Dnes najdeme v České republice téměř kolem tisícovky podniků, jejichž hlavní výdělečnou činností je podle živnostenského listu provoz internetové kavárny, případně kavárny-herny. Ještě před dvěma lety zažíval tento segment trhu sice pozvolný, ale přesto poměrně zajímavý rozvoj. Dnes se situace začíná významně měnit. Klasické internetové kavárny prakticky nepřibývají, částečnou výjimkou je snad jedině postupně rozšiřovaná progamingová síť PG Cyber Cafe, řada menších podniků vyměnila svůj hlavní obchodní model za jiný a nebo úplně ukončily svoji činnost. Přesto se z mnoha důvodů nezdá, že by se jednalo o úplně mrtvý obchodní model. Nedá nám to tedy nezeptat se quo vadis, internetové kavárny?
Bez poptávky není nabídek, ale platí to i opačně
V době vytáčených BSS, domácího dial-up Internetu a v éře, kdy bylo širokopásmové připojení výsadou několika privilegovaných institucí, byla obdobná služba k nezaplacení. Pamatuji dokonce časy, kdy i ty nejlépe vybavené počítačové herny s minimálním nebo nulovým množstvím pirátského softwaru považovaly sdílené širokopásmové připojení k Internetu za zbytečný luxus. Ani následující období nebylo domácímu Internetu příliš nakloněno. První broadbandové přípojky pro domácnost byly výsadou vyvolených (zejména v případě kabelového Internetu), žádnou zázračnou změnu nepřinesla ani plošná digitalizace telefonních ústředen, která s lehkým zpožděním proti okolnímu světu přinesla technologii ISDN.
Český web má i svého neoficiálního „kavárenského“ průvodce,
hodnota nepravidelně aktualizované databáze je ale bohužel sporná.
Přesto se právě v této době „něco“ stalo. Někteří lidé začínají pociťovat nutnost být online jako svoji základní potřebu. Vedle dial-upu, který i přes veškeré své limity a principiální nevýhody, hlavně co se týče zpoplatnění, zažívá naprosto nepochopitelnou expanzi, prožívají svoji zlatou éru právě také internetové kavárny. Počet „e-kaváren“ je sice oproti dnešku takřka poloviční, jiná situace však panuje v oblasti tržeb. Je to dáno i poměrně malými náklady na provoz v poměru k zisku (alespoň u pevného připojení).
Dnes je situace opačná, provoz čistokrevné internetové kavárny je vzhledem ke kalkulovatelnému zisku z potenciálních uživatelů internetových služeb sotva na hranici rentability. Současné situaci rozhodně nenahrává ani množství sice pomalých, ale na běžnou práci docela dobře použitelných otevřených WiFi sítí v běžných restauračních zařízeních, hotelech a obchodních centrech. Podnikavější majitelé internetových kaváren se tak začínají houfně přeorientovávat na jiný typ služeb, do nichž poskytování internetového připojení za peníze zapadá sice jako nedílná, nicméně rozhodně ne primární služba. Bohužel Battle Zone je především počítačová herna a služby klasické internetové kavárny jsou u nás zcela minoritní záležitostí, které nepodřizujeme žádné naše kroky,
okomentoval naši kavárenskou minianketu Václav Kotyk, provozovatel internetové PC herny Battle Zone.
Kudy z toho ven
Ačkoli se na další otázky jednotlivé názory provozovatelů lišily, v jedné věci byli majitelé kaváren jednohlasně za jedno: bez dalších služeb to jednoduše nepůjde. Jiná věc však je, jaké obchodní modely jsou s provozem internetové kavárny slučitelné, tedy alespoň natolik, aby nedošlo ke zpochybnění samotné podstaty internetové kavárny. Na vysvětlenou dodávám, že stále předpokládáme fakt, že internetová kavárna je především místem, kde je za úplatu poskytováno dostatečně kvalitní připojení k síti, a to jak co se downstreamu, tak i upstreamu týče.
Jedním z takovýchto modelů je právě například již výše zmiňované spojení služby s provozem počítačové herny, a to buď laické (nedávno zaniklá PC Game Arena G8, Battle Zone), nebo rovnou progamingové (síť PG Cyber café a jejích frančíz). Nabízí se však i jiné modely, například coby podpůrný nástroj propagace nějakého online produktu. Osobně jsem zvědavý, kdy nám nabídne nějakou svoji internetovou kavárnu Beneta, vnucující nám neúnavně svoji vizi Second Life jakožto jediného obyvatelného virtuálního světa.
Není kavárna jako kavárna, aneb je libo zavináč, nebo raději utopence?
Ale zpět k tématu. Samotní provozovatelé kaváren zatím příliš velkým množstvím invence neoplývají a spíše inklinují k propojování internetových služeb s tradičním pohostinstvím. Naše internetová kavárna vám kromě velmi slušné konektivity nabídne především kvalitní kávu, portfolio studených i teplých nápojů, běžný denní tisk, ale také zákusky, občerstvení nebo prodej výpočetní techniky či tvorbu webových prezentací,
velmi výstižně komentuje situaci Ing. Daniel Havlín ze společnosti Interlogic. Nutno dodat, že právě v tomto případě kavárna plní spíše podpůrnou propagační funkci, hlavní zájem provozovatele bude spočívat v úplně jiném segmentu IT služeb.
Výčty ostatních služeb se víceméně prolínají: Nabízíme především multiplayerové a online hry, občerstvení, reklamu, zobrazovací panely, prodej souvisejícího zboží a celé portfolio servisních úkonů,
říká Daniel Mikšovský, jednatel společnosti ProGamers a sítě kaváren PG Cyber café. Mezi našimi službami naleznete vedle rychlého a neomezeného Internetu především počítačové hry hratelné přes Internet i LAN, poradenství, školení, přípravu na zkoušky, kurzy, rekvalifikace, prodej a servis výpočetní techniky s krátkou dodací dobou, tisk dokumentů i ve fotokvalitě na různé typy papírů, odbornou pomoc, laminování dokumentů, kopírování, skenování, návrh a tvorbu vlastních dokumentů (žádostí, životopisů, …), zálohování na diskety, paměťové karty, CD, DVD, Flash disk, levný internetový telefon a jednoduché občerstvení,
můžeme pro změnu slyšet z úst Ing. Petra Kvíze, provozovatele pravděpodobně jediné chebské internetové kavárny.
Ideální model?
Na naši otázku, jak by si provozovatelé představovali ideální model internetové kavárny, se odpovědi opět různí, shodují se však v jedné věci. Všichni kladou obrovský důraz na prostředí. Asi nejhorší varianta je představa kavárny jakožto kancelářského prostředí,
shrnuje všechny odpovědi Daniel Havlín, přitom právě takovýto model byl ještě před pár lety naprosto běžnou a prakticky samozřejmou záležitostí. Odpovědi se rozcházejí i v další otázce: V čem přesně spočívá hlavní výhoda oproti jiným formám konektivity? Zatímco Daniel Mikšovský říká, že kavárna poskytuje výhody hlavně v anonymitě připojení a snadné dostupnosti, většina ostatních s první výhodou příliš nesouhlasí.
Hlavní výhodou je podle nás zejména bezstarostné připojení pro příležitostné uživatele sítě, kterým zde nehrozí zavirování vlastního počítače. Představa internetové anonymity je ovšem zcela lichá, míříte-li k tomuto tématu,
uzavírá téma Daniel Havlín. Svéráznou vizi na nový obchodní model má také český internetový guru Jakub Ditrich. Tak trochu mimo soutěž nám prozradil toto: Osobně opravdu nevím, sám jsem poslední internetovou kavárnu navštívil naposledy před 5 lety kdesi v cizině, ale napadlo mě, že by se zde mohli třeba prodávat nenávykové drogy, jako například v Coffeeshopech v Nizozemí. V Praze je dneska více než 150 podniků s WiFi, v ČR přes 700, většina z nich bezplatná a s připojením 2–6 Mbit/s, placené krátkodobé připojení budoucnost prostě nemá.
S těmi 6 Mbit/s to sice Jakub Ditrich, coby nenapravitelný technokrat, evidentně trochu přehnal, naše zkušenost hovoří ve většině případů spíše o nějakém tom nasdíleném 2 Mbit/s ADSL připojení, nicméně bez hlavy a paty onen dovětek úvahy zase úplně není a jak se říká: Darované wifině na zuby nekoukej…
ČLÁNKY DO MAILU