Tento týden zveřejnil bývalý italský premiér Mario Draghi dlouho očekávanou zprávu s názvem Budoucnost evropské konkurenceschopnosti. Zpráva se skládá ze dvou části, v části A najdeme manažerské shrnutí, v části B podrobný rozpis odvětvových analýz a legislativních návrhů. Bohužel zde je také část 3.1 s názvem Vysokorychlostní širokopásmové sítě.
Po přečtení si člověk říká, proč mají bývalý italští premiéři potřebu se vyjadřovat k věcem, kterým nerozumí? Po letos zveřejněné zprávě jiného bývalého italského premiéra Enrico Letta, kterou si také objednala Evropská komise, je to tedy druhý dokument, který hodnotí fragmentaci a vývoj evropské ekonomiky ve světle existujících regulací a legislativních návrhů.
Pokud vycházíte ze špatných premis, dojdete ke špatným závěrům. A to se oběma bývalým italským premiérům stalo. A i když závěry těchto zpráv bude používat Evropská komise a členské státy se k nim budou diplomaticky vyjadřovat, řekněme si naprosto nediplomaticky, že Draghiho zpráva je jen další pokus, jak reinstalovat v EU telekomunikační monopoly. Pokud by se její vize naplnily, došlo by na telekomunikačním trhu ke snížení konkurenceschopnosti a k růstu cen s minimálním efektem pro investice.
Draghimu vadí, že na rozdíl od amerického a asijského trhu je v EU příliš mnoho telekomunikačních operátorů, kteří přináší službu pro 450 milionů uživatelů. Počet operátorů podle něj přímo souvisí s nízkou ziskovostí odvětví. V tomto ohledu zpráva opakuje údaje asociace velkých operátorů, ETNO, týkající se finančních ukazatelů, jako jsou ARPU a CAPEX/obyvatele, ve srovnání s globálními konkurenty.
Draghi konstatuje, že pravidla regulace ex ante a politiky hospodářské soutěže podnítily nárůst počtu operátorů. A díky tomu nejsou telekomunikační operátoři schopni provádět počáteční investice do inovativních technologií (včetně internetu věcí). Klesající výhled ziskovosti odvětví představuje riziko pro průmyslové podniky v Evropě. Zpráva rovněž přiznává „investiční mezeru“ ve výši přibližně 200 miliard eur.
Od strany 74 Draghiho zpráva obsahuje politická doporučení a pro malé a střední operátory to rozhodně není radostné čtení. A pokud píšu malé a střední operátory, tak tím nemyslím jen české regionální hráče, ale i národní operátory bez nadnárodního působení.
Draghi navrhuje:
- odklon od regulace ex ante a přesun k čisté ex post telekomunikační regulaci,
- rozšíření působnosti Evropského kodexu pro elektronické komunikace podle zásady „stejná služba = stejná pravidla“,
- podporovat mechanismy umožňující uzavírání obchodních dohod na trhu propojení (= Telefonica likes this, Netflix dislikes this), včetně pravomoci regulačních úřadů rozhodovat cenové spory mezi operátorem a poskytovatelem obsahu.
- při posuzování fúzi se zaměřit na inovace a investice,
- definovat telekomunikační trhy na úrovni EU a tlačit na přeshraniční konsolidaci,
- harmonizovat procesy pro udělování spektrálních licencí a dražeb kmitočtového spektra v celé EU, prodloužit platnost udělených licencí (u nás přídělů), zahrnout další pásma určená nyní pro Wi-Fi na podporu 5G a budoucích technologií,
- zjednodušit a harmonizovat pravidla kybernetické bezpečnosti a zajistit přiměřené a konzistentní předpisy pro kritickou infrastrukturu,
- stanovit lhůty pro postupné vyřazování zastaralých technologií (měděné dráty, 2G) a deregulovat nové investice do infrastruktury (regulační prázdniny?),
- umožnit telekomunikačním operátorům poskytovat služby v celé EU na základě jednotného regulačního režimu,
- podporovat používání telekomunikačních zařízení a služeb z EU,
- prosazovat bezpečnostní standardy 5G a podporovat výzkum v oblasti cloudu, edge computingu a vývoje 6G,
- vypracování a přijetí jednotných technických norem pro síťová rozhraní API, edge computing a roaming.
K dosažení těchto cílů by EU měla přijmout nový „Telekomunikační akt EU“, který by stanovil nový strategický postoj k telekomunikačním službám s cílem rozvíjet nejmodernější digitální sítě pro občany a podniky, financované soukromým kapitálem, s vysokou bezpečností a nezávislostí dodavatelských řetězců.
Přijetí regulačního rámce v roce 2002 postaveného na regulaci ex ante, které vedlo k liberalizaci telekomunikačního sektoru, doplněné o regulaci EU roamingu a pravidla síťové neutrality, jsou velkým EU úspěchem, které přináší výhody evropským uživatelům a firmám. Snaha o radikální změnu těchto pravidel a připodobnění EU telka trhu k americkému nebo asijskému protějšku ve svém závěru může skončit nižším počtem operátorů s nižší investiční kapacitou, která povede k horší kvalitě služby za větší ceny. Nyní bude záležet, jakou váhu najde tato zpráva a její závěry u nové Evropské komise a u členských států.
Chci odebírat newsletter
ČLÁNKY DO MAILU