Do několika týdnů by měla vláda dostat na stůl hotový zákon, který od ledna 2025 změní financování České televize a Českého rozhlasu. „Zřídil jsem pracovní skupiny, kde se scházejí zástupci všech jednotlivých aktérů na trhu. Řekl bych, že velmi funkčně pracují. Proběhla už dvě jednání předsedů koaličních stran. Řekl bych, že se chýlíme ke konci,“ popsal ministr kultury Martin Baxa (ODS) v pořadu Interview ČT24.
Podle informací DigiZone je další jednání zástupců soukromých a veřejnoprávních médií naplánováno na pátek 3. května. „Vědomě jsme kousli do kyselého jablka, kterým vždycky je projednávání mediálních zákonů,“ poznamenal ministr. „Ale ten systém potřebuje nové impulzy. Naším cílem je zajistit dlouhodobé udržitelné financování veřejnoprávních médií,“ dodal.
„Vedle toho je třeba, aby naše novely zásadně nevychýlily z rovnováhy mediální trh, který tvoří na straně jedné média veřejnoprávní, na straně druhé média soukromá,“ uznal Martin Baxa.
Ministerstvo představilo loni v září velkou mediální novelu, proti které se vzápětí ohradila komerční média i zástupci průmyslu. Televizní poplatek se měl zvýšit ze 135 Kč na 160 Kč, rozhlasový poplatek ze 45 Kč na 55 Kč. Poplatkům už by nepodléhaly jen klasické televizní nebo rozhlasové přijímače, ale také zařízení umožňující příjem vysílání přes internet, tedy například mobily nebo počítače.
Komerční média se obávala, že to vytvoří neférové podmínky na trhu, například v oblasti investic do výroby. Zaměstnavatelům zase vadilo, že by firmy už neměly platit poplatky na základě toho, jestli mají nějaké přístroje, ale podle počtu zaměstnanců. Čím větší firma, tím vyšší měsíční poplatky.
Měly by se televizní a rozhlasové poplatky platit i za mobily nebo počítače?
Po protestech ministerstvo v lednu založilo zmíněné pracovní skupiny, kde si komerční a veřejnoprávní média vyříkávají, co a za jakých podmínek mají Česká televize a Český rozhlas dělat.
„Dostáváme dotazy, zda chceme zlikvidovat veřejnoprávní média. To rozhodně není náš cíl, pro nás je koexistence s nimi velice důležitá, zejména v dnešní složité geopolitické situaci. My od začátku říkáme to samé. Pojďme se na to podívat koncepčně, definujme roli veřejnoprávních médií a z toho pak vyjde, kolik na to potřebují peněz,“ shrnula postoj soukromých médií prezidentka Asociace komerčních televizí Klára Brachtlová.
První zasedání pracovní skupiny k velké mediální novele bylo v lednu 2024.
„Máme za sebou už sedm měsíců velmi obtížného připomínkového řízení, stále pokračuje,“ popsal ministr kultury. Novela se pravděpodobně významně změní oproti verzi představené v září. Není například jisté, jestli se poplatky zvýší na původně ohlášené částky, může to být i méně.
„Co se určitě nezmění oproti loňskému návrhu, jsou dva základní principy. To znamená, že domácnost, zdůrazňuji domácnost, by už neměla platit jenom na základě televize nebo rozhlasového přijímače, ale i zařízení, které umožňuje internetový příjem, jako jsou tablety a mobilní telefony. Nezmění se také to, že budou platit právnické osoby podle počtu zaměstnanců, nikoliv podle počtu přístrojů, které využívají,“ uvedl ministr v Interview ČT24.
„O čem se teď vede vnitřní debata, jak expertní, tak koaliční, je míra toho zvýšení koncesionářských poplatků,“ pokračoval Martin Baxa a zdůraznil: „Jakékoliv verze návrhů, které jsou projednávány, předpokládají to, že se koncesionářské poplatky zvýší.“
Do zákona by se měly dostat další dvě zásadní novinky. Jednak odkaz na určité memorandum, které by podrobněji definovalo veřejnou službu České televize a Českého rozhlasu, a jednak automatické navyšování poplatků při dosažení určité kumulativní míry inflace.
„Relevantní diskuse je, kde je hranice, kdy potřebuje veřejnoprávní médium dostatečný prostor na mediálním trhu, aby svou funkci mohlo plnit, a kde už tuto hranici překračuje,“ řekl ministr kultury. Soukromým stanicím například vadí, když Česká televize pořizuje vysílací práva na lukrativní sportovní přenosy, které v cizině nabízejí soukromé placené kanály.
Na zavedení valorizace poplatků už se představitelé vládních koaličních stran shodli. „V koalici jsme se shodli na indexaci poplatků – to znamená, že veřejnoprávní média budou systémově financovaná. A tím zůstane zachována i jejich nezávislost, kterou naše demokracie tolik potřebuje,“ vyjádřil se na sociálních sítích předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.
„Píše se rok 2024 a měsíční poplatky za veřejnoprávní média jsou z roku 2005. Jsem proto opravdu moc rád, že to měníme a zajistíme předvídatelné financování. V posilování nezávislosti médií veřejné služby budu pokračovat, protože Maďarsko a Slovensko je pro mě výstrahou,“ dodal Jakob s odkazem na aktuální změny, které prosazuje v RTVS vláda Roberta Fica.
„Slovenská vláda schválila novelu o veřejnoprávní televizi a rozhlasu. De facto je tedy zestátnila a Robert Fico se vydal cestou Viktora Orbána. Bez pojistek se bohužel dají média veřejné služby ovládnout velmi snadno. Jsem moc rád, že my jich několik máme a pracujeme na dalších,“ naznačil Jakob.
„Troufám si říct, že žádná vláda neudělala pro nezávislost médií veřejné služby tolik, co naše: zajistíme jejich předvídatelné financování, schválili jsme zákon, který do volby radních ČT a ČRo zapojil také pojistku – Senát,“ dodal předseda poslanců TOP 09.
Ministr kultury Martin Baxa doufá, že se zákon stihne projednat na vládě, ve sněmovně a v Senátu tak, aby začal platit v původně ohlášeném termínu, tedy od 1. ledna 2025. To je klíčové i kvůli plánování rozpočtů České televize a Českého rozhlasu na příští rok. Obě média už dříve varovala, že bez jasného rozhodnutí ohledně financování budou muset redukovat výrobu a propouštět.
Bez ohledu na to, jak jednání dopadnou, zruší Česká televize letos 90 pracovních míst. „Zároveň se snažíme o to, aby to instituci co nejméně bolelo. Budeme proto primárně škrtat tabulková místa, ze kterých už někdo odešel a která jsou neobsazená. Případně nebudeme prodlužovat smlouvy lidem, kterým už končí, a podobně,“ komentoval záměr generální ředitel Jan Souček pro deník e15.
O tom, ve kterých divizích se bude propouštět, by mělo být jasno do začátku léta, samotné propouštění nastane na přelomu léta a podzimu. „Už jsem dříve říkal, že pokud se šetří, tak ve zpravodajství a v publicistice se zhasíná až naposledy. Ale nemohu vyloučit, že se to dotkne i tohoto oddělení v nějaké malé míře. Třeba že škrtneme neobsazené pozice v této divizi a nebudeme na ně nabírat nové lidi, ale teď to nevím,“ dodal Souček.
Česká televize má přibližně tři tisíce zaměstnanců a zhruba stejný počet externistů, jejichž služby využívá například při sezónních projektech.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU