Ilustrace: Nenad Vitas
Naše sociální okolí je v reálném světě určováno fyzickými překážkami: znáte se s tím, kdo žije na stejném místě, kdo dělá stejné věci, kdo je s vámi nějakým způsobem spojený. Funguje tedy jakási přirozená hierarchie. Komunitní servery jsou naopak velkou virtuální hospodou, kde se můžete potkat úplně s kýmkoli, a na rozdíl od vaší reálné hospody třeba i s ministrem. Můžete mu navíc poslat osobní zprávu, prohlédnout si jeho fotky z dovolené, zjistit, co zrovna dělá, jaké jídlo mu chutná a s kým a proč se přátelí. Jako by byl váš známý.
Na komunitních serverech jsou všichni lidé na úplně stejné úrovni, stejně snadno dosažitelní, jakož i všechny informace o nich. Mezi aktuálně nejúspěšnější patří americká služba Facebook. Nedávno jsem zde narazil na profil ministra školství Ondřeje Lišky. Z českých politiků je pravděpodobně první – není divu, ve 30 letech je nejmladším členem vlády.
V intenzitě používání Internetu totiž stále existuje hluboká věková propast. Ondřej Liška patří do první generace, která Internet používá už od mládí. Zatímco lidé třeba jen o deset let starší se většinou nikdy nenaučili chtít Internet používat i jinak než jako „rychlou poštu“, nová generace na něm dnes (lehce přehnaně řečeno) žije.
Z Facebooku se o Ondřeji Liškovi nic osobnějšího nedozvíte, až na seznam jeho internetových přátel. Pro mladé politiky za deset let už ale bude Internet samozřejmostí od raného dětství. Své virtuální životy na podobných serverech začnou dříve, než je vůbec nějaká politika bude zajímat, a odpovídat tomu bude i otevřenější obsah jejich profilů.
Esencí komunitních serverů jsou explicitně vyjadřované vztahy: jeden váš klik, jeden jeho klik a jsou z vás oficiálně kamarádi. Ondřej Liška se podle Facebooku přátelí s Joschkou Fischerem. Neodolal jsem a oba jsem si je na serveru přidal mezi své kamarády, přestože se s Ondřejem Liškou, natož Joschkou Fischerem samozřejmě vůbec neznám. Kamarád-ministr Ondřej už mě potvrdil, teď čekám, co udělá Joschka. Virtuální přátelství je tak jednoduché!
Glosa původně vyšla 21. ledna 2008 v týdeníku Respekt.