Konečně protlačíme zájmy startupů v Česku, věří nově vzniklá asociace. Do čela postavila bývalého politika

Poslední měsíce Martin Jiránek obcházel zakladatele startupů a venture kapitálové fondy a s každým, kdo byl ochotný, seděl alespoň hodinu. Obešel zhruba padesát hráčů v oboru a vedl s nimi ke stovce hodin intenzivních diskusí o tom, jak by to mělo vypadat, aby Česko ke startupům bylo vstřícné. Nebo aby jim alespoň neházelo klacky pod nohy.

V hlavě měl už na začátku letoška představu jednotné startupové asociace, která by zastupovala zájmy technologických firem a vysvětlovala je politikům. „Překvapilo mě, jak je startupový sektor velký a důležitý, a přesto nemá žádnou asociaci, která by se státní správou komunikovala jeho potřeby a témata. Přitom daleko menší sektory své zástupce mají – a ti tak zájmy dokáží úspěšně protlačit,“ popisuje.

Jiránek je bývalý politik, ještě před pár měsíci člen České pirátské strany. V minulosti se zasazoval mimo jiné o prosazení zaměstnaneckých akcií (ESOP), které měly startupům ulehčit rozvoj podnikání. Jenže výsledek se nelíbil ani jemu, natož zakladatelům firem. 

Česko ESOP loni sice oficiálně zavedlo do svého práva, ovšem například podle Jakuba Císaře, spoluzakladatele a partnera právní kanceláře Novalia, zaměřené na technologický sektor, je startupy dále obcházejí a chovají se, jako by neexistovaly. „Je frustrující odpovídat startupistům na otázky správného nastavení ESOPů, když to správné nastavení neexistuje. Způsob, jak to v Česku děláme, je vždy trochu přes koleno. Dalo by se říct, že úspěšné příběhy se dějí navzdory právnímu rámci, který tu máme,“ popisuje Císař.

Novalia je mezi prvními subjekty stojícími za Českou startupovou asociací, společně s fondy Credo Ventures, Presto Ventures či Purple Ventures, startupy Keboola, Liftago či Oddin a další specializovanou právní kanceláří Sparring. Ke členům patří i agentura JIC, akcelerátor StartupYard a byznys hub Opero. Zhruba dvě desítky nových mají prý brzy přibýt, s dalšími asociace jedná.

Poprvé tak bude nějaký subjekt mluvit hromadně hlasem celého startupového sektoru. Účastníci si od toho slibují, že se bude v Česku lépe podnikat a rozvinou se inovace, z čehož má těžit celá společnost. „Nemyslím, že bychom na tom dnes byli špatně, ale ten výhled není vůbec dobrý,“ popisuje ekonomickou situaci Česka Vojta Roček, partner Presta, s tím, že země se opírá ve velkém o automobilový průmysl, na který je navázáno na 400 tisíc domácností. Na jeho stejně velkolepou budoucnost se však vsadit nedá.

Martin Jiránek si už vše vyzkoušel z druhé strany a věří, že tak dokáže i se svým jménem změny protlačit. „Ve chvíli, kdy nebudou startupy v předvolebních programech, výrazně se snižuje šance, že by se sektor a možnosti jeho řešení dostaly do programového prohlášení vlády po volbách. A snižuje se tedy šance, že se budou řešit a dotáhnou do zdárného konce. Pokud teď startupový sektor nebude aktivní, připravuje se o další čtyři roky, kdy může dojít k velkým změnám. A s tím, jak rychle se ten svět vyvíjí, můžou nás čtyři roky posunout opravdu hodně dozadu,“ říká. O tom, co teď, se pro Lupu rozpovídal v rozhovoru.

Co bude ta první reálná věc, která se změní? Bude to zmiňovaný ESOP?

ESOP je jedna z těch větších, které se nyní dají dotáhnout. Legislativní kolečko trvá zhruba rok, a protože jsou nyní změny zaměstnaneckých akcií v procesu, je to zřejmě první věc, kterou je možné stihnout. Ač nemám křišťálovou kouli a pozitiva se snažíme vysvětlit napříč politickými stranami. Teď je klíčové to, že ESOP je něco, co je v programovém prohlášení vlády. A na tom spolupracujeme s dalšími asociacemi, jako jsou třeba Czech Founders, či s Českou fintechovou asociaci, protože jim to dává smysl a bojujeme za to společně.

Co se změnilo od doby, kdy se ESOP přijímal naposledy? I když startupovou scénu nenadchl, politici si přeci můžou odškrtnout, že už ho máme.

Toho jsme se skutečně trochu báli. I proto jsme poměrně záhy začali vládě za spolupráce s dalšími ze sektoru říkat, že hotovo není. A postupně se začalo ukazovat, že ten návrh vlastně není dobrý ani pro velké firmy, ani pro startupy. Je dobře, že to začali politici postupně vnímat.

Změny tedy pomáhá protlačit lobbing?

Ano, ukázalo se, že ty desítky hodin vysvětlování, přípravy podkladů a argumentace byly klíčové. Že nešlo jenom o to, že bychom v listopadu dva roky po přinesení do Sněmovny uspořádali konference a řekli, že je to nanic. Ale že bylo zásadní individuálně lidem vysvětlovat, že je to opravdu potřeba.

Proč vás vlastně začaly zajímat startupy a jejich podpora?

Ještě před vstupem do politiky jsem měl dva pokusy o založení startupu. Dokonce jsem s jedním z nich docela uspěl v roce 2015 na jedné z akcí CzechInvestu. Nevyrostl z něj jednorožec, žádná milionová firma to není, ale vždy mě nové věci a nápady bavily. Vnímal jsem ty řekněme disruptivní nápady a dávaly mi velký smysl. V rámci politiky jsem jednal často právě s CzechInvestem o podpoře inovačních center, jejich rozvoji i třeba možnosti dostat je do většiny krajských měst a o systematické podpoře. 

Přečtěte si také:

Chcete někoho, kdo vám opravdu rozumí? Zkuste umělou inteligenci, vzkazují české startupy

Jak to šlo?

Vysvětlit to politikům bylo velmi složité. Uspořádali jsme setkání a odjeli do Brna, kde je Jihomoravské inovační centrum, aby jim vysvětlili příklady toho, jak to celé funguje. Že existuje nějaká hokejka, ve které se projevuje deset let budování, a teprve po nich se teprve objevují výsledky: růst počtu zaměstnanců ve startupech, růst počtu firem… I tam se ukázalo, jak složité to vysvětlování je.

Nejde taková hokejka zahrnující deset let a více budování proti politickým rytmům, které se počítají na volební období?

Určitě. Vlastně si myslím, že pro české hospodářství je zaměřenost na volební období velký problém. Ukazuje se to i na tom, že velká část vlád připraví nějakou hospodářskou strategii a ta konkurenční, která vyhraje po volbách, vytváří zase svoji, jinou. To je přesně ta myšlenka v pozadí: myslím, že nejen sektoru startupistů, ale celý byznys sektor, by měl důrazným hlasem trvat na vytvoření jedné nadrezortní strategie, ke které se všichni můžou přihlásit. Kterou budeme vzhledem k měnícímu se stavu průběžně upravovat a vylepšovat, ale ne úplně bořit a vytvářet od nuly.

S tím je jednoduché souhlasit, ale může to fungovat? Jaké jsou vaše zkušenosti z politiky s rychlostí prosazování změn?

V jiných zemích to tak mají. Uvědomují si, že hospodářství je klíčové pro bohatství celé země, a udržují strategii napříč volebními obdobími. I já jsem jako jiní prošel zjištěním, jak pomalé to může být. Šel jsem do politiky s nízkým očekáváním, ale i tak ono prozření nastalo. Ale myslím, že když se strategií přijde někdo mimo politiku, je šance, že nebudou mít lidé z konkurenčních stran tendenci celou jeho snahu zavrhnout. Čistě logicky, pokud nastoupím třeba jako ministr po konkurenčním politikovi, je velmi těžké toho předchozího chválit za skvělou strategii a pokračovat v ní dál.

Když ale nepřicházíte zevnitř politiky, jaké páky máte na to, aby se prosadily vaše návrhy?

Myslím si, že základní páka je v tom, že Česká republika to potřebuje. A my politikům přineseme řešení, jak to udělat. Běžný politik nemá kapacitu, aby si zpracoval analýzu ze startupového sektoru a připravil opatření, co s problémy dělat. Dopoledne řeší zdravotnictví, odpoledne zemědělství a večer schvaluje něco pro podnikatele. Když přijdeme s něčím, co bude dávat logiku a opatření na sebe budou navazovat a budou ekonomicky propojená, věřím, že je to velká páka.

Přečtěte si také:

Slavná česká zbrojovka se zamotanou cestou pouští do oblasti, kde zatím neuspěly ani Microsoft nebo Apple

Jak to zatím funguje?

Jsem nadšený z posledních týdnů, kdy z očí do očí probírám návrhy s jednotlivými politiky z parlamentu i různých stran. Po řešení je hlad. Cítím, že momentum směrem k inovativnímu startupovému ekosystému je teď.

S kým se tedy bavíte?

Poslouchat a spolupracovat s námi chce CzechInvest, začínáme individuálně mluvit s jednotlivými poslanci a poslankyněmi, s výjimkou SPD už jsme mluvili se všemi stranami v parlamentu. Vím, že Ministerstvo průmyslu chystá pracovní skupiny k rozvoji hospodářské strategie, budeme rádi, když se tam budeme moct zapojit.

S SPD mluvit nechcete?

Určitě chceme, zatím jsme se k tomu ještě z časových důvodů nedostali, ale věřím, že i tam zájem bude.

Co politiky láká – jednotná asociace, nebo vaše jméno?

Řekl bych, že obojí. Láká je, že tu bude nějaký partner, který jim ten svět přiblíží a uvidí, co se v něm řeší. Potěšilo mě to, protože to potvrdilo, že naše snaha dává smysl, že skutečně potřebují náhled do reálného fungování. Být politicky neutrální k tomu samozřejmě bylo potřebou. Už v létě jsem se s předsednictvem dohodl, že ze strany odejdu vzhledem k tomu, že chci na asociaci spolupracovat. 

Co bude po ESOPech ta příští velká věc?

Aby politické strany řekly, že startupový sektor je pro nás skutečně důležitý, přihlásily se k opatřením, která připravíme, a byly ochotny na změnách pracovat. 

A reálně? Jaké jsou optimistické představy zjednodušení života startupů?

Přesně to zjednodušení. Myslím si, že by bylo hezké jít směrem, jakým šla Ukrajina v tom smyslu, že má fungující státní aplikaci, která na několik kliků zajistí administrativu kolem startupů. Prostě chceme startupům zajistit jednodušší život. Máme k tomu několik bodů, pokud bychom měli něco takového v Česku, byl by to velký průlom, protože by to řešilo jak problémy se zaměstnáváním, tak problémy se sháněním peněz i talentů ze zahraničí, nebo třeba s byrokracií. V té optimistické představě by se to uskutečnilo v příštím volebním období.

Takže řekněme během čtyř, pěti let?

Je to moje optimistické přání.

Přečtěte si také:

Filip Lukáč (Sloneek): Nabírat v téhle době peníze? Je to nanic

• Chcete mít Lupu bez bannerů?
• Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
• Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
• Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
• Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Chci se stát podporovatelem