Ačkoli stále není přesně jasné, jak kontroverzní tajný program PRISM funguje, vynořují se kolem něj další a další novinky. Britský deník The Guardian teď zveřejnil podrobné informace o tom, jak s americkými tajnými službami National Security Agency (NSA) a FBI spolupracuje společnost Microsoft. Ta je podle deníku první firmou, která se k programu PRISM připojila.
Z interních informací NSA, které se do rukou novinářů dostaly díky bývalému spolupracovníkovi NSA Edwardu Snowdenovi, vyplývá, že Microsoft na požadavky tajných služeb ochotně reagoval. Firma se brání: úřadům poskytujeme jen to, na co mají podle zákonů právo.
„Naše týmy pro vyhodnocování těchto požadavků je podrobně zkoumají, a pokud podle nás nejsou platné, odmítáme je. Vždy jde o žádosti o informace o konkrétních účtech nebo identifikátorech, na obecné požadavky, o kterých se v posledních týdnech píše v tisku, bychom nereagovali,“ cituje Guardian vyjádření Microsoftu.
Jak obejít šifrování
Čerstvě zveřejněné informace ale mluví jinak. Když například NSA projevila zájem o odposlouchávání šifrovaných chatů na portálu Outlook.com, Microsoft společně s FBI do pěti měsíců přišli s řešením, které NSA umožnilo šifrování obejít. Stalo se tak přitom v době, kdy Microsoft portál Outlook.com teprve připravoval. Podle Guardianu tak už v okamžiku jeho spuštění měla NSA nástroj, který jí umožnil monitorovat komunikaci přes chat.
Z dokumentů má také vyplývat, že NSA má přístup k e-mailům na Hotmailu, Live a Outlook.com ještě předtím, než dojde k jejich zašifrování. Podle záznamu z letošního dubna Microsoft také spolupracoval s FBI na řešení, které by umožnilo tajným službám přístup k souborům uloženým na datovém úložišti SkyDrive.
Za všechny programy zaměřené na komunikační systémy ve Spojených státech, včetně programu PRISM, je v rámci NSA zodpovědná divize SSO (Special Source Operations). Analytici NSA měli mít podle dokumentů k souborům na SkyDrive volný přístup a nemuseli o povolení speciálně žádat.
Ani videohovor na Skypu není problém
Velmi zajímavé jsou i pasáže týkající se komunikačního programu Skype. Dlouhou dobu se mělo za to, že odposlouchávat Skype je velmi složité, ne-li nemožné. Například v roce 2008 zástupci Skype serveru CNET potvrdili, že zatím neobdrželi od soudů či jiných institucí žádnou žádost o odposlouchávání či záznamy hovorů.
I kdyby ale Skype takovou žádost dostal, podle tehdejší tiskové mluvčí firmy Jennifer Caukin, by ji nemohl vyslyšet. Kvůli P2P architektuře a šifrovacím technikám by Skype nebyl schopen takovým požadavkům vyhovět,
uvedla tehdy.
Zdá se však, že poté, co byl Skype koupen Microsoftem, se situace změnila. Skype začal podle Guardianu v rámci PRISM oficiálně spolupracovatv únoru 2011, tedy osm měsíců předtím, než skončil pod křídly Microsoftu.
Přístup k nahrávkám hovorů na Skypu prý NSA dostala hned v únoru. Ze zveřejněných dokumentů vyplývá, že představitelé NSA si pochvalovali, že jsou nahrávky velmi čisté a že mají k dispozici kompletní metadata. A od července 2012 jsou prý technici NSA schopni získat nejen zvuk, ale také obraz. Data přitom podle novinářů nekončí pouze na stole analytiků NSA. Mají k nim podle všeho přístup také lidé z FBI a CIA.
Šmírování, nebo zjednodušené předávání dat?
Kauza kolem programu PRISM propukla na začátku června, kdy deník Washington Post přinesl zprávu, že NSA a FBI se napojují přímo na centrální servery velkých internetových společností a získávají odtamtud různá data. Vycházel z interní powerpointové prezentace NSA, kterou novinářům předal Edward Snowden.
Redaktoři deníku psali o zadních vrátkách, která umožnila tajným službám přístup k čemukoli. Všech devět největších amerických internetových firem (Microsoft, Yahoo, Google, Facebook, PalTalk, AOL, Skype, YouTube a Apple), které se měly do programu zapojit, ale popřelo, že by tajným službám daly k datům uživatelů automatický přístup.
Podle nich je PRISM jen systémem, zjednodušujícím proces předání dat, o která tajné služby požádají v souladu se zákonem. Tato data jsou sice uložena na zařízeních uvnitř firem, nicméně jedná se o zařízení určené výhradně k těmto účelům. Nikam jinam tajné služby údajně nemají přístup.
Vše je v pořádku, říká NSA
Také podle představitelů tajných služeb jejich zaměstnanci provádějí sledování pouze na základě soudem vydaných příkazů. Program PRISM je zaměřen na sledování lidí, kteří se nacházejí mimo území Spojených států. Pokud by totiž NSA chtěla v jeho rámci monitorovat i lidi v USA, potřebovala by souhlas soudu.
U sledování v zahraničí takový souhlas nepotřebuje. Když se analytik NSA rozhodne pro sledování prostřednictvím PRISM, nemusí se ptát ani svých nadřízených. Stačí mu k tomu pouze souhlas dalšího analytika, který se zabývá v tajné službě stejnou oblastí.
Ačkoli navenek se všichni zainteresovaní snaží vyvolat dojem, že uniklé interní materiály nejsou důkazem o rozsáhlém špiclování internetových uživatelů, pochybnosti stále zůstávají. Firmy se brání, že dělají jen to, co jim nařizují zákony.
Otázkou ale je, zda například online přístupem k souborům uživatelů nejdou tajným službám na ruku až příliš.
ČLÁNKY DO MAILU