Názory k článku Konec éry softwarových licencí

Jestli tady nekdo uvede neco rozumneho s P2P, tak sezeru vlastni cepici (zadnou nemam, tak aspon obrazne). Materialy a clanky o P2P jsou tim absolutne nejnepopularnejsim v CR. Nikdo nevi, o co jde (vyjimky potvrzuji pravidlo - kez se tu objevi). Natoz aby si dokazal predstavit potencial, ktery v P2P je. Nevim, zda je to projev davove zaostalosti nebo pritroublosti technicky uzce specializovanych lidi.

Moznostmi plateb v P2P jsem se zabyval mockrat, nebudu je tady opakovat, stejne by to nikdo necetl. Chci jen podporit vase snazeni a preju vam, at se k nemu pripoji lidi, kteri vidi dal nez za .doc v e-mailu, resp. za switch u ISP.

no, co se P2P tyce - sam napisete na netem.cz blbost (smirovaci P2P software) a kdyz vam to v diskusnim foru vyctu, napalite tomu Punc -1 :)

Pokud ale chapete slovo blbost jako hodne urazlive, tak se omlouvam - porad ma netem.cz vyssi standard nez jine "informacni" servery.

Tak, děkuji za vstupní diskusi a nyní vzhůru do práce :-))

Jste vedle. Proto -1. Info o tom, ze smirovac pracuje jako klient, pochazi z onoho americkeho deniku, coz je pro vas smerodatne. Pro mne ne. Drzite se slepe deniku, aniz k tomu existuje sebemensi duvod.

1) Nikde nejsou detaily skutecnych funkci smirovace (na coz jsem upozornil). 2) Jde o nastroj kamenicke RIAA, ktere Napster plne podleha. Takze i kdyby smirovac nemel software pro hackerovske probiti se na servery Napsteru a/nebo na jeho klienty, nebo k ISP, lze predpokladat eventualitu, ze manazeri Napsteru pod tlakem radi vyhovi a smirovace toku dat RIAA u sebe nasadi (podobne by RIAA mohla vyuzivat treba Carnivore - FBI by mozna nebyla proti). 3) Hrat si jen na klienta a cekat, jestli se k nemu nekdo dostane, by bylo hodne malo. A nic by to neprokazovalo. RIAA honi vystavovace souboru, nikoli stahovace (tem nemuze vubec nic dokazat).

V oblasti poskytovani sluzeb firmy jiste citi tucne prijmy. Ale nyni jde o to, ze budou snazit lidi donutit tyto sluzby pouzivat. Jak je k tomu ale primet? Tim ze budou prodavat 'levne' pocitace - tj. ty ktere neumi temer nic, akorat se pripojit na sit nejakeho ASP a odtud cerpat sluzby, ktere budou jen placene. Uzivatel uz nebude mit jinou volbu. Vyvoj timto smerem speje hlavne s nastupem mobilni komunikace, je to urcite dobre, prospech pro uzivatele bude urcite velky, ale na druhe strane se firmy budou snazit aplikovat [a primet uzivatele i pouzivat] tento model i tam, kde nema uplne jednoznacne opodstatneni a kde nebude vzdy prinosem.
Pokud berete tento system v budoucnu jako realny, pak jde podle me o urcite omezeni P2P, pokud se prosadi pak budou vznikat jen jakesi virtulni P2P site, ktere budou propojovat uzivatele, ale hlavni cast bude probihat na informacnich dalnicich mezi providery. Ti si pak budou uctovat za penize za moznost uzivatelu byt pritomen v dane P2P sluzbe, tj. napriklad moznost hrat s lidmi po celem svete nejakou hru. Neco takoveho nyni nabizi Ultima Online.
Ta ji sice centralizovana, ale vedle jiz exituje sposuta 'open UO serveru'. Model plateb bude bud tak, ze penize si budou brat provideri a temto P2P service providerum budou davat nejaka procenta; nebo to bude naopak a P2P budou platit providerum. Samozrejme bude asi dochazet ke slouceni P2P a ASP, ale urcite nebude nebude uzivatel omezovan je na P2P sluzby sveho providera.

Ultima Online je velmi dobrý příklad: ukazuje totiž jak fungující příjmový model (předplatné), tak i hrozby konkurence, kterým musí UO čelit (vznik open UO serverů).

Existuje celá řada definic P2P, já mám ale nejraději tuto (Chip 02/2001):
Cílem Peer-to-peer paradigmatu je odstranění bariér bránících vzniku "ad-hoc" komunit, bez ohledu na to, zda jsou tyto komunity tvořeny lidmi, programy, nebo distribuovanými zdroji. V první fázi se bude jednat o oddělení lidí, programů a zdrojů od specifických počítačů. Díky tomu bude usnadněn vznik samoorganizace a podpořen přirozený vznik hierarchií.

Do této definice patří UO již dnes, stejně jako Lupa (je přece jedno, z jakého stroje tu hru hraji nebo odkud diskutuji).
P2P pak není ničím jiným, než v podstatě standardem komunikace (standardem, jak si vyměňovat hudební soubory, jak komunikovat při hraní her, ale třeba i jak dělat eWorkshop) - nic mi ovšem nebrání, tento standard sebrat (zkopírovat) a implementovat jinde (například spustit eWorkshop na Nové ekonomice.cz:-)). I to ovšem spadá pod adaptibilitu. Uživatelé nejsou vázáni k pevně určeným serverům nebo službám.

Docházíme tak k zajímavému závěru: v P2P nerozhoduje statický produkt (ten se totiž dá kopírovat, stejně jako hudební skladba nebo software). Rozhoduje schopnost autora tento produkt rozvíjet. A tím již jsme u nutnosti využít náš standard (=P2P aplikaci) k nabídce unikátní služby. To je skutečně zásadní posun a zároveň přirozený nástupce "fenoménu umělého zastarávání".

Jak se může bránit Ultima Online proti konkurenci? A jaké cesty opravdu využívá?

Jaké jsou hlavní příčiny úspěchu hry EverQuest? Co vlastně spustí řetězovou reakci vedoucí k masové oblibě hry? Nejsou tady nějaké podobnosti s mechanismem, který funguje u populární hudby?

Podle meho nazoru vubec ne. Pro vetsinu lidi, kteri online hry hraji, je nejdulezitelsi jakasi "pseudospolecnost", ktera se v prubehu hrani postupne formuje. Spousta znamych a kamaradu, prostor ke komunikaci. Zkratka komplexni virtualni svet, do ktereho je mozne za 10 dolaru mesicne kdykoli utect. Medium jako droga.

Souhlas!
"Výrazně levnější" propagace znamenala v případě Napsteru propagaci zcela zdarma.

Napster navíc zvedl obecnou vlnu zájmu o P2P, takže nejlevnější cestou, jak svůj produkt proslavit dnes, je svézt se právě na této vlně.

Konečně, proč jinak by se v těchto dnech objevovaly stovky aplikací, které se prohlašují za P2P?

PS:
Je pak samozřejmě těžké se v tom přebrat. Které z těch stovek aplikací se Vám zdají nejzajímavější a proč?
Pěkný souhrn je třeba zde: http://www.p2ptracker.com/research/summary.asp

Nejde jen o to danný produkt rozvíjet, ale především rozvíjet služby na něm postavené - ostatně sám píšete, že jde především o služby. Dále je také podstatné, aby ta která služba byla známá - k čemu mi je super-hyper-perfect-non-plus-ultra geniální služba, když o ní ví jen můj pes (a já ještě k tomu žádného nemám). Takže sem musí vstoupit (a vstupuje) i tolik zatracovaná a nenáviděná reklama.

Takže to už máme tři základní předpoklady:

1. aplikace, která bude plnit všechny funkce rychle, dobře a uživatelsky přítulně (fuj! děsivý a zprofanovaný obrat)

2. služby na této aplikaci postavené a i s nimi spojené aspekty, tj. dostupnost, cena apod.

3. reklama, která svým způsobem určí, nakolik služba vejde ve známost a kolik lidí přitáhne.


U open komunit nebudou problémem body 1 a 2. Ovšem bod 3 bude už vyžadovat i do budoucna nějaké finanční zázemí a to alespoň v počátku (IMHO to je neustále, protože je nutná tzv. udržovací kampaň). Na inetu fungují zatím ještě vcelku uspokojivě výměnné systémy. Nicméně je stále více zřejmý silný posun ke klasickému modelu placené reklamy. Klasická výměnná reklama "zdarma" tedy bude ustupovat dále do pozadí.

Tím bych otevřel ještě jednu z mnoha věcí...

Pokud jde o muj nazor na distribuci software, pak moznou budoucnost vidim v ASP - coz je v zasade totozny "zaver", ke kteremu dosel autor v uvodnim materialu. Velky potencial spatruji vsak v online hrach, ktere vlastne take zminuje. Rada pocitacovych her vydelala vice penez, nez nejuspesnejsi filmy (namatkou Final Fantasy, Resident Evil apod.), pouze se o tom tolik nemluvi. Rada lidi povazuje - z mne neznameho duvodu - pocitacove hry za neco nazajimaveho a druhoradeho, ale to je podle meho nazoru zpusobeno do jiste miry tim, ze nenarazili na tu svoji "killer application".

Nejuspesnejsi online hra soucasnoti EverQuest (Sony Online) ma 370.000 zakazniku, kteri kazdy mesic plati 10 dolaru ucastnickeho poplatku. To dava dohromady slusnou sumu penez. K tomu je navic treba pripocitat, ze zakladni kit hry je treba koupit v "kamennem" obchode, protoze Internet jeste v prumeru nedosahuje tak vysokych rychlosti, aby mohlo byt vsechno prenaseno v realnem case. Az se tak stane, budou online hry (podle meho soukromeho nazoru) jednim z nejlukrativnejsich softwarovych byznysu vubec.

Pod název "produkt" zahrnuji i služby - služby budou právě tím produktem, na kterém budou vydělávat příští internetové firmy (a na kterém už některé, včetně Lupy, vydělávají - povšimněme si, že kopie Lupy bez komunity kolem ní by nebyla Lupou). (Noční můrou by byla představa eWorkshopu na Lupě bez komunity :-))

Pokud jde o reklamu, po pravdě řečeno by si to zasloužilo samostatný eWorkshop.
Určitě ale není adekvátní přenášet do budoucí doby představu reklamy v podobě, v jaké ji známe dnes. Reklama podlehne výrazným změnám.

Podívejme se, jak by vypadal P2P přístup v reklamě: Každá reklamní kampaň nemusí být centralizovaná. Pěkným příkladem je teď probíhající reklama Orion - lidé si sami lepí do oken hvězdy v naději, že je jednoho dne navštíví "Orion team" a že budou moci odpovědět na otázku, která jim přinese výhru. Podobná byla svého času reklama "Přeladil jsem na frekvenci Rádia KISS".

P2P přístup v reklamě tedy nevytváří reklamní kampaň, ale nechá komunitu, aby to udělala za nás. V daném případě vytvoří "pouze" motivační systém pro tuto komunitu.
P2P reklama je tedy službou pro komunitu, která za nás na oplátku vytvoří celý produkt. V tom se nijak neliší od internetových služeb budoucnosti.

A toto pozorování lze asi zobecnit: Napster vytvořil "pouze" motivační systém k tomu, aby se lidé připojovali; skladby do systému přinesli až jeho uživatelé.
Představme si hru, ve které vytvoříme pouze základní pravidla, ale veškeré detaily, zákoutí, podrobnosti zápletky - vše vytvoří komunita a bude je neustále dotvářet. To je zřejmě nejzajímavější směr vývoje jak her (tj multimediálního vysílání), tak i software. (Něco podobného se podařilo MS s Windows.)

P2P aplikace jsou tedy o vytvoření základních pravidel - tj. standardu. Vítězí ten, komu se podaří navrhnout standard plus motivační pravidla tak, aby systém získal masovou adopci. Pak dosáhne mnohem lepšího výsledku než klasickým způsobem. Pokud se mu to ale nepodaří, zbydou mu na skladě papírové hvězdy Orion, které nikdy nikdo neuvidí...

Co je motivačním systémem Lupy? Liší se tak moc od motivačního systému her?

To bych si také myslel; lidé si dnes odnaučují číst :-(. A navíc vývoj jde podle mě opačným směrem: od textového internetu přes zvukový (hudební) k multimediálnímu. Takže ve chvíli, kdy přišel Napster, již existovala celá řada aplikací, které texty (včetně knížek) zvládaly docela dobře.

Souhlasím, že se lidé odnaučují číst, přesto ale zůstává hrstka lidí...
Máte také pravdu, že když přišel Napster byla už celá řada aplikací, které zvládaly knihy dobře.
Jenomže chybělo masové rozšíření - zvukovou kartu měl každý, ale nějaké to zařízení do ruky (protože jinak si četbu nějaké klasiky představit nedovedu, a i tato představa mi připadá docela nepohodlná)neměl a ani dnes nemá téměř nikdo.

Pokud by byla reklama na další eWorkshop a tedy v podstatě i off-topis v tomto, tak to nechci příliš dál rozvíjet, nicméně na jeden omyl zareagovat musím.

Uvádíte příklad P2P přístupy v reklamě hvězdy Orionu. To je zajímavý, ale ne zcela přesný příklad. Řekněte mi, jak se lidé o této akci dozvěděli? A jsme u toho - této P2P reklamě předcházela reklama v klasickém pojetí a bude to tak vždy. To není nijaká zkostnatělost a bránění se vývoji, ale prostá dedukce a i praxe.

Řekněte mi, jak chcete spustit P2P reklamu, aniž by se lidé o této akci dozvěděli? Na začátku musí být veřejně rozšířena informace o tom, že tato akce bude či je. Jen tak pro nic za nic vám informace nikdo šířit nebude. Existují výjimky - viz např. Linux, nicméně tyto případy víceméně skončí v uzavřené! komunitě. A opět - pokud se má např. zmíněný Linux dostat za hranice této komunity, musí dojít k veřejnému rozšíření, tj. k reklamě klasického typu.

Proč? Nemusíme si lhát do kapsy, ale jen relativně málo lidí bude cíleně vyhledávat nové informace a to ještě vždy jen v oboru, který je zajímá. Je asi těžko představitelné, že bych obvolával čokoládovny, jestli náhodou nemají nějakou P2P akci a jestli si nemám nalepit hvězdu na okno. Nejdřív je zde informace ve veřejném médiu (dnes TV, radio, tisk, inet jen v podobě www stránek), která připraví lidi na takovou akci a hlavně je nějak motivuje (zde třeba možnost výhry, v případě her je to třeba multiplayer atd.). Teprve po tomto se může spustit vlastní P2P akce a dál se třeba i samovolně rozšířit (např. u Orionu jsem se teprve nedávno dozvěděl, o co jde, neboť TV nesleduji. Tedy po spuštění akce jsem začal hledat cíleně informace, ale nikoli naopak! A pokud by byla motivace pro mne zajímavá, tak bych si i nalepil hvězdu a mohl bych tak P2P akci rozšiřovat dále.).

A co mě dále vede k tomu, že se zachová i současný model reklamy? Budou se určitě vyvíjet a měnit formáty - vidíme to v tiskové inzerci, slyšíme ve spotech a vidíme i vývoj na inetu. Nicméně to není podstatné, důležitý je prodejní model a ten zůstane prakticky stejný (dokud nezaniknou peníze :o))). Zkrátka někdo má k dispozici nějaký prostor v médiu (tisková strana, čas v TV, radiu, ekvivalent na inetu) a tento prostor dá k dipozici druhé straně, aby ho zaplnila reklamou na svůj produkt. Podle toho, nakolik bude veřejnost danné médium akceptovat, tak bude i oceněn tento prostor. Tedy stále klasický model, který platí už po staletí (víte, že v třeba v Římě si bylo možné platit vyvolávače? vyvolávač nabídl prostor ve svém médiu, tj. hlas a čas a záleželo na tom, jak silný měl hlas, tj. jak byl slyšen, a podle toho byl ceněn). Pochopitelně lze řešit část reklamy výměnným způsobem a v tu chvíli je jedno, jestli to je výměna za jiný prostor v jiném médiu či třeba výměna za zboží - tedy bartr. Na samotném principu to mění pramálo.

Ale abych celé téma reklamy uzavřel (nemyslím si, že je potřeba zvláštní eWorkshop - leda tak na formáty a ty nejsou IMHO podtatné). Ať bude situace jakákoli, na začátku musíte do lidí nahustit informace. A toto nehuštění nebude zadarmo a bude jedním z rozhodujících (osobně si myslím, že nejdůležitějším) faktorů, které ovlivní úspěch toho kterého produktu či služby. Čili model zůstane zachován, jen zboží a forma se bude postupně vyvíjet.

Myslím si, že to je dobrý postřeh; mohl by totiž vzniknout dojem, že vstupujeme do éry, ve které bude vše realizováno na bázi P2P. Tomu tak není. Pokud ovšem P2P přístup použijeme, můžeme využít jeho "zesilovacího efektu". S minimem energie je možné "pohnout velkou hmotou". Dá se to přirovnat k zanedbatelné energii, kterou musíme dodat (při vhodné konstelaci) ke spuštění velké laviny. Tyto téměř nulové náklady můžeme porovnat s cenou za pronájem buldozerů a nákladních vozů, které by stejnou hromadu sněhu vytvořily tradičním přístupem "hrubou silou".

V obou případech si pochopitelně musíme pronajmout zdroje - tedy i tu reklamu, o které mluvíte. Zdroje, které si pronajímáme v prvním případě, jsou ovšem při stejném výsledném efektu nesrovnatelně menší.

P2P (tedy adaptivní přístup, kdy vytvořím standard a komunita vytvoří zbytek) tedy není jedinou cestou. Dokonce není ani novou věcí, která by vznikla až s příchodem internetu. Samotný internet přece vznikl adaptivně; PC vznikly adaptivně snažením různých výrobců kolem jednoho standardu - stejně jako vznikly mnohem později OpenNap servery nebo Gnutella Reflektor.

Jedna věc ale v naší době nová je: tím, že se objevilo masově dostupné médium internetu s globálním dosahem, otevřely se nové možnosti, jak tento "starý trik" využít.

Zkusme tedy popsat konkrétní příklady, jak vytvořit takové "internetové služby", které zároveň definují standard a motivační schéma, a které nám tedy umožní dosáhnout dobrodiní onoho zesilovacího efektu.

Linux skonci v uzavrene komunite? Hahaha - dobry:))) Co ctete?

Reklamu Linuxu dela rostouci zajem o Linux, cili v prvni rade Linux sam. Pak nastoupila media, ktera zajem zaznamenavaji a pisou o Linuxu v jednom kuse, protoze je porad o cem.

Zapominate na ICQ, Napster a jejich analogie. Zadna reklama. Vsechno per huba - a brzy miliony uzivatelu. Vyvoj zajmu v tomto pripade mnohem strmejsi nez u Linuxu, protoze jde o ciste uzivatelsky komunikacni software. Media nastoupila az pozdeji, protoze to neslo ignorovat (ale zadna reklama - jen clanky).

Jsou sluzby, ktere se museji inzerovat, protoze by jinak zahynuly hned na zacatku - neprinaseji nic noveho a vystavi si je kdokoli. Takovych je vetsina, tak tomu vzdy byva.

1)
Jak by se dal využít Napster pro postavení rozhlasových stanic nového typu?

Toto je moje vize:
Rozhlasová stanice nového typu by mohla být ta, která nabídne jednotlivým posluchačům možnost sestavení si vlastního playlistu - každý si bude moci přesně nastavit co bude poslouchat -přímo konkrétní skladby.Posluchač si sežene nějaký přehrávač, který mu bude skladby nahrávat-"samozřejmě" z Napsteru.
Jenomže skladby je třeba nějak zaplatit (autorská práva). A jsme u nenáviděné reklamy - v té vidím úlohu rozhlasových stanic - posluchač si sice stáhne všechny skladby, ale aby za ně nemusel platit, tak mu rozhlasová stanice bude pouštět mezi skladby také reklamu (jistě také zprávy, společenské drby :-)apod.) - tím se zaplatí autorská práva. Reklama už ale nemusí být pouze zvuková, ale může to být např. ozvučená videosekvence na ploše monitoru(nebo mobilu, ale tak daleko zatím nejsme:-))
Motivace je tu podle mě daná, teď zbývá nabalovat další služby. Jaké to budou?


2) Je nutné v Napsteru vyměňovat pouze hudbu?
Rozhodně ne!

Napster začal s hudbou protože:
-po hudbě byla na inetu od počátku velká poptávka - nejprve po klasických nosičích, později právě mp3
-hudbu bylo možné úspěšně digitalizovat (na rozdíl od jiných médií)
-síťové kapacity byly pro huudbu dostatečné (ne komfortní, ale dostatečné)

Tohle nešlo udělat s videem(příliš velké pro přenos po síti), ani s knihami (nebyly v elektronické podobě)

Vposlední době se ale knihy v elektronické podobě objevují stále více a podle mého názoru tak začínají splňovat podmínky, za kterých vznikl Napster.
Vyměňování knih po inetu? - pokud budou existovat i přijatelná technická řešení - nějaké ty ebooky, do kterých si knihu nahrajete - pak je tady podle mě prosor pro NapsterII. Motivace pro uživatele tady je, otázkou zůstává jak to zpoplatnit(a mám obavu, že reklama tady není řešení - představte si agresivní vyskakující flash banner v záhlaví 162. stránky Olivera Twista- ta představa mě příliš neláká).
No a Napster III - vyměňování videa - otázka je, jestli nepřijde dřív než ty knihy.

Ono je sice pekny mit vsechno P2P. Ale kde se P2P hudba vytvari? Urcite ne v P2P prostredi. Tam daji sve skladby tak zacinajici kapely, ktere chteji prorazit. Ale proste pro hudebni hvezdy tohle neni zatim nejak prijatelny. Potrebuji se k ziskum nejak dostat. Ty by jim generovali urcita mini-centra, ktera by mela sve zakazniky - posluchace. Neslo by o klasickou P2P sit nebo komunitu , ale spis o distribuovanou sit. V te by byla zarucena rozmanitost a zaroven urcita 'spravovatelnost', ktera by zarucovala, ze se za dane sluzby dostane zaplaceno. Je tady urcita mala skupina nahravacich spolecnosti, ketra kontroliji produkci, to je fakt, ktery se asi nezmeni. S temi by se zakaznik vubec nedostal do styku. Bud by si predplatil sluzbu - poslouchal by si co by chtel [nebo co si zaplatil], nebo by si zaplatil urcity kanal [styl hudby] a podle toho jak by ho moc poslouchal by na konci mesice zaplatil; nebo by mel moznost si koupit dane pisnicky na porad, s tim ze by je asi nemel u sebe na pocitaci, ale nekde na serveru sveho ASP, ke kteremu mam normalni pristup. Proste by se nezajimal o vydavatele nebo o tom co je na 'desce' jeste za dalsi skladby. Poridil by si co bude chtit a v jake forma to bude chtit. Nejtypictejsi by byl asi jakysi bundle, kde by standartni sluzby dostal ve forme predplatneho a za nadstandart by se platilo individualne.

Ve skutecnosti je P2P model prenosem, respektive technologickou realizaci, neceho co jiz existuje a je vyuzivano dlouhou dobu. Samozrejme, ze technologie tomu mohou dat ten spravny drive a nove moznosti. V "P2P" modelu je rozvijen i napr. open source. Na tomto principu funguji mimo jine veskere fan cluby. Ve velke mire je principu vyuzivano u technologicky orientovanych firem pro podporu rozvijeni dalsiho produktu - bug reporting a beta testing neni nic jineho. Velka cast firem dotahuje model jeste dal, priklad komunity Microsoftu je dobrym prikladem jiz v diskuzi pouzitym.
V pripade komercniho zhodnocovani tohoto modelu je ale klicove mit PRODUKT(samozrejme mineno i sluzbu), a teprve v druhe rade pouzit k jeho propagaci, ale take rozvijeni a dalsiho smerovani P2P model. Asi tezko by vznikl klub Porsche, bez toho, ze by nejdrive existoval spickovy produkt v podobe techto aut. Navic i v takovych pripadech se P2P model musi malicko poupravit a vzniknout, byt relativne samovolne urcita hierachie pro zajisteni zivotaschopnosti a rozumneho smeru rozvoje.
Obavam se, ze oslava P2P modelu jako takoveho je hledani "The Next Big Thing" ze strany investoru. A zatim napr. B2B, ale i B2C (ovsem jen tam kde je PRODUKT) se dostava stale vice z pozice sledovaneho "experimentu" do "normalne" vyuzivaneho nastroje, ktery zvysuje uzivatelum hodnotu, a firmam snizuje minimalne naklady. Napr. nekolik milionu uzivatelu internetoveho bankovnictvi Wells Fargo si asi jiz klasicky zpusob predstavit nedokaze.

Napster, jak jiz bylo v diskuzi poznameno, byl ve sve skutecne funkci trosku krivy P2P model. POkud by mel byt P2P pak by se asi musel soustredit napr. na vymenu zvukovych bank, obrazku, animaci - coz je mimochodem asi jeden z moznych byznysu postavitelnych na P2P modelu.
Pokud by mel P2P model mel zmenit recording industry, pak me napadaji dva mozne modely - dojde k placeni mikrocastek za "pouziti" hudby, stejne jako pri verejne reprodukci (pravda, tam to nejsou mikrocastky ;-)). Resitelne je to pres mobilni technologie s takovymi mechanismy, ktere zajisti "neulozeni". Coz ale neni ve skutecnosti P2P model.
Druhym jiz vice P2P modelem je, ze by vymena skladeb mezi uzivateli podlehala "dani", tzn. interpret sam da k dispozici sve skladby, pri kazde replikaci dojde k mikrozdaneni, zaroven cast teto castky muze dostat uzivatel, od ktereho byla tato skladba stazena. Cimz dojde i k podpore propagace, protoze bude zajmem kazdeho uzivatele propagovat "sve" skladby. Cimz se asi dava i daleko vetsi prostor novym interpretum, nebot ja muzu nabidnout skladby sve oblibene, ale nezname skupiny vsem a treba ji dokonce podporit tim, ze ji "vymenim", za nektere zname interprety (tj. ze za ztahnuti skladby od urciteho uzivatele budu pozadovat stahnuti te kterou chci podporit), abych podporil sireni.
Co je ale klicove, je co jsem rekl jiz v minulem komentari. PRODUKT. Tzn. musi na tento model pristoupit takovy interpreter, ktery tahne davy, underground a neznami umelci to z mnoha duvodu rozhybat nemohou bez ohledu na kvalitu sve produkce. CDcko, ani nahravaci spolecnosti produkt nejsou.
Priklad relativne uspesneho pokusu borit zdi je S. King, ktery sice od neho upousti, ale myslim, ze prvni impuls byl asi dostatecny.
Cast problemu je trosku jinde, kapely a dalsi umelecky svet potrebuje byznysmeny kolem sebe proto, aby se mohl soustredit na obsah (je to stejne jako cekat od programatoru prodej jejich prace). Tzn. k zmizeni producentu nedojde, ale mohlo by dojit k urcitemu roztristeni a posunu modelu. Dokonce je teoreticky mozne, ze dojde ke vzniku firem typu Rolling Stones, Inc. - coz bude mit predevsim vyhody pro interprety samotne - nahravaci spolecnost s nimi nebude tolik manipulovat.

Souhlasím s tím, že je produkt důležitý; chtěl jsem říci něco jiného: ještě v dnešní době samotný produkt stačí. To se ale mění a bude potřeba k produktu něco přidat - nejlépe převést jej na dynamickou službu. To se konečně (i bez internetu) podařilo všem firmám, které si udělaly ostruhy na nejlukrativnějším, tedy masovém trhu. Tyto firmy totiž definovaly standard a dokázaly si jej udržet.

Svět, do kterého vstupujeme, bude mít jednu novou vlastnost: schopnost udržet si standard bude stále těžší. Srovnejme třeba Microsoft Windows a Napster - oba si udržely zdrojový kód; standard si ale udržel jenom jeden.

ach jo, zase "rejpal" Zajíček....

prosím přečtěte si vždy celý příspěvek a nevytrhávejte z kontextu. Napsal jsem doclova: Na začátku musí být veřejně rozšířena informace o tom, že tato akce bude či je. Jen tak pro nic za nic vám informace nikdo šířit nebude. Existují výjimky - viz např. Linux, nicméně tyto případy víceméně skončí v uzavřené! komunitě. A opět - pokud se má např. zmíněný Linux dostat za hranice této komunity, musí dojít k veřejnému rozšíření, tj. k reklamě klasického typu.

Jednak jsem psal o tom, že to je výjimka z běžného modelu a nebude takto fungovat mnoho produktů (v podstatě jen geniální, něčím novátorské produkty, což Linux, ICQ i Napster jsou). Dále jsem napsal, že skončí VÍCEMÉNĚ v uzavřené komunitě, pokud nedojde k veřejnému rozšíření. Vy jste přitom popsal prakticky totéž, co jsem zmínil já. Tedy na začátku informace šířená zdarma, z dobré vůle (plus mínus) - to jsou právě ty různé články atd. A jen tak na okraj - není i takový článek jakousi reklamou na produkt? Reklamou ve smyslu, že informuje o něčem někoho, kdo o tom do této chvíle nevěděl (velmi vágní definice).

A dále potom reakce velkých médií atd. A teď si zkusme položit hypotetickou otázku - co by se stalo třeba s Linuxem, pokud by se informace o něm nedostaly do velkých médií, ale zůstaly by jen v méniích úzce profesionálně zaměřených? Rozšířil by se Linux dále? Nebo by zůstal v jakési pseudokomunitě, která JE ve své podstatě uzavřená. Pochopitelně nikoli jako nějaká sekta, která mezi sebe nikoho nepustí, ale je tam bariéra "vědomostní".

Nakonec se dostáváme zpět a mluvíme každý o tom samém, jen trochu jinými slovy. Pane Zajíčku, já mám zkrátka pocit, že vy vždy honem honem na něco zareagujete, protože vás to nadzvedlo a přitom se nesnažíte o pochopení, co chtěl autor skutečně říct. Jste horká hlava a někdy píšete zbytečně rychle. :o) Není to výčitka, já to píšu i ze své zkušenosti - někdy zareaguji zbrkle a pak se s někým zbytečně dohaduji, abychom pak zjistili, že máme oba na mysli totéž, jen k tomu přistupujeme jinými slovy a z trochu jiné pozice. Vždyť lepší by byla spolupráce a dva úhly pohledu a nikoli zbytečné napadání a "výsměch". Co Vy na to?

p.s.: ten závěr je opět přesný a psal jsem o něm také - já jsem z něj v podstatě vyšel, vy jste vyšel z mnou popisovaných výjimek. Dva úhly pohledu na totéž...

Jinak já bych skutečně otázku reklamy uzavřel. S autorem jsme se prakticky shodli a já myslím, že není kam dále tuto otázku rozšiřovat. Věnujme se spíše podstatě, která byla nastíněna. Tj. přímo službám...