Hlavní navigace

Krátké vlny: Nejvyšší soud v Dánsku určil hranice odpovědnosti registru při blokování domén

4. 7. 2024
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Nejvyšší soud stanovil, že v krajních případech může být DK Hostmaster donucen k zablokování doménového jména .dk.

Internetový ekosystém bývá pro běžného člověka složitý a těžko se v něm orientuje. Dánský Nejvyšší soud se ve svém novém rozhodnutí pokusil nastavit srozumitelně hranice pro blokování doménových jmen. Tento soud se totiž ve svém rozhodnutí zabývá otázkou, kdy musí DK Hostmaster jako registr TLD domény .dk zablokovat název domény .dk, pokud se na webové stránce nachází obsah porušující autorská práva.

V rozhodnutí Nejvyšší soud uvádí, že pokud jste postiženi obsahem porušujícím autorská práva na webové stránce, můžete nejprve od soudu získat soudní příkaz nebo zákaz, který je namířen proti porušovateli nebo zprostředkovateli, který technicky přispívá k šíření porušování autorských práv, jako je například webhostingová společnost.

V únoru 2018 obdržela společnost DK Hostmaster, registr cca 1,3 milionu doménových jmen v TLD .dk, od kodaňského okresního soudu příkaz k zablokování jména domény, které bylo používáno v souvislosti s webovou stránkou s obsahem porušující právní řád Dánska. Tento obsah však byl již před vydáním tohoto soudního rozhodnutí odstraněn webhostingovou společností. Společnost DK Hostmaster se proto odvolala k Východnímu vrchnímu soudu, který však rozhodnutí okresního soudu potvrdil.

Společnost DK Hostmaster se rozhodla pokračovat v soudním sporu a požádat o vydání zásadního rozhodnutí u Nejvyššího soudu, aby byla vyjasněna odpovědnost registru za zabránění šíření obsahu porušujícího autorská práva na internetu.

Internet funguje jako ekosystém různých technických funkcí poskytovaných různými typy poskytovatelů. Registr plní na internetu funkci „adresáře“. Když uživatel internetu zadá konkrétní doménové jméno, registr zajistí, aby došlo k technickému překladu doménového jména, takže je možné najít jedinečnou IP adresu konkrétního serveru, kde je uložena konkrétní webová stránka. Registr však neukládá obsah na internetu. Takové služby poskytují poskytovatelé webhostingu. Registr rovněž nepřenáší data obsahu ze serveru do zařízení uživatele internetu, na kterém se pak webová stránka může zobrazit. O to se stará poskytovatel internetových služeb.

Vlastník webových stránek a webhostingová společnost mohou odstranit obsah webových stránek, který porušuje autorská práva. Registr to udělat nemůže. Když je registru nařízeno zablokovat jméno domény, dojde k tomu, že veškerý obsah webových stránek, včetně legálního obsahu, již není přístupný z žádného místa na světě. Rovněž všechny e-mailové adresy spojené s tímto doménovým jménem již nebudou použitelné. To ve svém důsledku může vést k nezamýšleným dopadům na ostatní služby spojené s daným doménovým jménem.

Ale vlastník webových stránek nebo webhostingová společnost mohou odstranit pouze obsah, který porušuje autorská práva, aniž by byl ohrožen jinak legální obsah na stejných webových stránkách nebo aniž by došlo k zastavení fungování e-mailových adres.

Nejvyšší soud upřesnil postup, na koho se mohou poškozené osoby, firmy či organizace obrátit v první instanci při řešení sporů. Soud zároveň stanovil, že v krajních případech může být DK Hostmaster donucen k zablokování doménového jména .dk.

Ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud uvedl, že „vzhledem k povaze účasti společnosti DK Hostmaster musí příkaz nebo zákaz s cílem zablokovat webové stránky v první řadě směřovat proti porušovateli nebo jiným zprostředkovatelům, kteří přispívají k šíření, včetně hostingové společnosti. Pouze v případech, kdy to, vzhledem k účelu soudního příkazu nebo zákazu, nepřipadá v úvahu, je třeba jej považovat za beznadějný nebo se ukázal jako nedostatečný, může přijít na řadu soudní příkaz nebo zákaz společnosti DK Hostmaster.“

MMF24

K Bílé knize „Jak zvládnout potřeby evropské digitální infrastruktury“

Dne 30. června 2024 skončila veřejná konzultace vyhlášená Evropskou komisí k Bílé knize „Jak zvládnout potřeby evropské digitální infrastruktury“. Veřejná konzultace přilákala 356 příspěvků, z České republiky jich přišlo 14. Nejvíce příspěvků přišlo pod vlajkou Belgie (59) a Německa (38).

Za Česko neváhali investovat svůj čas a prostředky tito přispěvatelé: Česká republika svou oficiální pozicí a dále v abecedním pořadí anonymní konzultant, anonymní občan, Asociace provozovatelů kabelových a telekomunikačních sítí, Asociace provozovatelů mobilních sítí, CETA – Centrum ekonomických a tržních analýz, Česká fintech asociace, České spotřebitelské fórum, Český telekomunikační klastr, NAKIT, NIX.CZ, PPF Telecom Group, Středočeský kraj, Komise pro IT a digitalizaci a Výbor nezávislého ICT průmyslu. Rozbor jednotlivých příspěvků bude v příštím článku. Krásný začátek léta.

Seriál: Krátké vlny
ikonka

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je odborník na regulace telekomunikací. Pracuje pro sdružení CZ.NIC a NIX.CZ, od roku 2022 je poradcem ministra průmyslu a obchodu. V letech 2013 až 2020 byl předsedou Rady ČTÚ. Seriál Krátké vlny vychází současně také na blogu sdružení CZ.NIC.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).