Vše začalo celkem nevinně. Bitcoinový vývojář a softwarový inženýr Casey Rodarmor spustil 21. ledna na bitcoinovém mainnetu protokol Ordinals. Využívá nezamýšlených konsekvencí SegWitu a Taprootu a přináší do bitcoinového blockchainu možnost velmi levně vkládat nefinanční transakce (o velikosti jednotlivých satoshi) a také jednu důležitou nezamýšlenou vlastnost – nezaměnitelnost.
Do jednotlivých transakcí je pak možné vkládat takzvané inskripce, které se mohou skládat z textového řetězce, kódu, obrázků nebo klidně třeba videosekvence, pokud bude dostatečně malá, aby se do inskripce vešla. Inskripce pak zůstává po dokončení bitcoinové transakce uložena v jejím podpisu.
Pokud vás při uvedeném popisu napadla zkratka NFT, nejste daleko od pravdy. Na rozdíl od tradičních NFT, kdy nezaměnitelný token pouze odkazuje na nějaký obsah, jsou ale inskripce, kterým Rodarmor říká artefakty, zapsány přímo v bitcoinovém blockchainu a jednou vytvořeny v něm již nejspíš zůstanou navždy.
Zajímavá je evoluce obsahu v protokolu Ordinals. Zatímco v prvních dnech se obsah nijak nelišil od toho, co známe ze světa tradičních NFT (snad jen s rozdílem, že zde nelze vytvářet série), minulý týden někdo (pod kódem je podepsán Nicholas Carlini) v inskripci 466 vložil na bitcoinový blockchain funkční, byť značně minimalistickou variaci na tři dekády staré hry Doom.
Nachází se v bitcoinovém bloku 774526 a je pouze 31,2 KB velká. Technicky vzato se kód kompiluje až v prohlížeči, ale i tak. Klíčová meta byla pokořena. Po oscilátorech, vědeckých kalkulačkách, poznámkovém bloku z Windows, těhotenských testech či nepříliš povedené hardwarové kryptoměnové peněžence od Johna McAfeeho běží Doom už i na bitcoinovém blockchainu.
Zajímavý je způsob, jak se Rodarmor vypořádal s problémem zaměnitelnosti. Bitcoin je ze své podstaty zaměnitelný, je to jeho klíčová vlastnost, protože fungibilita (vyměnitelnost) představuje jednu z esenciálních vlastností dobrých peněz. Bitcoin v tomto ohledu trochu zrazuje snad jen transparentnost jeho blockchainu, která skýtá možnost pomocí sofistikovaných nástrojů sledovat složitý systém vstupů a výstupů transakcí. Toho se využívá například při sledování bitcoinů z kriminální činnosti. Některé relativně nedávno přidané vlastnosti sítě ale i tento proces značně komplikují. Ordinals nicméně přišly s jednoduchým řešením, jak se pro své účely se zaměnitelností vypořádat. Každému satoshi přiřazují číslo podle pořadí, v jakém byl vytěžen. Tento systém spolu s několika dalšími detaily pak slouží k zachování kontinuity.
Ordinals působí v komunitě rozkol. Na jedné straně stojí fundamentalisté, kteří je označují za útok na Bitcoin a část z nich volá po cenzuře, liberálnější část komunity tvrdí, že kód je zákon a ostatní si má vyřešit trh. V našem případě hlavně aukční systém transakčních poplatků. Také, celkem oprávněně, poukazuje na nepředvídatelné důsledky případné cenzury, která jde proti základním ideálům sítě. Mezitím se další část komunity věnuje trollení bitcoin maximalistů, kteří se celý loňský rok posmívali NFT na konkurenčních blockchainech s tím, že do bitcoinového blockchainu vkládají pokud možno co nejvíce zbytečných dat.
Nicméně ani debata o tom, jaká data do bitcoinového blockchainu patří a jaká nikoli, není rozhodně nová. Táhne se od roku 2010. Stačí si vzpomenout na kauzu okolo kontroverzní hazardní stránky Satoshi Dice Erika Voorheese nebo projekt BitDNS, který si později raději založil vlastní blockchain s kryptoměnou Namecoin. Proti BitDNS se tehdy vymezil sám Satoshi Nakamoto. Dnes ale žijeme v trochu jiné době, technických možnostech a kontextu. Nakamotův tehdejší výrok o škálovatelnosti dost možná už neplatí.
Je symbolické, že první upgrade, který umožnil vznik Ordinals, byl zrovna SegWit, kolem kterého se v roce 2017 vedlo tolik rituálních tanečků. Každý tak nějak chápal, že bez něj bitcoin nemá budoucnost, přesto se našla nemalá skupina lidí, kteří jej neváhali vzít jako rukojmí vlastních sobeckých cílů. Hlavní funkcí SegWitu je to, že odstraňuje možnost neúmyslné změny ID transakce oddělením (segregací – odtud název) podpisu do samostatné části zvané „witness“, která je ignorována při počítání unikátního ID transakce. Kromě toho také mění transakční formát a trochu tak optimalizuje propustnost sítě a řeší snížení kvadratické složitosti ověřování a podepisování transakcí nebo přináší verzování skriptů, díky čemuž přibyly nové možnosti, například změnit podpisový algoritmus nebo přijít s úplně novým opcodem.
Pro nás je ale důležitá právě „witness“ část, která umožnila uživatelům a vývojářům vkládat do transakcí více dat, jako například skripty nebo chytré kontrakty. Ty pak naplno odemkl v roce 2021 aktivovaný Taproot. A právě toto kombo umožnilo vznik Ordinals v roce 2023.
Otázkou je, co znamenají Ordinals pro síť samotnou. Původní vize popsaná Satoshi Nakamotem byla bitcoin jako peer-to-peer peněžní systém, k tomu mají Ordinals určitě daleko. Jenže v roce 2008 Satoshi usiloval hlavně o systém, který by umožnil globální (mikro)transakce bez nutnosti spoléhat se na třetí strany a důvěřovat jim. Od té doby se ale bitcoin několikrát změnil a je dnes prakticky k nepoznání. Z původní Satoshiho vize zůstaly jen zlomky, nebo, chcete-li, základní pilíře jako vyloučení dvojité útraty, necenzurovatelnost transakcí či trustless systém bez nutnosti důvěřovat protistraně. Nádavkem nám zůstal robustní blockchain s prakticky neměnitelnou historií.
Jdou Ordinals proti těmto základním pilířům bitcoinové sítě? Nepřijde mi. Hanbaté nebo nevkusné JPEGy na mainnetu sice síti moc nepřidávají, nejsou ale o nic horší, než některé textové vzkazy, které můžeme díky funkci OP_RETURN nalézt na blockchainu již dlouho. Velikost bloků je sice od spuštění projektu vyšší, ale ani v tom nevidím vzhledem k předem nastaveným limitům problém. Zvýšené transakční poplatky jsou tržním fenoménem a v konečném důsledku přispívají, na rozdíl třeba od Lightning Network, k vyššímu bezpečnostnímu rozpočtu sítě. Samotný aukční mechanismus funguje navzdory své nestabilitě v síti relativně úspěšně již léta.
Ordinals nás nutí vylézt z pohodlné ulity a znovu si po čase položit otázku, co bitcoin je a čím by se ještě pro nás mohl stát. A za to mu můžeme být vděční. To ale neznamená, že bychom měli hned běžet, vytvářet a vkládat vlastní inskripce jen proto, že můžeme. Ledaže by opravdu stály za to.