Kyberšikana má obdobné zničující účinky na oběť jako šikana reálná, jen místo fyzického násilí a reálných urážek využívá moderní komunikační prostředky. Mezi její nejobvyklejší projevy patří zasílání urážejících či výhružných emailů a textových zpráv nebo zveřejňování pomlouvačných, falešných a ponižujících materiálů, např. choulostivých rozhovorů, fotografií či videozáběrů na Internetu. Kombinuje se často s fyzickým násilím, zesměšňováním či šikanou se sexuálním podtextem. Bohužel se často šíří mezi těmi, kteří často ještě neumí rozeznat vtip od reality.
Zejména poslední varianta šikany může být extrémně nebezpečná, pokud se spojí s nějakou velmi trýznivou situací. Zveřejnění ponižujících materiálů na Internetu (pro obrovské množství lidí) mnohonásobně zvyšuje utrpení a trauma oběti, což na ni může mít extrémně neblahý dopad. (Zdroj: Wikipedia)
Násilná videa
Dle studie PEW INTERNET & AMERICAN LIFE zažil v USA každý třetí teenager internetové obtěžování. S kyberšikanou se potýkají už delší dobu v Británii. Již před několika lety se začali britští teenageři bavit natáčením útoků na nic netušící oběti pomocí mobilního telefonu. Tuto krutou zábavu nazývají britská média Happy Slapping. Typický útok Happy Slapperů je nečekaný a zákeřný, např. hození klacku pod kolo cyklisty apod. Po relativně nezávažných útocích skupinek teenagerů na ulicích přišly ale první velké problémy, kdy tři mladíci v Londýně ubili k smrti bezdomovce a filmovali si jeho zkrvavené tělo.
Natáčení obětí na mobilní telefon není žádnou novinkou. Zdokumentovaných případů násilí zachyceného cíleně mobilním telefonem je mnoho. Celý útok se pak velmi rychle objeví na Internetu nebo začne kolovat mezi mobily školní mládeže. Např. na portálu YouTube stačí vyťukat do vyhledávače anglický ekvivalent slova šikana – výraz „bullying“ – a vypadnou desítky záznamů o fyzicky a psychicky týraných obětech. Během necelých dvou let se tato krutá forma zábavy rozšířila po celém světě. Podle některých zpráv se mohou natočené příspěvky i prodávat, jak je tomu např. v Rusku.
Bumfights – zaměřeno především na rvačky žebráků nebo útoky na ně a ničení majetku (demolování hromadných prostředků, laviček, nákupních vozíků). Záběry ukazují často brutální násilí.
Násilná videa jsou poslední dobou problémem nejen ve světě, ale i u nás. Letos na jaře se provalila hromadná rvačka žáků dvou základních škol v Ústí nad Labem až poté, co byla nahrávka pořízena mobilem a umístěna na Internet. V jiné škole trojice osmáků natáčela rvačku, při níž byl 14letý žák zraněn kopnutím do ledvin. Podobné případy se stávají zřejmě i na jiných školách, ty je ale většinou nechtějí zveřejňovat, aby si nepoškodily reputaci.
Rvačka ve škole natočená na mobilním telefonu
Natáčení násilností může vést k tragédiím
Šikanované oběti se neumí bránit a bojí se zkazit „legraci“. Je znám i případ, že dítě, které záznam z mobilního telefonu poskytlo učitelům, se samo stalo cílem výhružek některých spolužáků. Bohužel jsou už evidovány případy s tragickým koncem. Jeden z nejznámějších případů se stal loni v Polsku:
- V říjnu 2006 v polském Gdaňsku ponížili spolužáci 14letou školačku Annu Halman, když ji svlékli, osahávali a předváděli znásilnění. Asi dvacetiminutovou scénku nahráli na mobilní telefon. Dívka trauma neunesla a oběsila se.
Šikana nepostihuje jen děti, ale i dospělé:
- Dnes dvacetiletý Francouz Massire Touré byl obžalován z neposkytnutí pomoci osobě v nebezpečí a z porušení jejího práva na soukromí. Incident se udál loni v dubnu v Porcheville nedaleko Paříže. Student Abdoulah Welle reagoval na poznámku učitelky tím, že po ní hodil židlí a pak ji zmlátil a zkopal. Později řekl, že mu „šla na nervy“. Spolužák Massire Touré místo pomoci učitelce natočil celou scénu na mobil; dokonce si prý ještě popošel blíž, aby byl záběr „co nejlepší“.
Co vede mladé lidi k takové agresi? Děti se chtějí účastnit podobných násilných scén kvůli prostému vzrušení a snaze „patřit do party silných“. Školákům tyto činy dávají falešný pocit moci a důležitosti, a mají tak pocit, že se můžou ve světě aspoň takto prosadit.
Internet – zesilovač šikany
Internet může šikanu zesílit. Anonymita dodává šikanovaným sílu, kyberprostor umožňuje uvolnit skryté frustrace a podporuje lidi k takovému chování, jehož by se v reálném životě neodvážili. Internetové prostředí navíc smazává rozdíly ve fyzické síle a sociálním postavení ve skupině. Rozšiřuje se publikum a to, co trvá několik chvil, může viset na webových stránkách měsíce. Běžná šikana skončí, když jde dítě ze školy domů. Kybernetická šikana pronásleduje svou oběť nepřetržitě. Týká se to hlavně teenagerů, kteří jsou závislí na Internetu, zejména kvůli komunikování s vrstevníky. To, že ponižující informace jsou sdíleny s ostatními, může být pro mladého člověka zničující:
- V roce 2002 se natočil 15letý kanadský chlapec Ghyslain Raza na video, kde předváděl Dartha Maula, postavu z Hvězdných válek. Školák s nadváhou na záznamu mává náhražkou světelného meče a točí se dokolečka. V dubnu 2003 našli video jeho spolužáci a umístili ho na Internet jako vtip. Chlapce nabytá celosvětová popularita tak rozložila, že školu dokončil v psychiatrické léčebně. Video nepovažovali za legrační jen jeho spolužáci – na Internetu se objevila petice, která producenty Hvězdných válek žádala, aby v dalším dílu dali Ghyslianu Razovi nějakou menší roli.
- Ryan Halligan (13 let) z amerického Vermontu byl po řadu měsíců vystaven posměchu. Spolužáci o něm na Internetu rozšířili pomluvu, že je homosexuál. Navíc oblíbená spolužačka se tvářila, že se jí líbí a chatovala s ním. Poté však osobní milostné vzkazy zveřejnila. Ryan Halligan se s tím nedokázal vypořádat a v roce 2003 spáchal sebevraždu.
- zachovat chladnou hlavu, nestydět se (není hanba se svěřit), neizolovat se;
- nejednat na vlastní pěst a nereagovat na hrozby a útoky;
- poradit se s někým blízkým, kdo může pomoci;
- využít linky bezpečí;
- vyhledat pomoc psychologické poradny a zaměřit se na trénink asertivního chování;
- informovat vedení školy, rodiče, policii, …
- uložit hanobící nebo výhružné soubory;
Řada zemí vyhlašuje kyberšikaně válku
Kyberšikana je velkým problémem v řadě zemí a jsou přijímána různá opatření. Polsko filtruje na školních sítích přístup k Internetu a zakazuje ve školách používání mobilních telefonů. Británie zřizuje anti-bullying asociace a vydala sadu rad, které mají pomáhat jak obětem, tak rodičům a školám. Jižní Korea ustanovila speciální policejní vyšetřovací týmy určené pro boj s kyberšikanou. V USA je kyberšikana od roku 2006 federálním zločinem (zdroj: Wikipedia).
V Česku zatím nedošlo k obdobným případům s tragickým koncem. Děti ale využívají Internet stále více a bylo by chybou možná rizika podcenit.
ČLÁNKY DO MAILU