Krach platformy ITV Digital
Nejvíce vysílacích sítí získala privátní stanice ITV, která založila pozemní digitální platformu ITV Digital. Programová nabídka v podstatě kopírovala obsah satelitů nebo kabelových rozvodů, vznikly ale také úplně nové stanice jako zpravodajská BBC News 24, parlamentní kanál BBC Parliament nebo BBC Text.
Největší pokrytí měla digitální síť BBC, přes 80 procent domácností. Dosah ostatních se pohyboval těsně pod hranicí celoplošnosti, okolo 70 procent obyvatel. Komerční vysílatelé zvolili formu placeného vysílání, příjem digitálních programů tedy nebyl volný jako v případě České republiky. Start digitálního vysílání proto nebyl optimální, lidé nové platformě příliš nevěřili a původní představa regulátora ITC, že pozemní digitální multiplexy budou konkurovat satelitní digitální platformě, nevyšla. Počet domácností vybavených set-top-boxem pro příjem pozemního digitálního vysílání rostl jen pozvolna. V roce 2002 oznámila ITV Digital krach a ostatní společnosti postupně přešly na formu nekódovaného, tedy bezplatného šíření televizních programů.
Roli lídra v digitalizaci převzala BBC, která společně s komerčními vysílateli vytvořila platformu FreeView s volně dostupnými televizními a rozhlasovými programy a dalšími službami. Zájem o pozemní digitální televizi prudce vzrostl, takže dnes je v Británii skoro šest milionů domácností vybavených přijímačem DVB-T. Pozemní digitální televizi tak přijímá téměř čtvrtina všech Britů. Vybrat si mohou z nabídky třiceti televizních a dvaceti rozhlasových stanic a zájem o DVB-T roste tak rychle, že do konce roku 2005 dosáhne počet domácností s příjmem pozemní digitální televize počtu klientů největšího britského satelitního operátora BskyB (odhaduje se na osm milionů domácností). Příznivý trend posilují stále nižší ceny přijímacích zařízení, které se nyní pohybují okolo padesáti liber.
Platforma FreeView zatím vysílá na volných kmitočtech a doplňuje se s analogovou distribucí televizního signálu. Britský telekomunikační úřad Ofcom předpokládá, že od roku 2008 by mělo začít postupné vypínání analogových kmitočtů a jejich postupné nahrazování digitálními. Časový harmonogram počítá s tím, že celý proces potrvá čtyři roky, takže v roce 2012 by měla Británie plně přejít na DVB-T. Definitivní rozhodnutí ohledně časového rozvrhu přepínání kmitočtů ale padne až koncem roku 2005 a čeká se kolem něj poměrně bouřlivá diskuse. Jisté je, že Británie vypne analogové vysílání dříve než k datu, které Evropská komise určila jako mezní termín pro celkový přechod na DVB-T – tedy k roku 2015.
Švédsko urychlí vypínání analogu
Půl roku po Velké Británii spustilo ostré digitální vysílání Švédsko. 1. dubna 1999 spustilo čtyři vysílací sítě, z nichž jednu zaplnily programy veřejnoprávní televize SVT a tři získali komerční provozovatelé. V roce 2004 přibyl ještě pátý komerční multiplex. Dohromady na nich vysílá 22 televizních programů, které pokrývají 90 procent švédských domácností. Také Švédsko zpočátku sázelo na placenou digitální televizi, což se společně s vysokou cenou digitálních set-top-boxů negativně odrazilo na pomalém růstu počtu domácností s možností příjmu DVB-T. V současné době se situace výrazně zlepšuje a tak se švédská vláda rozhodla, že v roce 2008 zahájí proces vypínání analogových vysílačů.
Španělé odmítli placenou televizi
Podobný osud jako britskou komerční platformu ITV Digital potkaly začátky digitálního vysílání ve Španělsku. Společnost Quiero TV tu zahájila vysílání v květnu 2000. K dispozici bylo celkem šest celoplošných multiplexů. Jeden obsadili stávající provozovatelé celoplošného analogového vysílání, pozice v ostatních sítích obsadili vítězové licenčních řízení z roku 1999. Quiero TV provozovala stanice na třech a půl multiplexech a orientovala se výlučně na placené služby. Diváci ale nebyli na placenou digitální televizi připraveni, navíc cenová relace set-top-boxů nebyla vůbec příznivá. V roce 2002 oznámila Quiero TV krach; společně s úpadkem ITV Digital tak přidala vodu na mlýn odpůrcům pozemního digitálního vysílání, například tehdejšímu řediteli televize Nova Vladimíru Železnému.
Španělská vláda po počátečním neúspěchu přehodnotila strategii přechodu na digitální vysílání, oddělila od sebe veřejnoprávní a soukromé vysílatele a podpořila rozvoj volně šířených digitálních kanálů. Motorem španělské digitalizace má být veřejnoprávní televize TVE a komerční stanice Antena 3, Tele 5 a Canal Plus. V zemi se ale vede spor o to, zda na přechodné období udělit ještě nějaké licence pro analogové vysílání. Vláda totiž původně předpokládala, že s vypínáním analogu začne až po roce 2010, nejnovější úvahy se však pohybují okolo roku 2008. Veřejnoprávní TVE oznámila, že chce spustit celkem osm digitálních kanálů ve dvou multiplexech.
Německo jde po regionech
Přechod na digitální vysílání v Německu probíhá jiným způsobem než v ostatních zmiňovaných zemích. Naši západní sousedé zvolili metodu ostrůvkového vypínání analogu zaměřenou v první fázi na velké městské aglomerace. Plán spočívá v krátkém přechodném období, po které televize vysílají současně v analogu i digitálu, a rychlém ukončení analogového vysílání. V Berlíně došlo k vypnutí analogového vysílání už v srpnu 2003. Sociálně slabší domácnosti, které si nemohly pořídit digitální přijímače, dostaly od vlády dotaci. Rychlý přechod na DVB-T umožnil i fakt, že velké procento berlínských domácností přijímá televizi přes satelit nebo po kabelu. Těch se vypínání pozemních analogových vysílačů nijak nedotklo.
V Berlíně zpočátku vysílaly dva multiplexy se čtyřmi veřejnoprávními a čtyřmi komerčními programy. Po definitivním vypnutí analogu vzniklo dalších pět multiplexů po čtyřech programech, takže dnes lze na území německé metropole zachytit 27 volně šířených televizních programů, které silně konkurují nabídce kabelových společností. Postupného vypínání analogových vysílačů se dočkal i Hamburg, Hannover, Bonn, Kolín nad Rýnem a další města.
ČLÁNKY DO MAILU