… tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub, tak se Český telekomunikační úřad ČZ snaží zregulovat velkoobchodní trh s mobilními daty. Veřejná konzultace nad návrhem analýzy relevantního trhu byla ukončena 24. října 2021 a 16. listopadu téhož roku v odpoledních hodinách zveřejnil úřad vypořádání připomínek od více než 160 připomínkujících subjektů včetně stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Samotné vypořádání má 280 stran a ČTÚ si pochvaluje, že „absolutní většina všech zúčastněných subjektů se vůči návrhu analýzy vyjádřila pozitivně a podporuje závěry“. Pojďme si projít ve zkratce hlavní body této veřejné (zaplaťpánbůh) diskuze.
ČTÚ: „… ex ante regulace mobilních trhů v Evropě není ojedinělá. Velkoobchodní přístup k mobilním službám podléhá ex ante regulaci například v Norsku od roku 2016, a to v podobném rozsahu a za podobných podmínek, jaké navrhuje Úřad.“
Fakta: „Norský regulační úřad Nkom usiluje o to, aby v Norsku existovaly tři konkurenční mobilní sítě. Dva operátoři mají necelých 90 % všech zákazníků (a přes 90 % příjmů) mobilního trhu, jejich sítě pokrývají téměř celé Norsko. Třetí mobilní síť buduje společnost ICE, která na konci třetího čtvrtletí 2019 rozšířila svou síť tak, aby pokrývala 90 % populace. Při pokrytí posledních 10 % se spoléhá na národní roaming (s cílem se v budoucnu osamostatnit). V polovině roku 2019 měla společnost ICE 9 % zákazníků (a 6 % výnosů). Největší virtuální operátoři (Lycamobile, Fjordkraft a Chilimobil) mají každý přes 1 % zákazníků.
Kromě rozdílné situaci na trhu se norský regulátor nepokouší prokázat společnou dominanci, neboť jak sám říká, nemá k tomu dostatek důkazů. Proto navrhuje určit pouze jednoho operátora – Telenor – jako dominanta na trhu, vůči kterému budou směřovat nápravná opatření.
ČTÚ: „… Úřad uvádí, že existence neveřejných nabídek v České republice je výrazně na ústupu a dva ze tří síťových operátorů tyto neveřejné nabídky již téměř vůbec nenabízejí.“
Asi je to o definici, co si pod „neveřejnou nabídkou“ všechno představíme.
ČTÚ: „Úřad dále doplňuje, že výhled této analýzy se nepřekrývá s očekávanými efekty závazků z 5G aukce, které se dle názoru Úřadu neprojeví nejméně do roku 2026.“
Škoda.
ČTÚ: „… ojedinělé případy, kdy např. byl jeden MVNO schopen přejít k jinému MNO, či ojedinělé případy, kdy byl MVNO schopen konkurovat ve vybrané kategorii tarifů některému z MNO, nevyvrací závěry analýzy,“ stojí si ČTÚ za svým.
ČTÚ se také elegantně vypořádal s oslavnou předvolební tiskovou zprávou Ministerstva průmyslu a obchodu (cena mobilních dat za poslední dva roky v ČR klesla o polovinu a noví hráči z 5G aukce přijdou v roce 2022 s novými tarify). Úřad totiž „nepopírá pokles ceny jako takové. Podstatný je ovšem fakt, že ČR se již ve výchozí situaci nachází jako země s vysokou cenou dat“. A pokles cen prostě není dostatečný. Optimismus MPO nesdílí ČTÚ ani v tom, že by noví hráči z 5G aukce mohli přijít v roce 2022 s novými tarify. Ve vypořádání totiž na straně 216 uvádí, že „Úřad nemá žádnou oficiální závaznou informaci od zmíněných společností o tom, že by jedna ze zmíněných společností měla do konce roku 2022 vstoupit na trh“. Škoda.
Drzou připomínku společnosti O2, která si všimla, že v části textu se objevuje slovenština a Úřad podle registru smluv uhradil „minimálně 8 miliónů Kč několika externím právním a ekonomickým poradcům na zpracování a podporu analýzy mobilního trhu“, nechává ČTÚ bez vypořádání, neboť to nepovažuje za připomínku k návrhu analýzy.
O2 také drze připomíná Shrnutí sektorového šetření v oblasti datových a hlasových služeb koncovým zákazníků z listopadu 2017. ČTÚ: „Citované vyjádření ÚOHS není aktuální. ÚOHS není správním orgánem, který prováděl hloubkovou analýzu trhu, kterou provedl Úřad.“
Společnost Starnet nebo Výbor nezávislého ICT průmyslu navrhli rozšířit připravovanou regulaci i na trh „podnikových zákazníků“. Úřad jim ale vysvětlil, že neidentifikoval tržní selhání v segmentu firemních zákazníků na maloobchodním trhu.
Některé subjekty si všimly, že ČTÚ v analýze vyjádřil hypotézu, že překážkou v rozvoji 5G sítí může být nevydané usměrnění Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) ohledně výběru dodavatelů pro technologii 5G v ČR. Společnost T-Mobile k tomu uvádí, že „pokud by tomu tak opravdu bylo, nespustili by všichni tři mobilní operátoři sítě 5G již v loňském roce. Protože informace Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost není pro výstavbu 5G sítí důležitá, navrhujeme vypustit celý odstavec“. ČTÚ na to ale reflektuje a vysvětluje společnosti T-Mobile, že vychází se své zkušenosti s trhem a světových studií, které tento fakt potvrzují.
Společnost PODA argumentovala, že „případný krok NÚKIB, který by z okruhu dodavatelů technologií pro všechny úrovně sítě zcela vyřadil čínské dodavatele, by byl jedním z nejzávažnějších negativních zásahů do rozvoje sítí elektronických komunikací v ČR v posledních dekádách“.
Ozval se ale i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a připomíná, že to bylo právě ČTÚ, které iniciovalo na konci roku 2020 vznik doporučení a že to bylo ČTÚ a MPO, kdo neočekávaně nepodpořil vydání tohoto dokumentu. K tomu ČTÚ uvádí, že „vysvětleno a částečně zapracováno“. Úřad prý pro uvedený text vycházel „z vyjádření MVNO, kteří na tento časový posun poukazovali a využívá mu známé a dostupné zdroje, kterými chtěl ilustrovat zejména opodstatněnost časové prodlevy v rámci dopadu závazků 5G aukce na situaci na trhu a očekávání zvýšených nákladů spojených se změnou výrobce technologií. Toto tvrzení jako takové potvrzují jak zdroje prezentované Úřadem, tak zdroje prezentované v připomínce, které Úřad zapracuje do analýzy“. Tomu nerozumím a jsem zvědav, jak bude vypadat finální text.
ČTÚ: „K 5. 11. 2021 neevidoval Úřad provoz 5G sítí společností CentroNet, a.s., Nordic Telecom 5G a.s. a PODA, a.s., tj. pokrytí vlastní 5G sítí, které by bylo dostatečné pro uplatnění nároku na národní roaming.“ Tak ČTÚ vypořádal připomínky společnosti T-Mobile, která namítá, že na trhu existuje subjekt, který má možnost si požádat o národní roaming.
Brněnský soutěžní úřad datoval své stanovisko datem 15. listopadu 2021 a v úvodu hned uvádí, resp. „zdůrazňuje, že neprovádí kontinuální monitoring a sběr dat jako sektorový regulátor, ale v rámci svých kompetencí shromažďuje informace o trzích či sektorech ad-hoc v souvislosti se svými šetřeními a dalšími aktivitami souvisejícími s ochranou hospodářské soutěže. Proto některé údaje a závěry založené na posouzení tvrdých dat, které Český telekomunikační úřad uvádí v Návrhu analýzy, Úřad nemůže ověřit a bez dalšího se k nim a jejich zpracování dostatečně objektivně vyjádřit“.
ÚOHS dále píše, že „není schopen dané části Návrhu analýzy dostatečně přezkoumat, nicméně k tomuto závěru pro úplnost dodává, že by pojem společné významné tržní síly neměl být ztotožňován s pojmem kolektivní dominance, který je definován v soutěžním právu“.
ÚOHS také připomíná starý známý fakt, že „v praxi soutěžních úřadů nicméně dochází jen velmi zřídka k tomu, že je na posuzovaném trhu shledána kolektivní dominance“. (Memento Norsko?)
ÚOHS dodává, že souhlasí se závěry ČTÚ, že rizika a tržní selhání, která ČTÚ identifikoval v návrhu analýzy, nejsou řešitelná nástroji soutěžního práva. Také pražskému regulátorovi připomíná, že „pro zavedení regulace trhu je posouzení bariér vstupu podstatným prvkem, který je třeba zohlednit. Úřad rovněž připomíná, že je také třeba zohlednit časový rámec existence bariér, tedy nakolik se jedná o bariéry dočasné či trvalé, tedy adekvátně zohlednit vývoj trhu do budoucna“.
ÚOHS si také všímá připomínek operátorů a říká, že „zejména síťoví operátoři uvádí ve svých stanoviscích zásadní připomínky, a to v podstatě ke všem částem návrhu analýzy a 3K testu“, a radí nepodceňovat jejich vypořádání. S ohledem na informace, které ve stanovisku ÚOHS píše k závazkům, které přebírají fúzující společnosti, a úvodním pasážím vypořádání se tak asi ne vždy stalo. Další zastávka Brusel.
Pásmo 2,1 GHz
Ve Vysočanech ještě zůstaneme. Probíhá totiž přezkum. A ne ledajaký. Operátorovi O2 (jako prvnímu) končí platnost přídělu v pásmu 2,1 GHz. Pro tento případ zákon o elektronických komunikacích zná předkupní právo, pokud operátor akceptuje nabídku regulátora, který posoudí, zda je nutné zachovávat omezení počtu práv, a nechá soudního znalce ocenit hodnotu nabízeného spektra, případně přidá do přídělu nové povinnosti.
A nabídka zní jasně – udržovat pokrytí pro mobilní telefony a jiná chytrá zařízení ve stejném nebo lepším stavu, než bylo v říjnu 2021, do 30. června 2028 nevypínat GSM pro 99 % populace a do 36 měsíců pokrýt 100 % dálniční sítě, přičemž minimální požadovaná rychlost služby vysokorychlostního přístupu k internetu pro splnění podmínky pokrytí je stanovena na úrovni 10 Mb/s (download) a 3 Mb/s (upload). Cena bratru dle znaleckého posudku buď na 3 roky a 56 dní za 486 milionů Kč, nebo na 20 let za 1,514 mld. Kč.
Je to jasný signál, jakým způsobem bude ČTÚ postupovat při obnově přídělu i u ostatních dvou držitelů tohoto spektra. Pokud chtějí korekci podmínek, nesmí s připomínkami otálet, neboť ČTÚ zkrátil standardní zákonnou dobu na jejich uplatnění.
Digitální body v koaliční smlouvě
Koaliční smlouva je podepsána. Strany se podle ní kromě jiného zasadí o to, aby internet zůstal otevřený a bezpečný a aby byly vytvořeny podmínky pro zajištění stabilního, rychlého a cenově dostupného internetového připojení na základě tržní nabídky komerčních poskytovatelů.
Uvidíme, jak se tyto a další „digitální body“ propíší do programového prohlášení vznikající vlády. Prozatím je jisté, že i přes „úsměvná hesla“ a kulturní války čísla covid pozitivních rostou, JIPky se plní a ze spojení „chytrá karanténa“ se stal krásný oxymóron (Mácha by záviděl).
Naposledy jsem si to uvědomil dnes, když jsem byl se synem na PCR testu a i přes pečlivě vyplněnou rezervační žádost (kde jsem znovu a znovu vyplňoval data, která by mohla být automaticky nahrána při použití elektronické identity typu mojeID) jsem s administrativní pracovnicí testovacího pracoviště vedl 10minutovou debatu, že mého syna neposílá na test Spolek obětí AIDS, jak má uvedeno v systému, ale jedná se o preventivní PCR test, jehož žádanku jsem pečlivě ráno vyplnil.
„Podle kompjuteru ne.“
Pevně doufám, že tuhle vlnu ustojíme. Moc si vážím zdravotníků, lékařů, učitelů a všech lidí v první linii, kteří se snaží, abychom fungovali. Díky za to.
Vracím se obloukem k panu Satinskému.
„Nikdy nevíme, jak na koho co zapůsobí, ale faktem je, že i ty nejhorší věci můžou zapůsobit… špatně.“
ČLÁNKY DO MAILU