Názory k článku Konec televize přes anténu? Okolní státy to nevidí tak jasně jako šéfka ČTÚ

"Němečtí odborníci dále dodávají, že mobilní operátoři další sítě nepotřebují. Nepokrytá místa v Německu podle nich nejsou důsledkem chybějících kmitočtů, ale ekonomického rozhodnutí operátorů. "
Myslím si, že takhle nějak to ve skutečnosti je. A soudružka Továrková by neměla veřejně prezentovat své "osobní názory" tímto způsobem.

To nebudou její osobní názory, to budou názory podle dodaných not.

Tak výhoda pozemního vysílání je, že je to standart, který funguje vždy a všude. Takové vysílání přes internet (ať už stream na webu nebo IPTV) si každý operátor páchá po svém, takže vždy potřebujete ten správný set-top-box nebo aplikaci. Současně vás také má operátor mnohem víc v hrsti, například tím že musíte platit za každé zařízení na kterém chcete službu sledovat, nebo že vám snadno může znemožnit (resp. výrazně zkomplikovat) nahrávání nebo přeskakování reklam.

17. 1. 2022, 08:48 editováno autorem komentáře

Především zrušit něco co funguje desítky let je nesmysl. Vše Internet nenahradí. Je si třeba uvědomit, že je výhodnější mít pro stát, ale i lidi z důvodu bezpečosti více na sobě nezávislých zdrojů šíření informací a pozemní vysílání je stále velmi spolehlivé a popravdě to mobilní sítě být nemohou a ani nebudou.

Stejně jako zjistili v Německu při lonských povodních, že nebylo zrovna chytré rušit sirény , když jim vypadla mobilní sť a neměli jak lidi varovat před nebezpečím.

Sám využívám poslední dva roky EriTV, tj. sledování TV programů přes Internet a je to dobrý řešení. Ale rušit kvůli novým technologiím ty staré není vždy úplně chytré.

17. 1. 2022, 13:04 editováno autorem komentáře

V podstatě je to boj o přírodní zdroje, prostě se každý snaží co nejvíce vydělat.

"Mobilní operátoři by chtěli ovládnout další kus kmitočtového spektra, v němž dosud vysílá pozemní digitální televize."

Ta formulace není úplně přesná. Mobilní operátoři pochopitelně chtějí další pásma, protože i jejich zákazníci chtějí stále rychlejší a dostupnější připojení k netu, nicméně mobilním operátorům je celkem jedno, jestli to bude pásmo současné televize nebo jiné. Rozdělení (pronájem) kmitočtového spektra je čistě v rukách majitele, tj. státu.

Internetové placené vysílání k ničemu , přes satelit to samé , když hustě prší je satelit k ničemu . Jedině terestrické vysílání za každého počasí JEDE !

Samozřejmě že operátorům není jedno, v jaké části kmitočtového spektra se frekvence nachází. Čím je frekvence vyšší, tím je kratší dosah a tím hustěji musí budovat vysílače.

Možná je dobré si uvědomit, že zatímco rozjet DVB-T2 znamená koupit vhodnou anténu, kterou zvládne namontovat téměř každý, a připojit ji do jakéhokoliv prodávaného televizoru, tak satelit znamená koupit parabolu, nechat ji namontovat řemeslníkem, koupit settopbox nebo CA kartu za 15 stovek a platit měsíční poplatky. Kabelovka je na tom podobně. O tom, že u dvou televizí vám u DVB-T2 většinou stačí pasivní splitter na koax, zatímco u satelitu/kabelovky to chce dvě předplatná asi netřeba mluvit.

Cenově je to tedy řádově horší a technologicky taky.

Myslím, že to "zadarmo" není tak úplně správný argument - hlavní výhodou pozemního vysílání je totiž jednoduchost. Za ty desítky let, kdy funguje, se to celé zjednodušilo až na úroveň "zapnu telku, koukám a přepínám".
U satelitu je potřeba řešit ještě nějaké nastavení na začátku a "kabelovky" to dorazily tím, že přecházejí od DVB-C k IPTV, takže potřebujete (nejlépe) "jejich" set-top-box, který se ovládá extra a nabízí spoustu dalších možností... - takže pokuch chcete jen přepnout na TV Barrandov a koukat na p, Soukupa, musíte se probojovat nabídkami. Televize je tam prostě až ta "poslední" služba - důležitější je prodat spoustu jiných okolo.

Mobilní operátoři běžně pracují v pásmech nad 1800 MHz (a to již přes 20 let), takže argument o nějakém dosahu vysílačů příliš neobstojí a právě ve městech s nejvyšší zalidněností je to v podstatě jedno, tam se dělá pokrytí i tak husté právě kvůli počtu připojovaných lidí.

Tak je již od jejího zvolení a posléze navíc uvedení jejích názorů všeobecně známo, že pí. Továrková je neerudovaná pouze dosazená osoba zákulisně protlačená operátorskou trojkou, za níž zcela nepokrytě kope. Jen to alibisticky vydává za osobní názor, na nějž ale dostává od operátorů noty. Už jednou tady něco podobného bylo s jistým "úředníčkem", který šel naštěstí od válu, aby se ale za odměnu schoval na teplé místo "poradce".

17. 1. 2022, 19:00 editováno autorem komentáře

Tomu se divím i u pozemního internetu. Hodně věcí by se vyřešilo.
Ale bojím se, že se pak bude platit zvlášť za velikost přípojky a zvlášť za přenesená data.

Jenže tady nejde o města, ale rozsáhlá území, kde naopak rozhoduje dosah. Copak byste chtěl, aby v nížinaté oblasti, kde vidíte na desítky kilometrů daleko, hyzdily samé stožáry mobilních operátorů, jen aby pokryli oblast?

Tady jde především o města, kde operátoři potřebují co nejvíc dostupných frekvencí, protože se na jejich BTS také připojuje nejvíc lidí. Nikoliv někde v místě, kde dávají lišky dobrou noc, tam se operátoři příliš nehrnou, protože se náklady na pokrytí a provoz vrací pomalu, jestli vůbec. Ostatně 5G síť byla jako první spuštěna kde? No samozřejmě v městě s největším počtem obyvatel v ČR a nikoliv Horní-Dolní.

A ty služby se budou kupovat přes burzu... jasně, stačilo vidět nedávné dopady spekulantů. A to se do tohoto vysílání ještě nestačilo zatáhnout tajemno kolem ekologie a dopadů na životní prostředí vysíláním.
Nebo že by ta infrastruktura internetu byla žravější, tak proto je ticho po pěšině?

Pozemní televize se dá dobře nahradit. Standardizovaný je přece i satelit DVB-S/S2. A když už, tak je tu i standardizovaná kabelovka na DVB-C. Takže DVB-T není jediný spolehlivý prostředek.
Jediný důvod, proč je DVB-T používanější, je pouze jeho lehkost (jen anténa a set-top box nebo televize) a u nás hlavně to, že je zadarmo.

Tak ono zůstává otázkou, zda je třeba všechna data mydlit přes vzduch a zda ten vzduch bude „nárokům“ operátorů a uživatelů vůbec stačit, neboli aby se jednou nezjistilo, že všechny kmitočty se ostatním vzaly a natlačily operátorům, ale furt je to málo a problém s daty to stejně neřeší.

Je již typické, že jeden vytržený argument má obhájit něco, co globálně není pravda. Zkrátka šíření elm. vln podléhá fyzikálním zákonům a ty mají zcela jiný vliv na pásmo 600 MHz a několika GHz.

Divím se že v této oblasti ještě stále nefunguje oddělení distributorů od poskytovatelů, tak jako u elektrické energie. Prostě jedni se budou starat pouze o přenos dat, druzí budou poskytovat služby ;-)

Horší než "hustý déšť" umí být "inverze", kdy ve městě smog zařídí takový pokles síly signálu, že to už nic nenapraví.
A na vsi zase umí námraza "na talíři" zařídit výpadek i na několik dní - na zasněženou šikmou střechu nikdo nepoleze - v nemocnici na pokoji "zlomenin" sice hraje televize stále, ale nemůžete si zvolit program.

Možná to pro vás bude překvapením, ale nově budované sítě 5G jsou i v pásmu 3,7 GHz (Nordic Telekom). O této problematice toho zjevně příliš nevíte (vlastně vůbec nic).

@EriMobile
Co kdybyste už přestal s tou reklamou? Bez toho posledního odstavce by se to dalo brát jako komentář, ale když totiž někdo s nickem EriMobile EriMobile píše, že používá EriTV, už to není příspěvek do diskuse, ale reklama na firmu.
Neviděl jsem, že by tu byli uživatelé například s nicky "Telly", T-Mobile" nebo "O2TV"...

17. 1. 2022, 16:45 editováno autorem komentáře

Pak by bylo správné, aby nám ČTÚ vrátilo náklady za dvojitou digitalizaci terestriálního systému. Většinou nové anténní systémy, svody, zesilovače, set-top boxy nebo celé televizory atd. Internetový příjem je v podstatě dobrý, ale zatím pomalý, málo spolehlivý a někde dokonce nepoužitelný nebo nedosažitelný. Ve spojení s TV poplatky je také neopodstatněně předražený. Optická vlákna jsou zavedena většinou jen do paneláků s mnoha uživateli a zbytek je pokryt různou nevýkonnou směskou starých TLF drátů nebo vzduchem s častými výpadky při nepřízni počasí. Po letitém srovnávání byl nakonec nejspolehlivější obyčejný analog. anténní příjem, který zase nedosahoval kvality rozlišení HD, FHD nebo UHD. Pak tady máme ještě satelit, který je tak někde kvalitou mezi nimi. Ale opět je to ve spojení s TV poplatky poměrně drahé. A neposlední kapitolou je vůbec kvalita vysílaných TV programů, které se soustřeďují hlavně na množství mizerných reklam. Kvůli nim pak se zvyšuje počet vysílacích kanálů převážně s reprízami. Takže máme programy složené hlavně z reklam, proložených tím zbytkem. Reklamy máme i v pohádkách, TV novinách, až 4x ve filmech atd. Tak stojí to vůbec za nějakou námahu s přestavbami ???

Ano, lidé tak utíkají z měst na venkov, že ve městech (především v těch velkých) je chronický nedostatek bytů a také zde probíhá největší bytová výstavba :-)
Prostě berte jako fakt, že mobilní operátoři budují pokrytí právě v místech, kde mají nejvíc platících klientů, tj. kde se jim vložené investice vrátí a oni vydělají. A to venkov prostě není, a to ani při dotacích, jenž se z peněz EU a ČR poskytují. A nic na tom nezmění ani případné podmínky ČTÚ, protože ten to platit nebude a ostatně ani uživatel internetu někde ve městě nechce platit za služby nehorázné peníze jenom proto, aby operátor pokrýval signálem veverky a jezevce někde v lese, kam jednou za čas někdo omylem zabloudí na houby a zapne data kvůli navigaci. To opravdu ne.

Že je to služba, kde zákazník neplatí měsíční poplatek? Nepočítám koncesionářský poplatek, který musí platit i placený zákazník.

Ale vždyť to tak je. Distributorem jsou v případě DVB-T Radiokomunikace, v DVB-C kabelovky a v DVB-S satelitní operátoři, výrobcem jsou jednotlivé TV společnosti.

Otázkou je, proč se musíme spálit i my, když už to za nás udělali Němci.

V tomto případě je formálně přesnější nikoliv vydělat, ale urvat ve svůj prospěch na úkor druhých.

Jiná věc je pak zaplevelení pásma od každého provozovatele několika kanály, kdy většina z nich je jen odpadkový koš a mlýnek přežvýkaných pořadů. Pak nemá být v éteru plno. Ač by to byl jistě nepopulární krok, stálo by za úvahu, zda každému provozovateli nepovolit jen omezený počet kanálů. Celoplošným včetně veřejnoprávních max. 3, lokálním max. 2. A pokud by chtěl takový provozovatel expandovat, nechť si poslouží na IPTV, streamech, satu a dalších podobných platformách, nikoliv v omezeném pásmu, které je vlastně též nehmotným národním bohatstvím.

Internetové a mobilní sítě jsou daleko náchylnější na poruchy a výpadky. Přijde prda ze Slunce a jsou všichni, víte kde. Nehledě na to, že jde o služby placené, a jedině odsud vítr a lobby vane...

Asi cítím technologický rozdíl mezi DAB a internetem. Když všichni začneme poslouchat rádio po internetu na jednom místě, tak to složí místní linku (záleží jakou má kapacitu).

Když všichni začneme poslouchat DAB, tak se nestane nic, budeme poslouchat.

Já nevím, v USA jsem v autě poslouchal digitální rádio, fungovalo i cestou napříč Utahem v místech kde na dohled nebyla živá bytost ani stožár.

To že je mizerné pokrytí u nás se nevyřeší tím, že přejdem na internet (mobilní, který na tom mnohdy je podobně)

18. 1. 2022, 06:42 editováno autorem komentáře

Pořád jenom město město. Asi zapomínáte na trend, že lidi jaksi utíkají z města na venkov.
A i tak. Právě tento příděl jim dává možnost jak efektivně pokrýt místa, kde lišky dávají dobrou noc. Místo, aby na stejném místě umístili třeba tři vysílače, tak by stačil třeba jen jeden. To už jsou úspory.
Spuštěni 5G ve městě je naprosto irelevantní. Je jasné, že se začíná tam, kde to dává největší smysl, aby takto mohli i otestovat, jak to funguje. Jenže jakmile pokryjí města, tak musí pokrýt i ta zbývající místa. Jestli to má být jen na operátorech, tak věřte, že by to dopadlo katastrofálně. Ostatně toho jsme byli i svědky, když tu (ne)byl 3G. Operátoři pokryli jen lukrativní místa a na zbytek se vykašlali. Proto to mizerné pokrytí 3G. To už se nesmí stát. Takže je logické, že mobilní operátoři hledají cesty, jak se dostat i na nepřístupná místa a při tom nevynaložit zbytečné náklady.

Když hustě prší, tak se obvykle neděje u SAT příjmu vůbec nic, protože pokles signálu není takový, aby to konvertor nebyl schopen pomocí AGC dorovnat. Horší to je při extrémní bouřce, kdy dojde k výpadku uplinku, ovšem to je jev cca pár minut ročně. Což je oproti např. půldenní výluce pozemního vysílače zanedbatelná doba. Jinak u pozemního příjmu také není vše ideální, stačí námraza na anténě, mlhy nebo naopak porost stromů v jarních měsících a také nezřídka bývá místo obrazu jenom změť čtverečků a podivné skřeky u zvuku.

Tak to je dobrý vtip, kam na něj chodíte? Je totiž spousta případů u DVB-T2, kde i odborná firma řeší značné technické obtíže např. u multiplexu 21 se SFN (Česká televize), stejně jako se běžně instaluje víc antén (jelikož jsou zde dva pozemní operátoři, přičemž každý má svoje vysílací kóty), signál se musí velmi často zesilovat, případně vyřešit potenciální rušení LTE atd. Takže slova "DVB-T2 znamená koupit vhodnou anténu, kterou zvládne namontovat téměř každý, a připojit ji do jakéhokoliv prodávaného televizoru" aspirují na vtip roku...
U satelitu sice platíte nějaké poplatky (pokud si tedy nevystačíte jenom s kartou pro ČT, která je bez poplatků), ale na druhou stranu máte programy v HD kvalitě a podstatně větší výběr. U pozemního vysílání máte akorát SD mazanice (vyjma ČT a Seznamu), což je zcela tristní.
U kabelovky, např. Vodafone, vám na jeden měsíční paušál umožní připojit až 4 zařízení a rozbočit si to také lze běžným rozbočovačem. Podobně u satelitu v případě použití Unicable, přičemž třeba Skylink nebo freesat vám za příplatek 99 Kč měsíčně dají další přístupovou kartu nebo CA modul, a to až v počtu + další dvě a taktéž na jedno předplatné, čili nikoliv jak uvádíte, že to chce předplatné dvě.

No já bych to spíš viděl na zrušení úplné nebo alespoň velké části pozemního DAB, které má mizerné pokrytí mimo velká města a v autě je téměř nepoužitelné. Z mého pohledu v dnešní době už jen slepá ulička. Tam se dá už dnes celkem úspěšně nahradit poslechem přes intenet zdarma a většinou funguje i v autě. Jen analogové hodinky si podle internetové vysílání teda nanařídím ;-).

Zadarmo, tedy může přijímat bez omezení kdokoliv, kdo má zařízení vhodné k příjmu. A nemusí ani platit koncesionářský poplatek. :-)

1.) Vzhledem k tomu, že satelit používám jen sporadicky, tak mi těch změn přijde poněkud dost - výměna vydavatele karty, výměna typu karty (a přijímače) - už si nepamatuji pořadí - přeladění satelitu... K tomu výměna přijímací části, která, vystavena vlivům počasí, vydržela opakovaně dva-tři roky...
2.) Na "CT" se opravdu dá koukat v pohodě, s Primou je to horší 8o), ale hlavní rozdíl je v tom, že "pustíte a koukáte až do konce", zatímco IPTV tu mívá "nedostatečnosti rychlosti" a tak se obraz čas od času buď na chvíli zasekne nebo zcela zastaví (a je nutno přepnout jinam a zpět).
3.) Nejen v Boskovicích jsou problémy, ale třeba tady bylo velké rušení od Poláků, protože mají v zákrytu svůj vysílač a ten byl tak nějak silnější, než "náš, bližší", a jejich přechod na DVB-T2 se časově nesešel s českým.
4.) IPTV má hlavní nevýhodu v tom, že koncový odběratel nemá žádnou možnost vlastním úsilím kvalitu zlepšit. Je jedno, že si pořídí router s pětigigabitovou kartou nebo anténu s vysokou rychlostí, jakmile se u providera zahltí příslušná větev sítě, rychlost spadne a objeví se výpadky. A lidi na homeoffice nezajímá, že zrovna chcete koukat na nějakej fotbal, oni potřebují data pro práci, aby uživili rodinu, pro děti na distančce, aby nebyly blbé...

Zato Vy víte, že je rozdíl mezi číslem 3,7 GHz a slovy "několik" GHz. :-o

:D To je argument - "zapnu telku, koukám a přepínám". Nic ve zlým, ale šeredně se mýlíte. Jednoduchost vidíte akorát jen v tom, že infrastrukturu už máte připravenou. Ale kdo má desítky let satelit nebo internet, tak už to má také vše připravené. Takže to není argument. Pokud jde o set-top box, tak to samé. Když se přecházelo na DVB-T2 tak museli všichni měnit set-top boxy a tedy pracně ladit a nastavovat. Jinak pokrok je takový, že ani u satelitu už nemusíte nic dělat. Jen zapnu, koukám a přepínám. Od toho je funkce Fastscan, co to všechno udělá za vás. Ty internetové už to mají také vše nastavené, tak také jen zapnu, koukám, přepínám. Že s tím máte problém, je pouze Váš problém.

Tou jednoduchosti jsme to myslel za celek. Tedy od instalace všeho. Pozemní si vystačí jen s anténou a televizi. Satelit je o trochu složitější na instalaci. A internet záleží na kabeláží.

17. 1. 2022, 16:23 editováno autorem komentáře

Existují i vyhřívané paraboly, nicméně soudný člověk někde na vesnici si nedá parabolu do takových míst, aby se k ní nemohl dostat a pomocí smetáku to jednou za rok při námraze omést.
U pozemního signálu je to nepoměrně horší, jelikož umístění antén na objektu je takřka vždy s ohledem na parametry signálů a kromě toho vyhřívané pozemní antény neexistují.

Parabola pro SAT může být metr nad zemí třeba v Polabí a to ještě na samotě a bez okolních stromů. Taková parabola také může "vadit" třeba dětem, které jsou zvídavé a musí vyzkoušet na co je tam ta divnost v ohnisku a kolik vydrží kabel.

Osobně mám parabolu na zábradlí lodžie a tak její ometení není problém, ale nikdy v životě jsem nemusel oklepávat anténu Yagi od námrazy, protože by nefungoval pozemní příjem. Ale, třeba mám jen štěstí a Ivan smůlu?

Inu, parabola s aktivním prvkem a ještě vyhříváním - to je oproti obyšejné yagině opravu pokrok a zjednodušení.

Zkuste si Ivane udělat soukromý průzkum a spočítat procento parabol, které jsou metr nad zemí. Potom možná přestanete pochybně radit, že je to všelék na námrazu.

Výše tvrdíte, že anténa pro pozemní příjem musí být na střeše a tam se běžně děti nedostanou, tak jí střelba z praku vadí nejméně, zejména když to nejsou velké plochy, jako jsou paraboly, ale většinou jen pár tyček, do kterých se trefuje hůř.

Prožil jsem hodně let i na Šumavě, ale ani tam se příjem s námrazou nezhoršoval tak, že by bylo nutné jí z antén pro pozemní příjem oklepávat. Máte pravdu v tom, že existuje možnost vyhřívání paraboly, ale kromě profesionálního použití jsem ho na běžných instalacích nezaregistroval. Ona je to totiž dost nápadná opičárna, která stojí dost tisícovek (4 a více) a ještě samozřejmě vyžaduje napájení. Také nebývá vyhřívání parabol běžně na pultech, ale ani v e-shopech. Amatérské náhražky s topným kabelem potom většinou nezabrání námraze na LNB a toto řešení není automaticky určeno pro kutily. A průzkum četnosti vyhřívání parabol snad ani nemusíte dělat, ten nepoměr je kolosální.

To jen pro pořádek, že sice mohou existovat technologie, ale jejich použití ve standardním privátním provozu je věc druhá a výjimečná.

V životě mě nevadila námraza nebo sníh při pozemním příjmu na rozdíl od satelitu.A v té bouřce se nám na chatě stalo,že bychom neviděli konec detektivky na satelitu,kdybychom neměli v pohotovosti pozemák.Internet na chatě nemáme.

Ještě zkuste dovysvětlit to slovo „zadarmo“.

Soudný člověk dává anténu tam, odkud je výhled k jihu, nikoliv jen tam, kam dosáhne smetákem. ;o)

Určitě ano. Ale, v případě výpadku elektrické sítě, sledování televize při svíčkách je dost nuda. ;oD

Jen ten "metr nad zemí" musí "vidět" přes kopec a okolní zástavbu či porost. Někde to jde, někde to nejde. Já vím i o "talíři" na třímetrové "štangli" na vrcholu střechy, což si vynutilo patřičnou úpravu hromosvodu. Ve stejném místě je "pozemní" anténa pěkně pod střechou, na půdě. (A zatímco ty "pozemní" občas takhle "v teple" být mohou, satelitní v podstatě nikoliv.)

To už snad trolíte. Co je to proboha za otázku? Odkud asi berou televize peníze?

Nové kmitočty se ale nepřidělují z důvodu, aby se operátorům snížily náklady na šíření, ale zkrátka proto, že kmitočty stávající již nedostačují.

V této oblasti je oddělená distribuce od obsahu od začátku. ISP - poskytovatelé připojení k internetu v drtivé většině žádný obsah neposkytují. Problém začal v momentě, kdy poskytovatelé placené televize začali kromě televize poskytovat i připojení k internetu a telefonní služby.

Zatímco u "pozemního vysílání" velmi často stačí televize (STA v domě) a nějaké ty "rozdvojky", u satelitu máte "TV + set-top-box + karta", u "kabelovky" pak "TV + set-top-box", u IPTV pak je situace natolik nestabilní, že je nelze stručně popsat - a rozhodně bych nepoužil slovo "jednoduché" ani v případě, že máte novou "chytrou" televizi.
Zatímco "pozemní" a "satelitní" příjem je vcelku stabilní, "kabelovky" velmi často přecházejí na IPTV - a tam už je to hodně (!) závislé na kvalitě připojení k internetu.
A zatímco i DVB-T či DVB-S máte většinou možnost zlepšení příjmu "ve svých rukou", internetové připojení jen tak nevylepšíte; maximálně můžete hledat lepšího providera, pokud v místě takový působí.

Ten chytrý televizor je občas ještě potřeba "zblbnout", protože bez připojení se pořád ptá na aktuální datum a nadává, že není připojený a nemusí tedy správně fungovat. (Nemluvě o přístrojích s Androidem, které prostě mají vlastní rozum a představu o tom, co by měl uživatel chtít.)

Metr nad zemí může být parabola skoro všude, tedy vyjma jeskyně a lokalit s hustým pralesem (tam ovšem bude nejspíš problém i se signálem pozemním).
Jinak tedy dětem nebo třeba ptákům "vadí" SAT anténa stejně, jako anténa pro pozemní příjem (na té ptáci sedávají a kálí, zatímco děti se "baví" třeba ostřelováním prakem, když už je tedy řeč o nesmyslech).

Co byste v Praze oklepával za námrazu? 3cm sněhu a u Muzea 4, tam té skutečné námrazy moc nebude. Zajeďte si ale např. na Vysočinu a hned názor změníte.

Každý dům má střechu a navíc umístění antén se týká jak SAT příjmu, tak pozemního příjmu (když je někde skutečně nelze umístit, tak prostě smůla, ale to jsou promile případů).
Právě u lineárního vysílání není možnost reklamy vynechat (jedině se fyzicky zvednout od TV a jít pryč nebo přepnout jinam), takže to je pro televizní stanice lepší forma, než nelineár (pokud u něho lze reklamy přetočit). Příjem za distribuci je pak vždy u placených služeb, tam nehraje roli, jestli SAT, kabel nebo IPTV. A rozhodnutí si platit za terestrické šíření je věcí každé jedné stanice, když platit chce, tak ať platí. U SAT si distribuci na Astře platí snad už pouze ČT, Noe a Óčka. Jinak je vše v režii Skylinku. U ostatních operátorů si pak stanice neplatí ani toto, tj. vše platí samotní operátoři.

Pozemní televizní vysílání platí televizní společnosti, divák za tuto službu provozovatelům vysílacích služeb neplatí nic, stejnětak vysílání nehradí stát z rozpočtu nebo dotací.

18. 1. 2022, 14:52 editováno autorem komentáře

Vy snad za anténu něco platíte?
Pozemní vysílání platí televizní společnosti a kdo ví kdo ještě. Proto ty šaškárny u komerčních televizí, když nechtějí dodávat HD, když za to musí oni sami platit. Kdyby to bylo naopak, jako jinde, že by vysílatel musel platit televizím, tak by je komerční televize tlačili k tomu, aby tam bylo HD. V takovém případě by ovšem musel vysílatel vysílání zpoplatnit, protože by to ze svého neutáhl.

Zapomněl jste na to,že bylo taká analogové satelitní vysílání,takže bylo třeba měnit analogový přijímač za digitální, vyměnit anténu a později zase přijímač SD vyměnit za HD(dvb-s za dvb-s2),takže to také nebylo tak jednoduché!

vy platíte televizní společnosti nebo provozovateli pozemního vysílání nějaký poplatek? A pokud Vám vadí reklama, ze které je to placeno, můžete si udělat socialistický závazek, že reklamu konzumovat nebudete, nebo že nebudete kupovat inzerované zboží, je to věc osobní volby a přesto se na pozemní příjem můžete koukat aniž byste potřeboval přístupové karty nebo registrace u provozovatele TV nebo multiplexu.

19. 1. 2022, 16:56 editováno autorem komentáře

No přece z reklamy. To ví každý trouba

No i ten satelit se dá provozovat zadarmo. Na ČT existuje ČT karta (nezkoušel jsem) a k tomu halda FTA programů na orbitu. Satelit používám souběžně s DVB-T2 a kromě ceny přijímacího aparátu mě to nic nestojí. Pokud by mi někdo vypnul DVB-T2, tak by mi naše komerčky možná stačily i na webu, protože stejně nejvíce používám neplacené FTA programy

Existuje víc fint. Černá barva, povrchová upravan paraboly ebo protizamrazovy postřik.

Je fakt že to vytápění na parabolu není drahe a je to celkem standardní záležitost u horalu.

Lézt na střechu v zimě na horách fakt nechcete.

20. 1. 2022, 23:42 editováno autorem komentáře

V ČR je naštěstí velmi dobrý systém Jednotného varování a vyrozumění (provozovaný HZS), takže při povodních se lidé nemusejí obávat, že by díky absenci mobilního signálu nemohli být varováni před nebezpečím.

...zatímco tradiční vysílání bude proti "prdě ze Slunce" naprosto imunní.

U SAT příjmu ta parabola ale klidně může být metr nad zemí a ničemu to obvykle nevadí, zatímco antény pro pozemní příjem se naopak musí takřka vždy umísťovat co nejvýš. Tím chci říct, že umístit parabolu tak, aby byla přístupná i pro ometení sněhu, je nepoměrně snazší, než umístění antén pro terestriku ze stejných důvodů.

Tou "jednoduchostí" jsem myslel "uživatelský zážitek". Máte pravdu, že pozemní vysílání má dlouhou historii a spousta věcí je tedy hotová. Ostatně, i já pamatuji úpravy antén, změny vysílačů, dokonce pravidelné otáčení antény "zimním" a "letním" směrem (protože v zimně lépe fungoval jakýsi odraz).
DVB-C a DVB-S jsou (když si odmyslím složitosti počátečního nastavení) na podobné úrovni, ale zrovna u "satelitu" těch změn bylo na můj vkus příliš - několikrát do roka se něco změnilo, včetně "karet". DVB-T se měnilo ve dvou vlnách - a to bylo vše.
Nicméně hlavní výtka směřovala ke "kabelovkám". Dříve stačil set-top-box a smířit se s občasným mizením a objevováním kanálů v balíčcích. Jenže v posledních (asi dvou) letech se "kabelovky" mění na "IPTV". Soused za dva roky má třetí set-top-box ("nový kabelový", pak "internetový", pak "s novými funkcemi") a další výměna ho čeká (protože firmu koupil někdo větší). S každou změnou přibylo chytrých funkcí, které ovšem vůbec nevyužívá, s každou změnou se prosté "spuštění televize" prodloužilo, s každou změnou se prvotní přepnutí na televizi posunulo o jeden krok v nabídce dál. S každou změnou se se změnilo i dálkové ovládání. A zatímco "kabelovka" či "pozemní vysílání" fungovaly "vždycky", až na nějaké ty výpadky, internetový příjem je silně závislý na rychlosti připojení, která po těch "kabelovkových kabelech" není oslnivá a na HD je lépe nemyslet. Alternativy? Jsou tu dohromady 4 poskytovatelé, ale ani jeden z nich na naší infrastruktuře příliš lepšího výsledku nedosáhne, optika do domu není a nebude, wifinové spoje jsou nespolehlivé. Takže obvykle sleduje TV na STA, protože to je nejkvalitnější a nejspolehlivější. (Ale platí "kabelovku" kvůli internetu a programům, které v pozemním vysílání nejsou.)
Za tu dobu jsem já musel jednou dohledat nové kanály na DVB-T2. (Nemusel, na ty zrovna nekoukám, ale ti Poláci mne tam štvali.)
U "pozemka" jsou za ty roky "vychytané mouchy", těch problémů je minimum - a pro všechny stejné. U "satelitu" jsou navíc rozdíly v "kartách", plus potřeba občas udržovat anténu (změny operátora...), ale není jich příliš navíc. Zato "kabelovka", donedávna - pominu-li stěhování programů v balíčcích - v podstatě stabilní, se změnila v nepravidelné soutěže v hledání správného řešení, s takovou mírou personifikace, že každý má jiný drobný problém, a universální návod typu tady do tý bedny bouchni a když to nenaběhne, vyměň elektronku PL-504 a ono to zas bude rok fungovat, neexistuje.
Já osobně s přelaďováním či změnami problém nemám. Ostatně: v podstatě sleduji jen "ČT2" a ":D/art" - a mám čtyři možnosti, jak se k nim dostat: STA, satelit, IPTV a "po webu". A, mimo jiné, vycházím právě i z porovnání akcí, které jsem v uplynulém období musel udělat, abych ty "své dva programy" mohl sledovat.

1) Mno tak to je dosti subjektivní hodnocení. Já používám satelit denně. A za celou tu dobu, asi 20 let, těch změn bylo dost málo. Hlavní změny byly jen dvě. Přechod z DVB-S na DVB-S2, přesněji z MPEG2 na MPEG4 - to jest výměna zařízení, a pak dvě výměny karty (ze CSLinku na Skylink a pak z CW na Irdeto). To je vše. Pokud jde o hardware, tak pouze jednou jsem musel měnit konvertor. Jinak to byly akorát plánované dobrovolné změny - připojení na další telku a pak výměna počítače, kde původně byla PCI karta, ale nové PC už mělo jen PCIe.
Jediné co se časem mění je akorát to přeladění. Ale jak už jsem několikrát psal. Dnešní přijímače mají funkci fastscan, který to dělá automaticky, takže uživatel nemusí nic dělat. Stěhování kanálů si ani nevšimne. A nové kanály se na seznamu objeví, že o tom ani neví ;)
Takže v porovnání s pozemním je to podstatě stejný. Za dvacet let byly také dvě zásadní změny - analogu na DVB-T, a pak z DVB-T na DVB-T2. Ve všech případech to také znamenalo změnu přijímače (telka nebo set-top box), někde i výměnu antény.

Pozor, to je platný argument! Mezitímco celý řetězec od antény až do bedny je u DVB-T2 standardizován, u IPTV jednotlivých poskytovatelů tomu tak není, neboli je potřeba jen ta jediná správná, černá krabička.

Vaše zmínka o parabole metr nad zemí nepramenila z toho, že i zde je funkční, ale jako rada, že se parabola v této pozici dobře zbavuje námrazy.

Naprostá většina individuálních parabol není nainstalována tak, aby k nim byl snadný přístup, ale kupodivu převážně tak, aby měla volný výhled na satelit.

Mimochodem profi odmrazovací systémy na paraboly většinou obsahují i vyhřívací pásek zabraňující námraze na konvertoru. Že to nevíte, to mne udivuje.

Moje zmínka pramenila z toho, že je SAT příjem funkční i s parabolou metr nad zemí, takže není problém v případě potřeby parabolu takto umístit.

Naprostá většina parabol je právě umístěna tak, aby k nim byl snadný přístup. A to nejenom kvůli námraze, ale už při samotné instalaci kvůli nastavení.

Co obsahují jakési systémy je irelevantní, na konvertoru se námraza nedrží a není důvod tam zbytečně cokoliv dávat.

Ať se paní Továrková uklidní,většina států je pro zachování terestriky!Na př. Němci vysílají bezplatně na terestrice(u nás v Plzni chytneme asi 15 stanic) a to jestě vysílají bezplatně na satelitu(několik desítet stanic).Měl bych návrh,můžeme táž přejít na bezplatné vysílání přes satelit a zrušit terestriku,přišlo by to vysilatelům mnohem levněji!

Ivánku a zdroj o té skutečné vyplacené miliardě by nebyl? Nebo je to jenom jedna paní povídala? A pokud je to pravda tak tu miliardu ušetřili diváci na poplatcích placeným službám už za pět měsíců :-D

Jediné pozitivum bývá, že obvykle stačí něčím pořádně praštit do anténního stožáru a námraza opadá (bohužel někdy spolu s tím i direktory nebo reflektory z antény, v horším případě anténa celá, ale to už je holt riziko...).

Jedou stále na 900 a 800 kvůli ekonomicnosti pokryti. CR není Polsko,Maďarsko nebo Nizozemí.

Velký debakl bylo rozjetí umts jen na 2100.

Tak samozřejmě googlit snad umíte a těch 72 hodin vychází z požadavků na systém jednotného varování, proto ten uvedený čas výrobci garantují https://www.hzscr.cz/soubor/pozadavky-na-zarizeni-pro-jednotny-system-varovani-a-vyrozumeni-pdf.aspx

Komici, je to jak svítit doma petrolejkou. Služba k ničemu a bez budoucnosti.

Nevím, co máte na mysli slovem "chytrý", nicméně dokud televizor nepřipojíte k netu, tak je z něho stále jenom obyčejný přístroj na sledování lineárního vysílání.

Pokud vím, tak Vodafone na systému DVB-C vůbec nic nemění a jediné co vypnul, byla analogová TV a analogová rádia. Možná víte něco víc, já bohužel nikoliv.

SAT tuner má dneska prakticky každý novější televizor, takže nutnost set-top-boxů je v tomto případě asi stejně častá jako nutnost set-top-boxů pro DVB-T2, když má někdo starší televizor a nedisponuje patřičným tunerem.
STA může mít jak pozemní signály, tak signály satelitní, resp. v dnešní době už jsou STA na pokraji vyhynutí, protože nikdo není ochoten do nich dávat peníze, když část lidí v domě využívá jiné zdroje příjmu TV a STA je nezajímá (týká se hlavně domů SVJ a BD).
Největší kabelovka v republice, Vodafone, na IPTV určitě nepřechází a naopak stále funguje v systému DVB-C. IPTV pak má pouze jako doplněk pro zpětné sledování, což je ideální technické řešení.

Ten "každý novější" bude nejspíš taky "chytrý" - a to jednak není segment, který mám na mysli, druhak to odpovídá "TV + set-top-box" (jen to je "box-inside-box").
Ten přechod probíhá i u Vodafone, ale není rychlý a je to často spíš "náhodou"; kupříkladu tady koupil kabelovku už převedeno, protože ta původní se rozhodla vylepšit rychlosti internetu a stará infrastruktura neumožňovala zároveň rychlý internet a kabelový příjem, takže převedla své zákazníky na IPTV - pak se nechala koupit.
Nicméně i Vodafone "přepíná", ale pomalu a nenápadně - udržovat "kabelovkovou" a "internetovou" infrastruktutu vedle sebe je totiž zbytečně nákladné.

Jaké změny byly u SAT příjmu? Kdysi měl člověk kartu Cryptoworks, tu mu potom Skylink vyměnil za Irdeto a tato karta funguje stále.
Nebo přijímač? Kdysi se čtečkou Cryptoworks a v SD, dneska CA modul přímo v HD televizoru.
Programové změny pak netřeba řešit, stačí mít povolenou funkci Fastscan a programy se v případě potřeby přeladí automaticky samy.

"Takže obvykle sleduje TV na STA, protože to je nejkvalitnější" - tak to buď sledujete jenom ČT, anebo máte dioptrie jak Husák, když vám u DVB-T2 nevadí ty SD mazanice. Ale samozřejmě proti gustu...

Mimochodem u DVB-T2 jsou ty vaše "vychytané mouchy" tak účinné, že třeba nedávno v Boskovicích musely ČRa provést změnu frekvencí, protože na těch stávajících byly takové problémy s příjmem díky SFN, že půlka města z toho byla rozpálená doběla. A jinak o problémech s multiplexem 21 (ČT) díky právě SFN si můžete číst na webu romány. Nic není ideální, jak se na první pohled zdá...

K těm kabelovkám jenom poznámku, že jejich výhoda je v tom, že se uživatel o nic nestará a jenom přepíná programy, tj. signál i s plným servisem mu zajišťuje poskytovatel. U pozemáku a SAT Skylink si bohužel toto zajišťuje uživatel sám a na svoje náklady.

On ten "doplněk" se může poměrně rychle stát "hlavním", pokud máte dům na severním svahu, DVB-T vypnou a kabelovka se tam tahat nebude.
Navíc do budoucna nejspíš ten tlak zesílí, protože "televize" se budou snažit přesunout diváky od "lineárního vysílání" s možnostmi "nekoukat na reklamy" na "služby s přidanou hodnotou" - a hlavně s zajištěným příjmem "za distribuci", protože zatímco na "pozemním" či "satelitním" platí televize za přenos, u IPTV platí "dodavatel" televizi.

Já měl štěstí, že u "pozemního" příjmu mne minulo zavedení DVB-T - můj přijímač to tenkrát uměl.
A smůlu u satelitu, protože to byly dvě změny karet, dvě výměny přijímače a dvě výměny "teho bazmeku na anténě" - a poslední přijímač fastscan neumí, takže tu přelaďování se občas koná. Rada "tak si kupte novej" je fajn, ale vzhledem k četnosti použití to je v tomto případě zbytečně nákladné řešení. (A byl by to čtvrtý přijímač.)

Jak jsem psal, tak karta byla napřed Cryptoworks a teď je Irdeto, takže co jiného by měl člověk stále měnit, nevím. U přijímačů je výměna při změně technologie, takže když se přecházelo z SD na HD (resp. z DVB-S na DVB-S2), tak bylo potřeba přijímač vyměnit. Ale to stejné je i u pozemního příjmu a přechodu z DVB-T na DVB-T2. Zde navíc s tím, že vývoj u digi terestriky měl dokonce tři kroky: T - MPEG/2 > T - MPEG/2+4 (SD/HD) > T2. U SAT to bylo prakticky jenom v krocích dvou: S - MPEG/2 > S2 - MPEG/4.

Ohledně IPTV/OTT jsem už opakovaně uváděl, že je to dobrý doplněk, ale jenom jako doplněk.

I kdyby to někde nešlo, tak je pořád možnost dát na parabolu vyhřívání. A nebavme se o nějakých extrémech ve velikosti, protože na Skylink a freesat v pohodě stačí 80cm a není potřeba 300cm (jinak také znám jedince, jenž mají na střeše 3m monstra pro terestriku, ale nebudu to sem tahat jako příklad, protože to jsou velmi ojedinělé případy).
Anténa pro pozemák "pěkně pod střechou" je také pěknou zárukou, že místo obrazu budou jenom čtverečky. Podobně u antény pokojové. Jinak tedy i satelitní anténa může být v místnosti, protože jsou okna, jenž SAT signál propustí. To jenom pro úplnost, každopádně taková řešení rozhodně doporučit nelze.

Pokrok je to značný, protože má člověk jistotu, že ten SAT bude fungovat. A u terestriky zrovna anténa YAGI je na námrazu náchylná celkem dost, takže kdo na tom bude lépe při námraze - člověk s vyhřívanou parabolou, kde námraza nebude, anebo člověk s omrzlou YAGI a bez signálu? Odpovídat snad ani nemusím...

Člověk, který za posledních 35 let třikrát mírně změnil směr a jednou tu anténu o 90° otočil kolem osy, protože se změnila polarizace. (Alespoň dokud to pozemní vysílání nevypnou.)

A kdo to vysílání teda platí?

Dle situace. Když nelze v nějakém dostupném místě a musí se dát na střechu, kam třeba přístup není, pak použít vyhřívání. Nebo si pořídit dron se smetákem (to pro ty méně chápavé).

18. 1. 2022, 14:11 editováno autorem komentáře

U pozemního je to přece u DSL. U optiky na to čekám.

„Anténa pro pozemák "pěkně pod střechou" je také pěknou zárukou, že místo obrazu budou jenom čtverečky.“

To jako že to nikdy nefunguje?

Budou to IMHO spíš procenta případů. Ta střecha je na jižním svahu stejně pod kopcem, ve městech stačí vzrostlé stromy na sousedově zahradě, v ulici ve směru východ-západ v nižších patrech brání zástavba na druhé straně ulice, v ulicích ve směru sever-jih památkový úřad nedovolí instalaci antény na skoro metrové tyči na fasádě, svod ze střechy vnitřkem (stavební úpravy) nikdo nepovolí a venkem to nesmí jít podle hromosvodu, nesmíte to připevnit k fasádě a nesmí to být vidět - a "včil babo raď!".
Pozemní vysílání (a satelitní - někdy) si musí "televize" platit a zároveň je tlak na snížení ceny za reklamní čas (ubývá diváků...). Je výhodnější prodat "vysílání" poskytovatelům (satelitním, kabelovým, IPTV) a zprostředkovaně kasírovat koncové diváky. Ale mnohem lepší je nechat si platit přímo, právě za ty "nadstavbové" funkce či exkluzivní obsah.

Vzrostlé stromy prakticky nevadí, protože málokterý strom převyšuje samotný dům a pokud i některý ano, pak by musel převyšovat o takovou délku, aby to výhledu na SAT bránilo. Možná pár lidí má tu smůlu, že jim rostou ve směru na jih topoly a těsně u domu, ale to bych za procenta případů určitě nepovažoval. Jinak je u SAT ještě možnost příjmu z více pozic, takže i kdyby to teoreticky nešlo z Astry 23,5E, tak bude nejspíš možnost z Thoru 0,8W z jiného směru (a opačně).
Co se týká nějakých údajných povolení, tak to se to pak vztahuje na naprosto vše a sotva památkáři dovolí instalaci antén pro terestriku, když nedovolí parabolu pro SAT a totéž s anténním napáječem. V tom případě se holt musí najít jiné technické řešení.
Diváků TV vůbec neubývá, spíš opačně. Byl tady na Lupě snad i článek na toto téma.
Přímo si nechá platit málokterá TV stanice, resp. snad jenom za něco typu Voyo nebo iPrima. Pro každou stanici je totiž mnohem výhodnější, když veškerý výběr poplatků někdo udělá sám a jí jenom pošle čisté peníze. Navíc ty stanice ani nemusí řešit případné reklamace, distribuci a vše co s tím souvisí.
Jedinou neznámou zůstává, jak dlouho bude bavit Novu a Primu financovat pozemní vysílání, protože na těchto dvou subjektech v podstatě celá terestrika stojí a padá (ČT do toho nepočítám, to je TV ze zákona).

Povolení sice potřebujete "na vše", ale ta terrestrická anténa už bývá dávno "vyřešená", nejčastěji na střeše, často i STA, tedy jedna pro celý dům. (Satelit také lze převést pod STA, ale tady zase bývá problém se stávajícími rozvody - na pozemní vysílání to "s odřenýma ušima" stačí, ale další už tam nacpat nelze.)
Nova i Prima evidentně tlačí diváky od "pozemního" vysílání právě na Voyo/iPrima - jen s různou intenzitou. Ostatně, ČT také inovovala iVysílání, aby bylo "lepší" (a nezapomíná to zdůrazňovat protivným vyskakovacím bannerem před koncem prakticky každého pořadu).
Jinak souhlas, že prostě vybírat je jednodušší, ale oni to zároveň komplikují tím, že by rádi monetizovali i ty parametry, které zatím distributoři nesledují.

Občas funguje kde co, klidně i ten SAT signál přes okno nebo příjem s anténou pod střechou (na to zde kdysi býval jistý "specialista" z filharmonie, který soustavně všem doporučoval umístit anténu síto do skříně na půdě, prý je to tak nejlepší pro příjem - kdoví, kde je mu konec...).

Jen to digitální rádio v USA nebyl DAB, který tam nemají. Je to také o volbě vhodného pásma.

Nemusím si nikde nic počítat a je mně to navíc úplně jedno, zmínka o funkčnosti SAT příjmu s parabolou metr nad zemí byla kvůli tomu, že to takto prostě funguje.

Vyhřívání parabol není úplně obvyklé zkrátka proto, že většina lidí si tu parabolu nainstaluje tak, aby k ní v případě potřeby měla přístup. V tom opravdu nehledejte žádnou záhadu. Ale kdo má s námrazou problém, ten si to vyhřívání zkrátka pořídit může, což je zásadní rozdíl oproti anténám pro terestriku, kde taková možnost prostě a jasně není. Jinak při profesionálním použití, např. hotely apod., se paraboly zásadně umísťují tak, aby k nim přístup byl a správce mohl kdykoliv očistit jak námrazu, tak třeba provést jinou údržbu. Tam to vyhřívání až takový význam nemá.
Mimochodem tedy LNB nenamrzá, protože sám o sobě je zdrojem tepla.

A ta „televizní společnost“ na to vezme kde?

Tak je to tedy zárukou, že to nefunguje, nebo to občas funguje... Jak je to tedy?

A jak ten systém funguje při výpadku proudu?

Také jste zapomněl na změnu původního analogového satelitního vysílání na digitální.Ještě mám ten původní analogový přijímač schovaný.

Tak já to bral z mého pohledu za těch 20 let. Co bylo předtím nebo u německých sousedu, to nekomentuji ;)

Analogové satelitní vysílání v ČR se týkalo akorát programu Cable+ Film, což byla distribuce firmy Kabel Plus na jejich přijímací stanice kabelových rozvodů a jen tak okrajově to šlo předplatit i individuálně v paketu Multichoice. Ovšem počet abonentů se počítal nejvýše v pár tisících a tedy i počet lidí, co museli měnit zařízení při přechodu z analogu na digitál, bylo z dnešního pohledu prakticky jak šafránu (a rozhodně méně než těch, co museli měnit zařízení nebo dokupovat set-top-boxy při změně analogu na digitál u pozemního vysílání).
Parabola se pak měnit nemusela nikdy (u té je jedno, jestli analog nebo digitál) a někdy nebyla potřeba ani výměna konvertoru, pokud uměl pracovat v rozsahu 950 - 2150 MHz (velmi staré typy měly rozsah jenom 950 - 1750 MHz).

A co ta skoro miliarda ze státní pokladny (aneb jak Sobotka hrne peníze pozemním operátorům)? Na to jste zapomněl, pane agent? Tak si to přidejte ke svému výčtu a hned budete v obraze.

O té miliardě, přesněji 960 000 000, se psalo i zde na Lupě, stačí jenom hledat, pane agent. K tomu pak lze ještě dodat, že jako bonus dostali pozemní operátoři i frekvence do roku 2030, a to jen tak zadarmo (takže stát opět tratil).
A nevím co ušetřili diváci placených služeb nebo ne, protože divák placených služeb se k tomuto využívání rozhodl dobrovolně a dobře věděl proč tak činí. Třeba z důvodu, že si nechce kazit zrak sledováním pozemních mazanic nebo chce větší programovou nabídku, slovenské stanice atd. Je to věc každého jedince a rozhodně na tyto placené služby nepřispívá stát.

Jasně, takže si odpovím sám: Nefunguje.

Běžné zálohování takových systémů včetně obecních rozhlasů je 72hodin.

Zde by mě zajímal nějaký odkaz včetně záloh několikakilowat­tových sirén či reproduktorů. Děkuji.

21. 1. 2022, 14:47 editováno autorem komentáře

Tak samozřejmě googlit snad umíte a těch 72 hodin vychází z požadavků na systém jednotného varování, proto ten uvedený čas výrobci garantují https://www.hzscr.cz/soubor/pozadavky-na-zarizeni-pro-jednotny-system-varovani-a-vyrozumeni-pdf.aspx

Že je 5G i v 3,7 GHz je odborníkům všeobecně známo (laikům je to v podstatě jedno), jenže toto pásmo neslouží pro 5G pohyblivou službu (mobily), ale pouze pro fixní point to point zařízení, tzn. náhrada pevného připojení pro místa, kde toto připojení není nebo je nedostupné. Takže zmiňovat 5G 3,7 GHz v diskuzi o mobilních sítích je zcela mimo mísu.

Netuším, co je „googlit“.

Dle přiloženého dokumentu nejsou zálohovány mechanické sirény (těch je pořád hodně), mimoto se nejspíše nejedná o zálohu pro provoz (kilowatty!!!), ale klidový stav, což je podstatný rozdíl!

Proč to píšu: Ono to rádio na baterky ty 3 dny provozu(!) na rozdíl od těch mluvících sirén vydrží.

Netuším, co je „googlit“.

Mně jsou požadavky na JSVV u ( ! ) , mě zajímá, zda to vydrží 3 dny bez proudu vytrubovat informace do okolí. Stačí mi odpověď ano/ne/nevím.

Tak požadavky na JSVV by vám neměly být u ( ! ), protože jsou závazné jako zadání pro výběrové řízení a specifikace je v požadavcích jednoznačná: Technické požadavky na koncové prvky varování připojované do jednotného systému varování a vyrozumění“, který stanovuje zajištění provozuschopnosti koncového prvku minimálně po dobu 72 hodin za podmínky vysílání 4 signálů po 140 sekundách za 24 hodin a zároveň vysílání 10 verbálních informací po 20 sekundách za 24 hodin, nebo celkem 200 sekund verbálních informací definovaných uživatelem, nebo jedné tísňové informace vtrvání 5 minut. Laicky čečeno, systém musí zvládnout bez elektrické energie, aby se starosta vykecával po dobu tří dnů každý den pět minut.

Pokud je to dobře spočítáno (důvěřuji), tak už může být SB s odpovědí spokojen a i já těm 15 minutám životnosti na baterky jsem taky ochoten věřit. ;-)

Je to ale dost, pro situace, které se naskytly třeba při tom tornádu?

-> ager:
Výborně, takže jsme se konečně posunuli dál, tudíž je možno konečně začít probírat porovnání udržovatelnosti, použitelnosti a nákladů se systémem s pár vysílači v ČR na vhodném kmitočtu a analogovým rádiem za pár šušní s 10 baterkami na druhém konci. Klidně s přihlédnutím k povodním v Německu.