Ukrajina a Rusko patří v kryptoměnovém světě k zajímavým státům. Zatímco na Ukrajině je již více transakcí v kryptoměnách než ve vládou přikázané místní měně, Rusko je třetí největší dodavatel globální bitcoinové hashrate.
Obě země čerstvě představily vlastní představu o regulaci kryptoaktiv. Přístup je zdánlivě podobný, výsledek je ale přesto diametrálně odlišný. Zatímco ukrajinský parlament minulý týden schválil zákon o legalizaci kryptoměn, který přináší dlouho očekávaný rámec pro regulaci a správu digitálních aktiv, a tím pádem minimálně výrazně vyšší právní jistotu, Rusko přišlo po pěti letech rozporuplných signálů s návrhem, který na jedné straně uznává bitcoin a kryptoměny jako takzvané měnové analogy, což je určitě dobrá zpráva pro Rusy, kteří nechtějí danit své zisky z držení a obchodování kryptoměn, na druhé ale jedním dechem připomíná, že to s použitím kryptoměn coby měn nebude zase tak žhavé.
Kryptoměnové transakce nad 600 000 rublů (asi 170 tisíc korun) budou například v zemi podléhat ohlašovací povinnosti, jinak mohou být považovány za kriminální akt. Že by se Rusko, podobně jako Čína, jen tak pro nic za nic vzdalo byť jen kousku kontroly nad přísně střeženými kapitálovými toky, ostatně asi nikdo nečekal. Pojďme se ale na obě regulace podívat detailněji.
Případ první: Ukrajina
Ukrajinský parlament nepředstavil zákon legalizující kryptoměny poprvé, první pokus proběhl již loni v září. Prezident Volodymyr Zelenskyj ale tento zákon později vetoval. Prohlásil tehdy k tomu, že si Ukrajina nemůže dovolit vytvořit úplně nový regulační systém pro správu kryptoměn. Nový zákon, který minulý týden schválil ukrajinský parlament, je proto určitou úlitbou Zelenskému a staví regulaci pod dohled Národní komise pro cenné papíry a akciový trh právě podle jeho návrhu. Jak ale říká profláknutá hláška z fondu české kinematografie osmdesátých let, na funkci to nemá vliv.
Smysl je jasný, jak se nechal slyšet ukrajinský vicepremiér a ministr pro digitální transformaci Mykhailo Fedorov: „Legalizuje to kryptoměnové směnárníky a kryptoměny a Ukrajinci by mohli chránit svá aktiva před možným zneužitím nebo podvodem. Účastníci trhu získají právní ochranu a možnost rozhodovat se na základě otevřených konzultací s vládními úřady.“ Ukrajina naopak nechce kryptoměnám dávat status státem vynucených měn ani měnových analogů jako Rusko.
Není nejspíš ani potřeba říkat, že Ukrajinci masivně adoptovali kryptoměny i bez toho a v rámci Evropy představuje země slibný kryptoměnový hub. Podle Chainalysis například v roce 2021 skončila jako čtvrtá v celosvětovém žebříčku kryptoměnové adopce (měří objem a hodnotu v zemi zobchodovaných kryptoměn) a podle New York Times zde probíhá již více transakcí v kryptoměnách než v hřivně. Ukrajina je dnes také pro západní firmy populárním zdrojem outsourcingu blockchainových vývojářů. Holandský Daxx ji v loňském roce dokonce umístil na první místo co do popularity destinací pro outsourcing programátorů.
Regulace tedy představuje rámec, který by měl umožnit vystoupit kryptoměnovému a blockchainovému byznysu v zemi konečně z šedé zóny. Vláda si od toho slibuje také nové zahraniční investice, i když na ty asi bude muset vzhledem k aktuální geopolitické situaci na nějaký čas zapomenout.
Ruská cesta
Ruské ministerstvo financí předložilo své plány s kryptoměnami přesně podle předchozího avíza, tedy v pondělí. Z návrhu jsme se dozvěděli především to, že potvrzuje současný zákaz kryptoplateb za zboží a služby, nastavuje strop na množství rublů, které mohou lidé do kryptoměn investovat, a přináší – poměrně zdařilou – definici těžby kryptoměn.
Podle ministra financí Antona Siluanova mají být nové předpisy schváleny ještě do konce roku. To je úplně jiný narativ, než jaký zde rezonoval před dvěma týdny, kdy svět oslavoval, že Rusko v chystané regulaci postaví kryptoměny naroveň fiat měnám. Náhoda, nešťastná původní formulace ve vládním oznámení nebo ztraceno v překladu? Nemyslím si. Jedna věc, ve které jsou dnes Rusové opravdu dobří, je informační válka.
Jeden všechny přivede, do temnoty sváže…
Jaký je tedy konečný cíl ruské regulace? Jednoznačně kontrola, a to naprostá, zcela proti duchu decentralizované podoby tradičních kryptoaktiv. Navrhovaná nařízení zahrnují dohled nad směnárnami, detailní identifikaci všech klientů a, což je zatím světový unikát, legální výběr a vklady kryptoměn pouze prostřednictvím bankovního účtu. Ruské banky se v tomto modelu budou podílet na dodržování „krypto-compliance“.
Samotné obchodování nebude pro každého, tradeři budou muset podle současného návrhu zákona projít testem znalostí z oboru kryptoměn a znalostí investičního rizika. Výsledky pak ovlivní to, kolik peněz jim bude povoleno do kryptoaktiv investovat. I v případě úspěšného složení testu bude limit poměrně přísný, a to 600 000 rublů (cca 170 tisíc korun) ročně. V případě neúspěchu v testu se tato částka smrskne na 50 tisíc rublů, tedy méně než 14 tisíc korun. Aby byla disproporce ještě větší, kvalifikovaní investoři a státem posvěcené entity budou moci s kryptoměnami obchodovat a provádět transakce bez omezení.
Není to tak dávno, co vyslal ruský prezident Vladimir Putin na téma regulace a potenciálního zákazu kryptoměn v Rusku poměrně pozitivní signál: „Samozřejmě i zde máme určité konkurenční výhody, zejména pokud jde o mining. Mám na mysli hlavně přebytek elektřiny a dobře vyškolený v zemi dostupný personál,“ prohlásil, což bylo následně hojně citováno.
Toto samo o sobě poměrně ambivalentní prohlášení ale přišlo v době těsně po té, co Ukrajina schválila vlastní legislativu regulující kryptoaktiva a Putin evidentně nechtěl dávat oponentům zdarma munici ke kritice.
Těžba kryptoměn je pro Rusko dnes významným zdrojem příjmů. I když ruská centrální banka navrhla ve své lednové zprávě těžbu kryptoměn zakázat, zrovna tato myšlenka se nesetkala s pochopením ani Putina, ani ministerstva financí. Není ostatně divu, poté co loni vypadla z žebříčku Čína (alespoň oficiálně), stala se z Ruska třetí nejpopulárnější destinace pro těžaře kryptoměn, především bitcoinu.
Ani samotný trh, který se Rusové chystají zregulovat k nepoznání, ale není zrovna malý. Místní trh s kryptoměnami byl na začátku února ohodnocen na více než 200 miliard dolarů, což je zhruba 12 % celosvětového trhu. Podle ruské vlády se v zemi každý rok uskuteční kryptoměnové transakce v hodnotě 5 miliard dolarů a Rusové vlastní kryptoměny odhadem za 26,5 miliardy dolarů.
ČLÁNKY DO MAILU