Ten, kdo pravidelně čte naše monitorovací zprávy, nemohl být naším pátečním dokumentem, ve kterém konstatujeme tacitní koluzi tří mobilních operátorů, překvapen. O samotném dokumentu a jeho závěrech už bylo napsáno hodně (např. zde na Lupě je jednoduše shrnul David Slížek).
Co je z dokumentu nejdůležitější? Samozřejmě závěr – podle našeho celkového hodnocení trh mobilních služeb v ČR vykazuje způsobilost k tacitní koluzi. A vzhledem k tomu, že jsou podle analýzy splněny i další podmínky, konstatujeme, že materiál „indikuje existenci společné významné tržní síly mobilních síťových operátorů T-Mobile Czech Republic a.s., O2 Czech Republic a.s. a Vodafone Czech Republic a.s.“
Prokázání tacitní koluze je hodně náročná disciplína, nicméně pokud si projdete dokument v detailu, uvidíte, že ČTÚ považuje kritéria pro její dokázání za splněná. Mezi tato kritéria patří způsobilost k tomu, aby na trhu došlo k tacitní koluzi, dostatečná transparentnost trhu, aby bylo možné identifikovat odklon od společné strategie, existence účinných odvetných opatření, která slouží k zajištění dlouhodobosti společné strategie a naopak nemožnost reakce mimo stojících konkurentů a spotřebitelů, která by ohrozila výsledky společného postupu a společné strategie.
Tento dokument je nyní ve veřejné konzultaci do 8. dubna 2019 a já pevně doufám, že se veřejné konzultace zúčastní zástupci všech kategorií subjektů na trhu.
Také doufám, že argumenty, které dostaneme, budou výrazně kvalitnější než to, co občas zaznívá v současné debatě o stavu telekomunikací. Pro ilustraci, s čím se také potýkáme, viz debata o poplatcích za využívání spektra na cenu služby. V létě roku 2017 byly pro operátory „náklad, který se promítá v cenách“ a stěžovali si takřka v každém vyjádření, jak jsou hrozně vysoké a vyšší než všude jinde.
Střih, letošní únor, po snížení těchto poplatků se redaktor Českého rozhlasu v pořadu Den v 60 minutách 18. 2. (zde od 21:10) vcelku správně zeptal, jestli teda už není čas to promítnout do cen. Odpověď stejného reprezentanta Asociace provozovatelů mobilních sítí byla, že snížení cen v ročním vyjádření znamená nějakých 120 milionů úspor, a že „kdyby těchto 120 milionů vzali a vrátili je svým zákazníkům v podobě nějakých slev, tak se to rovná průměrné slevě z měsíční fakturace v řádu desítek haléřů“ a „položka je […] naprosto zanedbatelná“.
To jen pro ilustraci, s čím se musíme občas vypořádat. Není to poprvé, co od operátorů slyšíme nejdříve, že něco je obrovský problém nebo to nejde, jen abychom se o pár měsíců později dozvěděli, že to vlastně žádný problém není. A co nešlo, je najednou součást jejich nabídky. Je pak těžké brát to, co říkají některé společnosti, případně jejich asociace, jakkoli vážně.
Další zajímavý dokument, byť z jiného ranku, míří do veřejné konzultace po včerejším projednání radou. A to změna opatření všeobecné povahy č. 24, které upravuje podmínky provozování přístrojů-opakovačů, které jsou součástí zařízení infrastruktury uvnitř tunelů, budov. Účelem všeobecného oprávnění je umožnit příjem rozhlasu a komunikaci pomocí sítí pozemní pohyblivé služby v železničních a silničních tunelech a uvnitř budov.
A to, co se nově upravuje, je, aby i opakovače uvnitř vlaků byly součástí tohoto zjednodušeného režimu využívání bez potřeby mít písemný souhlas operátora. Což by mělo přinést kvalitnější signál uvnitř vagónů. S přijetím neočekáváme problémy, protože navržené parametry vychází z našich provedených měření a z aktualizace harmonizovaných norem pro opakovače signálu.
V poslední době se také roztrhl pytel s novelami zákona o elektronických komunikacích.
Máme tu sněmovní tisk 417 – Návrh poslanců Martina Jiránka, Jakuba Michálka, Ondřeje Profanta a Ivana Bartoše.
Máme tu sněmovní tisk 420 – vládní návrh aneb „rychlá novela AB“.
Máme tu sněmovní tisk 421 – Návrh poslanců Heleny Langšádlové, Dominika Feriho, Miroslava Kalouska, Markéty Pekarové Adamové, Karla Schwarzenberga, Františka Váchy a Vlastimila Válka.
A dál nás čeká „lex Charanzová“ implementující sankce za nesplnění povinnosti dodržovat regulované ceny za mezinárodní volání („intra EU calls“) a konečně velká implementační novela – přivádějící do českého právního prostředí EU Kodex pro elektronické komunikace (ale o tom někdy příště).
Pozitivní je, že všechny návrhy jdou správným směrem a věřím, že se ve sněmovně podaří prosadit konsensus ve formě funkčního komplexního pozměňovacího návrhu. Asi nejcennějším návrhem je další snížení smluvní pokuty a one-stop shop pro přenesení čísla u operátora. Nepotřebuju běhat mezi operátory, přijdu k tomu, jehož nabídka mi přijde lepší, on si mě ověří, že já jsem já, a poté zařídí vše potřebné. Jednoduché pro zákazníka, skvělé pro konkurenci.