Není to tak dávno, co mi Martin Kopta vyprávěl, jak v práci potřeboval zjistit něco o svém věrném Ibalginu-400 (jestli mu šlo o maximální povolenou dávku, to už mi bohužel neřekl) a jako správný občan informační společnosti se obrátil na všemocný Google. Informace samozřejmě získal, načež však musel čelit překvapeným dotazům kolegy, podle kterého by podobnou věc „normální člověk“ přece hledal v příbalovém letáku. Inu, leckterý internaut už si jistě zvykl na takové reakce od „normálních“ lidí.
Zaujalo mne na tom však něco jiného. Na webu výrobce Ibalginu mne zarazilo (kromě úvodní stránky, kde není možné obejít flashovou animaci), že nikde nevidím odkaz „koupit Ibalgin“ či něco podobného. Dosud jsem měl jen nejasné tušení o zákazu prodeje léků na Internetu a jaksi automaticky jsem předpokládal, že se týká jen medikamentů na předpis. Proč by se také měla omezovat dostupnost volně prodejných léků, které jsou k dostání komukoliv? Ano, prodávají je lékárny, ovšem, to jim přiznejme, ty jsou opravdu skoro na každém rohu a kromě peněz po vás za toto zboží nic nechtějí.
Zákon 263/2003 Sb. skutečně prodej léčiv na Internetu zakazuje, jak jsem si následně ověřil. Nevysvětlil mi však, proč i volně prodejná léčiva nemohou být distribuována běžnými prodejními kanály – vždyť například drogerie dnes běžně prodávají vedle svého klasického sortimentu i potravinové doplňky a o jejich rozšíření o další typ chemikálií by jistě velmi stály. Chápu, že lékárníkům se tohle nikdy líbit nebude, ale na druhou stranu: proč neponechat možnost konzultace v lékárně těm, kdo ji potřebují, a ostatním zpřístupnit „méně škodné“ léky s dostatečnými informacemi na Internetu? Nakonec, přesně tuto funkci plní přece příbalové letáky, a pokud bude chtít někdo odejít z lékárny bez patřičné rady, těžko mu v tom někdo zabrání.
Přitom internetové prodejny by si hravě poradily s řadou problémů, které možná znáte z „kamenné“ lékárny. Především diskrétnost (už žádné šeptání názvu prostředku pro růst vlasů s nevrlým penzistou v zádech), větší výběr platebních metod, čas a prostor pro skutečně pohodlný výběr (eliminace výše popsané situace s nevrlým penzistou, jenž se s narůstajícím časem vaší konzultace s lékárníkem zpravidla již pomalu sápe na vaše záda) a další. Pokud je tato představa pro vás příliš liberální, stačí si uvědomit, že ve skutečnosti její horší obdoba už dávno funguje – nedostáváte copak den co den emailem nabídku na zásilku čerstvého Prozacu či Viagry? Že je lze využít i v České republice, se můžete přesvědčit sami: stačí kliknout na odkaz v emailu a…
Martin Kopta měl nakonec ve svém případě štěstí – vytouženou krabičku už měl u sebe v kapse. Alespoň že ty příbalové informace nám na Internet pustili. Ačkoliv, napadá mě jeden důvod, proč by mohl prodej léků na Internetu narazit: při přístupu některých lidí ke svému zdraví by jejich prodejci výjimečně patrně nestáli o to, aby byly jejich obchody označovány jako „killer“ aplikace…