ČT 24 stále vede nad ČT 4 Sport
Z posledních statistik veřejnoprávní televize vyplývá, že zpravodajský kanál ČT 24 může v tuto chvíli sledovat 17,5 procenta českých domácností, což představuje 649 tisíc bytových jednotek. Sportovní program ČT 4 Sport je na tom hůře: naladit si ho může 12,5 procenta tuzemských domácností, celkově 464 tisíc bytových jednotek. Nižší dostupnost oproti ČT 24 je logická – sportovní stanice nemůže kvůli právům pro sportovní přenosy, které nakupuje pouze pro území České republiky, vysílat volně na satelitu ani přes internet. Zajímavé je, že i přes poměrně rozšířené zemské digitální vysílání, které v Praze, Brně a Ostravě pokrývá na 30 procent české populace, se diváci k těmto dvěma programům nejčastěji dostávají prostřednictvím satelitu nebo kabelových rozvodů.
Domácností vybavených set-top-boxy či televizory s digitálním tunerem pro zemské digitální vysílání jsou pouze dvě procenta,
informovala na čtvrtečním setkání s novináři Kristina Taberyová, vedoucí výzkumného oddělení ČT. Kavčí hory ale nemají přehled o tom, kolik lidí může sledovat jejich digitální programy mimo svůj domov. Důležité je to především pro stanici ČT 4 Sport, kterou kvůli přenosům fotbalové Gambrinus ligy, Ligy mistrů a hokejové O2 extraligy často pouští majitelé restaurací a pohostinství. Ta ale nejsou měřená peoplemetry, jejichž prostřednictvím televize zjišťují přesné údaje o svojí sledovanosti. ČT proto navrhne Asociaci televizních organizací (ATO) jako realizátorovi elektronického měření sledovanosti rozšířit dosavadní projekt také o mobilní měření.
Přenosný peoplemetr? Praha je už testovala
Rozhodnutí ČT je logické. Divácké podíly obou digitálních programů se u klasického měření pohybují v desetinách procentních bodů (viz článek ČT 4 Sport zatím sleduje méně diváků než ČT 24), a může se tak zdát, že jejich provoz je neefektivní. Zvlášť u sportovního programu, na kterém televize chtěla využít vysílací práva k přenosům, jež by se nevešly na ČT 2, ale nakoupila pro něj i další speciální akce. Sledovanost v restauracích nebo sportbarech by mohly měřit speciální náramkové hodinky, známé jako audiometry. Předloni tuto metodu v Praze testovala společnost GfK a zapojila do projektu také novináře. O výsledku se můžete dočíst třeba v tomto článku týdeníku Reflex. Problém je v příliš vysoké ceně zařízení a nebezpečí jeho ztráty. Pilotní zkouška také prokázala značnou nepřesnost měření.
Jak takový audiometr funguje? V podstatě jde o náramkové hodinky s digitálním displejem, které mají po straně malý otvor. Tím se každé tři sekundy nahraje krátká zvuková sekvence, která se ukládá do paměťového čipu uvnitř hodinek. Po určité době je třeba audiometr vrátit výzkumné společnosti, která porovná nahrané úryvky rozhlasového a televizního vysílání se zvukovými páskami sledovaných programů (všechna rádia a televize, které se účastní projektu, společnost paralelně nahrává). Ostatní zvuky včetně fragmentů osobních rozhovorů nejsou rozluštitelné a tudíž zneužitelné. Porovnáním nahraných zvuků z audiometru s programem sledovaných stanic získá auditor přesný údaj o sledovaných programech. Respektive o rádiích a televizích, které hrály v bezprostřední blízkosti respondenta (zda je skutečně sledoval, je jiná věc).
Česká televize však podle mluvčího Martina Krafla neuvažuje o využití audiometrů, nýbrž jiného mobilního měřícího přístroje ReMark. Jeho výrobcem je společnost Elvia. Výrobek se bude testovat v příštím roce. Jde o přenosné, osobní zařízení v podobě krabičky – podobné malému mobilnímu telefonu. Je to zcela jiný produkt než tzv. audiometry v podobě hodinek,
uvedl Krafl.
Mobilní měření by prospělo i Óčku
Výsledky takového mobilního měření by ČT chtěla propojit s dosavadním peoplemetrovým měřením v domácnostech, které sice garantuje údaje v 1 300 bytových jednotkách, jenom zlomek z nich ale přijímá televizi přes DVB-T, kabel, satelit nebo IPTV. V rámci nového pilotního projektu to budeme testovat snad i s rádii, pro která by to bylo užitečné,
uvedla Taberyová. Rádia by sice takový způsob měření uvítala, náklady na ně jsou ale pro provozovatele příliš vysoké. Proto po předloňském testu nedošlo k žádným vážným jednáním o jeho komerčním provozu. Naopak televizní stanice by byly schopné ze svých rozpočtů takové měření bez problémů pokrýt. Kromě ČT by se vyplatilo například i hudebnímu kanálu Óčko, MTV, Eurosportu nebo Galaxii sport. Také ty bývají často naladěné v restauracích a barech.
Absence takového průzkumu naopak nahrává televizím, které si nemohou dovolit (ať už z finančních důvodů, nebo kvůli malému prostoru v programovém schématu) vysílat velké sportovní akce jako olympiády a mistrovství světa. Bývalá programová ředitelka televize Nova Libuše Šmuclerová tak nedávno v týdeníku Reflex vzpomínala na interní doporučení managementu Novy zpravodajským štábům, aby v době mistrovství světa v hokeji v Televizních novinách podporovaly velkoplošné projekce ČT na náměstích a v ulicích měst. Mělo to mít jediný efekt: dostat hokejechtivé diváky do ulic, zatímco ty, co se dívají na televizi doma a mají případně nainstalovaný peoplemetr, přimět ke sledování Novy. Dodnes se na téhle strategii v podstatě nic nezměnilo.
Projekce jsou placené, budou taky měřené?
Veřejné projekce sportovních přenosů ČT jsou kapitolou samou pro sebe. Do nástupu současného vedení je televize v podstatě nijak nekontrolovala a nevybírala za ně poplatky. Tvrdý úder na restaurace a sportbary s velkoplošnými plátny a širokoúhlými obrazovkami přišel v loňském roce před hokejovým šampionátem. Od té doby si televize dobře hlídá, aby jí každý majitel restaurace za veřejnou projekci platil. Přichází ale o další efekt, a tím je sledovanost. Česká televize by sice měla do konce příštího roku přijít o téměř veškerou reklamu, od roku 2008 by jí ale měly zbýt reklamní spoty vázané na sportovní přenosy. A do té doby může pro reklamu využít půl procenta vysílacího času denně na všech svých programech, včetně ČT 4 Sport. Nemluvě o možnosti, že by poslanci zákaz reklamy v ČT zrušili.