Vláda dostane v brzké době na stůl materiál, který ji bude informovat o pokračující digitalizaci státních agend. Dokument s názvem Aktualizovaný harmonogram a technické způsoby provedení digitalizace služeb veřejné správy na období 2022–2025, který vládě předkládá ministr vnitra, dává čtenářům tušit, kdy a jaké úřady budou digitalizovat své agendy, případně proč některé agendy z tzv. Katalogu služeb veřejné správy digitalizovat nebudou. Na co se tedy můžeme těšit?
Katalog služeb veřejné správy obsahuje (má obsahovat) inventář všech agend, které stát prostřednictvím orgánů veřejné moci poskytuje. Jeho cílem je přehledně informovat klienta (běžného občana) a zároveň díky evidenci všech služeb, úkonů a jejich obslužných kanálů stanovit plán digitalizace a podpořit tím rozvoj eGovernmentu. Jak ostatně nařizuje zákon o právu na digitální služby, který říká, že do 1. února 2025 má mít občan možnost vyřizovat všechny služby digitálně (pokud je to účelné).
Podle zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o právu na digitální služby“), měla vláda do 1. února 2021 stanovit plán digitalizace, aby do 1. února 2025 šlo všechny služby vyřizovat digitálně (pokud je to účelné). Příručka plánování digitalizace služeb veřejné správy ČR pak říká, že důvody nedigitalizace mohou být tři:
- vyloučení digitalizace na základě právního předpisu – fiktivní příklad: § 3 zákona říká, že tato agenda se nikdy, za žádných okolností nesmí, ale opravdu nesmí digitalizovat,
- neproveditelnost (nevhodnost k digitalizaci) – fiktivní příklad: agenda ministerstva dopravy vydávání razítek pro pana výpravčího Hubičku,
- nehospodárnost – fiktivní příklad: digitalizace formuláře MPSV by stála 3 roční rozpočty České republiky.
Na webovém rozhraní Katalogu služeb veřejné správy si můžete sami klikat a získat představu nejen o službách, které daný úřad poskytuje (a na základě jakého zákona), ale trochu i do způsobu uvažování státu při digitalizaci agend. Pro lepší základní vhled je dobře nejdříve nastudovat strukturu katalogu, která se rozpadá (sestupně) na tyto jednotlivé prvky:
- zákon – příklad: zákon č. 111/1994 Sb.,
- agenda (vykonávaná podle zákona) – příklad: silniční doprava,
- služba (poskytovaná v rámci agendy) – příklad: vydání formuláře jízdního listu,
- úkon (v rámci poskytované služby) – příklad: podání žádosti,
- obslužný kanál (kterým lze úkon učinit) – příklad: datová schránka/dokument opatřený uznávaným elektronickým podpisem, osobně, pošta.
Katalog služeb veřejné správy v současné době obsahuje 94 procent služeb státu (metodicky schváleno je 364 agend z 386), to je 6822 služeb a 28 850 úkonů. Materiál uvádí, že klient si dnes může digitálně vyřídit 94 procent úkonů, ale ve většině případů prostřednictvím datové schránky. Pomocí samoobslužného portálu to může udělat u 13 procent úkonů. Pokud vše půjde podle (předkládaného) plánu, vzroste tato možnost v roce 2025 na 34 procent.
V současné době je nejzastoupenějším obslužným kanálem fyzický přístup – tzn. osobní vyřízení (89 procent), následován datovými schránkami (85 procent) a poštou (84 procent). Z Czech POINTu, korunního prince české e-gov digitalizace, vyřídíte v roce 2022 pouze 1 procento všech úkonů. Jak materiál sám konstatuje, za 13 let jeho existence bylo sice vytvořeno velké množství kontaktních míst, ale veřejná správa jej pro nabídku svých služeb využívá velmi omezeně. A podle nahlášených cílů v tom nehodlají úřady nic změnit ani do roku 2025. Důvody v materiálu chybí.
Podle výše uvedené příručky mají být služby a jejich úkony povinně dostupné v těchto digitálních kanálech:
- datová schránka,
- dokument opatřený uznávaným elektronickým podpisem,
- samoobslužný portál.
Na podzim tohoto roku má nejvyšší podíl úkonů realizovatelných těmito povinnými kanály Úřad průmyslového vlastnictví, Český báňský úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro ochranu osobních údajů a Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Nicméně čísla nejsou všechno a bude také záležet na „kvalitě zpracování“ a uživatelsky přívětivém prostředí pro využívání samoobslužného portálu. Můj „oblíbený“ portál Moje daně má co dohánět.
Z materiálu vyplývá, že většina úřadů se „pojistila“ a většinu agend nahlásila „k digitalizaci“ až v roce 2025.
Relativní rozložení plánu digitalizace podle úřadů
Další aktualizace harmonogramu proběhne v březnu 2023. Lze doufat, že do té doby bude již katalog plný a úřady splní svou povinnost ho naplnit podle příslušné metodiky. Pikantní to je právě u Ministerstva vnitra, které jako předkladatel tohoto materiálu konstatuje, že „navzdory všem urgencím neobdrželo ohlášení agendy s daty ke katalogu služeb“ u agend, které jsou v materiálu označeny příznakem „zbývá“. A příznak „zbývá“ je u agendy „Služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů“, u které je veden ohlašovatel… wait for it… Ministerstvo vnitra.
Vizuální zobrazení srovnání stavu digitalizace úkonů nyní a po implementaci digitalizačních plánů připomíná páteř českého e-governmentu trápeného trochu lordózou a kyfózou, kdy Národní sportovní agentura (nyní na předposledním místě) neplánuje žádnou změnu do roku 2025 a Ministerstvo zahraničních věcí chystá „skokovou“ digitální transformaci. V rámci rozsahu a dosahu své agendy (Zahraniční rozvojová spolupráce a humanitární pomoc, konzulární ochrana občanů ČR v zahraničí, ekonomická diplomacie, diplomatické a služební pasy a zahraniční služba). Tak se už teď těšíme.
Srovnání aktuálního stavu digitalizace úkonů a po implementaci plánu digitalizace
ČLÁNKY DO MAILU