Ilustrace: Nenad Vitas
Byla to zajímavá kauza, i když si možná zasloužila ještě o něco méně publicity, než kolik jí bylo přáno. Učitel ze zauralské vesnice Alexander Ponosov byl obviněn z toho, že na dvanáct školních počítačů nainstaloval a používal nelegální verze operačního systému Microsoft Windows a kancelářského balíku Office. Holt i za vzdělání je třeba zaplatit autorská práva, a tak tomuto učiteli hrozila „basa“, v krajním případě až pětiletá, a finanční pokuta.
Soud uznal obvinění za hloupé a smetl ho ze stolu. Učitel se po vynesení výroku dle agenturních zpráv odebral opít. Jeho obhajoba spočívala v tom, že zmíněné počítače pořídil s již nainstalovaným softwarem a ani ve snu ho nenapadlo, že by mohl být pirátský. Bližší informace o kauze je možné najít na Internetu, třeba na serveru ZDNet.
Řeklo by se, že zdravý rozum oslavil vítězství. Proč by někdo, kdo si koupí auto, měl někomu dokazovat, že firmware v palubním počítači je legální? Proč by měl pykat za průšvih, který „ubalil“ ten, kdo do počítačů nelicencovanou kancelář a okna nainstaloval? Žalobcům – a jak se obávám – i poškozeným to bylo celkem jedno. Nelegální software, šup s kantorem za katr. Studenti jsou stejně hloupí dost.
Hrozícímu soudnímu marasmu zabránila zdánlivá maličkost. Za obviněného totiž loboval muž veskrze vysoce postavený. Bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov, který napsal dopis jinému vysoce postavenému muži, Billu Gatesovi. V něm vysvětlil, že Alexander Ponosov pochází z konce světa a skutečně si nemyslel, že udělal něco špatného. Můžeme se jen dohadovat, nakolik byl právě tento dopis důvodem k odmítnutí žaloby, ale já osobně si tak nějak myslím, že způsobil posunutí malé páčky, která pak, přesně v souladu se zásadami klasické mechaniky, pohnula pákou mnohem větší.
Za časů c. a k. monarchie u nás a v Rusku za samoděržaví si prostý selský lid myslel, že veškeré zlo pochází od šlechty. Panovník, císař, král, car byl skvělým monarchou a všechny útrapy způsobovala šlechta. Ve skutečnosti tomu tak nebylo, ale lid adresoval petice za snížení roboty na šestnáct hodin denně ke králi a pak věřil tomu, že je zadržují místní baroni.
Co když tomu tak dneska je? Co když ani sám Bill neví, jak aktivní jsou právníci, kteří ho chtějí chránit? Co když ikony šoubyznysu netuší nic o dětech, které se organizace, jež je mají bránit, snaží změnit na malé kriminálníky jen proto, aby zvrátily kolo dějin, které se chystá přes ně převalit?
Je to lákavá představa, ale myslím, že se oproti středověku nic nezměnilo. Pro bombometčíka v letadle je smrt mnoha lidí otázkou stisknutí tlačítka. Pro „ó velikého Billa“ je jeden učitel někde v Rusku nepatrná položka na nepatrném seznamu. Ale je dost možné, že když mu ho někdo blíže popíše, tak Bill „vyměkne“ a řekne si, že ono to intelektuální vlastnictví za osiřelé studenty nestojí. Michail Gorbačov už jednou do historie zasáhl tím, že rozpustil impérium, které bylo pro zbytek světa strašákem. Kéž by to chtěl udělat znova.
ČLÁNKY DO MAILU