Debata o soutěžení v IT lidských zdrojích mezi privátním a státním sektorem se vede už pěknou řadu let. Nevím jak dlouho pan ředitel pracoval v reálné korporaci (ne, ČEZ a Spořku tam opravdu nepočítám) , ale evidentně neví (nebo nezmiňuje) řadu benefitů které státní správa ctižádostivému a schopnému ajťákovi z principu poskytnout nemůže. Jen namátkou:
- Znalosti a dovednosti: přístup do interních celosvětových knowledge bases, interakce se špičkovými odborníky napříč kontinenty, možnost pracovat s nástroji, které se státní správě nevyplatí koupit, atd.
- Kultura, rozhled: Každodenní aktivní používání cizího jazyka (nejen čtení manuálů), participace na mezinárodních projektech, možnost účastnit se konferencí, zahraničních pracovních cest a případně i přestěhování na jinou část světa v rámci korporace.
Mohl bych zmínit i firemní kulturu, která se obvykle dost liší, ale chápu, že někteří mohou preferovat právě tu "státní".
Ano, v korporacích se setkáte s řadou potíží, na které ve státní zprávě nenarazíte, to nicméně neznamená, že se ctižádostivý ajťák orinetuje převážně na cifru na výplatní pásce (i kdybych panu řediteli ty platy věřil), případně na větší hodnotu stravenek.
Takový názor je mírně řečeno velmi zkreslený.
- komunikace napříč kontinenty je pro mě spíše obrovská nevýhoda, časová pásma jsou zlo a neustálé laborování s cally brzy ráno nebo pozdě večer je únavné
- i u nás či v EU máme špičkové odborníky
- co je tak drahé, že si to nemůže dovolit ani naše státní správe mi spíše zavání něčím, s čím také raději pracovat nechci
- i v naší státní správě máš v IT pozice, kde plně pracuješ v různých EU jazycích, hodně cestuješ
ad 1) ano, únavné to je. Zadarmo není nic. Já jsem se díky tomu podíval do zemí, kde bych se jako turista třeba nedostal a poznal zajímavé lidi, se kterými jsem dodnes v kontaktu. O technologiích, které jsem viděl a které tenkrát v Evropě nebyly ani nehovořím.
ad 2) záleží, jaké máš ambice. V mém oboru byla sice řada skvělých specialistů v UK (jenže to už vlastně dnes ani není EU), ale špičky byly v labech ve Státech a Asii.
ad 3) V (nejen) IT už to tak chodí, že to, co bylo včera drahé a exotické, je dnes už standard, takže kdo se seznámil dříve, má výhodu. A jde také o kvantitu. Malému státu se nemůže vyplatit pořídit si nástroje, pokud má jen zlomek zákazníku oproti celosvětové korporaci.
ad 4) měl jsem na mysli společnosti, kde se cizím jazykem hovoří nejen na cestách ale i při běžné denní komunikaci. Zadarmo se tak naučíš v daném jazyku nejen mluvit, ale i myslet.
Ale ano, samozřejmě, komu se nechce brzo ráno nebo pozdě večer fungovat, pro koho jsou nové věci podezřelé, kdo nemá potřebu se intenzivně odborně, sociálně a jazykově vzdělávat, pro toho je ta státní správa tou pravou volbou. To nikomu neberu, už to tu někdo přede mnou zmiňoval.
Jen jsem měl dojem, že pan ředitel v článku hovoří o získávání špičkových odborníků. A v IT to platí jako v každém jiném oboru. Pro top experty jen talent bez každodenní makačky zkrátka nestačí.
nevím, jestli bych chtěl do zemí, kam se jako turista nedostanu.
Jakmile ti příjde rodina, přestaneš být tak flexibilní, pokud jde o čas.
Já ti nevím, ale technická angličtina ještě mixnutá různými národnostními varianta zrovna není, to co bych považoval za výhodu do života a pracovní bonus.
Když stát srovná platy se soukromým sektorem, nemyslím si, že v prostředí tak extrémně zaostává za trhem a bude pro lidi odrazující.
Tak mně už zřejmě rodina nepřijde, protože jsem v předdůchodovém věku. Ale i když byly děti malé, nemyslím, že by ta rodina nějak trpěla. Naopak, ratolesti mohly strávit nějaký rok ve škole v zahraničí a moje paní se tam slušně jazykově zdokonalila.
O technickém žargonu nebyla řeč, - pokud máš jako obchodní konzultant domluvených svých pět minut slávy s nějakým CxO důležitého zákazníka, mixnutá technická angličtina ti bude plat prtná.
Jinak v Severní Koreji jsem fakt nebyl. Myslel jsem to spíše tak, že jsem během pracovních cest/pobytů mohl využívat pohodlí, které bych si jako turista stěží mohl dovolit (stravování, třídy hotelů a vypůjčených aut, nad 4 hodiny letu automaticky business class, atd.) - ledaže bych dělal ajťáka na MPSV :-)
Ano, vyžaduje to odříkání a námahu aby se člověk na takovou pozici dostal, ale je to o motivaci a vůli. Jenže člověk tady spíše slyší, jak a proč něco nejde nebo to není pohodlné. Je to takové... no... české.