Debata o soutěžení v IT lidských zdrojích mezi privátním a státním sektorem se vede už pěknou řadu let. Nevím jak dlouho pan ředitel pracoval v reálné korporaci (ne, ČEZ a Spořku tam opravdu nepočítám) , ale evidentně neví (nebo nezmiňuje) řadu benefitů které státní správa ctižádostivému a schopnému ajťákovi z principu poskytnout nemůže. Jen namátkou:
- Znalosti a dovednosti: přístup do interních celosvětových knowledge bases, interakce se špičkovými odborníky napříč kontinenty, možnost pracovat s nástroji, které se státní správě nevyplatí koupit, atd.
- Kultura, rozhled: Každodenní aktivní používání cizího jazyka (nejen čtení manuálů), participace na mezinárodních projektech, možnost účastnit se konferencí, zahraničních pracovních cest a případně i přestěhování na jinou část světa v rámci korporace.
Mohl bych zmínit i firemní kulturu, která se obvykle dost liší, ale chápu, že někteří mohou preferovat právě tu "státní".
Ano, v korporacích se setkáte s řadou potíží, na které ve státní zprávě nenarazíte, to nicméně neznamená, že se ctižádostivý ajťák orinetuje převážně na cifru na výplatní pásce (i kdybych panu řediteli ty platy věřil), případně na větší hodnotu stravenek.
Takový názor je mírně řečeno velmi zkreslený.