Sedám k vysílačce krátkých vln a zapínám úsporný telegrafický mód.
Dne 31. března 2021 proběhlo jednání Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, na kterém se hlasovalo o předložených pozměňovacích návrzích k novele zákona o elektronických komunikacích.
Z přiložené tabulky je zřejmé, že bez alespoň neutrálního stanoviska ministerstva nemá váš pozměňovací návrh moc šancí na úspěch (v tomto konkrétním případě). Bez ohledu na vaši argumentaci a předložené věcné argumenty.
Věcný rozbor si uděláme po druhém čtení, kde se nám ještě mohou vyskytnout některé „nevýborové“ pozměňovací návrhy, nicméně zajímavá informace zazněla z úst paní předsedkyně Rady ČTÚ, a to že hned po volbách bude do sněmovny předložena tzv. technická novela zákona o elektronických komunikacích. Od roku 2005, kdy byl zákon o elektronických komunikacích přijat, byl novelizován čtyřicet osmkrát. Trochu se bojím, že s tímto tempem zažiji ještě výroční stou novelizaci. Jupí.
Sněmovna dopracovala čistopis návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, tzv. DEPO. Po smršti sněmovních pozměňovacích návrhů to nebyla žádná legrace. Ale povedlo se a návrh konečně doputoval do Senátu, kde bude projednáván jako senátní tisk č. 73. Pokud bude schválen, co nám přinese? Vybírám namátkou a nezaujatě:
- možnost použít mojeID (nebo jiný prostředek pro elektronickou identifikaci vydaný alespoň na úrovni záruky značná) k realizaci petičního práva (prostřednictvím nástroje, který má připravit ministerstvo vnitra, pro sestavování elektronických petic),
- zrušení povinnosti vozit s sebou v autě řidičský průkaz nebo osvědčení o registraci vozidla, když si tyto údaje mohou policisté zjistit v centrálním registru řidičů nebo v registru silničních vozidel (pokud existuje důvod pro zadržení řidičského průkazu, který u sebe řidič nemá, vznikne mu povinnost jej do pěti pracovních dnů odevzdat na obecní úřad s rozšířenou působností),
- využívání cloud computingu orgány veřejné správy dostává nová pravidla a mantinely (viz nové paragrafy zákona o informačních systémech veřejné správy),
- pokud systém veřejné správy umožňuje prokázání totožnosti pomocí elektronické identifikace toho, kdo jeho prostřednictvím činí úkon, považuje se za podepsaný,
- nečekaná úprava transformačních licencí pro rozhlasové vysílání,
- automatické zřízení datové schránky fyzické osobě poté, co tato fyzická osoba poprvé použije prostředek pro elektronickou identifikaci podle zákona upravujícího elektronickou identifikaci,
- automatické zřízení datové schránky podnikající fyzické osobě, advokátu, statutárnímu auditorovi, daňovému poradci, insolvenčnímu správci, znalci, soudnímu tlumočníku a soudnímu překladateli po jejich zapsání do zákonem stanovené evidence nebo rejstříku,
- automatické zřízení datové schránky právnické osobě po jejím zapsání do registru osob,
- stanovení podmínek pro sdílení údajů mezi základními registry navzájem, základními registry a agendovými informačními systémy, základními registry a informačními systémy soukromoprávních uživatelů údajů, který využívají základní registry, agendovými informačními systémy navzájem a mezi agendovými informačními systémy a soukromoprávními systémy pro využívání údajů,
- zřízení portálu vzdělávání jako informačního systému veřejné správy, jehož účelem je zajištění vzdělávání v elektronické podobě pro státní zaměstnance a zaměstnance v pracovním poměru ve služebních úřadech,
- přístup do základních registrů pro kvalifikované poskytovatele služeb vytvářejících důvěru vydávající kvalifikované certifikáty dle zákona.
Novela mění 169 zákonů, některé změny mají navrženou účinnost již od 1. června 2021, některé až 1. července 2025. Bohužel i ve sněmovnou odeslaném textu se vyskytují legislativně technické chyby, například zdvojené znění § 12a zákona o právu na digitální služby. Ale klobouk dolů před sněmovní legislativou, že si s tím stodvacetišestistránkovým dílem poradila. Uvidíme, jak se tím prokouše Senát.
Novela zákona o některých službách informační společnosti, novela zákona o službách platforem pro sídlení videonahrávek i novela zákona o kybernetické bezpečnosti stále čekají na první čtení, ale zřejmě tyto sněmovní tisky nejsou tak sexy a už bych si nevsadil, že do voleb budou projednány.
Sdružení evropských telekomunikačních regulátorů (BEREC) vydal novou zprávu o stavu kapacity internetu, regulačních a dalších opatřeních s ohledem na krizi covid-19. Zpráva je postavena na informacích, které zaslaly národní regulátoři. Evropské (tedy i české) sítě obstály a získaly dobré hodnocení.
A zajímavé informace zveřejnilo ministerstvo vnitra na dotazy ohledně biometrických pasů.
Do nosiče dat cestovního pasu jsou ukládány údaje o zobrazení obličeje, otiscích prstů rukou (standardně je u občanů starších 12 let ukládán do nosiče dat jeden otisk prstu každé ruky) a údaje zpracované na datové stránce cestovního pasu (údaje o číslu dokladu, kódu vydávajícího státu, datu uplynutí platnosti cestovního pasu, státním občanství České republiky, jménu, příjmení, datu narození, rodném čísle a pohlaví občana). Naopak se do nosiče nezapisuje cestovatelská minulost a nelze ji z nosiče dat ani vyčíst. Samotné Ministerstvo vnitra nemá přístup do registrů leteckých aerolinií, aby dokázalo vysledovat pohyb občana, resp. účast na jednotlivých letech.
Tak snad nám ty biometrické pasy k něčemu budou. #staysafe
Text vychází také na blogu sdružení CZ.NIC.
ČLÁNKY DO MAILU