Osmidílný cyklus začal dílem Divoké Jeseníky. Režisér Petr Krejčí s kameramanem Michalem Matuškou natočili řadu nádherných záběrů. K obrovskému množství z nich použili drony. Kamera se skoro pořád vznáší, létá, ukazuje českou a moravskou zemi v obrovských nadhledech. Mimořádně dramatická hudba Jana Maxiána rovněž evokuje atmosféru málem velkofilmu. Nádherný mužný hlas Aloise Švehlíka ji ještě podpoří. Nejsem si tak jist hlasem Maxiána, který namlouvá většinu textu s jakýmsi nevysvětlitelným napětím. Zní to, jakoby za chvíli měla vybuchnout sopka. Jenže nevybuchne. Jakkoliv je Maxián vynikající dabingový herec, užití jeho dosti vysokého hlasu na komentář popisného charakteru nepovažuji za nejvhodnější, stejně jako jeho vedení způsobem přináležejícím k hranému filmu a k emočně vypjatým scénám. Zřejmě ale byl honorář za hudbu nízký, a tak bylo třeba dát jejímu autorovi přivydělat.
Kdyby byly tyhle filmy tímto způsobem natočené pro propagační účely k použití v zahraničí a trvaly by každý do pěti minut, splňovalo by to svůj účel docela slušně. Pochopitelně s tou výhradou, že Jeseníky snad nejsou naprosto liduprázdná pustina a že i zvířata tam nějaká žijí. Režisér předvedl divákům pouze kamzíky, na něž zřejmě náhodně, při výrobě filmu, narazil. Zcela opomenul medvěda hnědého, vlka, čápa černého, jestřába lesního, sýce rousného, tetřeva hlušce, tetřívka obecného, jeřábka lesního, drobné pěvce, motýly (s výjimkou jednoho záběru), brouky, např. střevlíka lesního či zlatohlavého. Vynechal i vzácné rostliny, chráněné – sasanku narcisokvětou, hvozdík pyšný alpinský, zvonek vousatý (k vidění ve filmu je pojmenovaný zvonek jesenický), prasník jednoúborný, škardu velkoúbornou…
Je hezké, že při pohledu na neidentifikované rostliny se dozvíme, že je tu botanický ráj nebo že tu najdeme i rostliny, které bychom na horách nehledali. Ale už nám komentátor nesdělí jaké. Jednoduše řečeno, na seriálu asi nepracovali odborní poradci, kteří by doporučili, co ukázat a pojmenovat. Zase se pospíchalo, takže to nejvzácnější a nejzajímavější nebylo možno ukázat. Skupina pana Kubicy na odbornících ušetřila.
Ve druhém díle představí tvůrci pořadu České středohoří a Slavkovský les. Předpokládám, že se diváci mohou těšit na záběry z Loupežnické jeskyně, ledové jámy, na to, že uvidí granáty, diamanty, rostliny – ovsíř stepní, šipákové dobravy, drobnokvět pobřežní, hlaváček jarní, kosatce, vstavače, kozinec bezlodyžný, pětiprstku hustokvětou. Tak i podivuhodné živočichy – pavouka stepníka rudého, motýly – modráska ligrusového, okáče skalního, otakárky, vřetenušku ligrusovou. Jednoznačně očekávám záběry bobra evropského a sysla obecného. To vše v Českém středohoří. Ve Slavkovském lese potom rysa ostrovida, sýce rousného, kulíška nejmenšího, výra velkého, holuba doupňáka, vydru říční, čolky, vodouše kropenatého a tak dále. Ba ne, obávám se, že zase uvidíme jenom ty „dechberoucí“ (jak se teď říká) záběry z dronů, a když už omylem nasnímají nějakou rostlinu nebo zvíře, nebude nám je komentátor schopen pojmenovat. Ale snad se mýlím a budu mile překvapen.
Pouštíme-li se do dokumentu a nikoliv jen do krátkého propagačního videa, měli bychom se seznámit s podstatou toho, co točíme. To se v tomto případě evidentně nestalo, čemuž se ale nelze divit. ČT a její kreativní producenti na odbornost kašlou a zajímá je pouze, že natočí něco, co je prvoplánově atraktivní. Co ale bez hlubší znalosti skončí trapasem, jako je tento.
Nemohu posuzovat další díly, protože jsem je dosud neviděl, ale předpokládám, že v této povrchnosti budou pokračovat. A potom nelze říct nic jiného, než to, co jsem musel konstatovat mnohokrát, a to, co konstatují často i jiní kritici a recenzenti. ČT opět vyhodila peníze na projekt, který je nedotažený a který otráví každého svého diváka, mimo těch, jenž jsou – podobně jako tvůrci – okouzleni záběry z dronů a dalšími technickými vymoženostmi. Ty ale v tomto množství pořadu spíše škodí.
ČLÁNKY DO MAILU