Dne 26. ledna 2022 zveřejnila Evropská komise návrh Evropského prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu. Má se jednat o společný dokument Evropského parlamentu, Rady a Evropské komise, kteří mají společný cíl, a to propagovat evropský způsob digitální transformace.
Jaký je ten evropský způsob podle jejich tvůrců? Staví do popředí občany, vychází z evropských hodnot a má být přínosem pro všechny jednotlivce i podniky.
Samotné prohlášení má šest kapitol:
- Občané jako středobod digitální transformace
- Solidarita a inkluzivnost
- Konektivita
- Digitální vzdělání a dovednosti
- Pracovní podmínky
- Digitální veřejné online služby
- Svoboda volby
- Interakce s algoritmy a systémy umělé inteligence
- Spravedlivé online prostředí
- Zapojení se do digitálního veřejného prostoru
- Bezpečnost, ochrana a posílení postavení
- Chráněné, bezpečné a zabezpečené online prostředí
- Soukromí a individuální kontrola nad údaji
- Ochrana dětí a mladých na internetu
- Udržitelnost
Mnohé z deklarovaných hodnot jsou velmi obecné, ale za zmínku určitě stojí vybrat následující:
- bezpečné digitální prostředí u všech veřejných i soukromých digitálních aktérů,
- účastníci trhu, kteří mají z digitální transformace prospěch, mají převzít sociální odpovědnost a spravedlivě a přiměřeně přispívat k nákladům na veřejné statky, služby a infrastrukturu pro všechny Evropany (digitální daň?),
- všichni mají mít přístup ke špičkové konektivitě bez ohledu na místo pobytu nebo příjmy,
- EU bude chránit neutrální a otevřený internet, na němž obsah, služby a aplikace nejsou neodůvodněně blokovány nebo uměle snižovaná jejich kvalita,
- EU bude podporovat snahu vybavit všechny vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy patřičnou digitální konektivitou, infrastrukturou a nástroji,
- každý by měl mít možnost zvyšovat si kvalifikaci a rekvalifikaci, aby se přizpůsobil digitalizaci práce,
- všichni Evropané mají mít k dispozici dostupnou, bezpečnou a důvěryhodnou digitální identitu umožňující přístup k široké škále online služeb,
- občané by měli mít navrch při kontaktu s algoritmy a umělou inteligencí,
- EU bude chránit základní online práva, zejména svobodu projevu a informací,
- v online prostředí budou občané chráněni před dezinformacemi a jinými formami škodlivého obsahu,
- řešení všech forem nezákonného obsahu má být úměrné škodám, které mohou způsobit,
- samozřejmá je ochrana před kyberkriminalitou a kybernetickými útoky, včetně ochrany před krádeží digitální identity nebo manipulací s ní,
- každý by měl mít možnost snadného přesunu osobních údajů mezi různými digitálními službami.
Text i jednotlivé závazky jsou obecné a v podstatě se nejedná o právní text, ale o politickou deklaraci (jinak by se nemohlo stát, že například v kapitole konektivita se objevuje právo jednotlivce na špičkovou konektivitu, zatímco vzdělávací instituce mají mít „pouze“ patřičnou digitální konektivitu). A výsledek na konci dne bude záležet na vaší síle si právo vykřičet a na svědomí slibujícího slib splnit. Máme s tím své zkušenosti.
Bezpečnost sítí
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem zahraničních věcí, Bezpečnostní informační službou, Úřadem pro zahraniční styky a informace a Vojenským zpravodajstvím (hezká řádka subjektů) Doporučení pro hodnocení důvěryhodnosti dodavatelů technologií do 5G sítí v České republice.
Podle tvůrců má doporučení poskytovat vodítko pro dodávky do informačních a komunikačních systémů kritické infrastruktury České republiky, ačkoliv současně nerozlišuje, neruší ani jinak neupravuje jakákoliv práva a povinnosti stanovená obecně závaznými právními předpisy.
České státní orgány našly shodu nad textem dokumentu, který jinými slovy říká „hele, je fajn, že technologie funguje, ale zkus se taky podívat na to, z jaké země dodavatel pochází a zda náhodou neútočí na Českou republiku, na zemi, ve vzduchu nebo na síti“.
Po vydání tzv. Pražských návrhů pro budování sítí na 5G bezpečnostní konferenci v Praze v roce 2019 tak Česká republika opět naskakuje do rozjetého vlaku, který v Evropě teď řídí Francie s Německem. V lednu totiž francouzská a německá vláda oznámily financování čtyř projektů 5G ve výši 17,7 milionu eur, mezi které patří například budování otevřených 5G sítí v podnikatelských inovačních parcích nebo 5G řešení v telemedicíně.
A jak jsme si ukázali v posledním vysílání Krátkých vln, obě země, Francie i Německo, již přijaly zákonnou úpravu, která umožňuje vyloučit konkrétní vendory z budování 5G sítí v těchto zemích. Česko tato úprava ještě čeká, byť příprava věcného záměru zákona byla již oznámena.
Akt o čipech
Tento týden, 8. února, Evropská komise zveřejnila návrh tzv. Aktu o čipech. Touto aktivitou reaguje na celosvětový nedostatek polovodičů a jeho cílem je dosáhnout větší konkurenceschopnosti a odolnosti Evropy. Jakými nástroji toho chce komise dosáhnout?
První a nejvýznamnější z nich má být Iniciativa Čipy pro Evropu. Tato aktivita má sdružit zdroje Evropské unie, členských států i soukromého sektoru prostřednictvím společného podniku pro čipy. V rámci této iniciativy má být uvolněno 11 mld. EUR (celkově je ale vyhrazeno ještě více finančních prostředků) na posílení stávajícího výzkumu, vývoje a inovací, na zajištění zavádění pokročilých polovodičových nástrojů, pilotních výrobních linek na výrobu prototypů a zkušební a experimentální činnost zaměřenou na nová zařízení nabízející inovativní využití v reálném životě, na odbornou přípravu zaměstnanců a na rozvoj důkladného pochopení polovodičového ekosystému a hodnotového řetězce.
Dalšími prvky této legislativní aktivity jsou nový rámec pro bezpečnost dodávek a mechanismus koordinace mezi členskými státy a Komisí, který má sledovat nabídky polovodičů a odhad poptávky a nabídky.
30 let s internetem
A dvě pozvánky na závěr. Pokud čtete toto vysílání ve čtvrtek ráno, stihnete se ještě online připojit na Konferenci 30 let internetu v České republice, kterou spolupořádají sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ. Organizátorům se podařilo sehnat zajímavé řečníky, kteří dávají slibovat, že konference bude nejen o vzpomínání na internetové začátky, ale i o citlivých otázkách dneška i budoucího vývoje regulace v online prostředí.
Dne 16. února 2022 proběhne webinář společnosti ICANN s názvem Kvantové výpočty a kryptografie na internetu. Webinář je určen publiku s technickými znalosti o fungování internetu, ale o kryptografii nebo „kvantu“ nemusí nic vědět. Organizátoři chtějí během webináře popsat, jak kvantové počítače ovlivní bezpečnost internetu, kdy můžeme očekávat jejich vliv a co dělá technická komunita, aby se na ně připravila. Speciálně se zaměří na dvě oblasti internetové bezpečnosti, a to TLS a DNSSEC. Zástupci státní správy vítáni.
ČLÁNKY DO MAILU