České Radiokomunikace chtěly v Praze spustit zkušební zemské digitální televizní vysílání ve standardu DVB-T2 a ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV). Kdy by k tomuto testu mohlo dojít? Jednáte s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) o kmitočtu pro toto vysílání?
Možná bych to trošku poupravil. Dlouhodobě si myslíme, že bude třeba dalšího multiplexu pro přechod na HDTV vysílání. To je dejme tomu záležitost dlouhodobějšího charakteru.
Počkejte, vy počítáte s tím, že po přechodu na DVB-T se časem přejde na HD vysílání ve všech současných multiplexech?
Výhledově se přejde ve všech multiplexech na systém DVB-T2, přičemž v těchto multiplexech bude mix kanálů ve standardním i vysokém rozlišení. Je samozřejmě otázka životaschopnosti HDTV v zemském digitálním vysílání, ale pokud k němu dojde, jsme přesvědčeni, že jedině v systému DVB-T2. A abychom zase byli schopni si nějakým způsobem ověřit konstrukci sítí a jejich nastavení, protože v současných sítích je vysílání HDTV drahé a zabírá příliš velkou šířku pásma, potřebujeme si to vyzkoušet. Sítě DVB-T jsou pro šíření HDTV nevýhodné, toto vysílání by se pro televize extrémně prodražilo.
Kdy předpokládáte, že by měl začít přechod z dnešního systému DVB-T do DVB-T2?
Do horizontu dvou, tří či čtyř let, blízko termínu vypínání zemského analogového televizního vysílání, tedy roku 2012, si potřebujeme otestovat chování tohoto standardu. Stejně jako si chceme otestovat vysílání v rozhlasovém systému DAB a DAB+, chtěli bychom si otestovat i vysílání HD televize v systému DVB-T2. Monitorujeme vývoj technologií, naši technici byli na veletrhu IBC v Amsterodamu, kde sbírali poznatky. Máme nějakou představu, ale limitujícím faktorem pro tento test je přidělení kmitočtové alokace pro toto testování. Platná legislativa dnes umožňuje přidělení jakýchkoli testovacích kmitočtů pouze na dobu 30 dnů. To je naprosto nedostatečná doba na to, abychom si mohli vyzkoušet, zda ten koncept vysílání HDTV v pozemních sítích je životaschopný, kolik bude vyžadovat kapitálových investic na konstrukci celoplošných nebo městských sítí.
Kolik času byste tedy potřebovali?
Alespoň jeden rok. V nejbližší době bychom chtěli uspořádat, ať už ve spolupráci s televizemi, nebo bez nich, nějaký odborný workshop pro novináře a pro lidi, co mají na starost přechod na digitální vysílání a celou strategii rozvoje tohoto vysílání v České republice. Na něm bychom informovali, v jaké fázi vývoje je technologie DVB-T2, co umožňuje, jaké jsou její výhody a nevýhody, co od ní lze očekávat na straně přijímačů. To je největší limitující faktor, protože v této fázi stále ještě nejsou na trhu televizní přijímače, které by dokázaly zpracovat signál ve standardu DVB-T2.
Čili diváci si teď nakoupí set-top-boxy nebo televizory s tunerem DVB-T, a potom budou muset znovu kupovat nové televizory s tunerem DVB-T2, třeba za dva nebo tři roky?
Ano i ne. Podle mě to bude probíhat podobně jako v Británii, kde je navržený přechodový multiplex. Divák, který bude mít zájem o vysílání ve vysokém rozlišení, si bude muset v tomto přechodném období koupit televizor – nepředpokládáme, že to nebudou set-top-boxy, ale už integrované televizory – s tunerem DVB-T2. To budou ti takzvaní „pionýři“, kteří budou chtít mít vysílání v HD kvalitě. Samozřejmě se nabízí otázka délky souběhu vysílání DVB-T a DVB-T2, podobně jako u přechodu ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání. Divák se bude muset po dobu souběžného vysílání vybavit přijímačem, který bude schopen tento standard přijímat.
Z obchodního hlediska se může tento přechod uskutečnit až v době, kdy by penetrace přístrojů s DVB-T2 tunery byla na takové úrovni, aby to nebylo pro diváky bolestné. Pokud budeme schopni zprovoznit toto vysílání na nějakém dlouhodobém projektu, relativně rychle se sem dostanou přijímače s tunery DVB-T2 a divák nic moc nepocítí. Už to prostě jen nebude vysílání v MPEG-2, ale v MPEG-4. Jakmile bude tuner DVB-T2 standardně implementovaný do všech televizorů, diváci již budou automaticky schopni DVB-T2 přijímat. Pak bude potřeba nějaké saturační doby, kdy se domácnosti vybaví těmito přijímači na nějakou vyšší míru. Pak bude přechod na vysílání v DVB-T2 přirozeným vývojem. A záleží samozřejmě na zájmu samotných televizních stanic, zda budou chtít v tomto systému vysílat.
Takže to je spíš otázka nějakých deseti let?
Já osobně to vidím v kratším horizontu, kolem pěti let.
Ale to už nebude přechod vynucený státem kvůli úspoře kmitočtového spektra, ale spíš zájem vás jako operátora a také výrobců televizorů, aby znovu rozjeli prodej přijímačů ve velkém.
A televizí, vysílatelů obsahu. Ve standardním rozlišení to umožní snížení šířky pásma a relativní zlevnění této služby. Pokud budou chtít poskytnout divákovi přidanou hodnotu, umožníme jim šíření obsahu ve vysokém rozlišení.
Bude celoplošné šíření jednoho programu v systému DVB-T2 a vysokém rozlišení dražší než současné vysílání jednoho programu ve standardním rozlišení v systému DVB-T, a rovněž celoplošně?
Na to je hodně předčasné odpovídat. Máme samozřejmě nějaké představy a indikace podle nějakých velmi obecných technických základů těchto norem, ale k tomu, abychom na tuto otázku mohli přesně odpovědět, musíme znát detailní řešení sítě, počet vysílačů, šířku pásma, velikosti jednofrekvenčních sítí… Očekávám, že by se to mohlo při použití kompresního standardu MPEG-4 pohybovat blízko, ale záleží na technickém řešení sítě. Pokud byste chtěl městskou síť blízko vysílání v MPEG-2, bude to jiné než v celoplošné síti. Pokud se televize rozhodnou, že budou chtít vysílat v HD kvalitě v celoplošné síti, bude cena o něčem úplně jiném.
Kde vezmete na takové vysílání kmitočty?
Kmitočty pro toto vysílání nejsou alokované. Očekáváme, že vzejdou z digitální dividendy. ČTÚ bude muset nějakým způsobem řešit i situaci přechodu na vysílání ve vysokém rozlišení.
Mohla by tou přechodnou sítí pro vysílání v DVB-T2 být digitální síť 3, která má v současné době nouzi o klienty a vysílají ní jen dvě televize a jedno rádio?
To je otázka, kterou byste měl směřovat na společnost Czech Digital Group (CDG), která je operátorem této sítě. My máme s CDG řádně uzavřenou smlouvu na vysílání ve standardu DVB-T.
Když jsme u CDG, jak jsou psané smlouvy mezi ní a vámi o poskytování vysílačů? CDG musí spouštět vysílání na všech lokalitách podle TPP a platit vám za využívání vašich vysílačů, i kdyby neměla klienty?
Smlouva je součástí obchodního tajemství, takže ji nemohu komentovat.
ČTÚ vypsal tendr na operátora první celoplošné sítě pro zemské rozhlasové digitální vysílání, ale v L-pásmu a nikoli ve III. pásmu, které preferují České Radiokomunikace. Zúčastníte se tohoto tendru?
Podle posledních informací, které mám z dnešního rána (rozhovor proběhl ve čtvrtek 15. října, pozn. red.), stále ještě nebyl tendr publikován. Určitě se seznámíme s požadavky, které jsou kladeny na účastníky tohoto výběrového řízení, ale teď je předčasné říkat, zda se ho zúčastníme. Potřebujeme si prostudovat zadávací dokumentaci a pokud to pro nás bude zajímavé, a hlavně pokud to bude zajímavé pro naše potenciální zákazníky, tendru se zúčastníme. Potřebujeme vědět, zda by byl náš koncept podle podmínek tendru životaschopný a zda by na jeho základě bylo možné postavit sítě a zda by tyto sítě vyhovovaly našim zákazníkům. K tomu si potřebujeme udělat analýzu a to chce nějaký čas.
L-pásmo jste několikrát veřejně označili za nevýhodné pro celoplošné zemské digitální rozhlasové vysílání.
To je samozřejmě pravda. Stavět plnohodnotnou síť na L-pásmu nebo na III. pásmu je skutečně rozdílné. Síť v L-pásmu je výrazně dražší, při stejném pokrytí by to v porovnání s III. pásmem vyšlo dráž. Pro zákazníky by toto vysílání bylo dražší za stejnou jednotku pokrytí. To je technický aspekt, který platí. Teď je skutečně otázka, jestli s touto limitací budou existovat zákazníci, kteří budou schopni financovat výstavbu sítí v L-pásmu.
Zjišťovali jste si předběžně zájem potenciálních zákazníků o toto vysílání?
Samozřejmě situaci monitorujeme. Rozhlasová digitalizace je trošku složitější než televizní, protože FM pásmo se nemusí uvolňovat a analogové rozhlasové vysílání se nemusí vypínat. Zájem o digitální rádio byl tlačen hlavně Českým rozhlasem. Po zvolení nového generálního ředitele ČRo jsme zaznamenali náznak určitých změn. Musíme se seznámit s novou strategií ČRo a tím, zda jejich zájem o digitální vysílání trvá. Zda půjde o původní záměr, nebo se jeho strategie změní. Stále si myslíme, že v krátkodobém horizontu, než se podaří kompletně vyřešit legislativu, v horizontu několika měsíců, bude potřeba otestovat ekvivalent veřejnoprávního multiplexu pro rozhlas, pravděpodobně v podobě smíšené sítě, ve které budou vedle stanic Českého rozhlasu vysílat i komerční rádia.
Nový generální ředitel ČRo Richard Medek už řekl, že chce na digitalizaci ušetřit, a že tedy místo celoplošného zemského digitálního vysílání ve standardu DAB, s nímž se počítalo od roku 2012, chce spustit dlouhodobé experimenty jen v největších městech: Praze, Brně a Ostravě. Šly by České Radiokomunikace do takových testů?
Prohlášení nového generálního ředitele ČRo určitě dává smysl. Předtím, než spustíte plnohodnotnou celoplošnou síť, si potřebujete otestovat, jak se ta síť chová, my jako operátor si potřebujeme otestovat technické chování této sítě, účastníci v tomto potenciálním experimentu, ať už by to byl ČRo nebo komerční rádia, si potřebují otestovat chování posluchačů a distributorů. Proto nám prohlášení pana Medka dává velký smysl. Nerad bych ho podrobněji komentoval přes média, potřebujeme se seznámit s novou strategií ČRo a s jejich záměrem. Chceme připravovat služby, které budou vyhovovat našim zákazníkům, nechceme stavět multiplexy, které zůstanou prázdné. Pokud existuje nějaká strategie ČRo s digitálním vysíláním, musíme se jí přizpůsobit, pokud chceme s rozhlasem kooperovat.
Vy sami jste plánovali dlouhodobější test zemského digitálního rozhlasového vysílání v systémech DAB a DAB+ v Praze. Už jste požádali ČTÚ o přidělení kmitočtu na tento test?
O té variantě jsme hovořili ještě za předchozího vedení ČRo. Situace se po odvolání Václava Kasíka trošku změnila. Nijak jsme to aktivně netlačili, a teď se skutečně potřebujeme seznámit s novou strategií nynějšího vedení rozhlasu a podívat se, co jsme schopni v tomto směru pro rozhlas udělat. Samozřejmě z hlediska operátora sítě nám dává smysl tyto dlouhodobé testy vyzkoušet. Jenom když se podívám na digitální televizní vysílání, to běželo v pilotním provozu od roku 2000, a do komerčního provozu se překlopilo v roce 2005. Trvalo to tedy pět let.
Musíme nastartovat samotný proces digitalizace rozhlasového vysílání, a proto je třeba udělat něco podobného. Je potřeba nabídnout k otestování tyto služby za nekomerčních podmínek, aby to rozhlasové stanice nestálo tolik peněz jako v komerčním provozu. Musíme si otestovat chování distributorů, výrobců digitálních rozhlasových přijímačů i výrobců automobilů se zabudovanými autorádii, rozhlasových posluchačů, zda jsou schopni adaptovat tuto technologii, a pak vyhodnotit, zda to je efektivní. A to se vám nepodaří za nějakých 60 dní krátkodobého testu, na to potřebujete minimálně jeden, optimálně dva roky.
Budete jednat s výrobci digitálních rozhlasových přijímačů, a pokud spustíte dlouhodobý test v Praze, budete tyto přijímače nabízet přes vlastní e-shop?
Bavíme se stále o krok dál, než co můžeme udělat. Nejdřív se musíme dohodnout se zákazníky na spuštění nějakého experimentu. Pak se musíme dohodnout s ČTÚ na přidělení vhodného kmitočtu. Pokud se to podaří, samozřejmě nabídneme přijímače, které by vyhovovaly podmínkám standardu, v němž bychom vysílali. To je absolutně automatické, a jakákoli jiná společnost by udělala to samé.
Proč trváte u zemského digitálního rozhlasu na systému DAB a DAB+, a nechcete vysílat v systému DRM, u kterého by stačil jediný vysílač pro celou Českou republiku?
Na systém DRM jsme se také dívali, ale při diskusích s našimi potenciálními zákazníky byl preferován systém DAB a DAB+. Jako operátor jsme technologicky neutrální, takže když zákazník usoudí, že je pro něj vhodnější jiný systém, budeme schopni nabídnout digitální vysílání v tomto systému. Nicméně díky indikacím, které jsem měl i po diskusi s našimi techniky, je životaschopnost systému DRM výrazně horší než DAB a DAB+.
První část rozhovoru s Kamilem Levinským z minulého týdne si můžete přečíst zde
Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz
ČLÁNKY DO MAILU