Hlavní navigace

Když je učňák lákavější než gympl. Chce to nadšené učitele a hrát si s roboty

19. 12. 2017
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Robosoutěž 2017 Autor: Jan Sedlák
Robosoutěž 2017
Letošní Robosoutěž ukázala, kolik různých věcí je možné postavit z jedné stavebnice.

V Česku lze v řadě posledních letech sledovat trend, kdy z tradičních „učňáků“ a středních odborných škol mizí studenti a raději míří na průmyslovky a gymnázia. SOŠ a SOU Kladno, Dubská řeší poněkud jinou situaci. Zájem o studium na této škole naopak postupně narůstá.

„Rok od roku k nám ze základních škol chodí více jedničkářů, kteří by jinak šli na jiné školy,“ říká pro Lupu ředitel školy Jiří Růžek. A to i přesto, že má škola několik hendikepů. Sídlí například na okraji města v ne úplně pěkném průmyslovém areálu. „Máme obrovské štěstí na různé nadšené učitele, kteří to celé táhnou dopředu,“ dodává Růžek.

Jedním z nich je Petr Podoba. Ten teď stojí na chodbě elektrotechnické fakulty na ČVUT a nadšeně vypráví o tom, jak se svými studenty sestavuje a oživuje roboty. Vedle v sále probíhá finále studentské Robosoutěže 2017 a škola z Kladna zde má rovnou několik zástupců.

Když se to hýbe, je to zábava

Letošní ročník Robosoutěže byl už devátý a studentům z Kladna se zde daří už čtyři roky. Pan Podoba akci objevil před pěti lety a studenti pod jeho vedením během té doby nasbírali už několik diplomů. „Chci, aby si studenti při učení hráli,“ popisuje.

FOTO: Robosoutěž 2017

Podoba vedle běžné výuky vede také volnočasový kroužek a i v něm se snaží propojovat software s oživováním hardwaru. Studenti se během práce na robotovi učí vyvíjet v Javě a také psát algoritmy. „Takové aktivity je pak baví. Když něco napíší a následně se rozjede robot, je to pro ně zábava,“ vysvětluje Podoba. Z asi dvou stovek studentů jich na kroužek dochází kolem dvaceti. Zabývají se zde i technologiemi, jako je třeba Arduino.

V tomto kroužku se využívají znalosti, které studenti sbírají i při běžné výuce. Na maturitním oboru se třeba povinně maturuje z automatizace a nejde tedy pouze o zapojování „schodišťáků“. Ve třetím ročníku se pak učí senzory a tak dále. Aktivita školy kolem zajímavé výuky a úspěchy na Robosoutěži mimo jiné pomáhají v dobrém marketingu, což vyvolává zájem i studentů a rodičů.

Kladenské učiliště zároveň využívá možností, které v kraji poskytuje tamní centrála dánského výrobce stavebnic Lego. Škola často do tamní výroby dodává techniky i do dalších průmyslových podniků. Část studentů pak míří na vysoké školy. Lego škole v Dubské v posledních dvou letech dalo tři čtvrtě milionu korun. Za ně bylo možné pořídit řadu technických stavebnic včetně Lego Mindstorms.

Jedna stavebnice, různé stroje

Na Robosoutěži se mimochodem využívá právě Mindstorms. Studenti mají v každém ročníku sestavit stroje, které mají autonomně splnit nějaký úkol. Letos roboti sbírali barevné míčky rozmístěné na bílé ploše a ty pak umisťovali do velkého terče. Cílem bylo nasbírat co nejvíce bodů, maximálně 55. Vítězové letošního ročníku jsou zde.


Autor: Jan Sedlák

Do finále se společně s týmy z Kladna nakonec dostavilo 29 družstev po třech lidech. I když se pro stavbu robotů využíval pouze jeden druh stavebnice, každý robot byl úplně jiný a k řešení úlohy přistupoval jinak.

Jeden z robotů například měl velkou radlici, na kterou nabral všechny míčky a ty pak do terče vysypal. Další si vybíral jen ty míčky, za jejichž umístění lze získat nejvyšší počet bodů, a snažil se je pak precizně střílet. Různá byla i detekce míčků. Někdo je sbíral pomocí senzorů, někdo naopak podle známé polohy.

Lego Mindstorms nabízí jednu centrální řídící a programovatelnou jednotku a řadu mechanických částí a senzorů. Variabilita na tomto základu postavených robotů a schopnosti studentů středních škol byly na velice dobré úrovni. Kreativní byly i názvy týmů, můj osobní favorit byl „Včera to fungovalo“.


Autor: Jan Sedlák

Robosoutěž pořádá ČVUT, které se tímto způsobem nejenom snaží šířit povědomí o technice, ale také si udělat jméno a nalákat kvalitní studenty. Zájem o soutěž roste. V prvním ročníku se přihlásily tři středoškolské týmy a letos už jich bylo 155 s tím, že se odehrála čtyři předkola.

Stejně tak se ze soutěží daří rekrutovat studenty. Těch, kteří se zúčastnili Robosoutěže a následně šli na ČVUT studovat, bylo v posledním roce 33.

Školství z Rakouska-Uherska

„Chceme nalákat lidi k technice a zároveň rozvíjet tvořivost a chytrost. Dle mého by stát měl mnohem více technické oblasti propagovat. Robosoutěž je jedna z takových nesystémových aktivit,“ popisuje Michael Šebek, který na ČVUT vede katedru řídící techniky. „Je také potřeba české vzdělávání proměnit. To současné by dobře posloužilo někde v Rakousku-Uhersku. Musíme studenty připravovat s tím, že nevíme, co budou v budoucnu dělat,“ dodává Šebek.

WT100

ČVUT z darů firem nakupuje Lego Mindstorms a těm středním školám, které stavebnice nemají, je v rámci soutěže půjčuje. Řada ze škol každopádně stavebnice už má a někteří učitelé a další se snaží oblast posunout.

„Není to ovšem systémová a strategická věc. Dopředu to tlačí nadšenci,“ dodává Jiří Růžek z kladenské školy.

Autor článku

Reportér Lupa.cz a E15. O technologiích píše také do zahraničních médií.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).