Názor k článku Knihovny mají nástroje, o nichž se firmám ani nesní, internet je nemůže nahradit od Richard Papík - Dobrý den, Vaše otázka je namístě. Dokonce velmi....

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 2. 10. 2012 13:13

    Richard Papík (neregistrovaný)

    Dobrý den, Vaše otázka je namístě. Dokonce velmi. Díky za ní. Nejprve bych rád zmínil, že proti sobě nestojí svět knihoven a svět internetu. Naopak je to vztah velmi symbiotický, neboť knihovny se přesouvají se svými fondy čím dál více do prostoru internetu a dělají mu skvělou reklamu a rozšíření napříč generacemi, včetně neodmítnutí nejstarších obyvatel, kteří tam dříve v době dřevného internetu a jeho drahému připojení k němu hledali útočiště. Kolik seniorů má doma internet a počítač? Knihovny chtějí více internetu obecně, proto boj za internetizaci knihoven, která je ve světě tak normální. A ve světě na to tlačí právě více než u nás a vyčleňují na to větší prostředky. Problémem internetu je často jeho náplň. A knihovny spolu s dalšími hráči informačního sektoru tuto kvalitu nejen obohatily, zvedly, zpopularizovaly. Navíc knihovny obohacují informacemi z pohledu nekomerčního, často neideologického, dá se říci, že knihovny a jejich služby jsou veřejnou službou lidem bez rozdílu společenského a ekonomického postavení. Knihovny stojí u prosazování programu gramotností včetně té informační na celém světě. A to v rámci finančních, technických, legislativních možností. Knihovny tedy svým obsahem nesmírně obohatily volný internet obecně. Nemusí na to být jen statistická čísla, ale stačí se podívat "subjektivně pocitově" na nabídky přístupu - namátkou vybírám z velkých knihoven jako www.loc.gov, www.nkp.cz, www.mzk.cz, www.mlp.cz, www.techlib.cz, www.lib.cas.cz, http://knihovny.cvut.cz/knihovna/ ... Čím dál více lidí si čte z domova, ale přes knihovnu a její informační brány a přes internet. Ale často se musí registrvaně coby uživatel nebo čtenář. Důvodem je od respektování autorského práva, licencí až po tržní aspekty informačního průmyslu, ale často i technické omezení zpřístupnění fondů knihoven (musí to někdo zaplatit). Čisla jistě existují, vídám je při čtení odborných publikací hodně, "obliba" by se musela převést na indikátory, ale to jistě jde, ale jen tak namátkou a Z PRVNI VODY jsem vytáhl http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2010_Knihovny_a_publikace_web.pdf -- je třeba brát s rezervou, neboť existují další knihovny a další informační instituce v dalších rezortech, sektorech apod. Dříve nepracovaly, jak měly nebo resp. nebyly pod vlivem směřování k informační společnosti - viz např. akademické, vysokoškolské knihovny, které nabízejí dnes přístupy nejen z prostor knihoven, ale právě tzv. vzdálený, a v rámci dalších služeb umožňují studentům využívat prostor ke scházení a sdílení společných zájmů. A s prominutím: dříve často vysokoškolské knihovny byly jen skriptárny, tedy půjčovny skript. A dnes jsou oblíbenou destinací studentů. A to platí pro knihovny obecně. V rámci možností - a u nás v ČR možností. Statistiky jdou nahoru v mnoha ohledech, jistě nepřekročí určitou mez, která je daná limity té dané společnosti a jejího vztahu ke vzdělání, kultuře, četbě, vědě atd. Nakonec jsem napsal více, než musím, čísla se dají ale dohledat. tak mi to promiňte. :-)

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).