Ilustrace: Nenad Vitas
Agresivita je podle odborníků čím dál tím viditelnější, protože Internet nabízí uživatelům mnoho možností, jak svou zlost ventilovat. Anonymita na síti pak představuje pro agresory obrovskou výhodu. Byli to právě především neznámí surovci, kteří už dohnali několik lidí dokonce i k sebevraždám. Například třináctiletá Američanka Megan Meier ji spáchala poté, co jí její „kluk“ napsal, že by svět byl lepší bez ní. Nestačila se tak ani dozvědět, že se za její láskou z MySpace skrývají ve skutečnosti její sousedky.
Co agresivitu způsobuje? Podle psychiatrů se za tímto online ubližováním skrývají zatrpklost a zlost pisatelů na své okolí, které úzce souvisejí s jejich strachem a úzkostí. Agresivitu u dětí podle některých studií zvyšuje například hraní videoher. Více než 90 procent amerických dětí je hraje v průměru 13 hodin týdně. Když vidí agresivitu ve hrách, mohou ji časem začít považovat za nedílnou součást života. Virtuální násilí se pak může postupně přeměňovat ve skutečné.
A netýká se to jenom těch nejmladších, ale i dospělých.
Právě hraní hry MapleStory dohnalo nedávno 43letou Japonku k vraždě, byť jen virtuální. Rozčílila se totiž na svého „manžela“, který se s ní, údajně bezdůvodně, rozvedl. Vnikla proto do jeho (skutečného) domu, přihlásila se jeho jménem do hry, a zabila mu avatara. Teď jí za to hrozí pobyt za mřížemi.
Není divu, že se někteří lidé snaží podobným situacím předcházet tím, že si nezačínají nic ani s reálnými, ale ani s virtuálními protějšky, a oženit se chtějí jedině s postavou ze svého oblíbeného komiksu. Jedním z nich je i Japonec Taichi Takashita, který pořádá online petiční akci, která má pomoci sňatky mezi lidmi a kreslenými figurkami legalizovat. Důvod má pro to prostý. Prý se v dvourozměrném světě cítí lépe. Výsměchu a uštěpačných poznámek bývají plné především sekce názorů pod články o politicích a celebritách, a také na jejich blozích.
Když se tak dívám, za účelem psaní této glosy, na různé komentáře, zaujaly mě ty, které se objevují pod blogy zaměstnanců televize Nova. Z velké části jsem se tam totiž setkala s kladně naladěnými texty nešetřícími chválou typu „krásný blog“, „já vás žeru“, či „moc pěkný článek“. Kdo jsou ti příjemní, pozitivně naladění lidé? Že by se měli internetoví sprosťáci od těchto často kritizovaných diváků, potažmo čtenářů, TV Nova přece jenom co učit,… anebo je to jinak?
Ať už je to jak chce, ne každý autor má na takovéto komentáře štěstí. Přitom by stačilo, kdyby se nezdvořáci nechali nasměrovat tam, kam patří. Pro všechny takovéto jedince totiž existují speciální stránky, které jim umožňují dostatečně se uvolnit. Například Justrage nebo MyBiggestComplain. Mohou tu, tak jak jsou zvyklí, vystupovat anonymně, nebo se skrývat pod falešnými jmény a přezdívkami.
A jak je vidět, už se najde dost těch, kterým takovéto portály vyhovují. Na rozdíl od českých, pozitivně laděných stránek jako například Děkuji, totiž tyto weby vykazují velkou návštěvnost.
ČLÁNKY DO MAILU