pro tebe, ale zeptej se státu, zda nepotřebuje vyplnit formulář. Začal jsem ho tedy vyplňovat a přiznám se otevřeně, že u třetí kolonky jsem propadl zoufalství. Nikoliv nad nejasným popisem jednotlivých kolonek a nelogičností, ale nad faktem, že v komunikaci se státem znovu a znovu člověk musí uvést státu známé skutečnosti.

A přitom to jde jinak. Příklad? Chcete jít volit? Nebudete v termínu voleb v místě svého bydliště? Můžete si vyřídit voličský průkaz. Na internetu najdete hodně vzorů žádosti o voličský průkaz a jeden z nich je ten na webu Hlídače státu, který posunul uživatelskou příjemnost o kousek dál a naznačil, jak by mohla vypadat každá moderní služba státu. Pomocí elektronické identity, v tomto případě služby mojeID, jsou automaticky vyplněny kolonky formuláře. Nic nevyplňuji znova. A jak píše Jaromír Talíř na blogu sdružení CZ.NIC: „Ušetří to možná jen pár minut, ale kdoví, třeba právě toto bude v rozhodování uživatele klíčové při váhání, jestli si voličský průkaz pořídit nebo ne.“

Děje se toho moc. A to je teprve začátek. Poslanci odmítli senátní verzi zákona o elektronických komunikacích a za pět minut dvanáct, resp. na poslední řádné schůzi před volbami, potvrdilo 137 poslanců sněmovní verzi tzv. implementační novely zákona. Gratulace všem, kteří se o to zasloužili a podepsali se na výsledku znění novely. Schválením zákona o elektronických komunikacích se ale roztáčí legislativní kolotoč přípravy, projednávání a schvalování prováděcích právních předpisů.

Aktuálně je v přípravném procesu jedno nařízení vlády a čtyři vyhlášky. Pro představu, platný zákon má 38 zmocňovacích ustanovení, po nabytí účinnosti novely jich bude 43 (plus minus). Aktuálně tedy Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) novelizuje nařízení vlády o podmínkách poskytování zvláštních cen osobám se zvláštními sociálními potřebami (společně s nařízením vlády o posuzování shody rádiových zařízení při jejich dodávání na trh) a dále rozeslalo do meziresortu vyhlášku č. 267/2017 Sb., o lokalizaci a identifikaci volajícího při volání na čísla tísňových volání, a vyhlášku č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikacích.

Český telekomunikační úřad zatím poslal do meziresortního připomínkového řízení tři návrhy, a to novelu vyhlášky č. 290/2007 Sb., o úhradě nákladů na databázi údajů pro potřeby tísňového volání, novelu vyhlášky č. 462/2013 Sb., o stanovení výše a způsobu úhrady efektivně vynaložených nákladů na odposlech a záznam zpráv, na uchovávání a poskytování provozních a lokalizačních údajů a na poskytování informací z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní, a dále novelu vyhlášky č. 135/2012 Sb., o stanovení rozsahu vyúčtování ceny podle druhu služby.

Všechny tyto novely (a další novely, které nás čekají) mají jeden společný důvod novelizace, a tím je změna terminologie zákona o elektronických komunikacích z důvodu implementace Evropského kodexu pro elektronické komunikace. Ale občas se najde ještě prostor na „neimplementační“ změny. Nařízení vlády o zvláštních cenách obsahuje ve své příloze vzor čestného prohlášení (zase formulář!) pro novou skupinu osob, která má podle novely zákona nárok na „zvláštní cenu“ = slevu ze standardního tarifu. Touto novou skupinou osob jsou osoby s nízkými příjmy.

Osoba s nízkými příjmy je nadefinována obdobně, jako je tomu v případě osvobození od koncesionářských poplatků, tedy:

1. osoba s příjmem nižším, než je 2,15násobek životního minima, jde-li o jednotlivce, nebo
2. osoba, která žije v téže domácnosti s dalšími osobami a součet jejího příjmu a příjmů těchto osob je nižší než 2,15násobek životního minima.

Maximální výši cenového zvýhodnění ministerstvo nenavrhuje oproti současnému stavu změnit, v návrhu zůstává příspěvek ve výši 200 Kč na jednu osobu za kalendářní měsíc. Předkladatel předpokládá dopady na státní rozpočet v souvislosti s rozšířením institutu poskytování zvláštních cen v rámci univerzální služby o osoby s nízkými příjmy o 40–120 mil. Kč nad rámec současného stavu. Bohužel v předkládací zprávě chybí podrobnější rozpis kalkulace, a proto nelze říct, zda je v této kalkulaci zahrnut i pravděpodobný nárůst žadatelů o zvláštní ceny z řad zdravotně postižených uživatelů. Ti v současné době mohou zvláštní ceny čerpat pouze na tzv. hlasové služby, nikoliv na službu přístupu k internetu, která však pro ně může dávat větší smysl. To se naštěstí již novelou konečně změní.

Nad rámec „implementační“ novelizace předkladatel v novele zmíněné tzv. úhradové vyhlášce (vyhláška o stanovení výše a způsobu úhrady efektivně vynaložených nákladů na odposlech a záznam zpráv, na uchovávání a poskytování provozních a lokalizačních údajů a na poskytování informací z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby) sloučil některé položky a aktualizoval výši úhrad. Aktualizoval ve většině případů znamená snížil cenu. Sazby úhrad nákladů v dosud platné vyhlášce byly stanoveny v roce 2013 a Český telekomunikační úřad v důvodové zprávě uvádí: „V rámci úpravy sazeb za poskytování provozních a lokalizačních údajů a informací z databáze účastníků dochází u větší části úkonů, které jsou nejčastěji žádány oprávněnými orgány, ke snížení nákladů. Proto se předpokládá, že novela vyhlášky bude mít celkový dopad na státní rozpočet a na podnikatelské prostředí v podobě snížení celkové roční částky úhrad ve výši cca 2,5 mil. Kč při zachovaném objemu a struktury požadavků jako v roce 2020.“

Vraťme se ještě k samotné novele zákona o elektronických komunikacích. Až novelu podepíše prezident (byla mu doručena 21. září 2021), bude následně publikována ve Sbírce zákonů. Tím se zákon stane platnou součástí právního řádu. Účinný bude prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů (tedy pokud ve Sbírce vyjde v září, vychází účinnost na 1. prosince 2021). Kromě tří částí, které mají účinnost jinou.

Část třetí zákona nabývá účinnosti už prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Jedná se o změnu zákona o Českém rozhlasu, která je nutná pro další rozvoj digitálního rozhlasu v České republice, když Český rozhlas ze zákona dostává možnost požádat si bez výběrového řízení rádiové kmitočty pro rozhlasový multiplex. Pokud si však o kmitočtový příděl nepožádá do šesti měsíců od jeho vyhrazení, postupuje ČTÚ standardně podle zákona o elektronických komunikacích a může uspořádat výběrové řízení.

Bod 43 z části první novely, který upravuje zřízení nového portálu ČTÚ, který má zpřístupnit informace o využívání rádiových kmitočtů v pevné, pohyblivé a rozhlasové radiokomunikační službě, nabývá účinnosti 1. července 2022.

A body 153 (systém veřejné výstrahy) a 276 (úprava § 89 odst. 3 „cookies“) z části první novely mají nabýt účinnosti 1. ledna 2022. S ohledem na zpoždění novely se toto datum může protnout s účinností ostatních částí novely.

Nicméně pro lepší orientaci je také dobré si přečíst přechodná ustanovení. I tam můžeme najít termínové posuny k aktivaci některých nových oprávnění ČTÚ, nebo naopak jejich limitaci v čase.

Horkým tématem při přijímaní novely byla nová pravidla marketingu. Pokud byl vydán seznam účastníků, nebo osobní a identifikační údaje účastníků byly předány podle § 41, 66 nebo § 95 starého zákona, obsahuje zákon fikci, že účastník si uplynutím 6 měsíců ode dne účinnosti zákona nepřeje být kontaktován za účelem marketingu, leda by udělil výslovný souhlas podle § 95 odst. 1 nového zákona.

Včera začal oficiálně podzim. A nejen průběh předvolební kampaně, ale i regulační a pseudoregulační aktivity různých úřadů naznačují, že to bude horký podzim. Jak praví staré přísloví, kdo je překvapen, není připraven. Nenechte se překvapit. #staytuned

Text vychází také na blogu sdružení CZ.NIC.