Nedávno proběhla médii informace o likvidaci poslední telefonní budky v Česku. Jsem dost starý na to, abych si pamatoval, že jsem toto specifické koncové zařízení kdysi používal, dokonce jsem měl tu čest stát před telefonní budkou frontu. Pamatuji si, že na BBSkách koloval návod, jak přemluvit telefonní budku, aby člověk na jeden impulz volal celou hodinu, i postupně upadající, různými tekutinami znečištěnou budku u nás na vsi, odkud jednoho dne prostě zmizela.
Některé telefonní budky se přeměnily na knihobudky, bezplatné pouliční knihovny, v zahraničí se vydali i jiným směrem. V Británii plánují proměnit více než 750 budek v 1Gb/s hotspoty a nabíjecí stanice. V Austrálii se zase operátor Telstra rozhodl proměnit 15 tisíc placených telefonních budek v bezplatné telefonní stanice (kromě zahraničních hovorů, které stále budou placené). Podle operátora jsou telefonní automaty životně důležité, zejména pro bezdomovce a lidi, kteří řeší nebezpečnou životní situaci. Bylo to například při požárech buše, kdy telefonní budky zažily v Austrálii renesanci. Požáry vyřadily z provozu mobilní síť a telefonní budka byla jednou z mála možností, jak dát rodině vědět, že je člověk v pořádku.
Otevřená data v Česku
Fanoušci open dat brzy dostanou bilanční čtení. Ministerstvo vnitra zaslalo vládě k projednání Výroční zprávu o stavu otevřených dat v České republice za rok 2020. Co se stalo v oblasti otevřených dat v roce 2020?
Otevřená data poskytovalo v roce 2020 o 5 % více poskytovatelů (40 organizací). Zpráva bohužel konstatuje, že řada z nich neregistrovala svá data správně, a i proto Ministerstvo vnitra propagovalo a nabízelo metodickou podporu v rámci schváleného projektu Rozvoj datových politik v oblasti zlepšování kvality a interoperability dat veřejné správy (KODI) s cílem zvýšit počet publikovaných otevřených dat a také zlepšit jejich kvalitu. Ministerstvo vyškolilo 141 zaměstnanců veřejné správy z 24 organizací i z řad odborné veřejnosti.
Ministerstvo vnitra také informuje o svých legislativních aktivitách, mezi které patří zejména implementace směrnice EU č. 2019/1024 o otevřených datech a informacích veřejného sektoru. Hlavní novinkou po této implementaci bude zavedení principu „open data by default“, dle kterého všechny veřejně dostupné informace v registrech, vedených na základě zákona (pokud nebude existovat zákonná výjimka), budou povinně poskytovány jako otevřená data. V průběhu roku 2020 došlo také k legislativní přípravě zakotvení principu předávání dat mezi orgány veřejné správy prostřednictvím tzv. veřejného datového fondu založeného na principech otevřených dat. Tento princip je obsažen v již schváleném zákonu č. 261/2021 Sb., odborné veřejnosti známém pod krycím jménem DEPO.
Podle zprávy se největší část zveřejněných otevřených dat týkala vlády a veřejného sektoru, následovaná hospodářstvím a financemi.
I přes zajištění technického a legislativního rámce pro publikaci otevřených dat a kvalitní podporu ze strany nadšenců na Ministerstvu vnitra v čele s Michalem Kubáněm se zatím nepodařilo nastartovat proces publikace většího množství otevřených dat z některých resortů, které by mohly být využity pro tvorbu nových služeb, produktů a pro analytické účely. Snad i proto Česká republika klesla v každoročním žebříčku hodnocení Evropské komise „European Open Data Maturity Report 2020“ z 19. na 21. místo a zůstává ve skupině Followers.
Propagaci využívání open dat má za cíl také již tradiční Hackathon veřejné správy, který se po loňské vynucené pauze koná opět v sídle Nejvyššího kontrolního úřadu 10. a 11. září 2021. I čtvrtý ročník hackathonu se koná pod heslem „Je to i váš stát, pojďte ho zlepšit“ a neprozradím žádné tajemství, když řeknu, že partnerem hackatonu je sdružení CZ.NIC a mediálním partnerem server Lupa.cz. Pevně věřím, že tento rok si vynahradíme loňské pauzírování. Přijďte, bude sranda.
Roaming po brexitu
Jedním z hmatatelných benefitů členství v Evropské unii, který pocítí i běžný občan dovolenkující jednou v roce na pláži v Chorvatsku, je zrušení roamingových příplatků při využívání služeb elektronických komunikací v EU. Platnost nařízení č. 531/2012 skončí 30. června 2022 a Evropská komise představila návrh, který má tuto regulaci nahradit.
Základní myšlenka „roam like a home“ ale zůstává. Projednávání se však už netýká Velké Británie, která si zvolila brexitovou cestu. Ačkoliv po uzavření obchodní dohody britští operátoři tvrdili, že neplánují roamingové příplatky znovu zavádět, opak se stává skutečností. V červnu operátor EE a v srpnu Vodafone oznámili, že plánují opět účtovat roamingové příplatky za využívání služeb elektronických komunikací v EU státech.
Podle zveřejněných informací noví zákazníci a stávající zákazníci, kteří si zvolí nový tarif, musí od ledna počítat minimálně s 1 librou za den, který budou trávit v zemích EU. Vodafone uvedl, že „stávajících zákazníků se tyto změny nedotknou, pokud zůstanou u svého stávajícího cenového plánu, a roaming v Irské republice bude i nadále zahrnut pro všechny zákazníky zdarma (zatím?)“. Od ledna zaplatí dotčení zákazníci 2 libry denně, resp. 1 libru, pokud si koupí osmidenní nebo patnáctidenní balíček. Maximum dat, které mohou v roamingu spotřebovat, stanovil operátor na 25 GB měsíčně.
O2 se zatím vydal jinou cestou. V současné době jeho zákazníci mají povolen roamingový limit v zemích EU ve výši 25 GB, přičemž veškerá data využitá nad tento limit jsou zpoplatněna částkou 3,50 libry za gigabajt. Společnost Three snížila svůj fair use limit z 20 GB měsíčně na 12 GB při roamování v EU. Za každý další gigabajt si účtuje 3 libry. #GodSaveTheQueen
Když už jsem zmínil brexit, musím doporučit knížku od whistleblowera Christophera Wylieho s názvem Mindf*ck – Cambridge Analytica a plán na zničení světa. Hodně povedení čtení, které se věnuje vzniku a zákulisí fungování Cambridge Analytica. Když nyní vidím na sociálních sítích nějakou vášnivou debatu stoupenců a odpůrců čehokoliv, vzpomenu si na Wylieho rozbor fungování Cambridge Analytica: „Když se Cambridge Analytica uvedeným způsobem postarala o to, aby lidé cítili hněv, opírala se o mnoho experimentů, které prokázaly, že vztek se vzájemně vylučuje se snahou vyhledávat si informace. To je také důvod, proč lidé v afektu dělají ‚ukvapené závěry‘ a později litují svého rozhodnutí.“ Něco mi říká, že si to budu v rámci horké předvolební kampaně opakovat hodně často.
Text vychází také na blogu sdružení CZ.NIC.
ČLÁNKY DO MAILU