Už jenom pár měsíců zbývá do okamžiku, kdy na Slovensku po mnoha desítkách let skončí povinnost platit televizní a rozhlasové poplatky. Jejich zrušení požadovala na konci loňského roku opozice výměnou za to, že pomůže vládě schválit státní rozpočet. Vláda souhlasila, ale zároveň politici museli vymyslet, odkud bude Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) dostávat peníze. Obecně říkali, že z rozpočtu, ale na stole nebyl konkrétní scénář.
Prezidentka Zuzana Čaputová na začátku ledna vetovala zákon, jehož součástí bylo zrušení poplatků. Poslanci ale její veto 17. února 2023 přehlasovali. A tím pádem bylo jasné, že změna začne platit od 1. července 2023. Jenže pořád chyběl způsob provedení: co, kdy, v jakém objemu a na základě jakých výpočtů bude RTVS od státu dostávat.
Návrh potřebného zákona připravilo slovenské ministerstvo kultury 28. února 2023 a je veřejně dostupný na portálu Slov-Lex. „Podle tohoto návrhu by měla být RTVS od 1. července 2023 financována prostřednictvím nárokovatelného příspěvku na její činnost formou odvodu z hrubého domácího produktu (HDP). V roce 2024 by tak RTVS měla mít garantovaný příjem z tohoto příspěvku ve výši 180 milionů eur, tj. 0,17 % HDP,“ oznámilo ministerstvo.
Tento koeficient, který vychází z HDP Slovenské republiky za předchozí sledované období, by měl být podle návrhu Ministerstva kultury SR zachován minimálně na této úrovni i v následujících letech.
Roční částka kolem 180 milionů eur, tedy v přepočtu přibližně 4,3 miliardy korun, by měla zajistit konkurenceschopnost, nezávislost a podmínky pro kvalitní práci RTVS. Měla by stačit také na dohnání skluzu v oblasti technologií a investic plus na digitální inovace.
Celá suma přijde na účet RTVS vždy nejpozději 31. ledna daného roku. Pokud by stát z nějakého důvodu odeslání peněz blokoval a částka by na účet nepřišla včas, začne k ní naskakovat penále ve výši 0,1 % za každý den zdržení. V případě nutnosti dává zákon RTVS právo obrátit se na soud a domoci se svých nároků žalobou na stát.
Odvod ve výši 0,17 % HDP je podle vyjádření ministerstva stanoven jako minimální. „Jakýkoli nižší příspěvek nevytvoří podmínky, které RTVS pro své poslání potřebuje,“ nechala se slyšet ministryně kultury Natália Milanová. Optimální odvod by podle jejího vyjádření měl být ještě vyšší – 0,19 % HDP.
Pokud poslanci do návrhu ministerstva kultury nezasáhnou a podpoří ho v předložené podobě, RTVS si polepší o 37 milionů eur ročně (v přepočtu přibližně 890 milionů korun). Organizace bude muset každý rok do 31. března oznámit ministerstvu financí celkovou sumu, kterou bude potřebovat na zajištění činnosti v dalším roce.
Situací se zabývala také Rada RTVS na svém březnovém zasedání, kde se dozvěděla, že 180 milionů eur ročně je minimální částka, pokud má telerozhlas splnit povinnosti uložené zákonem. Optimální roční rozpočet by byl spíše 200 milionů eur.
Podle nového zákona už stát nebude uzavírat speciální smlouvu s RTVS na výrobu programů ve veřejném zájmu, což byla metoda, jak dorovnat hospodaření telerozhlasu prostřednictvím státních příspěvků.
Slovenští politici ještě v prosinci připouštěli možnost, že by financování RTVS mohlo být garantované dokonce formou ústavního zákona. Předseda parlamentu Boris Kollár ze strany Sme rodina se ale postavil proti. „Kvůli RTVS přece nebudeme dělat ústavní zákon. Nedělejme z toho trhací kalendář. Myslím, že žádný politik by si nevzal na triko, aby začal takovým způsobem manipulovat s takovým médiem, jako je RTVS,“ prohlásil.
Návrh je nyní v meziresortním připomínkovém řízení, které skončí 20. března 2023. Pokud nenastanou žádné komplikace, měl by se zákon dostat na program květnové schůze parlamentu. Platit začne ve stejný den jako zrušení poplatků, tedy 30. června 2023.
Protože zákon začne platit uprostřed roku, je v něm přechodné opatření, které telerozhlasu zajišťuje příspěvek na činnost po zbytek letošního roku, až přestanou chodit úhrady od domácností a firem. Předpis ukládá ministerstvu financí, aby nejpozději do konce července poslalo na účet RTVS nejméně 41,5 milionu eur (v přepočtu necelou miliardu korun).
Ministryně kultury sice zákon připravila, sama je ale zastánkyní poplatkového modelu financování médií veřejné služby. Akceptovala však politickou dohodu, bez které by neprošel státní rozpočet, a byla by potom ohrožena pomoc firmám i jednotlivcům zasaženým vysokou inflací a energetickou krizí.
Ministerstvo uvedlo, že odborníci konzultovali návrh nové právní úpravy také s vedením RTVS. Změnu zákonů doporučila Slovensku i Evropská komise. Podle Bruselu je potřeba zavést „pravidla a mechanismy na podporu nezávislého řízení a redakční nezávislosti médií veřejné služby s přihlédnutím k evropským standardům pro média veřejné služby“.
RTVS byla dlouhodobě podfinancovaná a slovenským politikům sloužila spíš jako fackovací panák. Politické strany se střídavě obviňují, komu jde RTVS na ruku. Poplatky se nezvyšovaly dvacet let a nechtělo se do toho ani části vládních politiků, ani opozičním stranám.
„Redakční nezávislost hlavních médií je ohrožena: několik soukromých médií vlastní malá skupina oligarchů a veřejnoprávní televize RTVS je kvůli nedostatečným audiovizuálním poplatkům závislá na ad hoc financování ze strany vlády,“ zhodnotila situaci ve svém loňském komentáři mezinárodní organizace Reportéři bez hranic.
Novinářská organizace připomněla, že je RTVS zranitelná kvůli jiným zájmům nesouvisejícím s jejím veřejnoprávním posláním. Za posledních pět let odešlo z telerozhlasu mnoho novinářů. Atmosféra na Slovensku je velmi zjitřená a země směřuje k podzimním předčasným volbám.
Opakovaně se také objevily otazníky nad profesionalitou RTVS. O zahájení ruské invaze do sousední země informovala diváky se značným zpožděním, místo mimořádného vysílání měly přednost reprízy seriálů a lifestylových pořadů. Kvůli profesnímu selhání tehdy přišel o místo ředitel zpravodajství a nové vedení narychlo připravilo novou nepřetržitou zpravodajskou stanici RTVS :24.
Na podzim ve zpravodajství znovu padaly hlavy, protože se 17. listopadu bez jakékoliv souvislosti objevil ve vysílání RTVS :24 obsáhlý projev Roberta Fica ze sjezdu jeho politické strany. O místo tehdy přišla ředitelka zpravodajství, manažeři zpravodajské stanice a vedoucí aktuální publicistiky. „V takový svátek nemá mít žádná politická strana ve vysílání RTVS místo. Vysílání veřejnoprávního média musí být prostorem pro připomínání demokratických důsledků a výdobytků sametové revoluce, což považuji v této době za nesmírně důležité,“ zdůraznil tehdy ředitel RTVS Ľuboš Machaj.
A když rozhlasová redaktorka Marta Jančkárová nepustila do diskuse místopředsedu sociálních demokratů, protože zvala jeho stranického kolegu, a nikoliv jeho, spustila se lavina extrémních reakcí. Místopředseda sociálních demokratů přišel do rozhlasu neohlášeně a původní host nedorazil, proto místo něj zůstalo ve studiu prázdné křeslo. RTVS vysvětlila, že hosty pořadu nemohou určovat politické strany. Redaktorce poté začaly chodit tak drsné výhrůžky mučením a smrtí, že se případu začal věnovat policejní protimafiánský útvar. Robert Fico označil postup RTVS za cenzuru a ohlásil, že generálnímu řediteli „půjde po krku“.
ČLÁNKY DO MAILU