Pokud operátor ve vašem sousedství buduje novou optickou síť, neznamená to automaticky, že se na rychlejší přípojku můžete těšit také. A to dokonce ani v tom případě, že budete ochotni si výstavbu připlatit sami ze svého. Případ Václava Kociána z Kozlovic na Frýdeckomístecku ukazuje na širší problém spojený s přísnými podmínkami dotací. A jak potvrzuje infrastrukturní firma CETIN, není rozhodně ojedinělý a nemá jednoduché ani rychlé řešení.
Vláda premiéra Petra Fialy na dobře známém brífinku za pět minut dvanáct oznámila jako součást úsporných opatření, že seškrtá dotace. Přinejmenším dotačního programu na budování sítí nové generace (NGA) se to však netýká. „Cílem je do roku 2030 dostat gigabitový internet do každé domácnosti, školy i podniku,“ potvrdil pokračování přílivu evropských peněz mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) David Hluštík.
Na úvod si dovolím vysvětlit, jakým způsobem bruselské dotace do rychlého internetu tečou. Evropská podpora pro pevný broadband je poskytována na základě článku 52 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014, obecné nařízení o blokových výjimkách. Směřuje pouze do míst, která dosud nejsou pokryta dostatečně rychlým internetem, nebo se tam takové připojení v dohledné době neplánuje. Tyto dva abstraktní pojmy, dostatečná rychlost a dohledná doba, mají v podmínkách jednotlivých vln podpor zcela konkrétní obrysy.
Technologie navyšovaly prahové rychlosti
Na začátku, v programovém období 2014 až 2020, šlo o 30 Mb/s. Přípojky, kde taková rychlost nebyla dosažitelná (pozor, to neznamená, že jí bylo skutečně dosahováno, zákazník na nich mohl odebírat službu s nižší rychlostí), byly označeny jako způsobilé pro evropskou podporu.
V dalších obdobích se tato prahová rychlost zvyšovala. V rámci nyní probíhajícího Národního plánu obnovy je odstupňována podle kategorie oblastí, kde se daná přípojka nachází. Jde o 30, 100, nebo 300 Mb/s. V Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost pro období 2021 až 2027 bude tato rychlost rozhodující o nároku na zahrnutí do podpory z Bruselu 100, nebo 300 Mb/s, opět podle toho, v jaké oblasti se přípojka nachází. S vypsáním výzev v této zatím poslední vlně se počítá v prvním čtvrtletí příštího roku.
Tam, kde operátoři dostatečně rychlou přípojku vybudovali i bez dotací, je veřejná podpora vyloučena. „Důvodem je ochrana dříve uskutečněných soukromých investic a zamezení jejich vytěsňování. Pokud některá adresní místa některý operátor připojil ze soukromých prostředků, nesmí dotace jeho investici zmařit,“ potvrzuje Hluštík.
Tato podmínka je ale ještě přísnější. Domy, které překročí prahovou rychlost, se k nově budované síti nemohou připojit ani v případě, že by náklady na vybudování přípojky nesl sám operátor nebo majitelé takových objektů. „Dokopání přípojky za vlastní není možné, pokud bude následně využita dotovaná síť, nebo i jen její část (distribuční, přípojná, případně aktivní prvky),“ upřesňuje mluvčí MPO.
Jako problém to vnímá i CETIN. „Nelze tedy například vybudovat přípojku od domu k dotované optické infrastruktuře umístěné v chodníku před domem na náklady operátora. CETIN by toho v mnoha případech rád využil,“ potvrzuje jeho mluvčí Adam Zbiejczuk.
Náklady na připojení se podle něj pohybují v řádech nižších desítek tisíc korun. „CETIN s ministerstvem o změně pravidel jedná delší čas. Předpokládáme, že alespoň k částečné změně pravidel dojde v blízkých měsících,“ doufá Zbiejczuk.
Data sbírá ČTÚ, vyhodnocuje je MPO
Jak jsou na tom které domy s dostupností rychlého internetu, každoročně zjišťuje Český telekomunikační úřad (ČTÚ) v rámci elektronického sběru dat. Operátoři v rámci mapování mají povinnost úřadu vyplnit formuláře, kde vykazují, kam až sahá jejich síť, jakou rychlostí a jaké plány s ní mají do budoucna.
„Výsledek mapování ČTÚ předává MPO v souladu s jeho požadavky. Ministerstvo pak na základě zpracování těchto vstupních dat provádí veřejné konzultace, v nichž ověřuje správnost dat a vymezuje intervenční oblasti pro výzvy na podporu zavádění vysokokapacitních sítí,“ řekla Tereza Meravá z tiskového oddělení ČTÚ.
Optiku mají sousedé okolo, já ale ne
Když nyní víme, jakými pravidly se dotace řídí, můžeme se s těmito znalostmi podívat na příběh Václava Kociána. Žije v obci v Moravskoslezském kraji a jako IT profesionál využívá maximální možnou rychlost 100 Mb/s, kterou mu operátor na VDSL přípojce byl schopen nabídnout.
Nyní zjistil, že se v obci má stavět optika. „Optické přípojky budou vybudovány prakticky ke všem sousedům v mé bezprostřední blízkosti, kromě mě,“ potvrzuje. Důvodem, proč do jeho domu CETIN optický kabel dotáhnout odmítá, prý je, že jeho adresa je v mapě MPO začerněná, tedy bez nároku na dotační podporu. A vzhledem k tomu, že si na výstavbu nechal CETIN přispět z evropských peněz, znamená to stopku.
Pan Kocián byl přitom ochoten si za dobudování internetu po optickém kabelu i připlatit. „Za přípojku bych bez váhání zaplatil deset tisíc korun, o větší částce bych musel přemýšlet. I když bych se teda cítil hloupě, že jako jediný v ulici musím za svoji přípojku platit,“ dodává.
Jenže tudy cesta nevede. Síť vybudovaná z bruselských peněz nemůže poskytovat připojení těm, kteří podmínky dotace nesplňují. A tak na to šel jinak. „V rozhodné době jsem měl rychlost 100 Mb/s. Tu jsem si na radu CETINu snížil na 20 Mbps, abych mohl požádat o odčernění přípojky,“ popisuje pan Kocián.
Telekomunikační úřad, MPO i mluvčí CETINu se shodují, že tento postup nepomůže. „Rozhodující není rychlost aktuálně odebíraná zákazníkem, ale potenciál přípojky. Ten se ovšem může měnit, protože sběr dat počítá i s plány, které se ne vždy uskuteční,“ vysvětluje za operátora Adam Zbiejczuk.
Když operátor změní plány
A právě v nerealizovaných plánech je nakonec zakopaný pes. Ukázalo se, že CETIN v rámci mapování ČTÚ nahlásil, že počítá s výstavbou DSLAMu v blízkosti několika desítek metrů od zákazníkova bydliště. Tím by tyto adresy z dotačního programu vypadly.
Jenže následně se mu otevřela možnost čerpat evropskou dotaci na optickou síť a z dobudování DSLAMu sešlo. V té době ale už úřad sběr dat dokončil a sesbíraná data vyhodnotil. Dům pana Kociána a dalších několik desítek z celkem 600 přípojek tak zůstaly mimo plánované inovace. Doplatily na to, že plány zaslané ze strany ISP úřadu nejsou nijak závazné. Když od původního záměru posílit rychlost ADSL CETIN ustoupil, zároveň už neměl možnost nesprávně odeslaná data upravit.
Jak z této šlamastiky ven? Ministerstvo průmyslu a obchodu doporučuje sledovat web www.verejnakonzultace.cz. Před každým vyhlášením dotační výzvy tam úřad provádí analýzu a následně veřejnou konzultaci, přes kterou se data aktualizují, doplňují a ověřují. Právě ve veřejné konzultaci může kdokoliv podat připomínku k vykázaným datům o pokrytí. A pokud by bylo prokázáno, že vykázaná rychlost neodpovídá skutečnosti, může být zařazení dané adresy do barevné škály přehodnoceno.
„Pokud v rámci veřejné konzultace zákazník MPO doloží, že stávající operátoři deklarované služby, které mu adresní místo začerňují, nejsou schopni na základě projeveného zájmu do 4 týdnů poskytnout, bude situace prověřena a adresní místo může být odčerněno,“ radí mluvčí MPO David Hluštík.
Pozitivní zprávu má pro tohoto zákazníka i CETIN. Podle Zbijeczuka se optické přípojky nakonec dočká, byť to zřejmě ještě nějakou dobu potrvá. „Kolega zodpovědný za dotační projekty to bude s panem Kociánem řešit,“ slibuje mluvčí.
ČLÁNKY DO MAILU