V lednu, když byli na popud FBI za dramatických okolností pozatýkáni čtyři šéfové v Hong Kongu registrované firmy provozující úložiště Megaupload, nevypadalo to pro zakladatele Megauploadu a dalších sesterských společností Kima Dotcoma (původním jménem Kima Schmitze) příliš dobře.
Zadržen byl na Novém Zélandu, kde také strávil měsíc ve vazbě. Od té doby čeká ve své vile na soud, který bude rozhodovat o jeho vydání do Spojených států. Tam mu hrozí teoreticky až 55 let vězení a tučná pokuta.
Žaloba jej viní ze spiknutí za účelem vydírání (až 20 let vězení), spiknutí za účelem porušování autorských práv (až 5 let vězení), spiknutí za účelem praní špinavých peněz (až 20 let vězení) a ze dvou zásadních případů porušení autorských práv (dvakrát až 5 let vězení).
Nezákonná domovní prohlídka
Události posledních dnů ale naznačují, že jeden z největších zátahů proti narušitelům autorských práv v amerických dějinách může skončit pro americké žalobce fiaskem. Záhadně se například ztratil videozáznam z domovní prohlídky a vyšlo také najevo, že FBI zřejmě používala spyware, aby se dostala k online hovorům Dotcoma s jeho kolegy.
Na konci června nejprve novozélandská soudkyně Helena Winkelman rozhodla, že domovní prohlídka, která po Dotcomově zadržení proběhla v jeho sídle v novozélandském Auklandu, byla nelegální, a to včetně zabavení pevných disků.
Stejně tak označila za nelegální postup agentů FBI, kteří obsah ze získaných disků později zkopírovali a odeslali do Spojených států. Podle soudkyně bylo povolení k prohlídce příliš vágní a není z něj zřejmé, z jakých konkrétních trestných činů je Dotcom viněn a jaké konkrétní důkazy chtěli vyšetřovatelé v jeho domě najít.
Ačkoli jde spíše o formální pochybení, pro FBI může mít nepříjemné důsledky. Důkazy, které byly zajištěny při domovní prohlídce, mohou totiž být na základě rozhodnutí novozélandského soudu zpochybněny.
Dotcom: má v tom prsty americký viceprezident
Povzbuzen rozhodnutím soudu přešel Dotcom do ofenzívy. Čtyři dny po zpochybnění zákonnosti domovní prohlídky naznačil, že likvidaci Megauploadu začala FBI připravovat na politickou objednávku. Už krátce po lednovém vypnutí služby se mnozí ptali, proč Američané s takovou razancí zakročili právě proti Megauploadu, když úložišť fungujících na podobném principu existují stovky, ne-li tisíce.
Pravdou je, že Megaupload patřil k těm největším (generoval okolo čtyř procent provozu na Internetu) a stejně tak je jisté, že právě Dotcom pil majitelům autorských práv dlouhodobě krev. Jako červený hadr na býka na ně působil Dotcomův extravagantní styl života, kterým dával na odiv peníze, získané právě prostřednictvím Megauploadu.
Kim Dotcom byl tak úspěšný a byl velmi dobře známý pro svou výstřednost, sportovní a závodní auta, a styl života, že se stal snadným terčem. Byl největší na světě, a tak ho potopili,
prohlásil spoluzakladatel Apple Steve Wozniak předevčírem na Entel Summitu v Chile.
Dotcom se svým obviněním zamířil do nejvyšších amerických politických kruhů. Za vypnutím Megauploadu prý nestojí nikdo jiný, než samotný viceprezident Spojených států Joe Biden. Ten prý měl po setkání se svým kamarádem, bývalým senátorem Chrisem Doddem, instruovat státního zástupce Neila MacBridea, aby se postaral o vypnutí Megauploadu.
Chris Dodd přitom dnes šéfuje vlivné organizaci Motion Picture Association of America (MPAA), která už od roku 1922 zastupuje zájmy hollywoodských filmových studií (aktuálně Walt Disney Motion Pictures Group, Sony Pictures Entertainment, Paramount Pictures, 20 th Century Fox, Universal Studios, Warner Bros). Dotcom je přesvědčen, že o osudu Megauploadu se rozhodlo na jednání, které vedl Biden loni v červnu v Bílém domě právě s Doddem a zástupci hollywoodských studií.
Ačkoli není zřejmé, zda se Biden v případu osobně angažoval (Bílý dům obvinění nekomentoval, zástupci MPAA popírají, že by se na zmiňované schůzce o Megauploadu vůbec mluvilo), jisté je, že MPAA v loňském jen za první tři měsíce roku na lobbing v americkém Kongresu, na ministerstvu spravedlnosti, FBI a dalších státních institucích utratila 400 tisíc dolarů. Za celý loňský rok to pak bylo více než dva miliony dolarů. Přičemž MPAA patří k významným sponzorům předvolebních kampaní. Přitom z celkového objemu peněz vynaložených zábavním průmyslem (nikoliv pouze MPAA) na volební kampaň v roce 2008 směřovalo 78 procent kandidátům z řad Demokratů.
FBI nechce poskytnout právníkům všechny důkazy
Komplikuje se ale i samotný proces vydání Dotcoma z Nového Zélandu do Spojených států. Už v květnu novozélandský soud přikázal FBI, aby advokátům Megauploadu poskytla všechny důkazy, které má proti Dotcomovi a dalším třem obviněným. Podle soudce Davida Harveyho má Dotcom právo na to seznámit se s důkazy, kterými jsou podložená obvinění, která proti Dotcomovi FBI vznesla.
Americká vláda ale dokumenty poskytnout nechce s tím, že Megaupload na přístup k těmto dokumentům v rámci vydávacího procesu nemá nárok. Stejně tak nechce poskytnout kopie obsahu stovky pevných disků, které byly zabaveny v rámci domovní prohlídky v lednu. Přestože podle novozélandského soudu Dotcomovi obhájci mají právo se s obsahem disků seznámit dříve, než bude jejich klient vydán do Spojených států.
O vydání budeme jednat nejdříve v březnu
Původně se mělo před novozélandským soudem začít o vydání jednat o vydání v srpnu. Předevčírem ale soud jednání odročil až na březen příštího roku. Důvodem jsou právě spory o to, na jaké informace má v souvislosti s obviněním Dotcom nárok a zda některé důkazy, zejména ty získané při prohlídce, která neproběhla podle zákona, budou přípustné u případného procesu ve Spojených státech.
Dotcomovi se odložení zahájení procesu vydání nelíbí. Americká vláda prý hraje špinavou hru. Zavřeli mi firmu a zmrazili majetek bez toho, aniž bych se mohl bránit u soudu,
uvedl Dotcom v rozhovoru pro Guardian.
Bude to podle něj znamenat další výdaje na tým dvaadvaceti právníků, kteří ho zastupují v několika zemích včetně Spojených států. Včera tak na Twitteru nabídl americkému ministerstvu spravedlnosti, že pojede do Spojených států dobrovolně za předpokladu, že ho soud propustí na kauci a uvolní zablokované bankovní účty a majetek. Celkem bylo Dotcomovi a třem dalším obviněným zadrřen majetek a peníze na účtech v celkové výši 67 milionů dolarů.
Nicméně je velmi nepravděpodobné, že by na takové podmínky Američané přistoupili. Sám Dotcom prohlásil, že nevěří, že by se mu ve Spojených státech dostalo spravedlivého soudního procesu.
Pokud Dotcom do Spojených států dobrovolně neodjede, může se nakonec soudnímu procesu vyhnout. Američtí žalobci musí totiž prokázat, že Dotcom se v případě porušení autorských práv dopustil trestného činu, nikoliv pouze občanskoprávního přestupku. Pokud by se jednalo pouze o občanskoprávní porušení autorského práva, za takový přečin Nový Zéland obviněné ke stíhání nevydává.
Trestný čin porušení autorských práv nastane podle amerického práva pouze v případě, že 1) dílo je autorsky chráněno, 2) obviněný porušil autorské právo kopírováním nebo šířením díla, 3) obviněný jednal vědomě, 4) obviněný rozšířil nejméně 10 a více kopií jednoho nebo více autorským právem chráněných děl v celkové hodnotě 2 500 dolarů v období šesti měsíců.
Obhájci Dotcoma přitom argumentují, že jejich klient se trestného činu nedopustil, protože pouze poskytoval uživatelům prostor pro uložení souborů, tedy vědomě nekopíroval ani nešířil díla chráněná copyrightem.
Sporné je také, zdali Megaupload nemůže využít pro svou obhajobu paragraf § 512(c) Online Copyright Infringement Liability Limitation Act. Ten vyviňuje provozovatele online služeb z odpovědnosti za uchovávání obsahu, který porušuje autorská práva. Za předpokladu, že 1) provozovatel nemá přímý finanční profit z porušování autorských práv, 2) není o to, že takový obsah se na jeho serverech nachází a 3) po upozornění vlastníků autorských práv neodkladně takový obsah smaže.Američané tvrdí, že Megaupload „závadný“ obsah po upozornění nemazal, zástupci Megauploadu tvrdí opak.
Pokud nebudou Američané schopni relevantně podložit, že se v případě porušení autorských práv jednalo o trestný čin, budou obvinění ze spiknutí za účelem vydírání, spiknutí za účelem porušování autorských práv, spiknutí za účelem praní špinavých peněz postavena na vodě.
Dosavadní vývoj v případu Megaupload spíše nahrává Dotcomovi, jehož mediální obraz se za půl roku změnil z kriminálníka a gaunera na obětního beránka a kultovního hrdinu boje s vlivnými držiteli autorských práv.
ČLÁNKY DO MAILU