Kamil Ouška (Obbod): Jeden díl Vyšehradu má milion přehrání. Lavický je jako Cimrman

25. 1. 2017
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Měsíc fungování má za sebou tuzemská konkurence Netflixu jménem Obbod.com. Svým seriálem Vyšehrad už ale dokázala vytvořit nový internetový fenomén.

Seriál Vyšehrad přilétl na český internet jako lavina. Satirický příběh padlé hvězdy fotbalové Sparty se během prvních pěti dílů stal fenoménem a z Julia Lavického virtuální hvězda místní fotbalové scény. Popularita seriálu přinesla serveru Obbod nejen reklamu, ale i komplikace spojené s honem na piráty na streamovacích webech.

První díly totiž firma, za kterou stojí multimilionář Kamil Ouška a filmový producent Daniel Strejc, dávala na YouTube kvůli reklamě a k získání prvních registrací. 

Vyšehrad jsme natáčeli proto, abychom si udělali reklamu na Obbod. To, že se to objevilo na YouTube, nás netrápilo a netrápí, pomáhalo nám to šířit Vyšehrad. Nám vadí to, že jsou lidé, kteří video ukradnou a pak ho na svých kanálech zpeněží, říká v rozhovoru pro Lupu Kamil Ouška s tím, že se pirátské šíření snažili vyřešit s Googlem, ale zatím bezvýsledně.

Dospělo to do takového extrému, že najednou byly online tisíce celých dílů a falešných videí prošpikovaných reklamou. Vadilo nám, že s námi YouTube nechce komunikovat a když komunikuje, tak jen arogantně tvrdí, že je to náš problém. Jsme tak v situaci, kdy uploadovat ukradené video trvá pět minut a zařízení naší ochrany už se táhne dva měsíce, dodává Strejc s tím, že se během své filmové kariéry s něčím podobným nesetkal. Lidé začali seriál považovat za národní majetek, dodává.

Přesto Vyšehrad svůj úkol splnil a během dvou měsíců posbíral oficiální profil seriálového hrdiny přes šedesát tisíc fanoušků na Facebooku. A byl to prý právě tlak fanoušků, který přiměl zakladatele spustit službu dřív, než byla připravena. Na naše otázky odpovídá Kamil Ouška a Daniel Strejc (DS).

Byl to, s dnešním odstupem, dobrý nápad, rozjet Vyšehrad před startem samotného webu?

KO: Tak určitě by to bylo lepší udělat obráceně. Mít funkční web se všemi aplikacemi a ukázat zákazníkovi hlavní obsah, který chceme nabízet, a pak přijít s vlastním seriálem. Nikdy ale nevíte, jestli se ten seriál chytne. Když jsem četl scénáře Vyšehradu, tak se mi vlastně ani moc nelíbily. Takže ano, když se na to díváme zpětně, nebylo to nejšťastnější. Ale naším cílem bylo, aby nám Vyšehrad udělal reklamu, a to udělal. 

DS: Byl jsem překvapený, že to zafungovalo tak moc, a to myslím jako fakt hodně. Díky sledovanosti Vyšehradu se můžeme měřit s výsledky vlajkových lodí televizí. Jeden díl Vyšehradu má přibližně milion přehrání, a to jsme fakt nečekali. Úspěšná videa na Streamu mají třeba polovinu.

Osobně jsem byl trochu zklamaný, když jsem se na Obbodu zaregistroval a nemohl si nic přehrát.

Ano. Byl jste jeden z mnoha naštvaných majitelů strojů od Applu. Apple nám dělá problémy v tom, že naše videa jsou chráněná DRM, a iPhone to ve webovém prohlížeči nedoká­že rozšifrovat. Na to, abychom to vyřešili, musíme mít nativní aplikaci. Ta se vyvíjí. V březnu až dubnu by mohla být hotová. Ještě jsme objevili problém u uživatelů s Windows 7 a Explorerem verze 11. Ten také opravíme, jsme koneckonců pořád v pilotním provozu. 

Vyvíjeli jsme to s Coexem přibližně rok. První půlrok trvaly analýzy a druhých šest měsíců samotný vývoj. Myslím, že to byl šibeniční termín. Dál na tom pracujeme a dílo ještě není dokončeno. To by mělo být někdy v březnu nebo dubnu. 

Pak skončí pilotní provoz? Zvednete potom paušál, který je zatím 150 Kč měsíčně?

To je zatím otázka. Je dost pravděpodobné, že zůstane stejný, nebo se jenom lehce zvýší. 

V čem má být konkurenční výhoda Obbodu proti třeba Netflixu? 

Netflix je samozřejmě nedostižná firma. Nedá se říct, že máme proti nim nějakou výhodu. Jediné, co by mohlo fungovat, je lokalizace. Máme české tituly, a to Netflix zatím nemá. Nemá ani titulky. My jsme teď v bodě nula až jedna. A náš koncept je původní tvorba a česká tvorba. To může být naše výhoda, protože známe místní prostředí. 

Co kromě Vyšehradu máte v plánu?

Máme smlouvu na deset dílů Vyšehradu. Teď se dotáčí díly šest až deset, které by měly být hotové do konce března. Tak doufáme. Otázka je, jestli budeme dělat další série. Opci na to máme. A já bych do toho rád šel, ale myslím, že by bylo lepší vyměnit produkční tým. Ještě přemýšlíme o podobném seriálu z hokejového prostředí. 

DS: Určitě bychom chtěli delší seriály. Alespoň třicetiminutový formát. Otázkou je, jestli seženeme tým, který to zvládne natočit. Ve hře může být i talkshow. 

Kde berete obsah?

Odebíráme filmy převážně od tří zdrojů – AQS, Bonton a NFA. Ale rozhodně nejen od nich. Spolupracujeme i s menšími studii a momentálně jednáme o obsahu i s velkými americkými televizemi. Do pár týdnů bychom mohli mít zajímavé tituly. Převážně máme spadeno na seriály. Spíš se snažíme dohodnout napřímo a bez distributorů. 

Změnily se nějak postupy držitelů práv? Když vzpomeneme třeba na iLegálně, tak to v podstatě zabily požadavky vydavatelství na ochranu před kopírováním. Pořád je to stejné?

My obsah chráníme maximálně, nicméně vždycky se to dá obejít. Třeba jen tak, že si nahraju monitor. Tomu se nedá zabránit. Všichni distributoři mají obrovské požadavky na cenu a chtějí z digitálu dostat maximum, a tím pádem se dá říct, že jdou trochu proti tomu, aby byl obsah na webu legálně. Pokud uživatelé hledají seriály na webu legálně a nenajdou ho, tak jdou na druhou stranu. 

DS: Problém trochu je v tom, že komunikaci velkých studií s Evropou vedou nezávisle oddělení kina a digitálu. A zatímco lidi z kina už vědí, co mohou od našeho regionu čekat, tak digitální divize z toho chtějí dostat maximum.

Kolik stojí výroba vlastního seriálu typu Vyšehrad?

Pohybujeme se ve stejných mantinelech jako konkurence. Nic výjimečného. Je to přibližně sto tisíc plus minus na díl. 

Jak se pracuje s tím, když stvoříte padlou fotbalovou hvězdu?

Udělali jsme na Facebooku profilovou stránku a ze začátku moc netáhla. Už ani Jakuba Štáfka nebavilo Laviho facebookový profil udržovat. Po prvních dvou dílech jsme ale najednou měli desetitisíce fanoušků, kteří mu psali, jestli by jim neposlal zdravici na ples, podepsanou fotku a podobně. Zároveň to má, stejně jako na YouTube, i svou stinnou stránku. 

DS: Našel jsem třeba dvacet falešných profilů na Facebooku. To jsou profily, které používají naše fotky a tváří se, jako že je to oficiální. Beru fanpage, ale tohle je občas už moc.

Seriál patří vám. Kdyby si Julius Lavický chtěl udělat e-shop se svou značkou, tak to můžete jenom vy?

Patří celý nám. Máme i ochrannou známku. A zboží bude. Už máme sportovní oblečení a trenýrky na skladě a dohodli jsme se s jedním českým e-shopem na spolupráci. Lavický se stal fenoménem a je to takový Jára Cimrman. 

Jak zahýbal Julius Lavický s počtem registrací na Obbod.com? Pomůže vám k expanzi do ciziny?

Teď fungujeme měsíc, a to je opravdu krátká doba na nějaké hodnocení. Ale za třicet dní jsme získali osmdesát tisíc registrací a s tím jsme ani moc nepočítali. Je pravda, že hodně z toho zařídil seriál Vyšehrad. Ale přesto se chceme dostat do východních zemí, kde si myslíme, že by mohla mít globální konkurence problémy s lokalizací. Už teď tak připravujeme Polsko, které by mohlo být v dohledné době. Technicky jsme na to připraveni a jednáme jen s dodavateli na rozšíření licencí.

Kolik účtů je placených?

Zatím jde přibližně o deset procent. 

Z čeho jste firmu postavili?

Z vlastních peněz.

Hledáte případného investora?

Zatím jedeme z vlastních peněz a nechtěli jsme jít cestou externí investice. Zájem mezi investory ale je.

Na jaký provoz máte nastavené servery?

Používáme Google Cloud jako datové úložiště a máme vlastní servery. Zatím je to nastaveno tak, aby si mohlo v jednom okamžiku přehrávat stejné video kolem dvou a půl tisíce lidí. Přesto se stalo, že jsme minulý týden pustili pátý díl Vyšehradu, nedělali jsme tomu žádnou reklamu, chtěli jsme to pustit potichu a během hodiny bylo na webu 3800 lidí najednou. A to se už objevily problémy v podobě milisekundových výpadků. 

A proč se vlastně vaše služba jmenuje Obbod? Je za tím nějaký příběh?

Neznamená to nic a je to v podstatě souhra náhod. Hledali jsme co nejkratší možnou doménu s koncovkou .com, protože bychom rádi šli i do jiných zemí. Zkoušeli jsme kombinace písmen a začali jsme u třípísmenných domén. Tam jsou ale všechny kombinace obsazené, stejně tak čtyřznakové. Uspěli jsme až u pětiznakových, kde je asi pět možností a jedna z nich byla obbod. Vybrali jsme si ji proto, že se s ní dá dobře graficky pracovat. 

Seriál: Rozhovory
ikonka

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.

Autor článku

Po klasickém desetiletém novinářském kolečku (on-line, papír, televize) se vrátil zase na web a je mu dobře. Více na LinkedIn.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).